„Dodavatelsko odběratelské vztahy se postupně rozpadají. Připadá mi neskutečné, když strategické zásobníky vlastní firma a ještě k tomu zahraniční firma,“ říká v rozhovoru ekonomka Ilona Švihlíková.
Jak pohlížíte na význam ekonomických sankcí?
„Obecně platí, že sankce danou ekonomiku poškozují. Bohužel jen zřídkakdy mění chování dané země. Většinou je to přesně naopak. Ta země se ještě upevní v tom svém postoji. Velmi často následuje efekt shromáždění se kolem vlajky a kolem hlavní vůdcovské persony. Představa, že sankce fungují automaticky tak, že naruší ten režim zevnitř, tak nám to empiricky takto nevychází z těch dat, která máme. Sankce přispívají k novému blokovému uspořádání. Z čehož nemám žádnou radost, protože bloková uspořádání budou dána se značnými konflikty, napětím, nedůvěrou mezi těmi bloky, což není cesta ani k míru, ani ke stabilitě, ale bohužel ještě k většímu konfliktu,“ vysvětluje význam ekonomických sankcí ekonomka Ilona Švihlíková.
„Vláda by měla využít zákona o cenách, kde je možné za mimořádné tržní situace tyhle nástroje nasadit. Jedná se o takzvané věcné usměrňování cen. Samozřejmě je potřeba spolupracovat také s energetickými firmami např. odpojení od Lipské burzy. Již včera bylo pozdě. Vláda by měla být mnohem aktivnější… Z dlouhodobého hlediska se musíme zamyslet nad naším energetickým mixem, což nám nejvíce ukazuje naše bezpečnostní situace. Připadá mi neskutečné, když strategické zásobníky vlastní firma a ještě k tomu zahraniční firma. Jednou jsem řekla, že prodáte-li si vodohospodářskou infrastrukturu, tak je to idiocie. Tohle je bohužel totéž. Základní infrastrukturní prvky, strategické, bezpečnostní musí mít pod kontrolou stát. Je skutečně ostudné, že tomu tak není,“ popisuje ekonomka Ilona Švihlíková.
Jak pohlížíte na vývoj inflace?
„Inflace začala dávno před konfliktem na Ukrajině. Když chceme něco diagnostikovat, tak je potřeba se nejdříve časově ukotvit. Již rok před konfliktem vnímáme nárůst cen primárních komodit možná s výjimkou potravin, jejichž zdražování se přidává v posledních měsících. Domnívám se, že inflace je nákladová to znamená, že k nám jde zejména ze zahraničí. Inflace v ČR patří bohužel mezi nejvyšší v Evropě. Vzor můžeme hledat například ve Francii, která na to jde jinak. Francie využívá nástroje, které má v oblasti cenové kontroly, cenové regulace a samozřejmě využívá to, že má silné postavení v rámci energetického trhu. Musíme také říci, že Francie tyhle nástroje nasadila velice brzy, proto má relativně dobré výsledky ve srovnání se zeměmi jako je například Česká republika nebo Pobaltské státy,“ vysvětluje současný vývoj a dopad inflace na Českou republiku.
„Co pozorujeme již delší dobu je významná změna v tom, jak funguje světová dělba práce. Co se vyrábí? Kde se to vyrábí? Jak se to vyrábí? Jak dlouhý je výrobní řetězec? Kdo ho kontroluje? Kdo by ho měl kontrolovat? Samozřejmě také úvahy dopravy, které byly spjaty s úvahami o zazelenění ekonomiky. Toto všechno je samo o sobě dostatečný šok. Do toho všeho nám přichází konflikt na Ukrajině, který má obrovské následky geopolitické. V ekonomické sféře je to především dopad na trh potravin, diskutují se ceny pšenice, ale již předtím jsme díky pandemii viděli velmi výrazné nárůsty cen různých komodit od ropy, zemní plyn, měď, lithium, kobalt, ale také se to přesunulo do hnojiv, tak se zdražování automaticky propisuje na potravinový trh. Celý tento obrovský šok se na nás valí jako jedna velká koule. Jde o kombinaci velký šoků, které před námi otevírají zcela jiný svět,“ říká v rozhovoru ekonomka Ilona Švihlíková.
• Jak pohlíží na ekonomickou válku? Jak vidí vývoj inflace?
• Proč je důležité stanovit strategické priority státu?
• Proč je potřeba vracet do prostoru demokracii?
• Proč základní strategické a infrastrukturní prvky musí mít pod kontrolou stát?
• Jak se mění proces globalizace?
• Jaký je dopad a důsledky pandemie?
• Proč bychom měli mladé lidi připravovat na svět který bude, ne na který byl?
Více ve videu:
Zdroj: YouTube Inovace Republiky,infovojna
Bývalá dánska kráľovná Margaréta II. svojich zosnulých rodičov obraňuje. Peter Kramer vo svojej 380-stranovej knihe…
Koncepcia „prvotného antigénového hriechu“ bola prvý raz navrhnutá pred šesťdesiatimi rokmi. Tento fenomén má potenciál…
„Na ich vyradenie z prevádzky boli použité oveľa silnejšie výbušné nálože a oveľa väčšie plavidlo,“…
Hlavné mestá krajín Západu zrazu zabudli na princípy, ako je spravodlivá súťaž, nedotknuteľnosť vlastníctva, prezumpcia…
Nemecko vysvetľuje včerajšiu náhlu návštevu ministerky zahraničných vecí Annaleny Baerbockovej na Ukrajine túžbou oficiálneho Berlína…
Ruské veľvyslanectvo ostro odsúdilo slová britského veľvyslanca Edwarda Fergusona, ktorý sa v článku pre srbské…