Sorosova skandalizační manufaktura Pandora Papers: Globální operace se zveřejněnými ukradenými daty pečlivě vybraných politiků. Strach ze vzdorné Střední Evropy. A opět přestřelili!

Pavel Kopecký se zamýšlí nad pozadím globální operace se zveřejněnými ukradenými daty pečlivě vybraných politiků, finančníků a celebrit – a dovozuje, proč to bylo tentokrát naplánováno na volby v „bezvýznamné“ zemi

Sorosovská mediální divize opět udeřila. Tentokrát dostala operace globalistické úderky název Pandora Papers. Celá akce tak navazuje na předchozí agenturní operace sorosovské kliky, nazvané Panama Papers a jejich další různé klony. O co fakticky jde? Především o krádeže důvěrných dat, tedy kriminální čin jako víno. Ale tím se pochopitelně nikdo nezabývá. Pokud se krade „pokrokově“, je všechno v pořádku. U nás přece také máme své pravidelné „úniky“ z Koudelkovy BISky – obvykle do Bakalova Respektu a odtud do ČT – a je to rovněž vydáváno za „investigativní novinařinu“.

Tohle je totéž – jen na mezinárodní úrovni Ve skutečnosti jsme svědky snahy o čistky v globalistických strukturách. Ale nejen to. Tak jako při předchozích akcích jde o diskreditaci druhé ligy globalistů, kteří se z pohledu „centra“ buď neosvědčili (Tony Blair a jeho zpackaný odpor vůči brexitu), nebo dokonce projevili neloajalitu ke globálním božstvům tím, že si dovolili zpochybnit byť jen jediné dogma jejich posvátné totalitářské agendy. A zvláště když se dokonce paktují s „renegáty“ (podpora Andreje Babiše ze strany Viktora Orbána, který patří, tak jako dříve Broz Tito, na černou listinu globálního bolševického politbyra).

Politické MeToo

Co má český premiér (v celém spektáklu hraje ústřední roli, neboť v Praze je před volbami) společného s lidmi z okolí Vladimíra Putina či Tony Blairem nebo zpěvačkou Shakirou či někteřými africkými vůdci? Stejně jako na stovky dalších skandalizovaných z více než 90 zemí světa, vytáhli globální „investigativci“ že využívali offshorové firmy v daňových rájích k daňovým optimalizacím. No a? Tento systém (byl vymyšlen a praktikován dávno před tím, než zmínění „provinilci“ vstoupili do veřejného života a bude jistě stejně praktikován i v budoucnosti) je zcela legální. Možná bohužel, možná ne, ale určitě ne kriminální. Takové politické „MeToo“.

Celá operace přichází v době nástupu globální diktatury na všech územích, které se už těmto strukturám podařilo ovládnout, nebo na něž se chystají. Dnes jej představuje prakticky celý euroamerický prostor a na ně navázané satelity ve třetím světě, jejichž území mají pod kontrolou.

Když před pěti lety vypukl „korupční skandál století“, jak nazývala média operaci Panama Pepers, shodovali se zasvěcení komentátoři, že jde o vyhlášení války mezi dvěma globalistickými centry, která bojují o moc nad světem financí a surovinových zdrojů. Operace byla řízena z jednoho centra a hlavním organizátorem byl Georg Soros a jeho mocné zpravodajské a mediální impérium pracující pro Rockefellerův trust. Hlavní cílem panamského útoku v dubnu 2016 se staly osobnosti spojené s druhým globálním mocenským centrem soustředěným kolem mocného klanu Rothschildů.

Sorosova skandalizační manufaktura

Dnešní Pandora Papers jsou přímým pokračováním Panama Papers. Celou akci připravilo stejné mocenské centrum podle stejného scénáře se stejně zaplacenými sorosovskými „investigativci“. Hlavní roli opět přebírá Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů, které je projektem americké „nevládní“ politické organizace Centrum pro veřejnou odpovědnost (Center for Public Integrity). Je to největší a nejbohatší americká neziskovka zaměstnávající prestituty.

Mezi oficiálními sponzory “nezávislých” novinářů nechybí nadace Otevřená společnost (Open Society Foundation, Sorosovo “dítě”), Nadace sluneční svit (Sunlight Foundation, i ta dostává většinu svých prostředků od Sorose), MacArthurova nadace, Knightova nadace, Fordova nadace, Rockefellerova nadace, Carnegieho nadace a mnoho dalších mocných neziskovek z Rockefellerovy stáje.

Zatím ještě nemáme k dispozici seznam všech „lynčovaných“, kterých se otevření Pandořiny skříňky týká. Centrum je bude dávkovat podle momentálních potřeb (například voleb v té které zemi), ale není pochyb o tom, že jsme svědky druhého kola stejného zápasu. Svět není stejný jako v roce 2016 a rozložení geopolitických sil se od té doby značně posunulo. Za těch pět let se odehrálo mnoho dějů, které situaci na mocenské šachovnici významně pozměnily. Můžeme se tedy zatím spíše jen z dosavadních zkušeností dohadovat, co současná agenturní operace sorosovské „lynčovací manufaktury“ znamená, a jaké bude mít v budoucnu důsledky.

Temní bohové

Tak jako vždy, když globalisté spouštějí nějakou významnou zpravodajskou operaci, nemá jen jeden či dva cíle, ale musí mít především multiplikační efekt. Je tedy využívána k mnoha dalším cílům k rozehrání dalších tahů na šachovnici. Zvláště dnes, kdy agenturní práci sorosovských operativců ovlivňujících situaci v jednotlivých evropských zemích a v USA můžeme sledovat dnes a denně v přímém přenosu v souvislosti s nasazením „covidových urychlovačů“ společenských proměn, je dobré si položit otázku: Kam až „viry“ z otevřené Pandořiny skříňky dosáhnou? Jak hluboko zasáhnou organismus společnosti, a nakolik dokážou splnit účel, pro který byl box otevřen?

Pandora byla v řecké mytologii manželkou Titána Epiméthea. A je známa především tím, že přinesla světu zlo a utrpení. Na příkaz bohů (nebo možná ze zvědavosti) otevřela skříňku, kde byly síly zla uzavřeny a naráz se všechny bědy, svízele a nemoci rozletěly do světa. Pandora víko skříňky sice rychle zabouchla, ale už bylo pozdě. Dodnes je tento temný mýtus symbolem zhoubného daru a uvolněného zla.

Co nám tím chtějí globalisté sdělit právě v této fázi covidové proměny světa, kterou už dva roky zažíváme, je nasnadě. Vypouštíme zlo a říkáme vám to už docela otevřeně. Nemůžete se vymlouvat, že jsme nevarovali, že vás vyhubíme. Tato symbolika je ovšem aktuálně určena především všem, kteří jsou tak či onak s globálními strukturami spojeni. Nikoliv drtivé většině obyvatel – bytostí druhého řádu, které je třeba (například mediálními bájemi o covidismu či „klimatické změně“) udržovat v neustálém strachu a podřízenosti, a vynutit si tak jejich poslušnost.

Nejsme bezvýznamní

Prvním cílem operace Pandora je tedy zřejmě potrestání neloajálních nebo vlažných politiků a finančníků, ve které „centrála“ ztratila důvěru. Ale proč byla tato globální akce spuštěna pět dní před důležitými českými volbami?

I když se někomu může zdát nepravděpodobné, že by operace s globálním přesahem měla jako jeden z cílů manipulativní zásah do českých voleb, je to tak. Nejsme prostě tak nedůležití, jak nás o tom přesvědčoval Václav Havel a jeho následovníci (žvaněním o „čecháčkovství“). Tentokrát operaci – nepochybně na žádost našich pirátů (s malým i velkým P)  – skutečně spustili především kvůli ovlivnění českých voleb. Svědčí o tom i další indície – někdy až s komickými rysy:

Třeba když se americké hvězdy šoubyznysu náhle vyjadřují k Andreji Babišovi. Průměrný Američan vůbec netuší, kde je Česká republika (16% amerických středoškoláků se podle průzkumu domnívá, že i celá Evropa je jedním ze států USA). O to ale vůbec nejde, není to určeno tamnímu publiku – ale nám. Shora zmíněná mediální multiplikace totiž způsobí, že budou citovány zde. Obdobná metoda (jen přesně naopak), jako když se od Ruska až po Afriku připravují barevné revoluce – a místní Páté kolony nosí do demonstrací transparenty v angličtině. To aby jim – po nasnímání televizemi – rozuměla manipulovaná veřejnost Západu.

Tentokrát hrají o nás. A protože se v bruselském protektorátu Böhmen und Mähren dosud (na rozdíl od čaputovského Slovenska) barevná revoluce dosud nepodařila (Ištvánova, Šlachtova a Brádačové „Operace Petr Nečas“ byla zpackaná od A do Z), zkoušejí to nyní jinak.

Strach ze vzdorné Střední Evropy?

Globalistické politbyro si totiž nepřipouští, že by se na územích bruselského protektorátu mohli lidé  ve volbách svobodně rozhodovat o směřování svých zemí. Kam by to měli okna? Je pro ně naprosto nepřijatelná představa, že by spojenec Viktora Orbána (jenž demonstrativně vykázal George Sorose ze země a tamní Pátou kolonu nechal bez vůdce) porazil jimi vypěstované a zorganizované bruselské koalice. Jde vlastně o hodně. Ve středí Evropě se začíná rodit síla, která již otevřeně vystupuje proti Bruselu.

A to už za „všimné“ stojí. Proto se rozhodli hodit našim Bruselanům nezvládajícím předvolební kampaň záchranné lano. Světu v podstatě neznámý Andrej Babiš se tak náhle stal jednou z předních postav celé operace a jeho tvář se objevila na titulních stranách globalistických médií (od neomarxistického Guardienu až po liberální Washington Post). Dělají to podle známých amerických pravidel, kdy se týden před volbami „nečekaně provalí“ na nechtěného kandidáta nějaká „prasárna“. Už není čas ji zkoumat, pouze se několik dní hraje. A po volbách se na ni zapomene, protože šlo stejně o nesmysly. Přesně jako s Babišem, který se sice ničeho nezákonného nedopustil, ale na těch pár předvolebních dnů si média s jeho skandalizací vystačí.

Ubožáci: Vůbec nás neznají

Problémem ovšem je (tak jako v mnoha obdobných případech, kdy se sorosovští operativci snažili ovlivnit výsledky našich voleb), že i tato „skandalizační prasárna“ může mít paradoxně opačný efekt. A to hned ze dvou důvodů: Voliče Andreje Babiše může tato kauza naopak mobilizovat k ještě větší podpoře (podobně jako zpackané vystoupení jeho syna, organizované stejně ubožáckou domácí pátou kolonou). A mnoho z těch, kteří by už k volbám ani nešli (v domnění, že „jejich Andrej to má už jisté), to donutí zvednou v pátek a v sobotu pozadí z kanape. Nemluvě o tom, že mnozí nerozhodnutí „mu to tam půjdou hodit“ už jen ze solidarity s někým, komu je zjevně „ubližováno“.

Ale i kdyby se podařilo některé voliče ANO pomocí této absurdní a trapné kampaně zviklat, je nepravděpodobné, že by jejich hlasy směřovaly k oběma sorosovským koalicím (Pirstán a Spolu). Mnohem pravděpodobněji buď posílí Okamuru (SPD), nebo pomohou Trikolóře. Ostatně ta se vskutku může stát černým koněm voleb: Přibývají signály, že ji chtějí „nasypat“ protestní hlasy zklamaní členové a příznivci zhavlovatělé ODS (aby tak odstřelili zoufalce Petra Fialu a zachránili stranu). I to je zřejmě jeden z důvodů, proč na poslední chvíli přizvala Česká televize šéfku Trikolóry ke středeční „závěrečné předvolební debatě“.

Centrála a její operativci prostě dál dokazují, že zemím se zkušeností z předchozí totality vůbec nerozumějí. Paradoxně by tak svou nechutnou operací s ukradenými daty mohli v nadcházejících volbách přispět k posílání protibruselských sil.

Byl by to krásný další důkaz ke známé „metafyztické premise“ šéfredaktora Protiproudu, že „žádný plán nikdy nevyjde“. Pošle Velký Andrej nakonec Sorosovi šampaňské?

Dejme se překvapit.

Autor: Pavel Kopecký

PROTIPROUD