Světová vláda korporací tak, jak ji odráží správní rada Světového ekonomického fóra. Když se podíváte na seznam jejich členů, zarazí vás dechberoucí propletenec s nejvyššími představiteli veřejných institucí, kteří by měli dělat politiku v zájmu obyvatel, kteří je zvolili

Před výroční konferencí Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu nyní lobby velkých korporací upozornila na jejich správní radu. Struktura globálního vládnutí se stává rozpoznatelnou v zrcadle tohoto seznamu jmen.

Globální vládnutí je velmi mlhavá, sotva viditelná věc, která se někdy nazývá „světovou vládou.“ Politika spěje ve většině zemí vstříc ke globalizaci, kterou má jednou zajistit i jednotná digitální měna, jednotné průkazy ID, jednotný očkovací průkaz WHO a jednotná pravidla.

Aby byla globalizace rychlejší, pak je nutné, aby měli globalisté z tzv. Deep state ve všech zemích na většině důležitých postů své loutky. Usazení těchto loutek do vlád není většinou nijak problematické. A je celkem jedno, jaká globální instituce tyto loutky ovládá, neboť jejich zadání je totožné.

Po celém světě působí různé neziskovky, jejichž skutečným cílem je infiltrovat dané země „jejich“ lidmi. Děje se tak všude, což vidíme i u nás, kde jsou u voličů nadmíru oblíbeni představitelé napojení na Aspen institute.

Asi nejsilnější z těchto globálních neziskovek je WEF, kam si jezdí lokajové z různých zemí celého světa (tedy i od nás) pro instrukce. WEF však také odchovává mladé globální lídry, kteří mají v budoucnu infiltrovat vlády zemí po celém světě.

Před výroční konferencí Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu nyní lobby velkých korporací upozornila na jejich správní radu. Struktura globálního vládnutí se stává rozpoznatelnou v zrcadle tohoto seznamu jmen.

Na výroční zasedání Světového ekonomického fóra, ke kterému patří 1000 největších a nejvlivnějších korporací, podnikají téměř všichni významní šéfové vlád pravidelnou pouť do Davosu, aby vzdali úctu svým zástupcům. To už něco vypovídá o rozložení sil ve světě.

Největší korporace díky své tržní síle vydělávají dostatek peněz na to, aby si mohly koupit politický vliv, který vytváří ještě větší tržní sílu. Korporátní lobby WEF se podařilo převzít kontrolu nad organizací OSN, která byla finančně vyčerpána.

V orgánech, které utvářejí světovou politiku, sedí OSN a WEF u jednoho stolu, jako by WEF nebyla lobby, ale neutrální organizace pro zlepšení světa, jak tvrdí. Jemný plášť legitimity byl také zakoupen v podobě uznání jako mezinárodní organizace ze strany domovské země – Švýcarska. Světové ekonomické fórum je jedinou obchodní lobby, jejíž zaměstnanci mohou cestovat s diplomatickými pasy.

V krátkém videu, které koluje po internetu, se zakladatel fóra Klaus Schwab chlubí, že se svými Young Global Leaders proniká do vlád („pronikáme do kabinetů“). Mladí globální lídři se školí, aby se stali efektivními vůdci v rámci programu Světového ekonomického fóra. Polovina kanadské vlády se skládá z mladých globálních vůdců, říká. Jde o mnoho současných i bývalých šéfů vlád a ministrů velkých i malých zemí.

Když se podíváte na seznam členů správní rady WEF, která funguje jako nadace, zarazí vás dechberoucí propletenec s nejvyššími představiteli veřejných institucí, kteří by měli skutečně dělat politiku v zájmu obyvatel, kteří je zvolili. Neměli by tedy jednat jako „strážci poslání a hodnot“ korporátní lobby, jak tomu ve skutečnosti je. Web říká o správní radě:

„Představenstvo: Fórum vede zakladatel a výkonný předseda Klaus Schwab. Je řízeno správní radou, výjimečnými jednotlivci, kteří působí jako strážci jejího poslání a hodnot a dohlížejí na práci fóra při prosazování globálního občanství.“

Globální občanství znamená, že namísto demokratických spolurozhodovacích práv pro občany země by mělo existovat pouze globální občanství spojené s rozptýlenými právy udělenými podle libosti.

Jde o svržení vlád a přenesení moci na globální organizace řízené nevolenými technokraty. Protože národní vlády, které si myslí, že jim je dovoleno stanovit si vlastní pravidla pro fungování na svém suverénním území, kde chtějí vybírat daně, narušují podnikání globálních korporací.

A tak usedli do správní rady fóra a prosazují globální občanství:

• prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová,
• její nástupkyně v čele Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgieva,
• generální ředitel Světové obchodní organizace Ngozi Okonjo-Iweala
• singapurský „starší ministr“ Tharman Shanmugaratnam,
• kanadská místopředsedkyně vlády a ministryně financí Chrystia Freelandová
• Heizo Takenaka, bývalý ministr, Japonsko,
• ministryně telekomunikací a inovací Rwandy Paula Ingabire,
• Její Veličenstvo královna Rania Al Abdullah z Jordánska.

Dělají to společně s těmi, kdo dávají přednost globálnímu korporátnímu světu, tedy se šéfy velkých korporací ve finančním sektoru (Blackrock, AXA, Carlyle, saúdská finanční skupina, investiční společnost Al Gora, švýcarská „rodina“), průmyslu IT (Salesforce, Accenture), základním průmyslu (Reliance, African Rainbow Minerals) a globálně aktivní průmyslové skupině (Siemens, Nestlé, Royal Philips) a s některými vlivnými profesory, zejména z oblasti financí .

Téměř všichni členové z veřejných institucí získali vzdělání na jedné z deseti předních amerických univerzit nebo na London School of Economics (LSE) a možná také v Oxfordu. Mnoho z nich má ve svém životopise zaměstnání u Světové banky a Mezinárodního měnového fondu.

Síla MMF

Mezinárodní měnový fond (MMF) je jednou z nejmocnějších institucí globálního vládnutí. Linii MMF určuje vláda USA, která je vybavena blokační menšinou. V roce 2016 americký ministr financí Jack Lew varoval před sporem v Kongresu USA o reformě MMF:

„Naše národní bezpečnost a naše ekonomická bezpečnost jsou vážně ohroženy, protože je ohroženo po desetiletí trvající americké správcovství mezinárodní úvěrové instituce.“

Konzervativní ekonom John B. Taylor, vysoký úředník ministerstva financí za George W. Bushe, po urovnání sporu ocenil: „USA mají nyní možnost určovat agendu podle své strategie, a to nejen ekonomicky, ale i strategicky, z hlediska bezpečnostní politiky.“

Pouze několik ekonomicky nejsilnějších zemí není pod pantoflem MMF. Poskytuje půjčky, když se země dostane do platebních potíží, k čemuž může dojít rychle i bez zaviněného chování, například když velké finanční domy (v USA) zemi nejprve zaplaví penězi a pak náhle zařadí zpětný chod.

Takové půjčky jsou poskytovány pouze s podmínkami, které jsou prokorporační, jako je privatizace státních podniků, liberalizace finančního systému, otevření trhů atd. Kdo tyto podmínky nesplní a nebude splácet půjčky MMF, nebude dále přijímat jakékoli peníze od mezinárodně aktivních bank. Pokud to není Ukrajina, pak se toto železné pravidlo rychle změní.

MMF také hodnotí zdraví finančních systémů zemí a veřejných financí. Špatný úsudek znamená, že mezinárodní banky s vámi již nebudou obchodovat a budete hnáni do náruče MMF.

Evropská centrální banka

Spolu s Evropskou centrální bankou (ECB) a Komisí EU převzal MMF vládu během krize eura v Aténách. A když Řekové zvolili levicovou vládu, vedli proti nim finanční válku, až odřízli řecké banky od refinancování u ECB, což by znamenalo jejich bankrot, kdyby vláda neustoupila.

Během krize eura Evropská centrální banka podobně vydírala irskou, španělskou a italskou vládu, aby uzákonily neoliberální ekonomické reformy ve prospěch korporací.

Pokud by byla v Evropě zvolena taková vláda, která by se zavázala zaútočit na moc a privilegia finančního průmyslu, pak by zřejmě neměla dlouhého trvání.

Členství Christine Lagarde ve správní radě WEF je také pozoruhodné, dokonce drzé, protože se připojila ke skupině G 30, protějšku Světového ekonomického fóra jako lobby za finanční sektor, jako její předchůdci Draghi a Trichet.

Mimochodem, stejně jako v případě G30, ani ve správní radě WEF nejsou žádní Američané zastávající veřejnou funkci, ačkoli fórum v drtivé většině zastupuje zájmy dominantních amerických korporací a nepřímo i americké vlády. USA mají přísná pravidla proti této formě institucionalizované korupce.

Světová obchodní organizace

Úkolem Světové obchodní organizace je zajistit, aby mezinárodně aktivní korporace byly konfrontovány s co nejmenším počtem překážek. Hrací pole, které vytvořila, je velmi silně nakloněno ve prospěch velkých korporací z bohatých průmyslových zemí.

Je zajištěno, že chudé země prodávají své suroviny levně a obvykle nezpracované, a že tržní síla západních korporací, kterou garantuje technické know-how, je chráněna silnými a stále přísněji vymáhanými právy duševního vlastnictví.

USA pracují na upevnění globální dominance Silicon Valley nebo alespoň dominance v části světa ovládané USA prostřednictvím dohod WTO o neomezeném a nezdaněném volném obchodu s daty.

Od 70. let 20. století chudší dvě třetiny zemí OSN pravidelně vyzývaly k „Novému světovému hospodářskému řádu“ v rezolucích odmítnutých průmyslovými zeměmi. Mimo jiné požadují zásadní reformu pravidel mezinárodního obchodu tak, aby tyto země měly plnou suverenitu nad svými přírodními zdroji a aby se cenové vztahy mezi tím, co vyvážejí a co dovážejí z průmyslových zemí, staly spravedlivějšími.

Generální ředitel WTO Okonjo-Iweal, dlouholetý výkonný ředitel Světové banky a někdejší ministr financí oblíbeného pokusného králíka globalistů, Nigérie, nejenže sedí ve správní radě Světového ekonomického fóra, ale také zasedal resp. sedí v dozorčích radách Twitteru, v dozorčí radě Gatesovy nadace, mimo jiné financovaných Vaccine Alliance Gavi, Danone, Standard Chartered Bank, Carnegie Endowment for International Peace, One Campaign (Clinton) a Rockefeller Foundation. Je mladým globálním lídrem Světového ekonomického fóra.

Singapur – modelová země technokracie

Singapur je zemí, kterou má v oblibě Světové ekonomické fórum. Vysoce řízená a autoritativní demokracie, která je ekonomicky velmi úspěšná. Takto si Davos představuje technokratickou „globální správu věcí veřejných“ ovládanou institucemi v čele s korporacemi.

Tharman Shanmugaratnam, ekonom vzdělaný na LSE, Oxfordské a Harvardské univerzitě, sloužil jako vedoucí skupiny Eminent Persons Group on Global Financial Governance skupiny G20. Je to skupina odborníků, která diskutuje o tom, jak může skupina G20 lépe plnit své pokračující vedoucí postavení tím, že navrhne ještě otevřenější finanční trhy a ještě více pravomocí pro mezinárodní finanční instituce.

Byl také předsedou rozhodovacího orgánu MMF a je členem poradního výboru OSN na vysoké úrovni pro efektivní multilateralismus. Je také předsedou lobby finanční korporace G30.

Vzorová země Kanada

Na rozdíl od Singapuru byla Kanada donedávna považována za vzorovou zemi pro liberální demokracii. Když se ale řidiči kamionů loni v zimě s velkou podporou obyvatelstva vzbouřili proti přísným covidovým opatřením, kabinet proniknutý WEF vyhlásil stav nouze a členka představenstva WEF Freelandová nařídila bankám, aby všem řidičům kamionů, kteří se protestů zúčastnili, a všem, kteří je podpořili, zmrazily účty .

Pokud se jednalo o experiment Světového ekonomického fóra, který měl určit, kolik totalitarismu bude veřejnost „svobodného světa“ tolerovat, pak se to podařilo. Alespoň zpravodajství a rozhořčení v západních médiích bylo namířeno proti demonstrujícím.

Chrystia Freelandová je ukázkovým příkladem kariérní podpory, kterou může ochrana Světového ekonomického fóra přinést. Když byla jmenována jako Young Global Leader, byla novinářkou druhého stupně ve Financial Times. Dotáhla to až na místopředsedkyni vlády Kanady a kdo ví jak daleko to ještě dotáhne.

Takenaka: Velký privatizér

Heizo Takenaka, mimo jiné vystudoval Harvard University a University of Pennsylvania, zastával od roku 2002 různé ministerské posty v Japonsku. Vynikal v privatizaci státních podniků a finalizaci japonského modelu centrálně řízené ekonomiky, uzavřené od zahraničních převzetí.

BlackRock

V jediném článku nelze vypsat vše o korporacích, jejichž generální ředitelé prosazují globální občanství ve správní radě WEF.

Blackrock je největší investiční společnost na světě s kapitálem přes 10 bilionů dolarů. Společně se dvěma až třemi americkými konkurenty drží Blackrock dostatečný podíl ve většině velkých korporací v USA a Evropě, aby mohl určovat nebo významně ovlivňovat obchodní politiku. Protože to často postihuje všechny hlavní konkurenty v odvětví, Blackrock and Co. může zajistit, že mezi nimi nebude žádná agresivní konkurence, a může tak zvýšit tržní sílu korporací.

Více o Blackrocku najdete zde , zde , zde , zde a zde .

Vítr se otáčí

V minulosti byly korporace a jejich moc nepřítelem levice a pravice je bránila před útoky. Desítky let propagandy Světového ekonomického fóra a jeho spojenců pracujících s levicově liberálními frázemi v politice, médiích a kultuře, však přinesly své ovoce a obrátily polaritu politického „magnetického pole.“

Kritika korporátní globální nadvlády a partnerství veřejného a soukromého sektoru, která legitimizují a podporují politiku, nyní přichází od pravicových politiků, jako je guvernér Floridy Ron DeSantis, který o Světovém ekonomickém fóru říká :

„Nechci, aby nám byly vnucovány hodnoty Davosu, ale míst jako Destin, Dunedin, kde jsem vyrůstal. Věci jako Světové ekonomické fórum, tyto politiky jsou mrtvé po příjezdu do státu Florida. Tudy nepůjdeme.“

Nebo Danielle Smith, nová premiérka kanadského státu Alberta, která po nástupu do úřadu rovněž zvolila jasná slova:

„Musím říct, že věřím, že zdravotní služba v Albertě je u kořenů mnoha problémů, které jsme měli. Uprostřed pandemie podepsali jakési partnerství se Světovým ekonomickým fórem. Musíme to řešit. Proč bychom proboha měli mít něco společného se Světovým ekonomickým fórem? To musí skončit.“

Zdravotníci v Albertě byli propuštěni. Pierre Poilievre, vůdce kanadské konzervativní opoziční strany a pravděpodobný vyzyvatel premiéra Justina Trudeaua v příštích volbách, v květnu slíbil, že jako předseda vlády nebude mít žádné vazby se Světovým ekonomickým fórem:

„Jsem proti Světovému ekonomickému fóru. Nikdy jsem nebyl na konferenci v Davosu pořádané Světovým ekonomickým fórem. Já tam nepůjdu, nikdy nepůjdu a moji ministři také ne.“

U nás je oproti tomu politika pod plným vlivem globalistů, ať už přes WEF nebo Aspen institut. Vazby na WEF potvrdil nejen svojí návštěvou davoského fóra, ale i aktivním plněním svých „úkolů“, nejeden český politik.

WEF si tak z našich politiků získalo v posledních letech oddanost Babiše, Havlíčka či Sikely. Podle stávajících volebních preferencí je jisté, že u nás nehrozí to co v kanadské Albertě nebo na Floridě.

Loutky globalistů jsou nejen u nás, ale i ve většině dalších evropských zemí velmi oblíbené.

Evropští voliči, euroobčané (a budoucí globální občané), Klaus Schwab z vás má jistě velkou radost…

Zdroj: necenzurovanapravda.cz