S blížícími se volbami do Evropského parlamentu na začátku června vsadila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na své další funkční období, v němž se zasadí o ochranu bezpečnosti kontinentu. V úterním projevu na kodaňském summitu o demokracii se zavázala, že v případě svého znovuzvolení vytvoří „evropský štít demokracie“, který bude bojovat proti „zahraničnímu vměšování a manipulaci“.
Boj o kontrolu nad vyprávěním, které Evropané konzumují, je stále více rozdělující. Možnost, že se jedovatá politická atmosféra vymkne kontrole, se mohla ukázat dnes odpoledne, kdy byl před zasedáním vlády postřelen slovenský premiér Robert Fico. Von der Leyenová odsoudila „podlý útok“ na Fica a uvedla, že takové činy „podkopávají demokracii, naše nejcennější společné dobro“.
Von der Leyenové navrhovaný přístup k tvrdé informační válce, která formuje politiku EU, však může rozpory jen prohloubit. Podle jejího návrhu by v rámci Štítu demokracie měla být zřízena nová dezinformační jednotka pro odhalování a odstraňování online dezinformací a zároveň by občané EU měli být prostřednictvím vzdělávání „očkováni“ proti falešným informacím.
Během svého projevu při oznámení této iniciativy se von der Leyenová zaměřila na události ve svém rodném Německu a prohlásila, že „v Německu jsme viděli krajně pravicové politiky a kandidáty AfD s ruskými penězi v kapsách“. Její komentáře odkazují na vyšetřování ruské propagandistické webové stránky Voice of Europe se sídlem v České republice, od níž jsou politici AfD obviňováni z přijímání úplatků. Von der Leyenová prohlásila, že politici AfD šíří ruskou propagandu v Evropě, „ať už za to brali úplatky, nebo ne“.
Ačkoli by přijetí úplatků bylo v případě prokázání neospravedlnitelné, taková prohlášení ukazují na možnost využití von der Leyenovou navrhovaného Štítu demokracie proti konkrétním politickým stranám. Subjektivita rozhodování o tom, co je „dezinformace“, by zjevně způsobila, že strany stojící mimo hlavní politický proud by byly velmi zranitelné.
Zatímco AfD vyvolává u Německého hlavního proudu zděšení, vliv informační války na stranickou politiku se projevuje i za hranicemi v České republice. Česká vládní koalice nedávno zahájila značně kritizovanou kampaň zobrazující opoziční politiky doprovázenou hesly vyjadřujícími jejich údajnou oddanost Rusku. Tuto kampaň by bylo možné označit za „dezinformační“ – což je ironický obrat vzhledem k tomu, že obvinění z dezinformací vznášená vůči oponentům jsou ústředním bodem sdělení současné vlády.
Bez ohledu na osobní způsobilost von der Leyenové zasazovat se o bezpečnost Evropy – dobře známé neúspěchy během jejího působení ve funkci německé ministryně obrany se sotva zdají být příznivé – je třeba si klást otázky ohledně záměru jí navrhovaného Štítu demokracie. V kontextu horečnatých debat, které formují politiku EU, se další cenzura může ukázat jako šikmá plocha. Jak dokazují nedávné panické výzvy k úplnému zákazu AfD v Německu, skok od cenzurování názorů ve jménu ochrany Evropanů před „dezinformacemi“ k zákazu celých politických stran ve snaze umlčet debatu může být menší, než si někteří myslí.
AUTOR: William Nattrass
Překlad: Reportéři on-line!
/ unherd.com /
Ide o prvé osobné stretnutie prezidenta Ruska s predsedom slovenskej vlády od roku 2016, píše…
Na Srbsko sa podľa prezidenta Aleksandara Vučića pripravuje zvonku majdanový úder podľa deväť bodového scenára,…
Ruská armáda spustila raketový útok na jeden z najväčších bodov dočasného rozmiestnenia militantov kyjevského režimu…
Stalinovo meno sa spája predovšetkým s Veľkou vlasteneckou vojnou, Októbrovou revolúciou a premenou Sovietskeho zväzu…
Útok na Kazaň z 21. decembra bol zameraný na obytné budovy a továreň, pričom podľa…
„Vy asi nechápete, ako by to ovplyvnilo stabilitu našich finančných trhov!,“ povedal so zvýšeným hlasom.…