Mezitím Ukrajina splnila hrozbu a zastavila dodávky plynu z Ruska na Slovensko. Vláda Roberta Fica s odvetou zatím váhá a dodávky více než 900 MW elektrické energie za hodinu na Ukrajinu nadále pokračují
Český prezident Petr Pavel vystoupil na nádvoří Pražského hradu pod rozvinutou ukrajinskou vlajkou na stožáru a kromě obvyklých frází totiž v projevu uvedl, že mnoho lidí je spokojeno se životy, které žijí.
První den roku 2025 přinesl tradiční novoroční projevy, které jsou plné frází, jenž se vrací pravidelně každý rok, a proto jsem ani původně neuvažoval, že budu na toto téma psát článek, protože by to bylo jen mlácení prázdné a dobře okoukané slámy. Musel jsem ale udělat výjimku, a to jednak kvůli některým výrokům Petra Pavla v Novoročním projevu [1], a rovněž kvůli vývoji situace na Slovensku ohledně ukončení dodávek ruského plynu potrubím z Ruska, které Ukrajina dnes ve středu ráno v 7:00 hodin uzavřela. Do “výbušného” roku 2025 totiž většina světa vstupuje s obavami, jak v povedeném PF zobrazil ruský Kommersant.
Český prezident Petr Pavel vystoupil na nádvoří Pražského hradu pod rozvinutou ukrajinskou vlajkou na stožáru a kromě obvyklých frází totiž v projevu uvedl, že mnoho lidí je spokojeno se životy, které žijí. Vzápětí ale přiznal, že už čtvrtina české populace žije v hospodářsky a sociálně ohrožených regionech. A i když to prý neznamená, že každý čtvrtý čelí vyloučení nebo chudobě, znamená to, že velké části české společnosti se přímo dotýká špatný ekonomický stav těchto lokalit.
Popravdě řečeno, něco takového jsem v projevu od Petra Pavla nečekal a podle našich informací došlo k prudké reakci premiéra Petra Fialy na tyto výroky, protože neměly být nikdy publikovány. Podle našeho zdroje, který nás na to upozornil do redakce, se jedná o utajovaný údaj Ministerstva práce a sociálních věcí. Tento údaj se podle všeho vůbec neměl na veřejnost dostat.
Konkrétně prý jde o tzv. makroekonomický ukazatel rozvinuté recese v České republice, která ve svém pozdějším stádiu se projevuje právě vznikem tzv. ekonomických ostrovů hospodářské a na ni navázané sociální nestability, což obvykle je důsledek zastavování výroby v ČR, která je úzce navázána na dodávky sem do Německa, tedy pro potřeby německého průmyslu, který je v největší krizi a propadu od konce II. sv. války.
Není jasné, jestli tuto informací o tom, že 25% české populace žije z hlediska makroekonomiky v hospodářsky a sociálně ohrožených lokalitách, uvolnil Petr Pavel prvoplánově, anebo se jednalo pouze o neopatrnost, že tento údaj publikoval do veřejného projevu. Informaci totiž už zaregistrovala i ruská média, že v ČR již čtvrtina obyvatelstva žije v hospodářsky ohrožených regionech. Jinými slovy, každý čtvrtý Čech žije v prostoru a v lokalitě, která má hospodářské a ekonomické problémy.
Tohle je naprostý šok a bomba č. 1, protože např. tady v Německu do skupiny tzv. ostrova hospodářského ohrožení spadá podle německého tisku 15% německého obyvatelstva. Pokud Petr Pavel nyní mluví o tom, že v ČR je to o 10% více lidí, tak to opravdu potvrzuje, že ekonomická krize odtud z Německa, přesně podle mojí nedávné prognózy, se právě naplno okopírovala do ČR a Fialova vláda, tedy až doteď, tu informaci utajovala.
Petr Pavel však vedle toho znovu zopakoval, že by bylo prý dobré, aby Češi platili Eurem jako v Německu, a to prý i tehdy, pokud se nepovede v ČR srovnat platy s Německem. Podle něho by prý i přesto ČR z přijetí Eura profitovala. Málem mi spadly hodiny ze zdi. Je mi jasné, že lampasáci nikdy ekonomice nerozuměli.
Ale když prezident v jednom projevu přizná, že v ČR je již čtvrtina lidí v ekonomicky zkolabovaných zónách, a současně těm samým lidem doporučí přijetí Eura a zbavení se tak vlastní národní měny, tak de facto přilévá olej do ohně ekonomické krize, protože přijetí Eura ve všech zemích, kde Euro bylo přijato, vedlo v následujících 10 letech k obrovské sektorové inflaci v oblasti cen zboží, služeb a nájmů. Přijetí Eura totiž indukuje srovnání cen se Západem, ale nikoliv srovnání mezd a platů.
Vážení spoluobčané,
v tuto dobu, a při této příležitosti, bývá zvykem rekapitulovat uplynulý rok. Já se však nechci příliš vracet. Podstatné je to, co je před námi a zejména to, co dokážeme ovlivnit. A o tom bych k vám rád promluvil.
V novém roce si přejeme, abychom jej prožili klidně. Abychom byli zdraví a šťastní. Abychom měli co nejvíce důvodů k radosti i hrdosti. Dnes tato přání zaznívají s ještě větším pocitem naléhavosti.
Při pohledu na dny a události, které nás čekají, totiž mnozí z nás cítí obavy. A já tomu rozumím. Jsme vyčerpaní ze strachu, který šíří probíhající války. Jsme unavení z krizí. Zklamaní z nenaplněných očekávání. Plní starostí ze životních nákladů, které v předcházejících letech prudce rostly. Jsou zpochybňovány hodnoty, které jsme považovali za neměnné. Jsme pod tlakem, abychom si vytvářeli vyhraněné názory k celé řadě společenských otázek, podstatných i nepodstatných. Jsme pod tlakem velkých emocí.
O to větší mám potřebu s vámi sdílet svoji zkušenost z posledních dvou let, stejně jako své přesvědčení o tom, že skutečný stav naší země není ani zdaleka tak špatný, jak si někdy myslíme na základě záměrně šířených negativních nálad.
Česká republika má na rozdíl od mnoha míst tohoto světa štěstí, že není přímým dějištěm války ani rozsáhlého lidského utrpení. Naopak je zajištěna silnou bezpečnostní sítí Severoatlantické aliance a řadou dalších mezinárodních záruk. Našim názorům a postojům se v zahraničí dostává prostoru i respektu. Mnoho lidí je spokojeno se životy, které žijí.
A přesto, že nepochybně jsou oblasti, ve kterých hospodářsky dlouhodobě zaostáváme a že naše reálné mzdy rostou spíše pomalu, celková ekonomická situace našeho státu není špatná. A i kdybychom ještě za několik let neměli stejné platy jako v Německu, jistě by naši budoucí prosperitu podpořilo i to, kdyby byly, stejně jako v Německu, vypláceny v evropské měně.
Ano, jsem přesvědčený o tom, že pro další roky si můžeme sebevědomě vytvářet optimistické plány, nikoli ustrašené scénáře.
Utvrzuji se v tom znovu a znovu ve chvílích, kdy se setkáváme tváří v tvář. Kdy s vámi mluvím o věcech, které považujete za důležité. Kdy říkáte, s jakými potížemi se vypořádáváte a jak. Kdy mohu na vlastní oči vidět výsledky vaší práce, vašeho úsilí. A kdy jsem přímým svědkem toho, že solidarita, vzájemná pomoc a přátelství jsou nepřehlédnutelnými vlastnostmi našeho společenství.
Vnímám přirozeně i to, že ne všem se daří dobře. Jsou domácnosti, které s námahou ze dne na den překonávají životní překážky. Čtvrtina z nás žije v hospodářsky a sociálně ohrožených územích. A i když to neznamená, že každý čtvrtý čelí vyloučení nebo chudobě, znamená to, že velké části naší společnosti se přímo dotýká špatný stav těchto území.
Zmírnění nerovností mezi regiony je přitom jednou z nejdůležitějších výzev, se kterými se musíme vypořádat. Protože pokud máme uspět jako celek, jako celá země, nemůže nám být jedno, jak si vedou její nejslabší části. A podle toho také musíme v politice konat.
Chci proto dnes vám, kteří dobré podmínky k životu nemáte, vám, kteří nemáte tolik možností najít dobré bydlení, dobrou práci, lékaře nebo školu pro své děti, chci říct, že budu nadále usilovat o to, aby váš hlas byl slyšet. Budu nadále využívat všechny ústavou mi dané nástroje, aby při řešení vaší situace převládala vstřícnost a ochota politických stran hledat rozumnou shodu. Ta je pro dlouhodobá strukturální řešení nezbytná.
I proto pro mě jsou a nadále budou tak důležité cesty i do těch nejvzdálenějších regionů, i do těch nejmenších obcí a vesnic.
Tato doba příliš nefandí lidem ochotným domluvit se, ustoupit z vykolíkovaných pozic a hledat kompromisy. Mrzí mě to. Pomalu se ztrácí schopnost spolu mluvit, naslouchat si a přemýšlet o argumentech toho druhého. Tomu jistě přispívá i to, že řeč politiků se stále častěji redukuje na marketingová hesla, která s podstatou věci mají už jen málo společného.
Dokonce i tak ryzí slovo jako mír se stalo předmětem takového marketingového deformování. Jako člověk, který válkami prošel, si hodnotu míru i cenu za něj uvědomuji velmi silně. Jsem si jistý, že všichni soudní lidé chtějí žít v míru a že rozhodně není tím, co by nás mělo rozdělovat. Nenechme si to vnutit.
V tomto roce nás čekají volby do Poslanecké sněmovny. Můžeme očekávat, že fakta a argumenty, podle kterých bychom se měli orientovat, budou zakryty ještě silnější vrstvou odtažitých hesel a emocí. Budeme ještě více než jindy čelit překrucování pravdy, nebo přímo lžím.
Volby budou důležité. Rozhodnou o tom, jestli a jak budou řešeny ty nejpodstatnější nedostatky, které naši zemi trápí. A jestli budou řešeny s pokorou, poctivě a dlouhodobě, nebo jen tak, aby přinesly krátkodobou popularitu. Zásadní je, abychom měli vládu, která zaručí, že bude Česká republika nadále bezpečným státem, kde je zachována svoboda, kde fungují zákony, vymahatelnost práva, kde je férové prostředí pro život i podnikání.
Přál bych si, aby si každý z nás uvědomil jakou váhu bude mít ve volbách jeho hlas. Přál bych si, abychom se dokázali dívat pod nálepky se slovy liberální, národní nebo konzervativní. Protože daleko podstatnější jsou skutečná politická řešení a rozhodnutí.
Je zjevné, že občané nejen u nás poptávají politiky, které charakterizuje rozhodnost. To je určitě dobrá a důležitá vlastnost. Pokud ale není doplněna uvážlivostí, rozumem a slušností, může to dopadnout špatně.
Ze všeho nejvíc si přeji, abychom případné pocity skepse a zklamání z toho, jaký je život dnes, nespojovali s hodnotami demokracie. Důstojný život ve svobodě má výrazně větší hodnotu a přináší větší spokojenost, než život závislý na vůli jakýchkoli autoritářů. S tím už svoji zkušenost máme.
Ve volebním roce mám v úmyslu více připomínat podstatná témata, která mají skutečný potenciál měnit naše životy k lepšímu. Budu při tom spolupracovat s odborníky a respektovanými osobnostmi a využiji také zkušenosti a poznatky z cest do regionů. Cílem bude vytvořit prostor pro poctivou a věcnou debatu politických stran, založenou na argumentech a faktech. A na druhé straně věcným charakterem takové debaty omezit vliv polopravd, záměrných dezinformací a planého osočování protivníků.
Tento rok bude mimořádně důležitý i proto, že ukáže budoucí směřování dvou největších států Evropské unie, Francie a Německa. Uvidíme také první kroky nové americké administrativy a její ekonomická opatření vůči nám, tedy Evropě. Odehrají se posuny na Blízkém východě. Přímo pocítíme, jak bude vypadat případný mír na Ukrajině, nebo to, zda Německo unikne ekonomické stagnaci.
My sami budeme muset být daleko aktivnější. Jako země a jako Evropa. Zároveň s náročnými výzvami a tlakem na přijímání zásadních rozhodnutí, dostáváme i šanci prosadit velké změny. Nesmíme takovou příležitost promarnit. I když to bude znamenat mnoho práce, i když si to vyžádá mnoho sil.
Vážení spoluobčané,
Přeji vám, aby to pro vás osobně byl rok hezký, plný štěstí, zdraví a spokojených dní.
Dovolte mi, abych svoji novoroční řeč zakončil velmi osobně. V loňském roce se nám narodilo páté vnouče. Rodina je pro mě důležitým zázemím a zdrojem radosti a přál bych každému z vás, abyste měli ve svém blízkém okolí lidi, o které se můžete opřít. Právě rodina je prostředím, které nám dává takřka neomezené možnosti pro projev vlastní odpovědnosti, lásky a soudržnosti.
Jako rodičům, prarodičům a celým rodinám nám pak přeji i to, abychom svým dětem dokázali zajistit co nejlepší vzdělání, co nejbezpečnější prostor pro jejich rozvoj, abychom vychovali sebevědomou, zdravě přemýšlející a šťastnou generaci.
I vám, milí školáci, pokud se ještě koukáte, přeji veselý rok. A to, aby vás sezení ve školních lavicích nejen bavilo, ale aby vám také otevíralo dveře k novým nápadům, dobrodružstvím a odvaze zlepšovat svět kolem sebe. Vždyť právě vy jste těmi, kdo budou jednou tvořit příběhy této země.
Děkuji za pozornost a přeji vám všem hezký nový rok.
-Petr Pavel, prezident republiky, Pražský hrad 1. 1. 2025-
Přijetí Eura by v ČR vedlo k urychlené inflaci, ale již na eurové bázi a sociální nůžky mezi ohroženými ostrovy ekonomického propadu a mezi ekonomicky silnými lokalitami by se začaly rozevírat jako na Slovensku, kde po přijetí Eura v roce 2009 vznikl jeden ekonomicky silný ostrov zvaný Bratislava, zatímco zbytek Slovenska se propadl do ekonomicky podprůměrné skupiny, anebo dokonce do skupiny ohrožených ostrovů, jako např. na východě Slovenska.
Kdokoliv dnes chce na Slovensku vydělat slušné peníze, musí buď pracovat v Bratislavě, anebo dojíždět za prací do České republiky. Tohle všechno způsobilo přijetí Eura a zbavení se slovenské koruny. To je prostě drsná realita. Euro zkrátka indukuje srovnávání cen s nejdražším Západem, a to ve všech oblastech trhu, aniž by ale došlo ke srovnání mezd a platů.
A úplně to samé potká Českou republiku, pokud se zbaví české koruny. Euro rozevře ekonomické a sociální nůžky a vzniknou silné ostrovy, zřejmě Praha a částečně Brno, ale zbytek republiky se propadne do chudoby. Tomu se nedá vyhnout, protože Euro automaticky potáhne ceny na trhu k západoevropským cenám i v těch oblastech, kde dnes jsou korunové ceny o 30 až 45% nižší. I když mnoho cen je již v ČR srovnáno s Eurozónou po přepočtu kurzu, stále existuje spousta oblastí, kde jsou korunové ceny o desítky procent nižší.
Tak např. nájmy v menších městech a na obcích, které jsou v ČR v korunových cenách v průměru o polovinu levnější než v Eurozóně. Je přitom bizarní, že ten samý Petr Pavel, který již jako zvolený, ale ještě neinaugurovaný český prezident, byl spatřen na nákupech potravin v polském ultra-diskontu Biedronka, najednou doporučuje přijetí Eura v Česku, což by vedlo k dalšímu zdražování potravin. Prostě chucpe!
Tohle všechno by skončilo a Euro by zdražilo život především pro sociálně slabší. Kdokoliv z politiků toto prosazuje, je buď ekonomický diletant, anebo vlastizrádce. Projev Petra Pavla tak skutečně potvrdil, že v jednom projevu lze říct vedle sebe dvě věci, které jdou přímo proti sobě. Na jedné straně vědomí toho, že již 25% lidí žije na pokraji chudoby, jestliže již v ní dokonce nejsou, ale současně těm lidem nabídnete Euro, které je zchudne o dalších 30 až 50% na reálných mzdách, podle lokality. A to není všechno, co mně zaujalo v první den roku 2025.
Právě na zmíněném Slovensku došlo ráno v 7:00 hodin k zastavení dodávek ruského plynu z Ukrajiny, přestože Robert Fico se snažil varovat Kyjev, aby si to rozmyslel, že to bude mít vážné důsledky pro Ukrajinu. Kyjev svoji hrozbu splnil a plyn opravdu přestal proudit. Slovenská vláda Roberta Fica ale s odvetou váhá.
Pokud se bavíme o odvetě, tak právě od Roberta Fica nedávno zaznělo, že jedna z možných odvet by mohla spočívat např. v zastavení dodávek elektřiny na Ukrajinu. Slovensko vlastně ani nemá mnoho dalších nástrojů k odvetným krokům, ale pokud Ukrajinci zastaví Slovákům plyn, očekávalo se, že Slováci zastaví Ukrajincům dodávky elektřiny.
Do večera 1. ledna, kdy je psán tento článek, však podle elektronického monitoringu [2] přenosové soustavy na slovenských hranících s Ukrajinou k zastavení dodávek elektřiny na Ukrajinu nedošlo. Okolo 20. hodiny večerní Slovensko na Ukrajinu dodávalo téměř 1 GW bez omezení, ukrajinská spotřeba večer rostla, v podvečer o pár hodin předtím se pohybovala okolo 800 MW.
Přestože není vyloučeno, že Ficova vláda přeruší dodávky elektřiny na Ukrajinu až o několik dní později, tak v ukrajinských médiích už dnes ve středu zaznívaly jízlivé komentáře, že Fico pouze strašil a maloval červené čáry, ale nakonec prý nemá odvahu k ukončení dodávek elektřiny.
Ukrajinská média ve středu dokonce uvedla, že Fico se prý naučil od Putina kreslit červené čáry, které ale lze překračovat bez obav z odvety. A další komentáře uvedly, že slovenský pes štěká, ale chybí mu zuby. Jakkoliv nelze předjímat, co se stane v příštích dnech, tak obecně platí, že na nepřátelský krok Ukrajiny by mělo Slovensko reagovat okamžitě, co nejdříve a bez prodlevy.
Jinak bude hrozit, že si to kyjevská junta začne vykládat jako slabost Roberta Fica, jako nerozhodnost a obavy Fica z reakce evropských partnerů, co by řekli na zastavení dodávek elektřiny ze Slovenska na Ukrajinu ve chvíli, kdy Ukrajina je členem tzv. evropské přenosové soustavy. Jenže Ukrajina je rovněž členem i evropské plynové soustavy. A jednostranně dodávky plynu na Slovensko zastavila. Proto bude zajímavé sledovat, jak zareaguje Ficova vláda na vyhlášenou energetickou válku ze strany Ukrajiny, kterou dnes 1. ledna ráno zahájila zastavením plynu na Slovensko. Situaci budeme v redakci sledovat.
Zároveň mi dovolte, abych vám všem, tedy našim čtenářům, popřál vše nejlepší do Nového roku 2025, i když je jasné, že tento rok bude velice kritický a značně výbušný po všech stránkách, ale společně ho zvládneme!
-VK-
Šéfredaktor AE News
Zdroj: aeronet.news
Nech mudrlanti osobne vysvetľujú chudobe, aby sa nebála platiť viac za plyn či elektrinu. Nech…
Čo bude so Zelenským po skončení vojny? Americký politológ Gilbert Doctorow v rozhovore pre kanál Judging Freedom na…
Vyšetrovanie odhalilo „tajnú zbierku“ dokumentov označených ako „americká čierna listina“ – označenie používané na opis…
Jednou z možných príčin návštevy Donalda Trumpa v Bratislave by mohli byť diplomatické rokovania o…
Celý výcvikový tábor obklíčený českou a ukrajinskou vojenskou policií, aby nedezertovali. A druhý zajatec popsal,…
Bývalý minister spravodlivosti SR a niekdajší šéf Najvyššieho súdu SR Štefan Harabin vo svojom článku…