VIDEO: Šéf PMC Wagner Prigožin odhalil, co bylo příčinou vojenského převratu v Nigeru

Dne 26. července 2023 proběhl v africkém Nigeru vojenský puč. To by nebylo nijak překvapivé, protože v Africe jsou vojenské převraty prakticky na denním pořádku, jenže převrat v Nigeru je ve všech parametrech zcela odlišný. 

Minulý měsíc 26. července proběhl v africkém Nigeru vojenský puč. To by nebylo nijak překvapivé, protože v Africe jsou vojenské převraty prakticky na denním pořádku, jenže převrat v Nigeru je ve všech parametrech zcela odlišný. Niger je totiž jedním z největších dodavatelů uranové rudy pro Evropskou unii, jeho dodávky tvoří celou čtvrtinu veškerého importu uranového smolince do EU a až do vojenského puče se jednalo o nejlevnější dodávky smolince do Evropy vůbec.

Francouzské těžařské společnosti totiž fungovaly v Nigeru pod velice divným režimem, který popsal a odhalil v posledním telefonickém rozhovoru šéf PMC Wagner Jevgenij Prigožin. Podle jeho informací za převratem v Nigeru stojí katastrofální ekonomické vykořisťování Nigeru ze strany západních zemí.

Niger byl podle Prigožina po dobu desítek let vystaven děsivému procesu řízení Londýnských a rovněž Pařížských kanceláří, který je známý pod názvem “Vyrobíme problém a nabídneme vám hned řešení!” a právě v Nigeru byl realizován v neuvěřitelném rozsahu. Západní země se chtěly dostat prakticky zadarmo k obrovskému nerostnému bohatství země, a tak zaplavily Niger teroristickými islámskými jednotkami (americká Al-Kajda na Africkém kontinentu), které uvrhly zemi po desítky let do stavu strachu z teroru.

Vzápětí poté západní země v čele s Francií, Velkou Británií a USA nabídly vládám v Nigeru “ochranu” před těmito teroristy, a to v podobě zahraničních misí evropských armád, které byly v Nigeru rozmístěny jako na ochranu občanů před teroristy. Nebylo to ale zadarmo. Nigerská vláda za tuto “ochranu” měla zaplatit tím způsobem, že nechá západní těžařské firmy v zemi plundrovat nerostné zdroje a ze zisků z těžby budou hrazeny náklady na vojenskou ochranu země před teroristy.

Niger byl po desítky let plundrován a úmyslně vystaven terorismu, aby západní firmy mohly v klidu těžit

Výsledkem byla indukce chudoby obyvatelstva, která vedla k emigraci stovek tisíc Nigeřanů do Evropy od roku 2011 po vypuknutí Arabského jara. Podle Jevgenije Prigožina francouzská těžební společnost prodávala 1 tunu vytěženého uranového smolince na mezinárodních trzích za 218 dolarů, zatímco nigerské vládě ze zisků nechávala jen 11 dolarů, tedy zhruba 5% z tržby. Podle nigerské ústavy přitom veškerá půda a nerostné bohatství Nigeru patří všemu nigerijskému lidu, nikoliv francouzské těžební společnosti. Nigerská loutková pro-západní vláda Mohameda Bazouma argumentovala tím, že západní partneři vynakládají velké peníze na ochranu Nigeru před teroristy, a proto Niger má z těch prodejů uranové rudy jen zlomek. Přitom tito teroristi byli financováni stejnými zeměmi, které potom Nigeru nabídly vojenskou ochranu před těmito teroristy.

A to je starý a známý proces globálního řízení! Vyrobíme problém a vzápětí vám nabídneme řešení, ze kterého budeme profitovat! Stejně tak to bylo s covidovou krizí, kdy nejprve se vyrobil problém, vypustil se virus a potom ihned bylo nabídnuto řešení v podobě DNA vakcín, došlo k odstranění hotovosti v platebním styku, došlo k zavedení digitálních identit, bankovních identit, všechno pod záminkou viru a zamezení osobního kontaktu.

Nigeřané v ulicích měst oslavují státní převrat jako vítězství lidu proti koloniálním mocnostem a v ulicích vlají ruské vlajky, vyvolávají slávu Vladimiru Putinovi, Ruskua v neposlední řadě PMC Wagner Group. Niger přitom v těchto dnech slaví 63. výročí nezávislosti, ale ve skutečnosti po skončení francouzské koloniální nadvlády nedošlo k odstranění koloniálního fungování firem a podniků, které byly dál pod kontrolou Francie a západních korporací.

Niger dostával od těžařů jen 5% ze zisků a zchudlé obyvatelstvo prchající do Evropy navíc posloužilo globalistům na realizaci Kalergiovských procesů Euroafriky v EU

Ty velice rychle pochopily, že pokud si chtějí zachovat zisky a zabránit placení daní, musí v zemi rozpoutat teror v podobě terorismu, aby centrální vláda neměla kontrolu nad regiony, kde jsou těžební pole, a to pod záminkou, že tam ty prostory ovládají teroristé a není tam bezpečno, aby tam státní orgány nepůsobily, aby tam neměly pobočky, finanční úřady, policii apod. Takže země byla zaplavena bojůvkami, které ale byly na výplatní listině těchto koloniálních těžebních korporací. A největší chucpe přišlo před mnoha lety, když západní země nigerské vládě nabídly vojenskou intervenci a ochranu země před teroristy.

Tím dostaly těžební firmy oficiální ochranu západních vojsk a nigerská vláda musela trpět plundrování nigerských zdrojů již oficiálně, protože většina ze zisků z těžby šla jako na úhradu nákladů na hostování cizích armád v Nigeru na ochranu civilistů před teroristy. Ve skutečnosti šlo o podvod. Náklady na hostování vojsk šly ze státních rozpočtů intervenčních západních zemí, tedy z peněz daňových poplatníků Francie, Velké Británie a USA.

Těžební společnosti tak měly obrovské profity pro sebe a samozřejmě se podělily o peníze s evropskými a americkými politiky, proudily tam peníze na jejich volby, kampaně, ale i pro evropské migrační neziskovky, které importovaly z ožebračeného Nigeru chudé černochy do Evropy, aby v ní zhmotnili tzv. Kalergiovskou Evropu a model Euroafriky. Panečku, dva za cenu jednoho! Okrást Niger a ještě pomocí jeho zchudlých migrantů naplnit vize Kalergiovských cílů “Velké výměny” v Evropě. Tomu se říká double hit! Dvojitý zásah!

Terorismus se v Nigeru znovu odhalil jako procesní nástroj kolektivního Západu na plundrování zdrojově bohatých rozvojových zemí

Západní firmy rozvrátily bezpečnost Nigeru a začaly ho plundrovat. Teroristické jednotky měly za úkol zastrašit centrální vládu v Niamey, v hlavním městě, aby těžební korporace v regionech na severu měly klid na těžbu a vývoz nerostných surovin na západní trhy. Když se v Nigeru začalo formovat hnutí odporu mezi vojáky nigerské armády, přivolaly tyto západní těžařské korporace na svoji ochranu západní kavalerii, prostě zahraniční armády a tzv. ochranné vojenské sbory. Tím skutečně bylo na několik let zabráněno vojenskému převratu. Jenže převrat ze 26. července se podařil a prezident Mohamed Bazoum byl zatčen a je ve vazbě. Evropská unie a USA vyzvaly k jeho okamžitému propuštěni a obnovení jeho vlády. K tomu ale nedojde.

Začínají se dokonce objevovat informace [1], že země ECOWAS, tedy ekonomické sdružení zemí západní Afriky, by mohly v Nigeru provést vojenskou intervenci s cílem vrátit k moci svrženého prezidenta Bazouma.  Západoafričtí představitelé rovněž oznámili okamžité zavedení bezletové zóny nad Nigerem pro všechny komerční lety, uzavření všech pozemních hranic se zemí a uvalení finančních sankcí na juntu. Generál Tchiani varoval ECOWAS a nejmenované západní země před zásahem.

Země ECOWAS pohrozily intervencí do Nigeru, ale Mali a Burkina Faso již prohlásily, že v takovém případě přijdou Nigeru na pomoc

“Znovu opakujeme ECOWAS nebo jakémukoli jinému dobrodruhovi naše pevné odhodlání bránit naši vlast,” uvedl v prohlášení, které bylo přečteno v televizi. Převrat vyvolal obavy, že by se Niger, bývalá francouzská kolonie, mohl přiklonit k Rusku. Burkina Faso a Mali se po vlastních převratech rovněž přiblížily Rusku. V Niamey někteří z protestujících před francouzským velvyslanectvím skandovali “Ať žije Rusko“, “Ať žije Putin” a “Pryč s Francií“, uvedla tisková agentura AFP. Zapálili také zdi areálu velvyslanectví. Francie nebude tolerovat žádný útok na své zájmy v Nigeru a bude reagovat “okamžitým a nekompromisním způsobem“, uvedl v prohlášení úřad prezidenta Emmanuela Macrona. A situace opravdu dramaticky eskaluje.

Burkina Faso a Mali vydaly společné prohlášení [2], že pokud dojde k vojenské intervenci cizích vojsk do Nigeru za účelem potlačení osvobozeneckého boje od koloniální nadvlády těžařských firem, bude to považováno za vyhlášení války Mali a Burkině Faso. V takovém případě obě země vyšlou do Nigeru svá vojska na pomoc nigerské armádě, která provedla puč a svržení Bazouma. V takovém případě by se na africkém kontinentu rozhořela obrovská válka mezi mnoha africkými zeměmi, což by zřejmě vedlo k vojenskému vstupu Číny do konfliktu.

Nemluvě o výsadku jednotek Wagnerovců, kterým by se otevřela v Nigeru úplně nová fronta. Uran z Nigeru je naprosto klíčový pro západní země a jejich jaderné programy. Přestože jde jen o 25% objemů dodávek do Evropy, ztráta Nigeru by vedla k trvalému zvýšení ceny uranu, protože Niger byl právě tou zemí, která uměle snižovala tržní cenu smolince, aby tím deformovala trh s uranem. Nadvláda pařížských detašovaných kanceláří [3], ve kterých v minulosti přímo pracoval [4] současný francouzský prezident, ale podle všeho v Nigeru definitivně skončila.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Zdroj: aeronet.news