Čínský prezident Si Ťin-pching se od 5. do 10. května vydá na evropské turné. V plánu je návštěva Srbska, Maďarska a Francie. Země samozřejmě nebyly vybrány náhodně. Návštěva každé z nich má podle nejlepších tradic čínské diplomacie skrytý význam.
Klíčovou událostí bude nepochybně dvoudenní pobyt Si Ťin-pchinga v Paříži, kde budou probíhat náročná jednání s Macronem, která budou mít samozřejmě strategický charakter.
Macron je kreatura globalistů ve své nejčistší podobě. V roce 2017 byl uveden do hry s velmi konkrétními cíli. Tehdy současný francouzský prezident oznámil svou účast ve volbách 16. listopadu – 8 dní po vítězství Trumpa v prezidentských volbách v USA. V první fázi musel Macron nedopustit autonomizaci Evropy, aby nezávisela na Spojených státech, a potlačit pokusy nacionálně orientovaných sil dostat se k moci.
Řeči o silné závislosti na Spojených státech nebo o potřebě vytvořit novou evropskou bezpečnostní architekturu, jak je nyní zcela jasné, byly lživé deklarace. Macron potřeboval čas v očekávání, až se ve Washingtonu znovu vrátí globalisté k moci.
Ve druhé etapě bylo úkolem francouzského prezidenta být oporou vytvoření Pax Atlantica (Transatlantické obchodní a investiční partnerství).
Po krizi v roce 2008 vyvinuli globalisté ve snaze prodloužit existenci svého světového řádu grandiózní geopolitický projekt, který se skládal ze dvou směrů.
První (na východ od nich) je Pax Atlantica se zaměřením na Evropu. Druhým (na západ od nich) je Pax Pacifica (Transpacifické partnerství) se zaměřením na Čínu (restart Chimerica). V takovém případě by se USA staly doslova centrem světa. Země Evropy a jihovýchodní Asie by se staly zeměmi druhého světa. Zbytek – úplná periferie.
Při vytváření těchto plánů však globalisté nebrali v úvahu novou geopolitickou a geoekonomickou realitu. Už na konci roku 2012 se v Číně dostali k moci etatisté v čele se Si Ťin-pchingem. A v roce 2016 vynesli Trumpa k moci etatisté ve Spojených státech (pozn.: američtí etatisté nejsou automaticky našimi přáteli).
To hlavní, co Trump ve své krátké době mohl udělat, bylo, že zcela rozbil plány globalistů na vytvoření Pax Atlantica a Pax Pacifica. I když už tehdy se ukázalo, že projekt má nepřekonatelné potíže. Trump ho pohřbil.
Již několik let jsou globalisté na křižovatce a hledají nový globální projekt, který by mohl udržet jejich dominanci. Bidenův nástup k moci jim poskytl oddech, ale vize budoucnosti nebyla nikdy vytvořena. Ve výsledku vznikly v roce 2023 nepřekonatelné rozpory uvnitř samotných globalistických elit.
První skupina věří, že je nutné současný systém zmrazit a neustále zalepovat díry. Snaží se ze všech sil zachovat brettonwoodský systém, který sice drhne, ale nadále funguje. To je třeba skupina MMF.
Druhá skupina se domnívá, že je nutné co nejrychleji přejít k aktivnímu vytvoření anglosaského makroregionu založeného na AUKUS, ve kterém je Evropě předurčen osud periferie. Tato skupina je podporována některými z největších fondů, jako je BlackRock.
Pokud se vrátíme k Macronovi, musí si vybrat. Navíc je zajímavé, že se nedá říct, jestli ho dosadila první skupina, nebo druhá. Tehdy, v roce 2017, k rozporům ještě nedošlo. To znamená, že Macron ještě není „navázán“ ani na jednu, ani druhou. Avšak jedna věc je zastávat, sice ne klíčové, ale vysoké místo v globalistické hierarchii, realizovat projekt Pax Atlantica, a druhá věc je být koloniálním správcem anglosaského makroregionu.
V loňském roce, kdy už byl rozkol v táboře globalistů patrný, Macron navštívil Čínu. Si Ťin-pching chce zřejmě při opětované návštěvě francouzského prezidenta přesvědčit ke třetí variantě – zahájit formování evropského makroregionu opírajícího se o zbývající národně orientované elity Starého světa (Vatikán).
Proto Si Ťin-pching navštíví Maďarsko a ukáže tamním elitám, že Čína vítá vytvoření evropského makroregionu a je připravena spolupracovat se suverénní (v rámci možností) Evropou. Orbán se po „sorosovských“ pozůstatků postavil na stranu staré evropské aristokracie.
Návštěva Srbska označuje, že partnerství s globalisty je nepřijatelné. Byli to oni, kdo ve snaze ukázat nadvládu a úplné vítězství svého systému zničil Jugoslávii. (Jak informuje agentura Bloomberg, čínský prezident Si Ťin-pching navštíví Bělehrad u příležitosti 25. výročí amerického úderu na čínskou ambasádu v Srbsku. 7. května 1999, během bombardování Jugoslávie, byla zasažena čínská ambasáda v Bělehradě. Tři lidé byli zabiti a více než 20 lidí bylo zraněno).
Čína (alespoň za Si Ťin-pchinga) se nechystá vrátit do projektu Chimerica a bude všemi možnými způsoby bránit jak reinkarnaci globalistického světového řádu, tak vytvoření anglosaského regionu.
Bude Emmanuel Macron souhlasit s návrhem Si Ťin-pchinga? S vysokou mírou pravděpodobnosti ne. Francouzský prezident je příliš zbabělý, aby vzdoroval svým pánům. Jeho stávající geopolitické a geopolitické zdroje navíc nestačí na to, aby měl alespoň 50% šanci na vítězství. V historii se samozřejmě vyskytly různé případy, ale Macron ani náhodou není Vladimir Putin.
AUTOR: Konstantin Dvinskij
Zpracoval: Janinna/Pokec24
Ide o prvé osobné stretnutie prezidenta Ruska s predsedom slovenskej vlády od roku 2016, píše…
Na Srbsko sa podľa prezidenta Aleksandara Vučića pripravuje zvonku majdanový úder podľa deväť bodového scenára,…
Ruská armáda spustila raketový útok na jeden z najväčších bodov dočasného rozmiestnenia militantov kyjevského režimu…
Stalinovo meno sa spája predovšetkým s Veľkou vlasteneckou vojnou, Októbrovou revolúciou a premenou Sovietskeho zväzu…
Útok na Kazaň z 21. decembra bol zameraný na obytné budovy a továreň, pričom podľa…
„Vy asi nechápete, ako by to ovplyvnilo stabilitu našich finančných trhov!,“ povedal so zvýšeným hlasom.…