Škola jako továrna: jak naše děti trénují a formují na poslušné otroky systému?

Co myslíte, odkud vzešla myšlenka, že hodina musí mít 45 minut, jedna přestávka by měla být delší kvůli svačině nebo seřazené lavice v úhledných řadách? Tento systém je totiž ideální pro práci ve výrobních linkách a byl skvěle implementován i do našich škol. Aniž bychom si to uvědomovali, už od mala je nám vtloukáno být otroky systému.

Školní systém je v podstatě jako továrna na lidské roboty, naprogramované pro submisivní a efektivní práci v továrnách a výrobních linkách. Jaké prvky byly ještě převzaty a zavedeny do školního systému?

Jak všichni víme, výrobní linky a továrny se zaměřují na určité specializace a konkrétní položky. Ani ve školách nenajdeme holistický přístup kombinující fakta, které umožňují rozvinout kreativní myšlení. A co takové školní osnovy? Pořád dokola stejné učivo pro každý ročník. Každá zadaná práce musí být vypracována samostatně a za tuto produktivitu děti sklízí známky – výplatu.

Škola otupuje rozmanitost

K zamyšlení je i fakt, že jsou děti rozdělovány do tříd podle věku. Odkud přišel předpoklad, že nejdůležitějším společným rysem je to, jak jsou děti staré? Když se nad tím zamyslíme, děti stejného věku se od sebe neskutečně liší. Jak v úrovní znalostí, tak i dovedností týkajících se konkrétních oblastí.

Naše děti jsou odlišné v tom, jak v průběhu dne fungují, ve schopnosti spolupracovat ve skupinách nebo naopak individuálně. Mnohokrát jste určitě zažili situaci, kdy vaše dítě například skládalo už celé věty, zatímco dítě vašich známých pomalu neřeklo pořádně ani slovo. Namísto toho, abychom k nim přistupovali individuálně, zcela automaticky a se samozřejmostí je pošleme do škol, které jejich kreativitu zcela zazdí.

Je fascinující pozorovat, jak se vše kolem nás mění, jen systémové instituce, jako je církev nebo vzdělávací systémy, zůstávají bez změn. Stále se výuka podrobuje stejným osnovám, které nezohledňují individuální předpoklady a nadání našich dětí. Stále sedí v přesně uspořádaných lavicích a nasávají zbytečné informace, jen aby je v závěru zapomněli.

Co si ale ze školy zapamatují je fakt, že ráno musí vstát, musí se někam zavřít na určitý počet hodiny, aby pak dostali známky, pochvalu a od rodičů příjemný dárek, který je bude motivovat v dalším výkonu. Jako v práci že?

Škola na lavici obžalovaných.

„Obviňuji školu ze zabití kreativity, individuality a intelektuálního týrání,“ říká advokát ve videu na konci tohoto článku. Jeho hlas je jedním z mnoha, lidé intuitivně cítí, že vzdělání našich dětí se musí dramaticky změnit. Dnešní výukový systém je zastaralý, nedrží krok s energetickými, duchovními a technologickými změnami na Zemi.

K čemu škola je?

Až do nedávna se věřilo, že dobré výsledky ve škole umožní přijetí ke studiu na dobré škole, což zase zaručí dobře placenou práci. To znamená bezpečný a dobrý život. Nicméně současná ekonomie a její neustálé turbulence ukazují, že tento způsob myšlení je zcela zastaralý.

Nejen to, moderní svět jasně ukazuje našim dětem, skvělý průměr ve škole nemá nic společného s profesionálním a finančním úspěchem. Dnes existují profese, které před 15 lety ani neexistovaly. Přeberné množství jich nabízí sám internet. Dneska se můžete živit jako bloger, youtuber, IT technik, odborník na kryptoměnu a mnoho dalšího.

Jinak řečeno dnešní děti mohou vykonávat práci, která dosud neexistovala, s technologií, která dosud nebyla vynalezena k řešení problémů, které dosud neexistovali.

Výrobní linka vs škola

Vše není ale tak úplně ztraceno. Čím dál víc se na scéně objevují školy s individuálním přístupem. Učí děti způsobem, který je vhodnější pro současnost a dostupnou technologii. V těchto školách se například nepoužívají učebnice ani neznámkují a mladší děti se učí s těmi staršími.

Stojí tedy za to položit si otázku, k čemu je škola potřebná? Příprava lidí na život v rychle se rozvíjejícím 21. století nemůže být založena pouze na používání technologií a porozumění moderní ekonomie.

Zatímco dnes se v tradičních školách opakují stále stejné příběhy, ty pokrokové jsou založeny na sebepoznání. Nezaměřují se na čas ale na výsledek. Nevtloukají dětem jasné informace, které si mají zapamatovat, ale kladou důraz na kombinování různých informací. Nevěnují pozornost učebnicím, spíše se zaměřují na vlastní výzkum. A takových porovnání bychom našli ještě spousty.

Rozhodně jde o téma, nad kterým bychom mohli diskutovat celé hodiny. Jaký máte názor na současný vzdělávací systém vy?

more zpráv