„Z Itálie zaznívají hlasy volající po dohodě s Ruskem a uzavření příměří i za cenu územních ztrát a oslabení Ukrajiny. Maďarsko došlo až na okraj propasti,“ říká český ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek s tím, že by mohlo jít i o odchod z EU

Přestože se na mimořádném summitu ministrů zodpovědných za energetiku všechny země EU shodly na tom, že se musí podniknout kroky ke snížení cen energií, uvízly v detailech, jak by takové kroky měly fungovat. Spory například panovaly v zavedení cenového stropu pro ruský plyn.

Česká vláda usiluje kvůli cenám energií o dohodu na unijní úrovni. Ochotu se domluvit sice vyjadřují všechny státy, ale současná krize představuje zkoušku evropské jednoty. „Když se dnes zeptám tří expertů, tak dostanu čtyři názory, jak by bylo nejlepší trh regulovat. Situace je nová a je třeba zvažovat to, aby regulace neměla příliš mnoho negativních střednědobých efektů,“ zdůrazňuje ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (za STAN).

Evropská komise navrhuje zavést cenový strop na plyn dovážený z Ruska. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) ale ve středu řekl, že české předsednictví bude tento návrh chtít ze zasedání ministrů vyjmout.

„Politici se nemůžou domluvit předem, protože hlavní kolo jednání bude to páteční. A před ním jednotlivé strany připravují své vlastní návrhy. Komise přichází s jedním směrem řešení a české předsednictví má jiný názor. A není samo,“ podotýká Bek s tím, že pochybnosti mají i mnohé východo a středoevropské státy včetně Německa.

Zároveň dodává, že z některých států, například z Itálie, zaznívají i hlasy volající po dohodě s Ruskem a uzavření příměří i za cenu územních ztrát a oslabení Ukrajiny.

„Tyto názory vycházejí z ekonomického pohledu na prospěch evropských firem, ale je třeba zohledňovat i geopolitické zájmy. Jsem si jist, že většina aktérů si je vědoma bezpečnostního rozměru krize a že neuzavřeme špatné příměří výměnou za krátkodobé ekonomické ulehčení,“věří Bek a dodává, že jde o menšinové názory.

Maďarsko na okraji propasti

České republice se podle Beka daří integrovat ukrajinské uprchlíky na trh práce a náklady na pomoc jsou nižší, než se původně zdálo. Platí ale, že různé evropské země vnímají rizika, ohrožení a problémy různě.

„Jednota v Evropské unii prostě nikdy nebyla a nebude jednotou jednoho hlasu, ale že to bude vždycky jednota v mnohosti. Jednota mnoha hlasů, které spolu vedou dialog, občas spor, ale v klíčových věcech nakonec najdou vzájemný soulad,“ vysvětluje.

Bek připouští, že udržení Maďarska v hlavním evropském proudu ho bude v příštích měsících velmi zaměstnávat. Drobným pozitivním signálem ale je, že ustoupilo z požadavku na vynětí tří ruských oligarchů ze sankčního seznamu.

„V Evropské unii se často vyjednává tvrdě a dokáže to více zemí. Maďarsko ale došlo hodně daleko, podle mě až na okraj jakési propasti a teď se musí rozhodnout, zda půjde od toho okraje zpět, anebo riskne skok, o jehož dopadech nechci spekulovat,“ uzavírá ministr s tím, že by teoreticky mohlo jít o odchod z Evropské unie.

Více v rozhovoru Interview Plus:

Spory uvnitř EU pohřbily dohodu o plynu

Evropská unie se snaží dostat pod kontrolu prudce rostoucí ceny plynu, snahu však zdržují neshody mezi členskými státy. Přestože se na mimořádném summitu ministrů zodpovědných za energetiku všechny země EU shodly na tom, že se musí podniknout kroky ke snížení cen energií, uvízly v detailech, jak by takové kroky měly fungovat.

Spory například panovaly v zavedení cenového stropu pro ruský plyn, píše web Politico. Při zasedání ministrů se podle kritiků nakonec nic nevyřešilo. Eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová očekává další vyjednávání o víkendu a na začátku příštího týdne, dokud Evropská komise nepřipraví finální balíček opatření

Ani souhlas členských států s návrhy komise, jak se s energetickou krizí vypořádat, zdaleka neznamená hotovou věc, píše web. To například kritizoval poslanec Karel Havlíček (ANO), podle kterého páteční mimořádné zasedání nic nevyřešilo.

“Ministr Síkela v Bruselu neuspěl. Výsledky mimořádné Rady jsou podle očekávání o ničem. Z tiskovky po jednání ministrů pro energetiku EU vyplynulo, že není konkrétní závěr. Pokud tedy nebereme to, že se nepřibrzdí Green Deal. Hezké je, že se bude dál jednat…“ napsal na twitteru.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy světová média hodnotí bruselský energetický summit s rozčarováním.„Ke shodě nedošlo, tím méně k dohodě, a solidarity se nedostávalo. Tak jej hodnotí agentura Bloomberg,“ napsal na twitteru.

Naopak koaliční politici si výsledky zasedání chválí. „Výsledek dnešního jednání ministrů pro energetiku zemí Evropské unie je úspěchem českého předsednictví,“ prohlásil premiér Petr Fiala (ODS).

Hlavním sporem summitu bylo, jak snížit cenu zemního plynu v reálném čase. Ve srovnání s předchozím rokem se cena plynu zvýšila sedmkrát a vedla i k zvýšení cen elektřiny. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová mimo jiné navrhla zastropování ruského plynu, ale mnoho zemí chce, aby opatření platilo pro dovoz plynu ze všech zemí.

Italský ministr pro ekologickou transformaci Roberto Cingolani uvedl, že 15 zemí je pro cenový strop veškerého zemního plynu, přičemž pouze tři trvají na omezení specifickém pro Rusko a osm dalších ministrů je buď proti, neutrální, nebo se obává ekonomického dopadu. Podle ministra průmyslu a obchodu Josefa Síkely (za STAN) „cenový strop plynu je z pohledu trhu nejtěžší případ“.

Berlín, Amsterdam a Komise se k věci staví odlišně. Pokud stanovíte cenový strop na plyn, „máte velkou šanci, že budete mít nedostatek plynu. Pokud stlačíte ceny dolů, efekt je většinou takový, že dodavatelé půjdou jinam. A my chceme zasáhnout Putina,“ řekl nizozemský státní tajemník pro těžební průmysl Hans Vijlbrief.

Obavy panovaly i v Německu, kde kancléř Olaf Scholz řekl: „Řešení a návrhy proto nejsou tak jednoznačné, jak se některým lidem jeví.“ Dokonce i vyčlenění Ruska je pro některé krok příliš daleko. Mluvčí maďarského ministra zahraničí Péter Szijjártó prohlásil, že „cenový strop pro ruský plyn je absurdní“.

Neshody panovaly například také v otázce, jak snížit poptávku po energiích. Komise navrhuje, aby se snížení poptávky povinně vymáhalo, ne všechny země s tím ale souhlasí.

Celkově ale návrhy předsedkyně komise Leyenové získaly u ministrů členských států podporu, například souhlasili s využitím neočekávaných zisků energetických firem na pomoc ohroženým spotřebitelům či s koordinací snižování spotřeby energie v celé EU. Komise je zároveň připravena upravit pravidla pro státní pomoc firmám, aby členské země mohly poskytnout energetickým společnostem záruky pro získání likvidity. Tu potřebují kvůli zálohám na dlouhodobé kontrakty na prodej energií, jejichž nedostatečná nabídka rovněž přispívá ke zdražování.

Ministři také vyzvali k vyslání signálu důvěry trhu s elektřinou, a to aktivací stávající nouzové brzdy EU na automatické zvyšování velkoobchodních cen elektřiny.

„Podařilo se nám najít jasný směr pro opatření, která je třeba přijmout,“ citoval web českého ministra průmyslu a obchodu Síkelu, který mimořádné energetické radě předsedal. „Teď přesně víme, kterou cestou se musíme vydat,“ dodal ministr.

„Ještě není nic rozhodnuto,“ řekla Kadri Simsonová, eurokomisařka pro energetiku. „Věřím, že budeme mít rušný víkend a také první dny příštího týdne, než bude finální produkt a balíček komise opravdu připraven.“

Ministři se na podnět českého předsednictví sešli v době, kdy kvůli vysokým cenám elektřiny ovlivňovaným i nestabilitou dodávek ruského plynu hrozí protivládní protesty v řadě evropských zemí. Komise by v příštím týdnu měla připravit podrobnosti plánu, podle něhož budou firmy vyrábějící elektřinu z levnějších zdrojů než z plynu přispívat ohroženým domácnostem a firmám částí svých nebývale vysokých zisků na hrazení účtů za energie. Solidární příspěvek by se měl týkat i producentů fosilních paliv.

Zdroj: irozhlas.cz / YouTube / echo24.cz