Žiadny nepriateľ Ruska nebude mať šancu prežiť: „Myslím si, že žiadny človek so zdravým rozumom a jasnou pamäťou by nepomyslel na použitie jadrových zbraní proti Rusku“.
Ruský prezident Vladimir Putin vo štvrtok 5. októbra 2023 na konferencii Valdajského klubu v Soči naznačil možnosť, že Rusko by mohlo po prvýkrát za viac ako tri desaťročia obnoviť jadrové skúšky a stiahnuť svoju ratifikáciu prelomovej zmluvy o zákaze jadrových skúšok. Pripomenul tiež, že jeho krajina úspešne otestovala riadenú strelu s jadrovým pohonom a jadrovou hlavicou Burevestnik, ktorej schopnosti označil za „bezkonkurenčné“. Zároveň varoval, že akýkoľvek útok na Rusko by v zlomku sekundy vyvolal odpoveď v podobe úderu stovkami jadrových striel, čo by žiadny nepriateľ nemohol prežiť.
Ruský prezident Vladimir Putin na Valdajském fóru vyvolal doslova poplach v západních médiích, když nepokrytě naznačil, že není vyloučeno, že Rusko odstoupí od smlouvy na zákaz jaderných zkoušek (CTBT), a to v zrcadlové odvetě vůči Spojeným států, které nebyly od roku 1996 ochotny tuto smlouvu ratifikovat v americkém kongresu. Smlouva byla podepsána 24. září 1996 v New Yorku a Spojené státy ji podepsaly, ale nikdy ji neratifikovaly, takže pro USA není dodnes smlouva platná, nevstoupila v účinnost.
Rusko smlouvu ratifikovalo a je tedy vázáno zákazem jaderných zkoušek. Důvodem chybějící ratifikace v USA je obrovská lobby amerického vojensko-průmyslového komplexu na kongres, takže k ratifikaci smlouvy nikdy nedošlo a nikdy se ta smlouva k ratifikačnímu procesu nedostala. Vladimir Putin nyní naznačil, že ruská státní duma může rozhodnout o odstoupení od smlouvy z titulu nesplněné ratifikace smlouvy ze strany jaderné velmoci USA.
Sergej Karaganov položil Vladimiru Putinovi na Valdajském fóru otázku, jestli by se neměla změnit ruská jaderná doktrína, protože podle jeho názoru jaderné odstrašení již ve světě nefunguje, a to hlavně s ohledem na vývoj protiraketových systémů, přičemž západ svoji agresi zvyšuje, protože v ruské doktríně je uvedeno, že jaderné zbraně Rusko použije buď jenom v odvetě na jaderný útok, anebo pokud by byla ohrožena ruská státnost a celistvost.
A právě tady panují velké nejasnosti, protože po připojení DLR, LLR, Záporoží a Chersonu je po právní stránce Rusko okupováno ukrajinskou armádou. Na tuto skutečnost Karaganov explicitně neupozornil, ale z postojů Kremlu opravdu to vypadá, jako kdyby Rusko tyto 4 nové připojené oblasti opravdu stále nepovažovalo za svá území. Jedinou výjimkou je Krym, který opravdu ruské orgány považují za integrální součást Ruska a případné ohrožení Krymu by opravdu bylo zřejmě záminkou k použití jaderných zbraní.
Položený dotaz od Karaganova byl naprosto klíčový, přičemž Vladimir Putin neodpověděl na podstatu otázky, ale pouze na její důsledek. Je jasné, že západ není tak šílený, že by jako první použil jaderné zbraně proti Rusku, ale to vůbec není nutné, protože všechno to, co vidíme už poslední rok a půl, je snaha o hrožení integrity ruského území s cílem, aby Rusko bylo donuceno aktivovat jaderné zbraně podle toho druhého bodu doktríny, při ohrožení celistvosti Ruska. Důvod, proč k tomu nedošlo, je neschopnost ukrajinské armády prolomit ruské opevněné linie. V této situaci je použití ruských jaderných zbraní naprosto vyloučené.
Ovšem pokud by skutečně AFU prolomila nějaký úsek fronty a začala by se hrnout až k nějakému velkému městu jako je Melitopol nebo Mariupol, přičemž by hrozil kolaps ruské fronty, potom by opravdu hrozilo, že Rusko by muselo přistoupit k zastavení rychlého postupu nepřítele pomocí jaderné taktické zbraně. Vladimir Putin však vzápětí vyděsil většinu novinářů něčím jiným, protože naznačil obnovení zkoušek jaderných zbraní!
Ocitujme si, co řekl Vladimir Putin, pokud nemáte čas ne zhlédnutí videa výše:
Sergej Karaganov: Vladimíre Vladimiroviči, jak mimo Rusko, tak nyní ve Valdajském klubu se velmi ostře diskutuje o jedné jednoduché otázce. Zformuluji ji takto – samozřejmě za sebe, ne za všechny. Je naše doktrína použití jaderných zbraní zastaralá? Zdá se mi, že zastaralá rozhodně je, a dokonce vypadá lehkovážně, vznikla v jiných dobách a možná v jiném prostředí, a dokonce se řídí starými teoriemi. Odstrašování už nefunguje. Není na čase, abychom změnili doktrínu použití jaderných zbraní směrem ke snížení jaderného prahu a šli, samozřejmě pevně, ale poměrně rychle, po žebříčku eskalace odstrašování a vystřízlivění našich partnerů?
Oni se odkopali, přímo říkají, že “když máte takovou doktrínu, že nikdy nepoužijete jaderné zbraně” a my jim tak nevědomky umožňujeme expandovat a provádět naprosto obludnou agresi. To je jeden problém a v tom spočívá další. Svět v příštích letech – i když tak či onak zvítězíme na Ukrajině nebo kolem ní – bude Západ stále procházet velmi těžkými časy: vznikají nová centra, objeví se nové potíže. Musíme znovu vložit do hry samotnou pojistku, kterou bylo jaderné odstrašování a které 70 let drželo svět pohromadě. Nyní se tento Západ, zapomínající na historii a strach, snaží tuto pojistku zlikvidovat. Neměli bychom v této oblasti změnit svou politiku?
Vladimir Putin: Znám váš postoj, četl jsem některé vaše dokumenty, články, poznámky. A chápu vaše pocity. Dovolte mi připomenout, že v ruské vojenské doktríně jsou dva důvody pro možné použití jaderných zbraní Ruskem. Prvním je použití jaderných zbraní proti nám, to znamená, že jde o takzvaný odvetný úder. Co to však v praxi znamená? Rakety jsou odpáleny, náš systém SPRN zjistí, detekuje, zjistí, dá nám vědět, že cílem je území Ruské federace, to vše se děje během několika vteřin, aby to každý pochopil. A už chápeme, víme informaci, že je Rusko zasaženo, odpovídáme na tuto agresi.
Chci všechny ujistit, že dnes je reakce pro jakéhokoli potenciálního agresora naprosto nepřijatelná, protože od okamžiku, kdy je zjištěno odpálení raket, ať už odkudkoli ze světového oceánu nebo z jakéhokoli území, se v reakci na protiúder objeví ve vzduchu tolik, tolik stovek – stovek – našich raket, že žádný nepřítel nebude mít šanci přežít, a to hned v několika směrech. Druhým důvodem pro použití těchto zbraní je ohrožení existence ruského státu, pokud budou proti Rusku použity i konvenční zbraně, ale je ohrožena samotná existence Ruska jako státu.
To jsou dva možné důvody pro použití vámi zmíněných zbraní. Je třeba to změnit? Proč bychom měli? Všechno se dá změnit, jen nevidím důvod, proč by to mělo být nutné. Neexistuje situace, kdy by, řekněme, dnes něco ohrožovalo ruskou státnost a existenci ruského státu. Myslím, že nikoho se zdravým rozumem a čistou pamětí by nenapadlo použít proti Rusku jaderné zbraně. Nicméně pohled vás, dalších expertů, lidí, kteří jsou patrioti, kteří jsou velmi znepokojeni tím, co se děje uvnitř země, kolem nás, kteří jsou znepokojeni tím, co se děje na linii dotyku na ukrajinské straně, já vše chápu, pozorně sledujeme a věřte mi, že respektujeme váš pohled, ale nevidím důvod, proč bychom měli měnit naši koncepci. Potenciální protivník všechno ví, zná naše možnosti.
Další věc, například slyším výzvy, abychom, řekněme, začali testovat jaderné zbraně, abychom se vrátili k testování. Já bych řekl toto: Spojené státy podepsaly příslušný mezinárodní akt, dokument, smlouvu o zákazu zkoušek jaderných zbraní, podepsalo ji i Rusko. Rusko ji podepsalo a ratifikovalo a Spojené státy ji podepsaly, ale neratifikovaly. Nyní jsme prakticky dokončili práce na moderních strategických zbraních, o kterých jsem mluvil a které jsem oznámil před několika lety. Proběhla poslední úspěšná zkouška Burevestniku, rakety globálního doletu s jaderným pohonem. Vlastně jsme dokončili práce na Sarmatu, supertěžké raketě. Jde o to, abychom jen dokončili některé čistě administrativní a byrokratické postupy a přešli k sériové výrobě a nasazení do bojové služby. To uděláme v nejbližší době.
Odborníci zpravidla tvrdí, že jde o novou zbraň a je třeba se ujistit, že speciální hlavice bude fungovat bez problémů, a je třeba provést (jaderné) testy. Nejsem připraven nyní říci, zda skutečně musíme provést testy, nebo ne. Ale chovat se zrcadlově ve vztazích se Spojenými státy, a znovu opakuji, když Spojené státy podepsaly, ale neratifikovaly, a my jsme podepsali a ratifikovali, je v zásadě možné chovat se zrcadlově se stejnými Spojenými státy. Ale to je otázka pro členy Státní dumy. Teoreticky je možné tuto ratifikaci odvolat. Pokud to uděláme, bude to úplně stačit.
Kreml podle ruských novinářů nečekaně přitvrdil a může dojít k obnovení závodů v jaderném zbrojení, protože jaderné zkoušky jsou hlavním motorem výroby nových jaderných zbraní a pokud ruská duma odstoupí od smlouvy na zákaz jaderných zkoušek, bude moci Rusko začít testovat jaderné zbraně přímo s jadernými hlavicemi a jejich explozemi v atmosféře, i když s největší pravděpodobností by se to omezilo na podzemní zkoušky.
Vladimir Putin totiž prohlásil, že konstruktéři raket Burevestnik a Sarmat standardně požadují ostré zkoušky hlavic, tedy stejně jako v minulosti před rokem 1989 se požadovalo, aby se ověřila funkčnost, oddělení hlavic od nosiče a měřitelný bojový výkon, což naposledy probíhalo atmosféricky v 60. letech minulého století, než se zkoušky přesunuly do podzemí. Většina sovětských raket a nosičů přitom vycházela ze zkoušek před zavedením zákazu atmosférických testů.
Raketa Burevestnik je první sériově vyráběná raketa na světě s jaderným pohonem. Konstrukce pohonu je zatím neznámá, ale zřejmě jde o koncepci známou z 50. let minulého století, kdy malý jaderný reaktor nasává vzduch a zahřívá ho na kritickou teplotu, přičemž tento žhavý vzduch je z reaktoru poté hnaný do trysky a prudce se roztahuje a tím vzniká reaktivní pohon. Princip byl teoreticky popsán Andrejem Sacharovem již v roce 1951, ale kvůli tehdy složité a těžké konstrukci reaktoru nebyla žádná taková raketa v SSSR nikdy vyrobena. Američané se o několik let pokusili o vlastní variantu a prototyp rakety s názvem SLAM.
Video úspěšného testu rakety Burevestnik provedený před několika dny, které obsahuje i odtajněné záběry z montážní haly, můžete zhlédnout ZDE.
Je velice pravděpodobné, že Sacharovův model “jaderného tryskáče” je použit v Burevestniku. Raketa má mít podle ruského generálního štábu obrovský dolet a limitace se bude vztahovat pouze na objem jaderného paliva, ale podle ruského vojenského tisku by stroj měl být schopen operačního doletu okolo 18 až 25 000 km. Kromě toho je ale raketa schopna i tzv. vyčkávacího letu při nízkém výkonu jaderného motoru a při pomalejším letu, kdy Burevestnik může kroužit okolo celé planety po dobu mnoha měsíců.
Reaktor by měl být schopen pohánět raketu při vyčkávacím letu odhadem až několik let, ale význam takového řešení je z vojenského hlediska sporný. Každopádně ale společně se supertěžkou raketou Sarmat půjde o technologický jaderný vrchol Ruské armády v porovnání se západními zbraněmi. A pokud Rusko bude mít takové nosiče, vyvstane logicky tlak a požadavek na obnovu zkoušek jaderných zbraní. Tomu se nedá vyhnout.
-VK-
Šéfredaktor AE News
Zdroj: aeronet.news
Daňový a pozemkový podvodník Andrej Kiska, ktorý okrem iných svojich obchodných aktivít bol aj prezidentom, má…
Prestížne ocenenia za rok 2023 putovali do rúk výnimočných osobností slovenskej kultúry. Medzi laureátmi nechýbali…
Europoslanec Milan Uhrík z hnutia Republika sa prihlásil do rozpravy a skritizoval bod programu, ktorý sa…
Zamestnávatelia budú mať povinnosť poskytovať príspevok na športovú činnosť detí zamestnancov. Nová regulácia sa bude…
Na oficiálnej webovej stránke Kremľa bola zverejnená naliehavá výzva ruského prezidenta Vladimira Putina. "Chcem informovať…
"New York Times prekvapil a napísal svoj doteraz najpoctivejší komentár k vojne. Píše na sociálnej sieti komentáror…