Pokud by dovolili, aby zavládl mír, a za předpokladu, že by souhlasili s rozpuštěním NATO, jako to udělala Varšavská smlouva, situace v roce 2023 by byla jiná.
Pokud je ochuzený uran, toxický kov, který je vysoce rakovinotvorný a způsobil mnoho zdravotních a ekologických rizik ve válce v Iráku, Perském zálivu, Afghánistánu, Bosně, Kosovu atd., typickým znakem západní demokracie založené na jejich (a pouze jejich) pravidlech, znamená to, že Summit pro demokracii, který od 28. do 30. března 2023 zorganizovala Bidenova administrativa, představuje velké zdravotní riziko?
Do jisté míry je odpověď na tuto otázku kladná, s jednou dodatečnou poznámkou, že i první Summit pro demokracii, který se konal před dvěma lety, ukazuje, že zbytek světa, i když se rozhodl přijmout pozvání a řádně se zúčastnit, má stále silnější imunitu, pokud jde o tento druh „infekce“.
Dokonce i Hlas Ameriky o tom informuje tím, že oznámil třídenní virtuální summit „Summit, jako demokracie “ Všechno, co je virtuální, totiž není to skutečné, ale přiznávají, jaký je jeho skutečný účel. tj. jaký je jejich cíl. Biden se na tomto novém summitu pro demokracii (snaží) rozšířit svou síť, protože obavy z Ruska a Číny znepokojivě narůstají.
Tímto druhým summitem se USA zaměřují na zbytek světa, zatímco Rusko je uprostřed speciální vojenské operace na Ukrajině a Čína zahajuje diplomatickou ofenzívu ve snaze o sjednocenou frontu autokracií. I když podle agentury Bloomberg, prezident Zambie Hakainde Hichilema, který byl pozván jako jeden z předsedů summitu, řekl, že demokracie nemůže nakrmit hladová ústa.
Před časem, jak známo, nám bylo doporučeno, že do traktoru nelze místo paliva nalít vlastenectví, aby se na něm jezdilo. Tak vidíte. Časy se mění.
Hakainde Hichilema varuje, že velké zadlužení ohrožuje jeho zemi a MMF, kromě konstatování, že jde o závažný problém, pro jeho vyřešení mnoho udělat nemůže a nechce.
Bloomberg uvádí, že Čína se stává největším světovým věřitelem rozvojových ekonomik a impozantním zachráncem rozvojových zemí, které se ocitly v dluhové krizi. Není zanedbatelné, že prezident Zambie před pár dny strávil dvě a půl hodiny rozhovorem s ruským velvyslancem v jejich zemi Azimem Jarachmedovem.
USA se chlubí tím, že na letošní summit pozvaly 121 světových lídrů, což je o osm více než v roce 2021, uvádí Hlas Ameriky. Mezi nimi jsou také Bosna a Hercegovina a Lichtenštejnsko.
Mezitím Foreign Policy odhaluje, že Turecko a Maďarsko, spojenci USA v NATO, na tento summit, stejně jako na ten předchozí, pozvány nebyly, což je výrazem rostoucího znepokojení nad úpadkem demokracie v těchto dvou zemích. Tato volba, poznamenává Foreign Policy, pravděpodobně dále přiživí napětí mezi Washingtonem a dvěma spojenci NATO a vytvoří roztržku mezi zbytkem NATO a EU na jedné straně a těmito dvěma „renegáty“ (odpadlíky, pozn.red.).
Pochopitelně mi přijde zvláštní vidět tuto formu demokracie, ve které je povolen pouze jeden názor. Jinými slovy, není to ve skutečnosti autokracie, ze které USA obviňují své zahořklé rivaly v souladu se starým dobrým přístupem ukazování politickým prstem na ostatní a ne na sebe?
Pokud to všechno zasadíme do větší historické perspektivy posledních dvou let mezi dvěma Bidenovými summity, stručně řečeno, vše, co se od té doby stalo, ukázalo, že důtka Bidena z roku 2021 neměla na maďarského premiéra Viktora Orbána příliš velký vliv.
Takže Maďarsko, Viktor Orbán a turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan museli být znovu varováni.
Určitě nemrknou ani okem, stejně jako před dvěma lety.
Viktor Orbán by však neměl ignorovat hrozbu, která se nedávno objevila v podobě Samanthy Power, šéfky USAID, která znovu obnovila svou kancelář v Budapešti v Maďarsku a podle starého dobrého schématu se setkala se zástupci občanské společnosti, nevládních organizací na výplatní listině americké vlády a nezávislými médii, která jsou „nezávislá“, poněvadž demokracie musí fungovat v systému, ve kterém je správné jen to, co vláda USA schválí.
Samantha Powerová, která je bezesporu jednou z organizátorek Bidenova summitu pro demokracii, který, nutno říci, není příliš inovativní, zahájila zasedání hlasitou podporou Ukrajiny. Bohužel, slova jsou jen slova a ta nepříjemná okolnost, že existuje propastný rozpor mezi prázdnými verbálními prohlášeními a konkrétními činy, se stávají stále zjevnějšími i na kolektivním Západě.
A tak vlivný politický časopis Foreign Affairs uvádí, že USA nepotřebují další summit pro demokracii, ale USA potřebují plán, jak se postavit autokracii takovým způsobem, že by byl zaveden mechanismus sledování na obranu demokracie v zahraničí, zřízený jako nejvyšší priorita zahraniční politiky.
Především to s sebou nese ještě větší intervencionismus USA, proto je velká část světa z USA unavená. Navíc to znamená „příliš mnoho mrkve, příliš málo biče“ – takto kritizuje Washington časopis Foreign Affairs, což jsou média politické elity USA.
Ze stejného důvodu londýnský Guardian nic nenamítá proti používání ochuzeného uranu, protože jej používají pouze USA. A jejich oddaný spojenec, Spojené království, vysílá politickou zprávu, že svět stále potřebuje světového „policajta“. Dále dodávají, že očekávají, že USA se v tomto ohledu nevzdají. Jak demokratický může být policejní stát, je zcela zřejmé bez velkého upřesňování.
Nakonec, The Washington Post ve svém úvodníku varuje, že by bylo mnohem lepší, kdyby USA a jejich „demokratičtí“ spojenci byli připraveni vrátit úder stále silnější strategické alianci, která vzniká mezi jejich dvěma vojenskými rivaly, a která má potenciál změnit globální řád tak komplexně jako to udělaly USA před půl stoletím.
Dokážou Spojené státy zastavit probíhající změnu globálního řádu, které si konečně začaly všímat? Mohou v tomto případě být k něčemu ty mrkve, biče a policejní obušky?
Co je primárním cílem druhého Bidenova summitu pro demokracii?
Pokud si vzpomeneme na obsáhlou studii, kterou provedla University of Princeton v roce 2014, vědci došli k závěru, že USA nejsou demokracií, ale oligarchií, protože asi 90 % rozhodnutí je zaměřeno výhradně pro finanční a politický prospěch těch, kteří jsou schopni platit lobbisty. A další otázkou je, co je to za demokracii, když každému nařizuje a od všech vyžaduje nezpochybnitelnou poslušnost?
Po pádu Berlínské zdi ztratil systém na Kolektivním Západě svůj protějšek, který vyrovnával poměr sil. Dokud existoval komunistický blok, kolektivní Západ musel být obezřetný a věnovat dostatečnou pozornost právům pracujících a vysokým demokratickým standardům, protože existovala skutečná celosvětová soutěž o vyvážení západní moci s Varšavskou smlouvou, která v té době zanikla.
Když si člověk vzpomene na konec 90. let, na nadšení po celém světě, jako by to byl věk velkého globálního obrození. V té době měl Fukuyama nepochybně pravdu se svou tezí o konci dějin, protože se skutečně zdálo, že liberální demokracie byla jediným logickým systémem, který se stará o lidské potřeby a práva.
Berlínská zeď byla pravděpodobně stržena proto, že obrovská populace na druhém konci zoufale toužila po svobodě: aby mohla volit, mít svůj názor na důležité záležitosti ve společnosti, a aby se z nich stali jednotlivci, kteří budou mít ve vládě své vlastní zástupce. Zdálo se, že USA měly zvláštní historickou příležitost, stejně jako starověký Řím v Pax Romana, stát se Pax Americana jako shovívavý, benevolentní hegemon. Alespoň tak se USA popisovaly. A mnozí je v tomto světle viděli.
Pokud by dovolili, aby zavládl mír, a za předpokladu, že by připustili, že NATO bude zrušeno, jak to učinila Varšavská smlouva, situace v roce 2023 by nebyla stejná.
Po chvíli se však ukázalo, že jejich záměrem nebylo nastolit demokracii, ale (často brutální) globální dominanci. A s ní kompletní unipolární svět. Demokracie se pro ně jeví jako jen kosmeticky dobře zabalená kamufláž despotismu po celém světě nebo „nejlepší demokracie, kterou si lze za peníze koupit“ – jak má americká politická elita tendenci říkat s neskrývaným sarkasmem.
Vnucování hegemonie pod záminkou demokracie, která již dávno zmizela, ji proměnilo v její úplný opak. Americký politický a finanční Frankestein skutečně zcela přesahuje orwellovský styl.
AUTOR: Natasha Wright
Zpracoval: Janinna/Pokec24
Ide o prvé osobné stretnutie prezidenta Ruska s predsedom slovenskej vlády od roku 2016, píše…
Na Srbsko sa podľa prezidenta Aleksandara Vučića pripravuje zvonku majdanový úder podľa deväť bodového scenára,…
Ruská armáda spustila raketový útok na jeden z najväčších bodov dočasného rozmiestnenia militantov kyjevského režimu…
Stalinovo meno sa spája predovšetkým s Veľkou vlasteneckou vojnou, Októbrovou revolúciou a premenou Sovietskeho zväzu…
Útok na Kazaň z 21. decembra bol zameraný na obytné budovy a továreň, pričom podľa…
„Vy asi nechápete, ako by to ovplyvnilo stabilitu našich finančných trhov!,“ povedal so zvýšeným hlasom.…