VIDEO: Macron vypustil hovor z 24. února: „Promluvte s Putinem, ať to zastaví,“ prosil Zelenskyj

Na videu je vidět francouzského prezidenta Emmenuela Macrona, který se ptá Zelenského, zda jde o skutečně totální válku. „Znamená to, že poslali speciální jednotky na Kyjev?“ ujišťuje se Macron. „Úplně všude. Na Kyjev, na Oděsu, jdou sem i z Běloruska. Bojujeme všude na našem území. Všude jsou vojáci. Tohle jsme si nedokázali představit, tohle se v roce 2014 nestalo,“ řekl Zelenskyj.

Na sociálních sítích se šíří záběry z dokumentu o Emmanuelu Macronovi, jde o první rozhovor ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho francouzským protějškem z 24. února, tedy jen velmi krátce poté, co na území Ukrajiny vstoupila ruská vojska a spustila válku, která trvá už přes půl roku. Prezident Zelenskyj hned ten den volal Macronovi s žádostí o pomoc, prosil, aby západní lídři vyzvali prezidenta Vladimira Putina k zastavení války.

Na videu je vidět Macron, který se ptá Zelenského, zda jde o skutečně totální válku. „Znamená to, že poslali speciální jednotky na Kyjev?“ ujišťuje se Macron.

„Úplně všude. Na Kyjev, na Oděsu, jdou sem i z Běloruska. Bojujeme všude na našem území. Všude jsou vojáci. Tohle jsme si nedokázali představit, tohle se v roce 2014 nestalo,“ řekl Zelenskyj.

Je to jasné. Je to totální válka,“ odpověděl Macron. Zelenskyj následně řekl, že se musí spojit evropské země se Spojenými státy. „Myslím si, Emmanueli, že je velmi důležité, abyste mluvili s Putinem a je velmi důležité vybudovat protiválečnou koalici,“ řekl 24. února Zelenskyj Macronovi.

„Jsme si jisti, že evropští lídři a (americký prezident Joe) Biden nám pomohou, zavolají mu (Putinovi) a řeknou: Stop. A on zastaví. Bude vás poslouchat,“ prosil Zelenskyj Macrona.

Video je součástí dokumentu o francouzském prezidentovi, který vydala stanice France 2 a který mapuje Macronovu snahu o diplomacii těsně před vypuknutím války. Dokument se nazývá Prezident, Evropa a válka.

Od začátku války, kterou Moskva nazývá „speciální operací“ uplynulo už více než půl roku. Putinovým cílem mělo být podle informací z médií i od odborníků obsazení Kyjeva do tří dnů od začátku operace. Kreml mluví o tom, že Ukrajinu je potřeba denacifikovat. Ani přes řadu sankcí a tvrdých vyjádření na Putinovu adresu se ruský prezident dosud nezastavil. Ukrajincům se naopak v posledních dnech a týdnech daří na řadě míst přecházet do protiútoku.

Výběr hlavních událostí kolem ruské invaze na Ukrajinu

24. února – Ruský prezident Vladimir Putin v 04:00 SEČ oznámil, že dal svolení ke „speciální vojenské operaci“. Ruské síly napadly Ukrajinu z Ruska a z Běloruska a také z poloostrova Krym, který Moskva anektovala v roce 2014. Rusové zahájili rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na téměř celou zemi. Putin mimo jiné řekl, že Rusko bude usilovat o demilitarizaci a „denacifikaci“ Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vzápětí vyhlásil válečný stav a Kyjev přerušil diplomatické vztahy s Ruskem.

– Z řady zemí včetně ČR zazněla ostrá kritika na adresu Moskvy; materiální či vojenskou pomoc poskytly Ukrajině nebo slíbily poskytnout skoro všechny země Evropské unie a Spojené státy. Lídři zemí EU se na summitu hned první den invaze shodli na zavedení prvního souboru sankcí proti Rusku. Postupně unie přijala šest sankčních balíčků a hovoří se o jejich dalším zpřísnění.

25. února – Ruská armáda oznámila, že se zmocnila strategického letiště Hostomel u Kyjeva. Při útoku zničila největší provozovaný nákladní letoun na světě An-225 Mrija. Kyjev dobytí letiště potvrdil.
26. února – Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho jednotky na jihovýchodě Ukrajiny dobyly město Melitopol, které má přes 150.000 obyvatel.
27. února – Putin kvůli údajně agresivním prohlášením členských zemí NATO nařídil uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti.
28. února – Ukrajina potvrdila, že se Rusové zmocnili přístavního města Berďansk u Azovského moře, kde před válkou žilo zhruba 110.000 lidí.

– Ruská a ukrajinská delegace poprvé od zahájení ruské invaze na Ukrajinu jednaly v Bělorusku nedaleko ukrajinských hranic.

 Zelenskyj podal žádost o přijetí své země do EU.

1. března – Zelenskyj ve snaze posílit podporu ze zahraničí promluvil v on-line přenosu k Evropskému parlamentu. Později takto hovořil i k americkému Kongresu či k německým, kanadským, britským, izraelským, italským, českým a dalším poslancům.
2. března – Rusové obsadili jihoukrajinské přístavní město Cherson s 300.000 obyvateli.
3. března – Ruské jednotky po prudkých bojích ovládly Záporožskou jadernou elektrárnu na jihovýchodě Ukrajiny, která je největší jadernou elektrárnou v Evropě.

8. března – Rusko umožnilo první evakuaci civilistů, týkala se ale jen východoukrajinského města Sumy.
9. března – Terčem náletu se stala dětská nemocnice v Mariupolu. Zelenskyj zásah označil za zvěrstvo a opět vyzval mezinárodní společenství k okamžitému vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou. NATO ale jeho požadavek několikrát odmítlo s tím, že by to znamenalo válku s Ruskem.
10. března – Jednání ministrů zahraničí Ukrajiny a Ruska Dmytra Kuleby a Sergeje Lavrova, které se konalo v Turecku, nepřineslo žádný pokrok.

– Předseda české vlády Petr Fiala společně s premiéry Polska a Slovinska navštívili Kyjev, kde se setkali i s prezidentem Zelenským. Šlo o první návštěvu takto vysoce postavených zahraničních činitelů na Ukrajině od začátku ruské invaze.

– Zelenskyj oznámil, že si je vědom toho, že jeho země se nestane členem NATO.

16. března – Ruský nálet zasáhl divadlo v centru Mariupolu, kde se zřejmě ukrývalo asi 1000 lidí. O život přišly podle odhadů stovky lidí. Šéf Bílého domu Joe Biden později nazval Putina válečným zločincem, což Kreml označil za nepřijatelné.
17. března – Lídři zemí NATO se na mimořádném summitu v Bruselu shodli na dalším posílení východního křídla bloku.
18. března – Americký prezident Joe Biden během návštěvy Polska označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „řezníka“, který nemůže zůstat u moci.
19. dubna – Ukrajinské síly získaly zpět kontrolu nad celou Kyjevskou oblastí. Krátce po osvobození se začaly objevovat informace o masakrech civilistů ruskými vojáky. Symbolem těchto zvěrstev se stalo město Buča.

7. dubna – Valné shromáždění OSN ve světle zpráv o vraždění civilistů na Ukrajině schválilo přerušení členství Ruska v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC).
8. dubna – Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na návštěvě v Kyjevě podpořila Ukrajinu v její snaze stát se členem EU.
9. dubna – Biden použil v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajině poprvé termín genocida. Kreml to odmítl. Francouzský prezident Emmanuel Macron odmítl použít slovo genocida, aby nezvyšoval napětí.

14. dubna – Po ukrajinském útoku se potopil se ruský raketový křižník Moskva, vlajková loď ruské Černomořské flotily.
15. dubna – Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) oznámil, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu z napadené země odešlo více než pět milionů lidí. Devadesát procent uprchlíků z Ukrajiny tvoří ženy a děti a zhruba 60 procent prchajících míří do Polska.
16. dubna – Rusko oznámilo, že na východě Ukrajiny začala druhá fáze „speciální vojenské operace“.
17. května – Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov italské televizi řekl, že fakt, že je ukrajinský prezident Zelenskyj Žid, neznamená, že na Ukrajině nejsou nacistické prvky. I nacistický diktátor Adolf Hitler podle něj v sobě měl židovskou krev. Výroky vyvolaly kritiku.
18. května – Ukrajinský ministr zahraničí Kuleba oznámil, že Ukrajina změnila plán, nyní chce osvobodit celé své území; kvůli případným obětem možná nakonec bude muset přistoupit na kompromis.
19. května – Švédsko a Finsko podaly přihlášku do NATO. Členské země kromě Turecka to uvítaly. Obě severské země byly formálně přizvány do aliance na madridském summitu 30. června, umožnila to jejich dohoda s Tureckem. Jejich vstup odsouhlasila koncem srpna i česká Sněmovna.
20. května – Ruský ministr obrany Sergej Šojgu podal hlášení ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi o „úplném osvobození oceláren Azovstal a města Mariupolu“. Stalo se tak poté, co se poslední obránci převážně z pluku Azov této východoukrajinské bašty vzdali.
21. června – EU definitivně schválila šestý balík sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu, jehož součástí je zákaz dovozu většiny ruské ropy od přelomu roku. Z embarga byla dočasně vyřazena přeprava ropy ropovodem Družba, který zásobuje ČR, Slovensko a Maďarsko.

23. června – Lídři zemí EU na summitu schválili udělení kandidátského statusu Ukrajině a Moldavsku, Gruzii přislíbili kandidaturu, pokud splní podmínky stanovené Evropskou komisí.
24. června – Ukrajinští obránci oznámili, že se stahují ze Severodoněcku v Luhanské oblasti. Město bylo téměř zcela zničeno.
25. června – Severoatlantická aliance uvedla, že na více než 300.000 zvýší počet vojáků schopných rychlého nasazení. Dosud mají síly rychlé reakce na 40.000 vojáků
26. června – Ruské invazní jednotky opustily ukrajinský Hadí ostrov v Černém moři, obsazen byl první den invaze.
27. července – Ukrajinská vojska odešla z Lysyčansku a Moskva oznámila, že dobyla Luhanskou oblast.
28. července – Zástupci Ruska a Ukrajiny se podepsali pod dohodu zprostředkovanou OSN a Tureckem umožňující vývoz milionů tun obilí z ukrajinských černomořských přístavů, které byli zablokované v důsledku války. První loď s ukrajinským obilím vyplula z Oděsy 1. srpna.
29. července – Proruští separatisté oznámili, že při raketovém útoku ve věznici v obci Olenivka zahynulo 53 ukrajinských válečných zajatců. Moskva a Kyjev se z útoku na zařízení obvinily navzájem.

3. srpna – Ruský plynárenský podnik Gazprom oznámil, že kvůli západním sankcím je nemožný návrat turbíny pro plynovod Nord Stream 1, kvůli které podle Moskvy Rusko snižuje dodávky plynu do Evropy. Podle EU je to falešná záminka.
4. srpna – Ukrajina zastavila kvůli problému s ruskými platbami za přepravu ropy přes Ukrajinu tranzit ruské ropy jižní větví ropovodu Družba, která vede mimo jiné i do České republiky. Dodávky ropy do Česka byly obnoveny po osmi dnech.
5. srpna – „Ruská válka proti Ukrajině a proti celé svobodné Evropě začala na Krymu a má skončit na Krymu, jeho osvobozením“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj.

– Z ruské letecké základny na západě anektovaného Krymu byly ohlášeny exploze a požár.

16. srpna – Severem Krymu otřásly výbuchy. Ruská tajná služba FSB také oznámila, že ukrajinští diverzanti vyhodili do povětří šest stožárů vysokého napětí, které byly součástí přenosové soustavy vedoucí od Kurské jaderné elektrárny v západní části Ruska.
17. srpna – Podle ukrajinské státní společnosti Enerhoatom byly odpojeny od elektrické sítě zbývající dva reaktory Záporožské jaderné elektrárny; jeden z reaktorů byl znovu připojen k síti o den později, 26. srpna.
18. srpna – Ukrajinská armáda oznámila, že zahájila ofenzivu na jihu země. Ruské ministerstvo obrany ukrajinskou protiofenzivu v Chersonské a Mykolajivské oblasti připustilo a zároveň oznámilo, že ukrajinská armáda při ní utrpěla těžké ztráty.

1. září – Do Záporožské jaderné elektrárny dorazil tým MAAE. Agentura později uvedla, že inspekce zaznamenala škody v blízkosti reaktorových budov i poškozenou infrastrukturu.
2. září – Gazprom uvedl, že provedená údržba odhalila v kompresorové stanici plynovodu Nord Stream 1 únik oleje a že plynovod kvůli tomu zůstane mimo provoz, prozatím na neurčito.
3. září – Okupační správa připustila kvůli bezpečnostní situaci odložení referenda v Chersonské oblasti o připojení k Rusku.
4. září – Ruská vládnoucí strana Jednotné Rusko navrhla uspořádat na okupovaných ukrajinských územích 4. listopadu referenda o jejich připojení k Rusku.

– Ukrajinská armáda se přihlásila k zodpovědnosti za srpnové ostřelování Ruskem anektovaného Krymského poloostrova včetně ruské vojenské letecké základny Saky.

Zdroj: echo24.cz