Financial Times: Byrokracie a zelené předpisy EU vyhánějí firmy pryč z Evropy, varuje nejbohatší britský magnát

Britský miliardář Jim Ratcliff obvinil minulý týden evropskou byrokracii a enviromentální předpisy z toho, že tlačí firmy k přestěhování se mimo kontinent.

Petrochemický magnát, který byl v roce 2018 označen za nejbohatšího člověka ve Velké Británii, uvedl pro deník Financial Times, že kdyby věděl, jaké regulační překážky ho čekají, nesouhlasil by s obří investicí 4 miliard eur v Belgii.

-------> PODPORTE CHOD PORTÁLU DAROM. Len vďaka vašej podpore môžeme tvoriť. Nikto okrem Vás nefinancuje Slovanské Noviny. Patria národu, nie oligarchom. Zatiaľ sa vyhýbame reklamným bannerom aby sme udržali vizuálnu čistotu no náklady na chod máme každý mesiac. Spojme sily a tvorme spolu. Ďakujeme

5.00

vyberte výšku daru
ľubovoľná čiastkadar 5€dar 10€dar 25€dar 50€dar 100€

------------------------------------

Evropské společnosti jsou podle něj čím dál více znechuceny „nekonkurenční“ politikou Bruselu v podobě Green Dealu (Zelené dohody) a přespříliš ambiciózního tlaku na dekarbonizaci průmyslu.

„Půjdete budovat nové kapacity do Ameriky, Číny nebo na Střední východ, pokud to bude v Evropě tak obtížné,“ řekl podnikatel ekonomickému deníku a dodal, že nemá námitky proti Zelené dohodě, nicméně Brusel by neměl vidět cestu k dekarbonizaci prostřednictvím deindustrializace.

„Výrobní průmysl v Evropě za posledních 10 let upadá ve srovnání s jeho hlavními konkurenty, kterými jsou Amerika a Čína. Proti těm dvěma ztrácíme půdu pod nohama, a to není způsob, jak dekarbonizovat,“ domnívá se podnikatel žijící nyní v Monaku.

Ratcliffův holding Ineos před čtyřmi lety oznámil, že utratí 4 miliardy eur na vybudování nového petrochemického závodu u Antverp. Project One má být údajně největší svého druhu v Evropě za více než dvě desetiletí, ale utápí se v problémech s povoleními, regulacemi a právními spory.

Patnáct nevládních organizací znovu projekt napadlo letos v únoru s cílem zvrátit obnovení nezbytných stavebních povolení, která byla v průběhu let opakovaně udělena a zase odejmuta. Ekologové se odvolávají na dopad stavby a provozu na životní prostředí.

„Znovu bychom do toho projektu nešli, kdybychom věděli, že existuje takové riziko, že nám mohou odebrat povolení,“ svěřil se Financial Times Ratcliff.

Enviromentální předpisy související s přechodem k bezuhlíkové ekonomice a stoupající ceny energií snižují konkurenceschopnost evropských společností. Trend přesunu výroby mimo Evropu nebo její ukončení je vidět napříč průmyslovými odvětvími a nejenom u energeticky náročných podniků.

Pár příkladů z praxe: známý český výrobce klavírů Petrof stěhuje letos většinu své výroby do Indonésie, významný slovenský výrobce hliníku odstavil vloni výrobu a jeden z posledních velkých výrobců fotovoltaických panelů na kontinentu, švýcarská firma Meyer Burger končí od března s produkcí v Německu.

Firma se místo toho přestěhuje do USA, kde chce postavit výrobní závody v Coloradu a Arizoně. Díky americkému Zákonu o snižování inflace, který zavedl prezident Joe Biden na podporu čistých technologií, bude mít společnost nárok na daňové úlevy v očekávané výši 1,4 miliardy eur a bude chráněna před masivními dovozy z Číny, které drtí evropské výrobce fotovoltaiky.

„Silnější zaměření na naše podnikání v USA nás činí nezávislými na politických rozhodnutích v Evropě,” řekl generální ředitel firmy Gunter Erfurt.

Zpracoval: Ondřej Horecký/ET-CZ

ZDROJ