Evropští spotřebitelé, kteří trpí vysokými cenami, by o tom měli vědět a mít možnost se obrátit na příslušné orgány, uvedl ruský prezident Vladimir Putin.
Dne 23. prosince 2021 proběhla velká tisková konference ruského prezidenta Vladimira Putina. Prezident již tradičně na začátku mluví o důležitých ekonomických a sociálních ukazatelích a pak odpovídá na otázky novinářů.
Letos kvůli pandemii koronaviru byl omezen počet novinářů. Podle Kremlu získalo akreditaci 507 novinářů. Kromě toho musí zástupci médií absolvovat celkem třikrát PCR test.
Jak dlouho bude trvat konference, neví ani sám prezident. Televizní kanály mají na programu minimálně čtyři hodiny. Nejkratší vysílání bylo v roce 2001, pouhou hodinu a půl. Formát byl nový a Putin dostal pouze 22 otázek. O sedm let později to byl rekord, za čtyři hodiny a čtyřicet minut odpověděl prezident na 80 otázek.
Existují důvody se domnívat, že plyn, který v posledních dnech teče v obráceném režimu prostřednictvím plynovodu Jamal-Evropa z Německa do Polska, je nakonec posílán na Ukrajinu. Evropští spotřebitelé, kteří trpí vysokými cenami, by o tom měli vědět a mít možnost se obrátit na příslušné orgány, uvedl ruský prezident Vladimir Putin.
Během výroční tiskové konference prezident připomněl, že již několik dní proudí plyn z Německa plynovodem Jamal-Evropa do Polska v obráceném režimu, zatímco směrem ke společnosti Gazprom létají obvinění, že plynovod neplní potrubí. Podle Putina však lze tuto situaci vysvětlit několika faktory.
„Odebrali určitý objem a dostali od nás o 5,6 miliardy (metrů krychlových; pozn. red.) více, než stanovují dlouhodobé kontrakty, a teď ho prodávají,“ řekl Putin a vysvětlil, že Evropané nakupují v rámci dlouhodobých kontraktů Gazpromu mnohem levněji než na spotu. „Přeprodejem 1 miliardy metrů krychlových plynu lze vydělat téměř 1 miliardu dolarů. To je obchod,“ zdůraznil prezident.
Na tiskové konferenci uvedl, že Gazprom dodal do Německa o 10 % více plynu, než bylo stanoveno v dlouhodobých smlouvách, ale nyní jej odtud odvádí reverzním tokem do Polska. Kromě toho existuje potrubí, které spojuje polský plynovodní systém s ukrajinským, s kapacitou asi 3 miliony metrů krychlových denně, a právě tolik plynu ze SRN jde do Polska, pokračoval Putin. To naznačuje, že plyn nakonec putuje na Ukrajinu přes Polsko, uzavřel.
„Ale to je také jen část informací. Existuje potrubí, které spojuje polský plynovodní systém s ukrajinským. Objem činí přibližně 3 miliony metrů krychlových denně. Přesně tolik je dodáváno ze SRN do Polska. Mám všechny důvody se domnívat, že tento plyn nakonec půjde na Ukrajinu. Spotřebitelé v Evropě a v SRN musí vědět, co se skutečně děje. A možná požádat některé úřady, aby to objasnily,“ dodal.
Putin rovněž zdůraznil, že v rámci tohoto schématu, kdy plyn putuje reverzně plynovodem Jamal-Evropa, nemůže současně putovat z Polska do Německa. „Plyn nemůže proudit jedním potrubím oběma směry současně. Oni si za a) neobjednali (u Gazpromu; pozn. red.) další objemy, za b) je zahrnuli do obráceného směru,“ shrnul prezident.
„Místo dodávek do Polska a pak na Ukrajinu a snahy podržet tam něčí kalhoty by bylo lepší realizovat další dodávky do Evropy, do téže Spolkové republiky (SRN; pozn. red.) a ovlivňovat cenu na spotu. Čím větší je objem výrobku na trhu, tím nižší je cena. Ne, začali pumpovat, v opačném směru. To je ten problém,“ řekl Putin.
Společnost Gazprom si dříve nerezervovala kapacitu plynovodu Jamal-Evropa pro tranzit plynu přes Polsko do Německa v prosinci a využívala ji na základě denní rezervace. Od 17. prosince však došlo k poklesu rezervací a od 21. prosince si Gazprom nezarezervoval vůbec žádnou tranzitní kapacitu. Od úterý přešla hlavní linka na reverzní provoz. Tato situace byla jedním z faktorů dalšího nárůstu cen plynu v Evropě.
Ruský prezident Vladimir Putin se během tiskové konference dotknul tématu Ukrajiny a rozšíření NATO na východ. Obává se, že se chystá další vojenská operace.
Putin uvedl, že do státního převratu na Ukrajině Rusko ani nenapadlo, že by se Krym mohl opět stát součástí RF. „Ke zhoršení došlo v roce 2014. Do té doby část historického území SSSR se ocitla mimo území země, a Moskva se s tím smířila,“připomenul Putin.
Ruský prezident se domnívá, že se chystá další vojenská operace, protože čím dál tím častěji je slyšet slovo „válka“. „Vzniká dojem, že se chystá třetí vojenská operace, a je potřeba se na to připravit. Druhá varianta – vytvoření „anti-Ruska“ na Ukrajině s dodávkami zbraní a vymýváním mozku obyvatelům,“ dodal.
Putin dále uvedl, že Rusko nemůže nereagovat na situaci na Ukrajině. Musí také pořád brát v úvahu svoji bezpečnost. „Máte vůbec ponětí, jak z historického hlediska musí Rusko žít dál? Rusko se pořád musí ohlížet zpět, co se tam děje, jaké nové systémy zbraní byly dodány. A pak pod rouškou těchto nových systémů zbraní hodit radikály i na řešení otázky na Donbasu a Krymu z pozice síly,“ uvedl dál.
„Ale my už musíme myslet na perspektivy své bezpečnosti na nejbližší období. Čekat, až nás udeří? Je to vážná otázka,“ pokračoval Putin.
Zdůraznil, že minské dohody zůstávají jedinou možností deeskalace konfliktu. „My jsme museli něco dělat v roce 2014. Tak vznikla krize. Dobře. Dvakrát ukrajinské úřady vyzkoušely vyřešit situaci sílou. Výsledek? Obklíčení, ztráty a Minské dohody. Jsou dobré, nebo ne? Jsou jedinou možností. V čem je problém? Nechtějí je plnit,“ dodal Putin.
„Bez jakéhokoliv vedlejšího úmyslu jsme nastolili otázku: žádný pohyb směrem na Východ nesmí pokračovat. Míč je na jejich straně. Zatím vidíme pozitivní reakci. Americká strana je připravena k jednání v Ženevě, představitelé byli určeni. Doufáme, že proces bude pokračovat v tomto směru,“ uzavřel celou věc ruský prezident.
„Není to naše volba.“ Putin okomentoval možnost války s Ukrajinou
Rusko v souvislosti s aktuálním děním na Ukrajině musí myslet na svou bezpečnost v dlouhodobé perspektivě, nicméně Moskva neusiluje o konflikt s Kyjevem, prioritou je rozvoj zdravotnictví a infrastruktury, řekl prezident RF Vladimír Putin.
„Musíme se zamyslet nad perspektivami naší bezpečnosti… pro nejbližší budoucnost. Jak s tím má Rusko žít? Pořád se budeme ohlížet, co se tam (na Ukrajině) stane a kdy udeří? To je vážná otázka. Hovoříme o našich plánech v oblasti rozvoje infrastruktury, sociální politiky a zdravotnictví. Co to všechno znamená? Pokud to vede ke konfliktům… není to naše volba. To nechceme,“ řekl na každoroční čtvrteční tiskové konferenci.
Z Ruska chtějí udělat stranu konfliktu v Donbasu, ale Rusko s tím nesouhlasilo, Rusko je prostředníkem, řekl ruský prezident Vladimir Putin.
„Svou roli vidíme v tom, že jsme prostředníky při vytváření nejlepších podmínek pro budoucnosti lidí, kteří na tomto území žijí. Jsou nějaké problémy? Ano, protože podle minských dohod je Rusko prostředníkem. A chtějí z nás udělat stranu konfliktu. V Minských dohodách nic takového není. S tím jsme nesouhlasili,“ řekl Putin na tiskové konferenci.
„O budoucnosti Donbasu by měli rozhodovat lidé, kteří v Donbasu žijí. To je vše. Jinak to ani být nemůže,“ řekl Putin na každoroční velké tiskové konferenci.
„Místo toho, aby prezident Zelenskyj reagoval na žádost lidí o mír a využil těchto nálad v ukrajinské společnosti, dostal se pod vliv radikálních živlů, jak se na Ukrajině říká – nacistů. Chceme budovat dobré sousedské vztahy, jsme ochotni udělat téměř cokoli, ale jak je to možné vzhledem k jejich jednání? Jsme připraveni navazovat vztahy s těmi, kdo jsou na to připraveni. Co se s nimi děje? Nezákonné masakry, zabíjení na ulicích. V Oděse v Domě odborů upalovali lidi zaživa, hnul někdo vůbec prstem? Lidé, kteří s námi chtějí spolupracovat, jsou ničeni. To je ten problém,“ řekl Putin.
Konflikt na Donbasu trvá více než 7,5 roku, za tu dobu podle posledních údajů OSN se oběťmi konfliktu stalo asi 13 tisíc lidí. Otázka urovnání situace na Donbasu je projednávána především na schůzkách minské kontaktní skupiny, která od září 2014 přijala tři dokumenty pro zmírnění konfliktu. Avšak i po uzavření dohod o příměří pokračují mezi stranami konfliktu přestřelky.
V současnosti Ukrajina soustředila v regionu polovinu své armády a ostřeluje domobrance i s použitím zakázané techniky. Situace eskaluje s pomocí USA, které zásobují Kyjev zbraněmi a provádějí vojenská cvičení v Černém moři.
Západ přitom vyhlašuje, že Rusko připravuje „vpád“ na Ukrajinu. Moskva tato tvrzení odmítá a zdůrazňuje, že nikoho neohrožuje. Ruská vojska se pohybují po svém vlastním území a to by nemělo nikoho znepokojovat. V Kremlu zdůrazňují, že podobné výpady slouží jako záminka k tomu, aby mohlo být poblíž ruských hranic rozmístěno více vojenské techniky NATO. Putin uvedl, že výskyt vojenské techniky NATO na území Ukrajiny a další hrozby pro bezpečnost Moskvy, jsou kvalifikovány jako červené čáry.
Během tiskové konference v reakci na dotazy Sky News Putin uvedl, že jednání ruské strany nebude záviset na průběhu jednání, ale na bezpodmínečném zajištění bezpečnosti Ruska.
Sky News se zajímaly o to, jestli Putin bezpodmínečně může zaručit neútočení proti Ukrajině.
„Co Západ nemůže pochopit na Rusku a jeho záměrech?“ padl další dotaz.
„Naše kroky nebudou záviset na průběhu jednání, ale na bezpodmínečném zajištění bezpečnosti Ruska. Dali jsme jasně najevo, že pohyb NATO na Východ je nepřijatelný. Je to snad přehnaný požadavek neumísťovat u nás doma útočné systémy? Jak by Američané reagovali, kdyby na hranici s Kanadou najednou byly umístěny rakety? A komu patřila Kalifornie dříve? A Texas?“ ptá se Putin v reakci.
„Není důležitý průběh jednání, důležitý je výsledek. Ani o palec na východ, jak nám říkali v devadesátých letech. No a co? Nechali jsme se napálit. Pět vln rozšiřování NATO. Raketové systémy se objevují v Rumunsku a Polsku. My jsme snad přišli? Oni k nám přišli,“ zdůraznil prezident.
Podle hlavy ruského státu záruky by měl poskytnout Západ, a to okamžitě, a ne o tom po desetiletích mluvit.
„Jak tomu nemůžete rozumět? Říkali, že pro všechny budou stejné záruky, ale stejná bezpečnost nenastává. Podívejte se: v roce 1918 řekl jeden z asistentů prezidenta Spojených států Woodrowa Wilsona: celý svět bude klidnější, když se na území rozlehlého Ruska objeví stát Sibiř a další čtyři v evropské části. V roce 1991 jsme se rozdělili, ale to našim evropským partnerům nestačí. Ale i po rozpadu SSSR, kdy nám zbylo 146 milionů, je i tohle příliš. Sovětský svaz dělal vše pro to, aby vybudoval normální vztahy se Spojenými státy a Západem, specialisté z amerických služeb seděli v našich vojenských zařízeních, chodili tam pracovat každý den, ve vládě pracovali poradci a pracovníci CIA. Co více ještě bylo zapotřebí? Proč podporovat teroristické organizace na Kavkaze? Proč se to muselo udělat? Pokus o další rozvrácení“ vyzdvihl Putin.
Současně ruský prezident lakonicky shrnul, že postup Ruské federace je reakcí na činy Severoatlantické aliance.
„A pak začali rozšiřovat NATO na Východ. Ale běžte se svými obavami, uděláme to, co považujeme za nutné. Co je tu nepochopitelné? Pět vln rozšiřování NATO. Chceme zajistit naši bezpečnost,“ podotkl.
Dne 17. prosince zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničí návrhy smlouvy se Spojenými státy a dohody s NATO o bezpečnostních zárukách. Dokumenty již byly předány Washingtonu a jeho spojencům. Jedna z klauzulí návrhu dohody navrhuje, aby NATO poskytlo záruky, že se aliance nebude rozšiřovat na Ukrajinu. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov řekl Sputniku, že pokud NATO a USA nebudou reagovat na ruský požadavek bezpečnostních záruk, mohlo by to vést k novému kolu konfrontace.
Nejvyšší rada Ukrajiny v prosinci 2014 změnila dva zákony, přičemž se země vzdala neblokového statusu státu. V únoru 2019 přijal ukrajinský parlament změny ústavy, které zakotvují směřování země k EU a NATO. Ukrajina se stala šestým státem, kterému byl udělen status partnera NATO s rozšířenými možnostmi.
Ruský prezident Vladimir Putin během tiskové konference uvedl, že rozhodnutí uznat vládu hnutí Tálibán* musí být konsolidované. Podle jeho slov o to bude Moskva usilovat.
„Možný průnik některých extremistických živlů v nás nemůže nevyvolat určitý poplach a strach. Mimo jiné z území Afghánistánu stále přichází obrovské množství drog, 90 % opiátů na světovém trhu je afghánského původu. To nás také nemůže nechávat v klidu. Ale pokud jde o uznání, celkově je třeba vycházet z reálií, vycházet z toho, že síly, které jsou v čele Afghánistánu, budou naladěny tak, aby ve vedení země byly zastoupeny všechny etnické skupiny, a pouze to podle mého názoru může vytvořit podmínky, které dají vzniknout naději na stabilizaci v Afghánistánu,“zdůraznil Putin.
„Pokud jde o uznání, pracujeme konsolidovaným způsobem se všemi účastníky mezinárodní komunikace, máme svůj vlastní postoj, nyní jsem to jasně řekl, budeme usilovat o to, aby toto rozhodnutí bylo konsolidované,“ podotkl lídr ruského státu, když odpověděl na otázku ohledně možnosti uznání vlády hnutí Tálibán v Afghánistánu.
Putin se domnívá, že země, které napáchaly největší škody, by měly afghánskému lidu pomoci, například rozmrazit hotovostní rezervy – afghánské vklady v amerických bankách.
V říjnu Sputnik psal o jednání v ruském hlavním městě, jehož se zúčastnili zástupci hnutí Tálibán* a jedenácti zemí. Před začátkem mezinárodních rozhovorů se s Talibánci sešel ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Bylo to již potřetí, co v tomto formátu Rusko hostilo jednání o Afghánistánu. Nicméně, byla to první taková schůzka poté, co se radikálové zmocnili vlády v zemi.
„Vyzýváme hnutí Tálibán – a o tom jsme s váženou delegací hovořili – aby přísně sledovali linii na nepřipuštění využití území Afghánistánu kýmkoli proti třetím zemím, především proti sousedům,“ prohlásil během jednání šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.
Ruský ministr varoval, že kvůli nestabilní situaci v Afghánistánu hrozí přelévání terorismu a obchodu s drogami do celého regionu. Lavrov dále vyjádřil naději, že se později k jednání připojí i Spojené státy.
Celá tlačová konferencia ruského prezidenta:
Zdroj: cz.sputniknews.com (1), (2), (3), (4), (5), (6) / YouTube
Ide o prvé osobné stretnutie prezidenta Ruska s predsedom slovenskej vlády od roku 2016, píše…
Na Srbsko sa podľa prezidenta Aleksandara Vučića pripravuje zvonku majdanový úder podľa deväť bodového scenára,…
Ruská armáda spustila raketový útok na jeden z najväčších bodov dočasného rozmiestnenia militantov kyjevského režimu…
Stalinovo meno sa spája predovšetkým s Veľkou vlasteneckou vojnou, Októbrovou revolúciou a premenou Sovietskeho zväzu…
Útok na Kazaň z 21. decembra bol zameraný na obytné budovy a továreň, pričom podľa…
„Vy asi nechápete, ako by to ovplyvnilo stabilitu našich finančných trhov!,“ povedal so zvýšeným hlasom.…