VIDEO: Masaker v Odese odhalil diabolskú povahu kyjevského režimu. Vraždenie v Dome odborov ako memento obludných zločinov spáchaných v roku 2014

Dokumentárny film o skutočnej tvári nacistickej kyjevskej junty, komentár Václava Dandu na desivé výročie odeského pogromu zo dňa 2. mája roku 2014, ktorý pripravoval javisko pre dnešné krvavé predstavenie na Ukrajine a spomienka na túto tragédiu nepodvolenými občanmi v Prahe na Václavskom námestí.

Válka USA a NATO proti Rusku na Ukrajině začala v roce 2014 krvavým státním převratem, který byl naplánován, financován a zinscenován Obamovým (a Bidenovým) Washingtonem ve spolupráci s Bruselem. Nejde o žádnou „konspirační teorii“. Díky užvaněnosti náměstkyně ministra zahraničí USA Viktorie Nulandové, víme dokonce, že jen do přípravy investovaly Spojené státy 5 miliard dolarů a k samotnému provedení uvolnily další 3 miliardy dolarů z fondu určeného na zvláštní zpravodajské operace.

Samozřejmě se k tomu dnes nemají a tvrdí, že Rusko „z neznámých důvodů a nevyprovokovaně“ napadlo Ukrajinu. Lež se stala základním nástrojem, se kterým Američané prostřednictvím svých kyjevských vazalů pracují a dnes jej ještě zdokonalili, jak můžeme vidět ve vazalských západních státech nejen v postojích jejich politických a mediálních elit. Stačí si pustit Českou televizi, abychom tyto zpravodajské lži viděli každodenně v přímém přenosu.

Zločiny Kyjevské junty od roku 2014

Ty nejobludnější zločiny, kterých se Američané prostřednictvím kyjevské junty od roku 2014 na Ukrajině dopouštěli a dopouštějí, byly vždy využity v propagandistické mašinérii proti Rusku. Po teroru, který nastal po Majdanu v únoru 2014 v Kyjevě, kdy nepohodlní poslanci byl vyhnáni pod hlavněmi samopalů z parlamentu a lynčováni nacistickými bojůvkami v ulicích, přišly na řadu politické strany. Pučisté je zakazovali stejně jako cokoliv, co připomínalo vítěze voleb Stranu regionů a demokraticky zvoleného prezidenta a vládu. Terorem trvajícím několik měsíců se podařilo západní část země téměř „očistit od Moskalů“, tedy ruskojazyčných Ukrajinců. Drtivá většina občanů nesouhlasících s „americkým“ pučem, buď uprchla do Ruska nebo na východ země.

Nacistický teror se poté v květnu přelil na východ. Města, která protestovala a kde byla drtivá většina ruskojazyčného obyvatelstva, se v referendech jasně vyjadřovala pro nezávislost na kyjevské juntě. 2. května pak hnutí odporu dostalo jasnou odpověď v podobě „Oděské zápalné oběti“: Kdo bude vzdorovat toho zlikvidujeme třeba i tak, že ho upálíme za živa.

Nejvyšším vedením země, bylo společně s oligarchy a západními poradci naplánováno vpravdě pekelné představení. Oděský pogrom na protimajdanské aktivisty začal útokem na jejich stanové městečko na Kulikově poli. V Domě odborů pak byla za živa upálena téměř stovka civilistů, mezi nimi i ženy a děti. V budově hledali úkryt před nacistickými komandy Pravého sektoru a kriminálnických gangů, které byly na tuto operaci speciálně vybrány v ukrajinských kriminálech – a dovezeny na místo.

Démonické orgie vraždění

Mlčení o hrůzách, které probíhaly v podzemí Domu odborů, kdy byly i ženy a děti podrobeni zvěrstvům které se vymykají lidskému chápání, je dodnes strašlivou hanbou i našich protektorátních médií.

Právě hrůza v Oděse ilustrativně ukázala démonickou povahu kyjevského režimu. Mluví o to už nejen mnozí představitelé pravoslavné církve na Ukrajině (jejichž chrámy jsou dnes vypalovány a kněží zavíráni a mučeni), ale i někteří vysocí představitelé katolického kléru. Například arcibiskupové Williamson či Vigano – který označil současné vedení Ukrajiny a jeho globální protektory za ďábelské síly a celý konflikt za dějinný boj mezi táborem Krista a satana.

Připomeňme si tedy, co se 2. května 2014 v Oděse skutečně odehrálo, neboť optikou tohoto vpravdě démonického pogromu, můžeme lépe pochopit i povahu současného vedení nacistické junty v Kyjevě.

Masové protesty, kterých se zúčastnily desetitisíce Oděsanů požadujících nezávislost na nacistické vládě v Kyjevě, vyvrcholily obrovskou demonstrací v Oděse na 1. máje. Vyšla ze stanového městečka, které už několik týdnů předtím na náměstí před Domem odborů vybudovali odpůrci Majdanu. Mnozí Oděsané jim nosili potraviny a pití. Hrozilo, že proti juntě povstane celá Oděsa.

Vedení v Kyjevě si uvědomovalo, že pokud exemplárním způsobem nezlomí odpor ruskojazyčného obyvatelstva na východě země, nikdy se jim nepodaří Ukrajinu zcela ovládnout. Bylo třeba spáchat něco tak strašného, aby východ země oněměl hrůzou.

Pekelné poradě předsedal Turčinov

Deset dní před oděským masakrem se v Kyjevě schází mimořádná porada vedení ukrajinské junty, se západními zpravodajci, řídícími operativu na nepodrobené východní Ukrajině. Jediným tématem bylo zardoušení povstání v Oděse, která by se mohla stát inspirací pro další oblasti.

Poradě připravující „Operaci Oděsa“ předsedal 23. dubna tehdejší prezident Oleksandr Turčynov. Diskuse se dále zúčastnili ministr vnitra Arsen Avakov, vedoucí tajné služby SBU Valentyn Nalyvajčenko a tajemník Rady národní bezpečnosti Andrej Parubyj. Jako poradce byl přítomen kromě západních zpravodajců také gubernátor Dněpropetrovského regionu Igor Kolomojskyj, pozdější „stvořitel“ a loutkovodič „komika“ Zelenského.

Právě Komojskyj zajišťoval spojení s organizovaným zločinem, kriminálními gangy z nichž mnozí již byly organizovány v jeho soukromé armádě a po Majdanu se staly základem pro vytvoření tzv. dobrovolnických nacistických praporů Dněpr, Azov, Donbas a Tornádo, které byly určeny pro terorizování odbojného civilního obyvatelstva.

Umučte je a upalte za živa

Právě tyto „pekelné bataliony“ byly poslány do akce osudného 2. května 2014, aby rozprášily stále se rozrůstající dav proruských demonstrantů v Oděse. Již od ranních hodin do města přijížděly vlaky i autobusy z celé země plné neonacistů.

V odpoledních hodinách se tato armáda zločinců vydala vstříc zaplněnému náměstí na Kulikově poli. Náckové vyzbrojení ocelovými tyčemi a střelnými zbraněmi rozpoutali na náměstí skutečné peklo. Začali mlátit přítomné hlava nehlava, podpalovat stany, rozbíjet auta a být bezbranné lidi obušky, basebalovými pálkami, železnými tyčemi nebo do nich střílet. To vše za přihlížení oděské policie, která byla včas instruována vedením z Kyjeva, aby do řádění nezasahovala.

Celé rodiny zoufale prchaly, pronásledovány a dobíjeny tlupami Pravého sektoru a dalších neonacistů v ulicích Oděsy. Jediná úniková cesta z náměstí vedla k Domu odborů, kam se několik stovek prchajících lidí proto uchýlilo. Po zuby ozbrojení neonacisté však vtrhli za nimi. To co se pak dělo hlavně v podzemních prostorech na chodbách, známe jen z útržků vyprávění těch nemnohých, kteří přežili.

Lov na Moskaly

Lov vypukl na plno. Zoufalí lidé hledali úkryty, kde se dalo. Jako smečka psů za nimi vyrazili Kolomojského oddíly kriminálníků, kteří na místě umučili za nepředstavitelných zrůdností každého, koho objevili. Po hodinách mučení nakonec ty, kdo ještě žili, upálili za živa.

Když orgie násilí skončily, opustily smečky kyjevských vrahů místo činu. Aby zamaskovaly důkazy o hrůzách, Dům odborů podpálily a nechaly tam uhořet zbylé desítky zraněných. Ti, kteří se přesto pokusili z ohnivého pekla uniknout, byli u vchodů dobíjeni železným tyčemi nebo stříleni z ručních zbraní. Výsledek „zápalné oběti“ v Oděse byl kromě desítek mrtvých, také stovky zmrzačených a těžce zraněných.

Vpravdě pekelná zář oděského masakru dodnes osvěcuje podstatu kyjevského režimu.

To si také připomněli nepodvolení občané dne 2.5. 2023 odpoledne v Praze na Václavském náměstí, když přišli na oběti zběsilého řádění kyjevské junty v Oděse vzpomenout na pietním shromáždění.

Nezapomeneme!

Zdroj: protiproud.info / InfoVojna