Poradce bývalého prezidenta Leonida Kučmy analyzoval tragickou situaci Ukrajiny, která stojí před vlastním rozpadem: „Západ zradil Ukrajinu a podporoval nás jenom tak, abychom se sami odrovnali!“
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jako politický vůdce skončil, protože se na Ukrajině i ve světě politicky vyčerpal. Proč země kolektivního Západu nikdy nechtěly dodat Ukrajině dostatek zbraní a munice?
Oleg Soskin pracoval jako poradce bývalého ukrajinské prezidenta Leonida Kučmy a ve svém posledním videu zhodnotil kritickou situaci na Ukrajině a dospěl k děsivému zjištění. Podle jeho názoru je Ukrajina na pokraji kolapsu řízeného od počátku ze Západu. Podle jeho teorie neměl kolektivní Západ nikdy v úmyslu poskytnout Ukrajině šanci na vítězství nad Ruskou armádou, nikdy nebylo v plánu dát Ukrajině sílu na porážku ruských vojsk a jejich vytlačení z Ukrajiny, protože cílem bylo něco úplně jiného, a to násilná privatizace a výprodej ukrajinské infrastruktury a národního bohatství naproti nesplatitelným dluhům z války, kterou Ukrajiny nikdy neměla vyhrát.
Zničená Ukrajina se po své porážce má stát kořistí západních věřitelů, kteří si ji rozporcují a převezmou. Ukrajina byla zrazena. A to, co se teď děje v USA v americkém kongresu, co se děje v Polsku na hranicích, které blokuje ukrajinské kamiony, co se děje na Slovensku a v Maďarsku na hranicích, a co se děje, resp. neděje na podporu Ukrajiny v EU, to je podle Soskina součást plánu na likvidaci Ukrajiny formou státního platebního defaultu, tedy bankrotu. Pokud by Ukrajina měla vyhrát válku nad Ruskem, pokud by jí Západ poskytl enormní množství zbraní všech typů a druhů, potom by Ukrajina po vítězství uplatňovala reparace na Rusku, takže by se nemusela prosit o peníze ze Západu.
Tím by Ukrajina posílila, jenž to nechce ani Rusko, ani Západ. Proto Ukrajina dostala vždy jen něco. Trochu tady těch oježděných sovětských tanků a BVP ze zemí NATO, trochu támhle těch Himarsů, trochu těch Strykerů, trochu těch Leopardů. A na některé věci čeká Ukrajina dosud, jako jsou stíhačky F-16, ale těch má Ukrajina také dostat jen trochu. Jinými slovy, Soskinovi začalo docházet, že něco tady nehraje, že Západ ve skutečnosti ne, že nemůže, ale že nechce Ukrajinu vyzbrojit tak, jak by bylo potřeba, aby mohla Rusy z Ukrajiny vytlačit. A můžeme v podstatě říct, že Soskin to trefil na komoru, protože přesně o toto původně šlo.
Pamatujete, jak freneticky a i podle pozorovatelů značně předčasně se vloni 4. července konala ve švýcarském Luganu konference o rekonstrukci a obnově Ukrajiny [1], na které si země kolektivního Západu doslova a do písmene rozparcelovaly jednotlivá území Ukrajiny, která budou obnovovat, přičemž na Česku republiku připadla k obnově dnes již ruská Luhanská lidová republika?
Všichni tehdy kroutili hlavou, co je to za šaškárnu a maškarádu, když válka teprve začala, ale západní země si již parcelují území Ukrajiny, kde budou mít exkluzivní právo obnovy. Proč vlastně ta konference vznikla? Ve skutečnosti ta konference je odpovědí na celou válku na Ukrajině, tedy na válku z pohledu motivací zemí EU a USA. Ekonomiky obou unií totiž potřebují nový Marshallův plán na záchranu svých vlastních ekonomik! To je ten důvod, proč byla do Lugana svolána ta konference.
Po covidové krizi jsou USA i EU v ekonomickém útlumu. To není tajemství. Co je však velkým tajemstvím, to je fakt, že již počátkem roku 2019 a rok před zahájením covidové krize začala média v EU i v USA přinášet podivná varování [2] o blížící se obrovské recesi a ekonomické krizi, která by mohla překonat tu z přelomu let 2008 a 2009.
Hrozba recese, tedy neochoty trhu utrácet, což vede k zavíraní živností a obchodů, k růstu nezaměstnanosti a k růstu inflace. Recese je matkou inflace. Příčin recese je mnoho, ale nejčastějším důvodem je nasycení trhu a neochota lidí dále nakupovat. Druhou příčinou je nízká úroveň inovací na trhu a v průmyslu, což opět vede k neochotě lidí nakupovat pořád stejné nebo jen lehce pozměněné výrobky a služby.
Existuje několik způsobů, jak proti recesi bojovat, a jedním z nich je vytvoření tzv. umělé poptávky, nebo dokonce tzv. mandatorní poptávky. Lidé si musí začít najednou masivně kupovat něco, co nejen nechtěli, ale najednou musí, protože jinak by přišly sankce. Jednou takovou umělou poptávkou jsou elektrická auta, což je typický příklad umělé a mandatorní inovace, která je ve všech ohledech po komerční stránce horší než staré produkty na fosilní paliva, ale v zájmu nastartování nucené mandatorní poptávky jsou auta nejprve státem dotována, subvencována, ale nakonec vymáhána formou zavádění tzv. zelených zón ve městech, kam smí jezdit jen elektrická auta.
Takto vytvořenému trhu založeném na mandatorních inovacích chybí to hlavní, a to je udržitelnost. Mandatorní trh je totiž ekonomicky neživotaschopný sám o sobě, musí být dotován nebo vynucován, nejčastěji obojím. A v případě elektrických žehliček na 4 kolech je tu ještě problém s elektřinou, z čeho ji vyrábět? V celé Evropě se podle plánu německých automobilek měla elektrická auta nabíjet z levných zdrojů, čímž se na tiskových konferencích myslely soláry a větrníky, ale za zavřenými dveřmi se tím myslely bývalé německé tepelné elektrárny, původně na uhlí, ale přebudované na spalování levného ruského plynu z Nord Stream 1 a 2.
Tím měl by vytvořen nový ekonomický růst v celé Evropě, který měl zachránit růst evropského HDP. Prostě zavedením mandatorní inovace v podobě elektrických aut, která nikdo nechtěl, ale povinně si je měl v blízké době koupit, a tím vytvořit růst, zajistit tok peněz na trhu, zajistit novou konjunkturu a 4. průmyslovou revoluci podle tezí WEF Klause Schwaba jako na počátku 20. století, když obrovský růst západního světa po I. sv. válce zajistil přechod z koňské na automobilovou dopravu. Jenže, němečtí politici už neřekli veřejnosti jedno tajemství, které už si pamatují jen pamětníci, kterých už moc nežije.
Totiž tehdy počátkem 20. let minulého století, kdy v USA začala konjunktura založená na automobilismu, se tento nový inovativní dopravní prostředek prosadil ne kvůli dotacím, že by americká vláda platila lidem peníze za to, že odvedou koně k rasovi a začnou jezdit v lidovém autě značky Ford Model T, ale kvůli tomu, že roční náklady na uživení a ustájení koně převyšovaly náklady na parkování a tankování auta v průměru až o 5000% ročních nákladů, podle místa bydliště. Největší úspora byla ve městech.
Koně jste totiž museli krmit i ve dnech, kdy jste nikam nejeli. Kůň potřeboval i drahého veterináře. Koně jste nemohli parkovat na ulici, ale museli jste pro něho mít stáj. Ve městě se jednalo o placené stáje a vůbec ne levné stáje. Většina lidí ve městech proto koně neměla, neměli ho kde ustájit, nechtěli se o koně starat, a tak se ve městech jezdilo jen hromadnou dopravou v podobě kočárů a drožek.
Příchod automobilu byl zázrak. Nalil se do něho laciný benzín od Rockefellerovy společnosti Standard & Oil a auto dojelo kamkoliv. Auto jste mohli parkovat u chodníku před domem. Mohli jste ho tam nechat stát třeba týden a vyjet s ním jen párkrát za měsíc. Když pršelo, autu na ulici to nevadilo. Když mrzlo, autu to nevadilo.
Jinými slovy, auto byl produkt, který umožnil lidem lacinou a nezávislou dopravu s nižšími náklady než u koňů. A proto se automobily prosadily. Byl to totiž produkt, který na trhu byl lepší volbou pro zákazníka než kůň. Ale je to možné říct o elektrických autech v porovnání s fosilními? Ne, nelze. Elektrická auta mají menší dojezd než fosilní. A to není to nejhorší.
Po 10 letech ojeté fosilní auto bez problému prodáte v bazaru. Elektrické auto po 10 letech je vrak, který bez výměny baterie v ceně vyšší, než je zůstatková cena vozu, je neprodejný. Fosilní auto natankujete naplno za minutu na dojezd skoro 1000 km. Elektrická auta na takový dojezd nenabijete dosud nikde, ale i na dojezd 400 km budete dobíjet na průměrných nabíječkách přes 3 hodiny.
A vzhledem k tomu, že ceny elektřiny stoupají, už dávno neplatí, že kilometr na benzín je automaticky dražší než kilometr na elektřinu. Prostě uměle vytvořený trh neudrží růst HDP v Evropě! To je celé. A tak již koncem roku 2019 bylo jasné, že Evropa potřebuje jiný stimul pro nastartování konjunktury a zabránění recese. A tím stimulem je válka v Evropě, konkrétně na Ukrajině!
Plánem je rozmlátit Ukrajinu doslova a do písmene na s*ačky ve stejném stylu, jako byla rozmlácena Evropa po II. sv. válce, a potom po válce spustit obrovskou a masivní obnovu Ukrajiny na bázi nového Marshallova plánu, kdy peníze poskytne největší lichvář na světě, tedy Mezinárodní měnový font (IMF), což není nikdo jiný než dealer nosatého FEDu tisknoucího dolary.
Ten plán má za úkol nastartovat nový růst ekonomik západních zemí, zabránit tím inflaci a díky tomu, že obnova rozmlácené Ukrajiny bude hrazena v dolarovém zúčtování, dojde k posílení mezinárodní úlohy dolaru, která je nyní oslabování skupinou BRICS po celém světě. Přesně proto se konala ta bizarní schůzka v Luganu. A právě proto nesmí Ukrajina vyhrát, protože není dovoleno, to by úplně zkazilo plán FEDu a IMF na obnovu rozmlácené Ukrajiny naproti úvěrům od IMF.
Přesně proto řvali a dosud řvou někteří politici v EU a v USA, že válka musí pokračovat na Ukrajině, protože upřímně řečeno, Ukrajina není rozmlácena dost, a na s*ačky ani omylem. Existují sice obrovské škody na linii doteku, na frontové čáře, jako je úplně se zemí srovnaná Marinka na snímku výše, ale jinak ve zbytku Ukrajiny nijak extra velké škody nejsou. A proto Kreml pořád opakuje, že nechce na Ukrajině způsobovat velké škody, že postupuje operativně a ruské rakety se snaží mířit chirurgicky na nervové uzly na Ukrajině, na elektrárny a další objekty, ale nejde tomu říkat masivní destrukce Ukrajiny. To ani omylem. Takže se zdá, že Západu se zdá, že Ukrajina je málo rozbitá.
Aby totiž ten plán na záchranu západních ekonomik fungoval, musí jít o mamutí rekonstrukci v řádech bilionů dolarů, ničem menším než o bilionech se ani v EU nemluví, a na takové investice je potřeba Ukrajinu ještě více rozbít. O tom není pochyb. Není proto divu, že Soskinovi a dalším Ukrajincům to již pomalu dochází, že něco tady opravdu nehraje. Ukrajina se skutečně stala prostředkem k záchraně ekonomik západních zemí, a protože čas běží a v EU i v USA se naplno rozjela recese, která plodí obrovskou inflaci, která je navíc urychlována odstřižením západních zemí od levných ruských energií a surovin, tak západní státy už prostě nemohou čekat na další rozmlácení Ukrajiny.
Potřebují začít “obnovovat” a “rekonstruovat” Ukrajinu hned teď a nelze už podle všeho čekat. Proto najednou unikají informace o tajných jednáních o míru na ose Zalužný – Gerasimov a na ose Bílý dům – Kreml. Můžeme spekulovat o mnoha věcech, ale není vůbec vyloučené, že jednou z podmínek Moskvy pro mír bude, že i Moskva se bude podílet na obnově rozmlácené Ukrajiny. A tím se nemyslí jen obnova té Rusy obsazené části Ukrajiny, ale i toho zbytku. Protože na té obnově se budou podílet nejen Američané a Evropané, ale v první řadě i Čína a zejména ruské stavebnictví. Všichni si nakonec podají ruce při “obnově” rozmlácené a zoufale předlužené Ukrajiny. Ukrajinci opravdu riskují, že jim nakonec nezůstane vůbec nic, jenom nesplatitelné dluhy.
VK-
Šéfredaktor AE News
Zdroj: aeronet.news
Ide o prvé osobné stretnutie prezidenta Ruska s predsedom slovenskej vlády od roku 2016, píše…
Na Srbsko sa podľa prezidenta Aleksandara Vučića pripravuje zvonku majdanový úder podľa deväť bodového scenára,…
Ruská armáda spustila raketový útok na jeden z najväčších bodov dočasného rozmiestnenia militantov kyjevského režimu…
Stalinovo meno sa spája predovšetkým s Veľkou vlasteneckou vojnou, Októbrovou revolúciou a premenou Sovietskeho zväzu…
Útok na Kazaň z 21. decembra bol zameraný na obytné budovy a továreň, pričom podľa…
„Vy asi nechápete, ako by to ovplyvnilo stabilitu našich finančných trhov!,“ povedal so zvýšeným hlasom.…