Washington chce úplnou závislost Evropy na USA

Evropa letos začala s mohutnými zkapalněného plynu, dováženého z USA, ale částečně zřejmě předtím nakoupeného v Číně (a tedy pocházejícího mnohdy z ruských zdrojů). Tak nějak oklikou a za mnohem vyšší cenu se k nám dostává do značné míry ruský plyn, ale během své pouti přes půlku světa patřičně ideologicky očištěný.

Bruselské papaláše, kteří nutí Evropany, aby přešli v energetické oblasti do doby kamenné přechodem na větrníky a solární elektrárny, to vše pod záminkou nutnosti snížit produkci uhlíku, na druhé straně nezajímá, že lodě dovážející zkapalnělý plyn produkují mnohonásobně víc CO2 než po celé EU vybíjený dobytek.

Nemluvě o v USA ve velkém nakupovaných zbraních, zasílaných na Ukrajinu. Kdo na této viditelně záměrné likvidaci evropské prosperity vydělává nejvíc, je snad nasnadě…

V březnu 2022 Stockholmský institut pro výzkum míru (SIPRI) oznámil, že Evropa je novým „hotspotem“ celosvětového dovozu zbraní. I když byl tento vývoj připisován pokračujícímu vojenskému konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou (USA/EU/NATO), je stejně nebo ještě důležitější pochopit, že většina těchto evropských nákupů pochází z USA a jak konflikt probíhal, byl přeměněn na stroj na peníze.

USA jsou zodpovědné za takzvanou „energetickou krizi“ v Evropě a vydělávají spoustu peněz prodejem drahého amerického plynu do Evropy. USA samozřejmě Evropanům vysvětlily, že je to nutné ke snížení jejich kritické závislosti na Moskvě. Aby Evropané „potrestali“ Rusko, rozhodli se zvýšit svou závislost na USA.

Tato kritika není založena pouze na skutečnosti, že Evropa nakupuje drahý americký plyn a USA z toho těží. Vyplývá to spíše ze skutečnosti, že Evropa je nyní příliš závislá na USA, než aby zabránila jejímu ekonomickému kolapsu. Pokud se bude závislost Evropy na USA dále zvyšovat, bude tak činit pouze na úkor své strategické autonomie.

Za druhé, není to jen o plynu. Pokud plyn souvisí s ekonomikou, zvyšující se nákup vojenského materiálu z USA přímo souvisí s její obranou a bezpečností, nebo alespoň tak je to prezentováno. Tuto obrannou závislost nejzřetelněji ilustruje německý nákup stíhaček F-35 z USA. Zatímco USA na této multimiliardové dohodě vydělají spoustu peněz, související podmínky ukazují, jak tato dohoda přímo zvyšuje závislost Evropy na USA.

Martin Kröll, prezident Německé asociace leteckého průmyslu (BDLI), byl citován, že ani po zakoupení těchto tryskáčů nebude mít Německo právo na jejich servis a opravy v Německu. Jsou „udržovány v jiných evropských zemích v síti amerických ozbrojených sil nebo americkou společností Lockheed, vytvářející nebezpečnou závislost“.

Nezapomínejme, že tento prodej přišel především v době, kdy USA vyvíjely tlak na evropské země, aby zvýšily své obranné schopnosti na začátku roku 2021, kdy začal rusko-ukrajinský konflikt. Pod tlakem tohoto konfliktu se však americkým úřadům podařilo dosáhnout dohody, která nedávala německým úřadům mnoho prostoru pro skutečnou ochranu jejich zájmů. Jak potvrzuje další zpráva, Němci udělali chybu, že nevyžadovali zapojení vlastního obranného průmyslu do údržby, oprav a podpory těchto drahých letadel.

Německo v tom není samo. Například Finsko je další zemí spadající do nebezpečné závislosti na USA. Severská země se již rozhodla koupit 64 Block 4 F-35 za 9,4 miliardy dolarů. Od začátku rusko-ukrajinského konfliktu Finsko zintenzivnilo nákupy zbraní, nepřekvapivě většina těchto nákupů pocházela z USA.

Zatímco konflikt na Ukrajině vyústil v řadu miliardových obchodů, na kontinentu sílí obavy, že se USA nyní pokoušejí vyvolat novou krizi s Čínou. Takový konflikt by Evropě způsobil další problémy.

Ale rétorika, kterou USA pro Evropu produkují – a účinně ji uplatňují, má snížit závislost na Číně. Evropa je přirozeně znepokojena touto formou geopolitiky. Jak uvedl Charles Michael, předseda Evropské rady, který se nedávno setkal s Xi, ve svém tweetu: „EU prosazuje své zájmy a hodnoty ve světě. S Čínou je otevřený dialog o všech aspektech našeho vztahu jedinou cestou vpřed.“

Čína také ví, že Evropa je daleko od dohody s USA na společné čínské politice. Xi byl proto dostatečně otevřený, aby minulý týden řekl EU, že blok by si měl ponechat své investice v Číně, a dodal, že Čína a EU musí stát společně proti oddělení.

Ale zatímco EU je v rozporu s USA ohledně toho, zda uvalit na EU stejnou politiku v otázce Číny a jaké by to mohlo mít dlouhodobé ekonomické důsledky pro Evropu, USA nadále uplatňují politiky, které přímo ovlivňují ekonomiku EU. Poslední nepříjemností je určitě americký zákon o snižování inflace (IRA), který poskytuje daňové úlevy na komponenty elektromobilů, pokud jsou vyráběny v Severní Americe.

I když by společnosti se sídlem v EU mohly zakládat továrny v USA, znamenalo by to, že by tyto společnosti prospívaly ekonomice USA více než ekonomice EU. Jinými slovy, kapitál EU se používá k navýšení kapitálu USA na úkor vlastního ozdravení ekonomiky EU.

Tento model je podobný tomu, jak je kapitál EU využíván k podpoře ekonomiky USA prostřednictvím drahého prodeje plynu a zbrojních systémů. Stejně tak se konflikt na Ukrajině stal hlavním zdrojem zisků pro americký stát.

Co může EU udělat? Je nepravděpodobné, že by se Evropané mohli vymanit z tohoto vztahu závislosti, aniž by si nejprve vytvořili nezávislou globální perspektivu. Představte si ekonomický scénář v EU, kdyby namísto podpory amerického tlaku na rozšíření NATO zaujala nezávislý postoj.

EU se touto cestou nevydala a nikdy nevydá, neboť samotný projekt EU byl kdysi založen proto, aby udržoval vazalské podřízení Evropy vůči USA. Aby se tedy vydala Evropa cestou nezávislosti, musela by se nejprve rozpadnout samotná EU, projekt Deep state.

Další podmínkou by pak byla suverénní politika jednotlivých zemí, což je ovšem se stávající politickou reprezentací ve většině zemí něco zcela nepředstavitelného…

ZDROJ

Zpracoval: Slovanka/Necenzurovaná Pravda