Totální likvidace průmyslu: Klimatická neutralita má být zakotvena v německé ústavě

Pokud někdo z voličů strany Merkelové věřil, že svoji politiku přehodnotila, pak takového jedince lze nazvat jedině hlupákem. CDU byla vždy velmi „flexibilní“ v názorech a bylo také jasné, že „otočky“ v politice přijdou i v nové vládě s výmluvou na koaličního partnera.

Jak se postupně ukazuje, tak změny se chystají, ale jen ve prospěch oněch malých levicových stran, jejichž tragický výsledek by byl bez hlasů muslimů ještě mnohem horší.

-------> PODPORTE CHOD PORTÁLU DAROM. Len vďaka vašej podpore môžeme tvoriť. Nikto okrem Vás nefinancuje Slovanské Noviny. Patria národu, nie oligarchom. Zatiaľ sa vyhýbame reklamným bannerom aby sme udržali vizuálnu čistotu no náklady na chod máme každý mesiac. Spojme sily a tvorme spolu. Ďakujeme

5.00

vyberte výšku daru
ľubovoľná čiastkadar 5€dar 10€dar 25€dar 50€dar 100€

------------------------------------

CDU se již podvolila například požadavku koaličních socanů (SPD) na přijetí zákona, který by umožnil volit i těm žadatelům o azyl, kteří nemají německé občanství.

Cíl? Zajistit zejména hlasy pro SPD, Zelené a Die Linke – a vyvážit rostoucí počet hlasů pro AfD, která získává zejména přízeň mladých Němců..

A není to jediný ústupek, ke kterému se CDU odhodlala. S dalším přichází v oblasti, která musí velmi zajímat i nás. Jde samozřejmě o politiku, která posílí deindustrializaci Německa, což bude mít značný dopad i na náš průmysl.

Takzvanou uhlíkovou neutralitu se totiž Němci chystají zakotvit v takzvaném „základním zákonu,“ což je německá Ústava.

Zajímalo by mne zejména, jak by chtěli s podobným zákonem rozšířit plánovanou výrobu zbraní a vojenské techniky…

To, co se prodává jako pragmatická dohoda, se může ukázat jako nejzávažnější hospodářsko-politická chyba v novodobé německé historii:

Spolková vláda plánuje zapsat klimatickou neutralitu do základního zákona jako národní cíl – je to doslovně uvedeno v pozměňovacím návrhu. To nejen právně zabetonuje kontroverzní cíl, ale také otevírá dveře masivním vládním zásahům a miliardovým dluhům.

Tento projekt je součástí komplexního reformního balíčku, na kterém se po náročných jednáních dohodly CDU/CSU, SPD a Zelení. Stěžejním prvkem je dalekosáhlá novela základního zákona, která umožní další půjčky v řádu stovek miliard.

Konkrétně má být vytvořen speciální fond ve výši až 1 500 miliard eur, který má sloužit na infrastrukturní projekty a klimatickou neutralitu – nad rámec dluhové brzdy.

Zvláště výbušné: Až jedno procento hrubého domácího produktu (asi 44 miliard eur) má být trvale vyjmuto z dluhové brzdy na výdaje na obranu, bez jasné horní hranice.

Výňatek z „Návrhu změny poslaneckého klubu SPD, CDU/CSU a Aliance 90/Zelení v rozpočtovém výboru“

Zelení dokázali při vyjednávání prosadit klíčové požadavky. To mimo jiné zahrnuje to, že z 500 miliard eur ve zvláštních fondech pro infrastrukturu je celých 100 miliard eur výslovně vyčleněno pro Klimatický a transformační fond, což je závratně drahá koncese.

Předsedkyně parlamentní skupiny Strany zelených Katharina Drögeová triumfovala: „Základní zákon zakotvuje, že investice jsou zavázány k cíli klimatické neutrality do roku 2045. To bylo pro nás v této věci velmi důležité.“

Plán základního zákona: ekonomická katastrofa?

Nejkontroverznějším aspektem reformy je plánované zakotvení klimatické neutrality v základním zákoně. CDU/CSU a SPD se dohodly, že německá ústava brzy umožní vypouštět pouze tolik skleníkových plynů, kolik dokáže kompenzovat přírodními propady nebo obchodováním s emisemi.

Díky tomu je ochrana klimatu nejen národním cílem, ale je také právně vymahatelná. Karlsruhe již v roce 2021 svým usnesením o klimatu ukázalo, že dokáže prosadit klimatické cíle.

Pokud je nyní klimatická neutralita zakotvena v ústavě, mohla by být drastická opatření na ochranu klimatu prosazena u soudu.

Kritici varují před ekonomickými důsledky tohoto rozhodnutí. Bývalý hamburský senátor pro životní prostředí prof. Dr. Fritz Vahrenholt kritizuje na X:

„Pokud jde o dnešní rozhodnutí Friedricha Merze splnit přání Zelených a zapsat klimatickou neutralitu Německa pro rok 2045 do základního zákona, rád bych uvedl:

Nikdy nebylo dalekosáhlejší rozhodnutí, které by mělo být schváleno ve třetím čtení Bundestagu do tří pracovních dnů. Žádná země na světě nechce do roku 2045 dosáhnout klimatické neutrality, dokonce ani EU.

Politička CDU Kristina Schröder také vidí novelu základního zákona jako hrozbu pro Německo jako obchodní místo: „Klimatická neutralita bez jaderné energie znamená deindustrializaci.“

Max Mannhart, šéfredaktor Apollo News, je podobně kritický: „Zelená plánovaná ekonomika a nakonec nevyhnutelná deindustrializace tak mají fakticky ústavní status.“

Ekonom Philip Plickert shrnuje:

„Žádná významná průmyslová země na světě se nechce stát ‚klimaticky neutrální‘ do roku 2045 a dokonce to ani nenapsala do své ústavy. To nebude fungovat. Leda za cenu, že Německo už nebude průmyslovou zemí. Tohle je prostě šílené.“

Pyrrhovo vítězství pro Merze?

Rozhodnutí by se pro Merze mohlo stát i politickou časovanou bombou. Zatímco CDU/CSU a SPD zatím megaúvěry zdůvodňovaly tím, že chtějí stabilizovat německou ekonomiku a zlevnit energii, kvůli dohodě se Zelenými se toto odůvodnění stalo zastaralým.

Podle nového nařízení vzniká dluh výslovně za účelem dosažení cíle v oblasti klimatu – s tím důsledkem, že projekty v oblasti klimatu mají prioritu. Cyklostezky před dálnicemi – to by mohlo být v budoucnu obsaženo v ústavě.

Pozdější změna je téměř nemožná, protože jakákoli ústavní změna vyžaduje dvoutřetinovou většinu. To by umožnilo levici a AfD, z nichž každá má blokační menšinu, mít stálé slovo v rozhodovacím procesu.

Sám Merz rozhodnutí obhajuje: „Veškeré investice vynaložené k dosažení klimatické neutrality nejsou ovlivněny dluhovou brzdou. A může být financováno 500 miliardami po dobu 12 let.“

Ale jak vysoká byla cena za tuto dohodu, je sporné. Zelení nejenže prosadili masivní speciální klimatický fond, ale novelou ústavy mohli ještě před jejím zahájením výrazně oslabit Merzovo kancléřství.

Žádné peníze na důchody matek, ale na klimatické projekty

Dohoda má také obrovský potenciál z hlediska rozpočtové politiky. Merzova vláda sice krátkodobě získá zhruba 15 až 20 miliard eur na finanční volnost, ale od roku 2026 se bude muset smířit také s rozpočtovým deficitem ve výši zhruba 20 miliard eur.

To fakticky znamená konec mnoha projektů sociální politiky – především důchodů pro matky, které Merz kdysi prosazoval jako jeden ze svých ústředních zájmů.

Projekt také zůstal kontroverzní z právního hlediska. Levice a AfD se neúspěšně pokusily zabránit krátkodobému hlasování o dalekosáhlé novele základního zákona.

Spolkový ústavní soud však dal projektu zelenou, takže odcházející rozdělení křesel ve Spolkovém sněmu lze i nadále využít k realizaci reformy.

Výsledek: dluhová brzda je fakticky podkopána, hospodářská politika je svázána s přísným klimatickým cílem a budoucí vlády jsou zatíženy závazky, které bude obtížné revidovat.

Pokud se tento plán stane skutečností, může to pro Německo znamenat definitivní ekonomický konec.

A konec Německa, na kterém jsme velmi závislí, bude samozřejmě i naším koncem…

Slovanka

/ necenzurovanapravda.cz /