Že stále ještě žijeme ve svobodné společnosti věří už asi jen idioti nebo nejvíc zaslepení fanatici (bohužel ani těch není málo).
Běžnou praxí pro protlačení jediné správné “Pravdy” se opět stává zastrašování, klasická cenzura, zaklekávání, pomlouvání, štvavé kampaně atd. Jedna hrozba je ale nová a mnohem zákeřnější.
Tzv. “Big Tech” společnosti z Kalifornie mají aktuálně naprosto neskutečnou moc nad informacemi i našimi životy – nejen díky naší lenosti, ale hlavně díky monopolním praktikám a korupci kontrolních orgánů, které by měly různé Agroferty korporáty držet na uzdě.
Jak se naše životy více a více digitalizují, ovládá nás malá hrstka společností čím dál tím víc. Jsou to společnosti jako Alphabet (vyhledávač Google, maily Gmail, videoserver YouTube), Amazon (online obchod, ale i gigantické Amazon Web Services na kterých běží podstatná část webů a služeb), Apple (iPhone, iPad, Mac, iTunes…), Microsoft (Windows, Office, online služby), Facebook (Facebook, Instagram, WhatsApp) nebo částečně i Twitter, Patreon, GoDaddy, Wikipedia, některé obří banky a “Big Pharma” firmy a několik dalších společností. Tyhle korporáty mají tolik peněz a tak obří politický vliv, že v mnoha případech doslova diktují státům i jejich občanům, co smí dělat, co smí říkat, co smí prodávat a v poslední době se začínají snažit řídit i to, kam smíme chodit, co musíme mít na obličeji a co si musíme nechat vstříknout do těla.
Nevím jak vy, ale já osobně se umím rozhodnout sama, co a od koho si nechám stříknout do těla (ve všech smyslech), na co se chci dívat, co chci číst, co chci jíst atd., děkuji pěkně. Nepotřebuji, aby o tom za mě rozhodoval nějaký úchyláček v Kalifornii…ale problém je, že Big Tech společnosti se o to snaží a navíc už mnohokrát naprosto jasně ukázaly, že fungují v kartelu, což jejich moc dál neuvěřitelně posiluje. Když tedy např. vymaže nějakého člověka z digitálního světa Facebook, ostatní ho prakticky okamžitě a bez zaváhání následují. Rychle z vás udělají “ne-osobu”, která se nemá kde vyjadřovat, přijde o soukromé i pracovní maily, platební karty, roky budovaný byznys, fotky, listy kontaktů a někdy i o práci a bankovní účet. Jen tak, lusknutím prstů, bez soudu a možnosti se hájit. Stačí, že se tak nějaký modrovlasý aktivista v Google rozhodne. A nezachrání vás ani to, že jste prezident Spojených států. Nezachrání vás ani zkorumpované americké nebo dokonce ani evropské soudy, protože ty většinu případů rovnou smetou ze stolu. Tak obrovskou moc americké oligopoly mají.
Ale tvrdé mazání lidí z povrchu světa nejsou jedinou metodou, kterou Big Tech společnosti používají k prosazování svých politických cílů a likvidaci ekonomické i ideologické konkurence. Oni potřebují především ovládnout naši mysl. Přeprogramovat nás. A toho docilují řadou moderních technik – zatím stále úspěšně.
Klasický “ban” je všem známý – řeknete nebo napíšete něco neschválené moderní korporátní ideopolicí a nějaká korporátní lochneska padesáteho druhého pohlaví vám prostě smaže účty. Metoda je to velmi účinná, ale také viditelná a do určité míry i riskantní – zablokovaný člověk sice přijde bez soudu o své účty a třeba i o mnoho let budovaný byznys (což třeba YouTube kanál, který autorovi vydělával peníze, rozhodně je), ale samotný člověk nezmizí a pořád může křičet. I když je jeho hlas slyšet méně, pořád existuje. Např. YouTube i Facebook už zablokovaly miliony komentářů i videí s informacemi o volebních podvodech v USA nebo s racionálními analýzami situace s novým koronavirem a ve výsledku tím pomáhají pomalu ale jistě přelévat uživatele i tvůrce na alternativní platformy jako Parler, Gab, bitChute nebo Odysee / LBRY. Je tedy potřeba i jiných, nenápadnějších technik, jak populaci ideologicky zpracovávat.
První z velmi zákeřných metod, kterou prokazatelně používá Twitter, Facebook i YouTube. “Shadowban” znamená, že vás poskytovatel služby v podstatě zablokuje, ale udělá to pokoutně a nechá vám některé funkce, takže si dlouho ani neuvědomíte, že jste zablokovaní.
Funguje to takhle – účet vám dále funguje, můžete dále postovat příspěvky a pro vás samotné všechno vypadá úplně normálně…jenže vaše příspěvky nikdo nevidí. Nebo přesněji – objevují se jen malé hrstce lidí, aby to nebylo tak nápadné. Vy tedy píšete dál třeba tisícům lidí na svém Twitteru, který jste si usilovně budovali spoustu let, a najednou vám začne připadat, že nikoho nezajímáte. Sem tam vám sice někdo napíše naštvanou reakci, ale jinak jako kdyby jste se náhle stali neviditelnými a naprosto nezajímavými. A ono to tak vlastně je – vidí vás jen tolik lidí, abyste okamžitě nepoznali, že se děje něco nekalého. Touhle praktikou jste nenápadně demotivováni, abyste už nepokračovali v psaní a zmizeli z platformy.
Když otevřete hlavní stránku mnoha služeb, vidíte na své hlavní stránce příspěvky od svých přátel nebo od lidí, které odebíráte. Tedy tak to alespoň většina lidí chápe – kliknu, že někoho chci sledovat, takže budu vidět věci, které napíše. Jenže ono to tak není…
Ve většině Big Tech služeb máte svůj skrytý “rank” který říká, jak kvalitní uživatel jste. Samozřejmě kvalitní ve smyslu potřeb vybraného korporátu, který vám poskytuje “službu zdarma” (za kterou ve skutečnosti tvrdě platíte svým soukromím a pokud bychom to brali trochu spirituálněji, tak i svojí černou duší). Většinou se do vašeho skrytého profilu a ranku promítá to, na jaké reklamy kliknete, komu dáváte lajky, na co píšete odpovědi, ale třeba i doba, po kterou koukáte na nějaký příspěvek. Vaše chování je strojově neustále analyzováno a jsou o vás hromaděna data o vašem chování – aby na vás šlo snadněji zaměřovat reklamní a nově i ideologické kampaně.
V posledních letech ale získalo obrovský vliv i to, jak vás nahlašují a hodnotí někteří uživatelé (často s vyšším “sociálním kreditem”) – např. když vás hodně nahlašují proslulí “čeští elfové”, jde váš rank do kytek a váš účet se promění v bezcennou šmíru. A pak nastává něco podobného Shadowbanu popsanému výše – čím horší máte skrytý rank, tím méně lidí vidí vaše příspěvky v místech jako je Home nebo Explore stránka, feed apod.
Třeba YouTube i Facebook to drze prezentují jako velmi pozitivní věc – to co vidíte prý individualizují podle toho, co vás zajímá, takže vám ukazují jen to, co chcete vidět. Ono to tak i částečně funguje, ale problém je, že je to víc a víc “ukazujeme vám jen to, co MY chceme abyste viděli a trochu to individualizujeme podle vašeho chování.” Lidé se tak nevědomky dostávají do zmanipulované informační bubliny.
Když mohou sociální inženýři v Big Tech společnostech potají omezovat, kdo vidí vaše příspěvky, mohou samozřejmě dělat to samé i opačně – zvyšovat viditelnost příspěvků a uživatelů, kterým v podstatě zvýší rank / “sociální kredit”. Aktuálně takhle posilují hlavně zprávy silně levicových aktivistů, levicových komentátorů a hlavních médií. A to občas do extrémních výšin, takže v “Populárních” příspěvcích často vidíte bezvýznamná videa s pár tisíci shlédnutími, zatímco videa s miliony shlédnutími, ale od “nevhodných” tvůrců, se tam nikdy nedostanou. Však oni nás naučí, co je dobré!
Stejně to funguje i s nabízením dalšího doporučeného obsahu, který teoreticky souvisí s tím, co jste zrovna dočetli nebo dokoukali. Dávalo by to i smysl – třeba když se dodíváte na video o renovaci domu, doporučí vám to další video o renovacích domu nebo o odstraňování rzi pomocí laseru (áááh). Cílem je vás udržet co nejdéle na své stránce, abyste ideálně shlédli co nejvíce reklam. Jenže i do tohohle čím dál tím víc zasahuje to, jaký mají autoři “ideologický rank”.
Mně osobně teď třeba YouTube začal zničehonic zuřivě doporučovat videa od “obyčejných” lidí z Ruska, kteří anglicky popisují, jak se jim v Rusku žije. Já na to samozřejmě z videa o výrobě nejostřejšího okurkového nože na světě klikám, protože ráda zjišťuji, jak žijí a myslí lidé po celé planetě. Je to zajímavé a může mi to pomoct dále si cizelovat názory na to, co se kolem děje, nebo ne?
Jakousi zajímavou shodou okolností ale všechna videa, které mi aktuálně YouTube cpe, jedou po stejné linii – “Putin je hrozný hajzl, ať žije bojovník za Velké Dobro Navalnyj, žije se nám tu špatně (pod Putinem), USA je super (nemají Putina)” atd. atd. Několik Youtuberek, které mi jsou teď cpány zleva zprava, jsem si zvědavě prozkoumala a ukázaly se zajímavé věci – např. jen během několika měsíců těmto kanálům vyletěl počet odběratelů z pár set lidí na víc než sto tisíc a počet shlédnutí všech jejich videí “úplně bez pomoci” vyletěl na statisíce. Některé z těchto “náhodných holek z davu” byly zrovna nedávno na půlročních pobytech v USA, kde je mimo jiné prováděli luxusními americkými univerzitami (kde je školné třeba jeden a půl milionu korun ročně) a které prý v Americe zažívaly “intenzivní pocity štěstí”. Pod jejich videi pak byly stovky a stovky až hystericky pozitivních komentářů o tom, jak jsou tyhle komentátorky úžasné a super, ale ať se si svými komentáři dávají pozor na Putina. Což nás přivádí k další manipulační technice…
Udělat jednoduchý algoritmus, který sestavuje pozitivní komentáře z nějaké databáze slov a slovních obratů, je poměrně jednoduché. Obzvlášť v angličině – s trochou času bych něco podobného asi napsala i já sama. A pokud máte vhodná zadní vrátka ke službě, tenhle generátor pak může na vybraná videa, tvíty nebo příspěvky snadno dělat kobercové nálety. A pokud je služba vaše, zadní vrátka jsou spíš obří otevřenou branou, že ano.
Kauza s falešnými pozitivními komentáři se např. řešila u jednoho z největších serverů pro hodnocení filmů RottenTomatoes, kde se u politicky angažovaných velkofilmů (jako třeba Miss Marvel) objevovaly stovky krátkých, super-pozitivních komentářů, které jako kdyby vypadly z generátoru vět. Něco podobného se takřka najisto děje i na Twitteru a dalších službách. A když máme falešné komentáře, máme tu i další fenomén manipulace – hodnocení.
Lidé jsou nesmírně sociální živočichové a je pro ně nesmírně důležité sledovat, co si myslí většina ostatních. A to až tak, že mají sklon tíhnout k nebezpečnému skupinovému myšlení. Vědí to nejen psychologové, marketéři a autoři anket o volebních preferencích, ale i vlastníci oligopolních Big Tech společností. Pokud vidíme, že všichni ostatní něco hodnotí velmi pozitivně nebo negativně, rozhodně nás to ovlivňuje – a to i na úrovni podvědomí, což vědomě bohužel moc neovlivníme. Není tedy nic jednoduššího, než tohoto efektu využít.
Především YouTube byl mnohokrát přistižen při tom, že u některých exponovaných videí se palce nahoru a dolů úplně nesmyslně mění. V poslední době šlo třeba o videa prezidenta USA Joe Bidena, který umí tak skvale vybíhat schůdky – všechna jeho videa měla extrémně negativní hodnocení, ale negativní palce dolů náhle záhadně mizely po tisících a naopak skokově přibývaly palce nahoru. S přepisováním hlasů z jedné strany na druhou už mají určité skupiny v USA docela dost zkušeností, že ano?
Dá se jen předpokládat, že nástroje na manipulaci lajků a dislajků se dál zlepšují a nové generátory už je mění víc pozvolna, aby to nebylo tak podezřelé.
Mnoho webů a služeb má tzv. “našeptávač” – je to příjemná služba, která vám při vyhledávání navrhuje dokončení slov i celých vět. Teoreticky by měly našeptávače fungovat tak, že si vyhledávač pamatuje, co lidé zadávají nejčastěji a právě to se vám snaží nabídnout pro rychlé dokončení. Dříve to tak také fungovalo, ale aktuálně je to přinejmenším u služeb od Google podrobeno tvrdé manipulaci.
Masivní ovlivňování toho, co vám našeptávač navrhuje a tím i čím vás i motivuje do hledání předpřipravených výrazů, začalo při prezidentských volbách v roce 2016. Google tehdy začal upravovat slova, která se objevují u kandidátky Hillary Clinton tak, aby se ukazovaly jen pozitivní dodatky. Naopak u Donalda Trumpa to dělali směrem opačným. Tato měkká metoda manipulace se sociálním inženýrům velmi zalíbila a tak se rozšiřuje na další a další termíny. Když tedy začnete psát “Joe Biden”, Google vám nikdy nebude navrhovat “dementia” nebo “fraud”, místo toho vám nabídne pozitivní termíny jako “family” nebo neutrální jako “cabinet”.
Tahle metoda manipulace se používá zatím podle všeho jen v angličtině, takže při vyhledávání českých termínů a témat našeptávač navrhuje to, co skutečně zadává většina lidí.
Tohle je doména především Google Search a všeho, kam je tento masivní vyhledávací systém zaintegrován.
Stránek i obsahu na internetu je naprosto nepředstavitené množství a vyhledávače potřebují nějaký algoritmus jak výsledky řadit za sebe podle kvality. Kdyby vyhledávač prostě jen náhodně vyplivnul všechny stránky, které obsahují vybraná slova, byl by to naprosto nepoužitelný chaos – náhodně by vedle sebe dával odkazy na nesmyslné blogísky puběrťaček vedle vynikajícíh a autoritativních zdrojů špičkových expertů, jako je třeba můj blogísek.
Kdysi Google používal velmi chytrou metodu, jak nalezené odkazy řadit – všechny stránky na internetu dostávají tzv. PageRank. Zjednodušeně – je to jako skóre, které se automaticky počítá podle toho, kolik jiných webů na vybraný obsah odkazuje, jak vysoký PageRank mají samotné tyto odkazující stránky atd. Celé to vytváří neustále aktualizovanou, chytrou sítě vzájemných odkazů a jejich hodnocení, takže když na vás bude odkazovat spousta “kvalitních” webů, budete ve vyhledávači hodně nahoře a naopak.
Problém je, že do čím dál tím komplexnějšího algoritmu se začaly započítávat i další věci – věci manuálně přidávané moderní ideopolicií. Pokud tedy máte web, který někdo z týmu cenzorů dá na black list (sníží mu PageRank), tak se neobjevíte v prvních nabídnutých odkazech i pokud by někdo přesně zadal celý odstavec z vašeho webu a odkazoval na vás třeba bůh Karel. A funguje to samozřejmě i opačným směrem, takže řada webů i výsledků je manuálně zvýhodňována. Někdy se objevují i předpřipravená okénka s “těmi úplně nejlepšejšími odkazy”, které vedou na správná, progresivní místečka. Stačí si do Google zadat výrazy jako “American inventors” nebo hledat obrázky “white couple” (bělošský pár) a uvidíte rozkošné výsledky .
Tohle je už jen taková třešnička na dortu, která přestává na většinovou populaci fungovat, ale používá se stále dál, protože určitý měřitelný výsledek asi stále má. Příspěvky i videa, která neschválí korporátní ideopolicie, jsou označovány různými výraznými značkami o “dezinformacích” s linky na “autoritativní zdroje”, které obsahují jedinou povolenou Pravdu. Většinou se u varování používají výrazné varovné prvky, aby uživatelé získali silnější pocit, že čtou nebezpečné dezinformace.
Manipulativních technik se používá mnoho a jsou čím dál tím zákeřnější. Když si jde na YouTube člověk neznalý obrovského množství taktik, které se pro jeho manipulaci používají, může se velmi snadno dostat do tvrdě ohraničené informační bubliny. Pokud se normálně proklikává obsahem internetu, vidí o mnoha tématech jen jediný a přesně daný narativ, který není nijak zpochybňován – ať už jde o masovou migraci ze zemí třetího světa, o nový koronavirus, volební podvody v USA nebo nějaké další extrémně vyhrocené téma. Je jedno, že danou “jedinou Pravdu” protlačují často psychopatičtí majitelé korporací za pomoci armády oportunistů a otupělých fanatiků. Je jedno, že třeba názory desetitisíců lékařů k medicínskému tématu jsou manipulovány a cenzurovány zelenovlasými absolventy genderových studií – vše na nás působí. Působí to dokonce i na ty, kteří o manipulačních metodách vědí.
Aktuální radou prozatím je – snažme se maximálně omezit používání těchto služeb a přesouvejme všechno co jde (hlavně svoji pozornost) tam, kde k takové manipulaci nedochází. I přes masivní útoky od oligopolu nám alternativy pomalu rostou a zatím máme stále kam jít. A pokud všichni prostě přestanou používat Twitter a přesunou se třeba na Parler nebo Gab, máme podstatnou část boje vyhránu.
Autor: tlamiczka
Zdroj: https://voxpopuliblog.cz/
Bývalá dánska kráľovná Margaréta II. svojich zosnulých rodičov obraňuje. Peter Kramer vo svojej 380-stranovej knihe…
Koncepcia „prvotného antigénového hriechu“ bola prvý raz navrhnutá pred šesťdesiatimi rokmi. Tento fenomén má potenciál…
„Na ich vyradenie z prevádzky boli použité oveľa silnejšie výbušné nálože a oveľa väčšie plavidlo,“…
Hlavné mestá krajín Západu zrazu zabudli na princípy, ako je spravodlivá súťaž, nedotknuteľnosť vlastníctva, prezumpcia…
Nemecko vysvetľuje včerajšiu náhlu návštevu ministerky zahraničných vecí Annaleny Baerbockovej na Ukrajine túžbou oficiálneho Berlína…
Ruské veľvyslanectvo ostro odsúdilo slová britského veľvyslanca Edwarda Fergusona, ktorý sa v článku pre srbské…
