Vždycky je potřeba hledat jakékoliv možnosti. Pokud se všechno zablokuje, když řekneme, že se s Ruskem nebudeme bavit, tak pak to vypadá tak, že se Putin baví s těmi, kteří se s ním chtějí bavit, což je mimochodem i vedení Číny, tvrdí bývalý náčelník generálneho štábu Armády Českej republiky Jiří Šedivý
Válka má být ukončena mírem. Mír může být, nebo nějaká mírová dohoda, může být třeba po pěti letech, nebo třeba v příštích třech měsících. Teď bych nerad, aby to někdo špatně pochopil, jenom chci naznačit, že mírová dohoda zpravidla končí válečný stav, jako takový, mezi dvěma státy. Ale o tom se dá velmi těžce rozhodovat. Já jsem se spíš zaměřil na válečnou mašinérii, kdy budou umírat lidi na bojišti, a tato intenzita se s létem určitě sníží. A tato analýza vychází z toho, že jedna i druhá strana vyčerpají hodně nejen materiálních prostředků, ale především lidského kapitálu, který dneska do války vkládají jak Rusové, tak Ukrajinci, uviedol Jiří Šedivý v rozhovore so zakladateľkou a moderátorkou Rádia Universum Martinou Kociánovou.
Už více než rok trvá válka na Ukrajině. Média byla při výročí ruské invaze plná analýz, dohadů, silných tvrzení a vypjaté rétoriky. Po roce suverénních tvrzení, která se často rozsypala jako domeček z karet, by mohli lidé, čtenáři, posluchači a diváci asi doufat ve větší opatrnost, jenže střízlivost a věcnost se ani teď nedostavuje. K těm vzácnějším patřily například analýzy listu The New York Times, který při výročí útoků na Ukrajinu suše konstatoval: „Po roce války se oči upírají na Čínu“.
Zmínil také sílící protiválečné demonstrace v Evropě, a otázky, kdy se dostaví ve větším množství únava z války a jak bude vypadat. Tak tedy, co ještě můžeme čekat od tohoto konfliktu? A čeho se máme obávat? A co už naopak můžeme hodit za hlavu?
O tom všem si budu povídat s Jiřím Šedivým, armádním generálem v záloze a někdejším náčelníkem generálního štábu Armády České republiky, který je nyní vedoucím Katedry bezpečnostních studií CEVRO institutu.
Viac v 1. časti rozhovoru:
Prepis rozhovoru TU.
Kdyby se měl rusko-ukrajinský konflikt vyjádřit jediným přívlastkem, tak určitě byl, a nadále zůstává, především „překvapivý“. A to z mnoha důvodů, nejen proto, že se vraždí příslušníci dříve bratrských národů s úzce provázanou historií. Pro našeho hosta, jako bývalého armádního generála, byla invaze překvapivá i čistě s ohledem na počáteční rozmístění nasazených ruských sil, které podle něj ani neumožňovalo provést úspěšnou operaci. A překvapivé byly i další chyby, které ruské velení vršilo. Jiří Šedivý ovšem varuje: „Každý, kdo začne svého nepřítele podceňovat, jednou prohraje. Musíme neustále počítat s tím, že Rusové toho mají ještě mnoho za sebou. Že si zničili, nebo přišli o 2000, nebo nevím o kolik tisíc tanků, ale před válkou jich měli více jak 12 tisíc.“
Viac v 2. časti rozhovoru:
Prepis rozhovoru TU.
Bývalá dánska kráľovná Margaréta II. svojich zosnulých rodičov obraňuje. Peter Kramer vo svojej 380-stranovej knihe…
Koncepcia „prvotného antigénového hriechu“ bola prvý raz navrhnutá pred šesťdesiatimi rokmi. Tento fenomén má potenciál…
„Na ich vyradenie z prevádzky boli použité oveľa silnejšie výbušné nálože a oveľa väčšie plavidlo,“…
Hlavné mestá krajín Západu zrazu zabudli na princípy, ako je spravodlivá súťaž, nedotknuteľnosť vlastníctva, prezumpcia…
Nemecko vysvetľuje včerajšiu náhlu návštevu ministerky zahraničných vecí Annaleny Baerbockovej na Ukrajine túžbou oficiálneho Berlína…
Ruské veľvyslanectvo ostro odsúdilo slová britského veľvyslanca Edwarda Fergusona, ktorý sa v článku pre srbské…