Špinavá hra s vakcínou: Nacistické pozadí očkovacího dobra? Zase ten Gates

Michal Semín odhaluje znepokojivé souvislosti mezi současnou vakcinační „záchranou“ lidstva a nejtemnějšími plány sociálních inženýrů minulosti a současnosti.

Ti, kdo nás průběžně uzavírají a rozvolňují, aby pokaždé zjistili, že se „epidemiologická situace bohužel horší“, vsadili všechno na jednu kartu – plošnou vakcinaci obyvatelstva. Jak a kdy toho chtějí dosáhnout, když nejsou ani schopni potřebný počet vakcín, zadělávající na daleko větší malér, než je COVID-19 (20, 21, 22…), zajistit?

Manažersko-logistickou neschopnost vedení státu, jejíž premiér sliboval, že jej bude řídit jako firmu, dokresluje patafyzicky znějící zpráva z médií, že se do distribuce vakcíny zapojila i rozvážková firma Rohlík. „Dobrý den, paní Hamáčková, tak tady máte ty vaše housky, láhev mléka, máslo a rýži. A abych nezapomněl, máte tu i druhou dávku AstraZenecy.“ 

Učiněné dobro

Ví však paní Hamáčková, co se za touto britsko-švédskou vakcínou skrývá? Možná z televize ví, že jde o vakcínu, využívající rýmový virus šimpanzů. A že jakmile vakcína do lidské buňky pronikne, předá ji recept na výrobu neškodných částí koronaviru. Bomba! Také jí prozradí, že buňka je díky tomu sama schopná tyto části koronaviru vyrobit a že její imunitní systém je vzápětí zničí a zapamatuje si je pro příští případný – a tentokrát skutečný – útok. Další bomba! A když přepne na ČT24, pak jí veřejnoprávní Daniel St(r)ach vysvětlí, že se svojí technologií více podobá klasickým vakcínám, než vakcínám, novátorsky pracujícím na bázi genetického inženýrství (Pfizer/Biontech a Moderna).

A pak se v té nekonečné covidové telenovele, při které se naučila polykat zklidňující léky na nervy, ještě dozví, že ji lze skladovat v obyčejné lednici a že bude výrazně levnější, než konkurenční mRNA vakcíny, protože se vzdala zisku z prodeje. Díky tomu bude snadno dostupná i v zemích tzv. třetího světa, které si drahé genové inženýrství zatím nemohou dovolit. Ztělesněná ušlechtilost. Z farmaceutické společnosti, pro něž je za jiných okolností zisk nejvyšším zákonem, je náhle charita! Já vám to, škarohlídi, říkal – solidarita funguje!

Vážně? A kdo poví paní Hamáčkové, že vakcína firmy AstraZeneca je vyrobena z buněčných linií, získaných při (za tímto účelem provedeném) potratu? Řekne jí někdo z vášnivých vakcionistů, že až si jí nechá vpravit do těla, začlení tím do své biologické výbavy i stopu DNA z ledviny holandského miminka, chladnokrevně usmrceného během císařského řezu v roce 1973?

Pronikavý Chesterton

Vazbu této očkovací látky na potratový průmysl je však třeba vidět v ještě širším kontextu. Její temné pozadí totiž nesouvisí jen s potraty, vývojáři této vakcíny, spolu s některými investory, se netají svým pozitivním vztahem k eugenice. Teorii, která sloužila nacistickému Německu k provádění nelidských experimentů na lidech.

Aby však bylo jasno, eugenika není nacistického původu. Němci během druhé světové války pouze zdokonalili systém, pocházející z anglosaského prostředí. Myšlenka genetického zlepšování lidstva, ovlivněná teorií přírodní selekce, byla totiž poprvé formulována na konci 19. století Darwinovým synovcem Francisem Galtonem, snícím svůj sen o přežití jen těch nejschopnějších a systematickém selektivním množení za cílem vylepšení lidské rasy. Podle těchto základních motivů se pozdější teorie eugeniky rozdělila na dva proudy: pozitivní eugenika doporučuje rodičům s žádoucími vlastnostmi – vyšší inteligence, dobré zdraví, umělecký talent – aby měli více potomků. Budiž, děti jsou darem do Boha. Převládla však eugenika negativní, založená na restrikci plození rodičů s nežádoucími vlastnostmi, tedy nízkou inteligencí či špatným sociálním a rasovým původem. 

Kolébkou eugenické propagandy ve 20. století byla Velká Británie. Právě zde se v roce 1912, pod předsednictvím bývalého premiéra Arthura Balfoura, konala první Mezinárodní eugenická konference. Ctitele odkazu Winstona Churchilla, jemuž byly eugenické zásady vždy blízké, možná zarazí, že jedním z místopředsedů této konference byl právě on. Elitní britské kruhy neměli s přijetím této biologicko-sociálně-inženýrské doktríny větší problémy i proto, že dlouhodobě provozovali podobně zaměřenou politiku v řadě svých kolonií, kde neschvalovali – z eugenických důvodů – mísení Britů s domorodci. 

K myšlenkám eugeniky se ve Velké Británii hlásilo i mnoho osob z řad inteligence a umělců, například H. G. Well, G. B. Shaw, ale i slavný ekonom John Maynard Keynes. Našli se i kritici, jako byl katolický literát Gilbert Keith Chesterton, který se nechal slyšet, že „eugenika objevila, jak kombinovat tvrdnutí srdce s měknutím mozku“. 

Gatesova stopa

Ale zpět k novodobé britské vakcíně. Šéf Oxfordské očkovací skupiny a pracovník Jenner Institute profesor Andrew Pollard v rozhovoru pro BBC vzpomíná, jak si uvědomil, že to, co přijde, bude ničivé: „Jel jsem v půli ledna v taxíku s jedním modelářem, který je členem vědecké poradní skupiny vlády pro mimořádné události. A ten mi ukázal graf, z něhož jsem pochopil, že přichází nejhorší epidemie od dob španělské chřipky.“ Jistě také pochopil, že by se na tom dalo slušně vydělat, takže ještě než byl virus na britských ostrovech detekován, začal Jenner Institute lít miliony liber do vývoje vakcíny proti tomu, co bude později nazváno COVID-19.

Důležitou roli v tomto příběhu hraje hlavní vývojář této vakcíny irský vakcinolog a šéf Jenner Institute Adrian Hill. Ten spolu se Sárou Gilbertovou založil v roce 2016 společnost Vaccitech, která, než se na scéně objevil nový koronavirus, vyvíjela vakcínu proti sezónní chřipce. Vaccitech má zajímavé investory – kromě britské vlády to jsou Nadace Billa a Melindy Gatesových a Google Ventures. Google tedy vyhlíží zisk z prodeje vakcín, jejichž kritika je v prostředí YouTube systematicky mazána… 

Stále však není zřejmé, co má Adrian Hill společného s eugenikou. Nuže, velice mnoho. Zastává vysokou funkci v Centru pro genetiku člověka při Wellcome Trust, nadace, která od doby svého vzniku (1936) až do dnešních dnů je personálně i ideově spojena s institutem, který má ve svém názvu příjmení zakladatele eugeniky. Název Galton Institute však platí až od roku 1989, do té měli jeho pracovníci na vizitkách nápis Britská eugenická společnost. Ta zdaleka není jedinou, jež se v minulých desetiletích přejmenovala poté, co eugenika ztratila z důvodu svého plného využití hitlerovským Německem dobré jméno.

Mezi organizace, podporované Billem Gatesem, je i Engender Health, dříve Sterilizační liga za zdokonalení lidstva. Ostatně samotný Bill Gates je eugenicky uvědomělý, což patrně zdědil, kromě značného jmění a společenských kontaktů, po svém stejnojmenném otci, bankéři a právníkovi, svého času působícím ve vedení Americké federace pro plánované rodičovství (organizaci, původně se jmenující Americká liga pro kontrolu porodnosti, zakládala členka Americké eugenické společnosti radikální socialistka Margaret Sangerová). 

Charita?

Ale zpět do současné Británie. Centrum pro genetiku člověka působí v rozvojovém světě (primárně v Africe), kde zkoumá rasovou a genetickou náchylnost na různé infekční choroby. Momentálně má v hledáčku přes 4800 malých černoušků, na nichž zkouší novou vakcínu proti malárii. Proč to nezkouší na britských občanech? Mezi aktivity Wellcome Trust však nepatří jen podpora biologických experimentů v rozvojovém světě, ale i péče o odkaz Francise Galtona a Britské eugenické společnosti. A té dlouhověkost obyvatel Afriky – pokud zrovna netěžili diamanty pro Cecila Rhodese – na srdci nikdy příliš neležela… 

Vedoucím archivu Britské eugenické společnosti je molekulární biolog David J. Galton, který, ač stejného jména, není se zakladatelem eugeniky pokrevně spřízněn. Myšlenkově je však z téhož vrhu. Je autorem knihy Eugenika: Budoucnost života člověka ve 21. století, na jejíž stránkách mapuje vývoj eugeniky, a i když varuje před jejím zneužitím v duchu nacistických pokusů na lidech, staví se rozhodně za další výzkum, vedoucí ke zdokonalování lidstva prostřednictvím jak genetického inženýrství, tak i jiných nástrojů populační kontroly. Podobného vyznění je i nedávná publikace Wellcome Trust, nazvaná Selektivní reprodukce, bioetika a eugenická myšlenka. 

Lze z těchto faktů vyvodit eugenické úmysly vývojářů a výrobců vakcíny firmy AstraZeneca? Přímý důkaz chybí, jejich myšlenkové zázemí je však zřejmé. Stejně jako to, že firma o zisk z prodeje svého nemravně získaného produktu nakonec nepřijde. Jak to? Zisku se hodlá vzdát jen po dobu oficiálně vyhlášené pandemie, což – podle deníku Financial Times – firma očekává do konce letošního června. V nezveřejněné, leč FT získané smlouvě mezi AstraZenecou a vládami, se praví, že od 1. 7. přestává platit závazek firmy, že nebude prodávat vakcínu se ziskem. A protože se očekává, že s každou novou mutací se budou lidé přeočkovávat, nebude „dobročinná“ AstraZeneca po letošním červnu vědět, kam s penězi. Inu, charita není zadarmo. 

Což vám, milá paní Hamáčková, také raději zatajili…

Zdroj: protiproud.cz