Ruská státní Duma drtivým počtem hlasů schválila usnesení s žádostí Vladimiru Putinovi, aby Ruská federace oficiálně uznala nezávislost Doněcké a Luhanské lidové republiky!

Pro návrh usnesení zvedlo ruku 351 poslanců státní Dumy, proti bylo jen pouhých 16 zákonodárců!

Podle ruských novinářů jde o formu ultimáta Kyjevu, aby ještě naposledy přehodnotil své plány se vstupem do NATO! Hrozba uznání nezávislosti DLR a LLR se má stát nátlakovou pákou na Kyjev! Ukrajina prý nakonec bude neutrálním státem, protože multikulturní etnická skladba země vylučuje “westernizaci” i “easternizaci” zahraniční politiky!

Jak už včera v pondělí dopředu avizoval [1] náš server AE News, poslanci ruské státní Dumy v úterý hlasovali o návrhu usnesení, kterým Duma vyslovuje žádost po Vladimiru Putinovi, aby Ruská federace oficiálně uznala nezávislost Doněcké a Luhanské lidové republiky. Tato zpráva v pondělí vyvolala doslova šok v Kyjevě a večer se kvůli tomu dokonce sešla bezpečnostní rada Ukrajiny, protože až dosud Kreml nechtěl obě republiky uznat, protože Kreml potřebuje ovládat politické procesy v Kyjevě a nikoliv v Doněcku, ani v Luhansku. Pro Moskvu je důležité neztratit kontrolu nad procesy v Kyjevě, proto Kreml dosud odmítal obě republiky uznat, protože tím by se Moskva připravila o podstatnou a vlastně i jedinou páku na Kyjev, kterou Kreml v této chvíli má.

Dodávky zemního plynu na Ukrajinu za páku považovat nejde, protože jak ukazují zkušenosti, výpadky v ruských dodávkách plynu Ukrajině ochotně nahrazují a kompenzují členské státy EU reverzním tokem plynu z Německa, přes ČR a Slovensko na Ukrajinu. Jedinou pákou Kremlu na Kyjev je tak otázka DLR a LLR. A právě tato páka byla dnes s obrovským rachotem a skřípáním zatáhnuta úplně naplno.

Navzdory dřívějším nesouhlasům došlo v úterý k obrácení postoje ruské Dumy o 180 stupňů, protože ruská státní Duma návrh usnesení schválila drtivým počtem hlasů, kdy pro návrh zvedlo ruku celkem 351 poslanců státní Dumy a proti bylo jen 16 poslanců.Pro návrh hlasovali prakticky všichni přítomní poslanci Putinovy vládní strany Jednotné Rusko, stejně tak komunisté. Informaci přinesla ruská tisková agentura RIA Novosti [2] a rovněž i česká média [3].

Ruská státní Duma vyzvala prezidenta Putina, aby uznal nezávislost DLR a LLR. Nátlaková páka byla zatažena

Až dosud přitom Duma takové usnesení odmítala jako na běžícím pásu, protože komunisté pravidelně předkládali návrhy těchto usnesení, ale až dosud nebylo nic takového dovoleno ke schválení v Dumě. Teprve až dnes. A protože v ruské Dumě se neodehraje nic bez předchozí dohody s Kremlem, tak je naprosto jasné, k čemu dnes v úterý právě došlo.

Kromě toho, poslanci v úterý schválili hned dvě usnesení. Jedno pochází od komunistů, které rovnou vyzývá Vladimira Putina ke schválení nezávislosti DLR a LLR, a druhé usnesení pochází od poslanců strany Jednotné Rusko, které Putina vyzývá ke stejné věci, ale s tím rozdílem, že nejprve se má otázka uznání poslat ke konzultacím na ministerstvo zahraničí Sergeje Lavrova, jestli po stránce mezinárodního práva je všechno v pořádku, jestli Ruská federace může obě republiky uznat.

Tyto dva návrhy jsou varianty operačního nasazení této páky proti Kyjevu podle potřeby, podle aktuální situace. Pokud bude ještě čas na jednání a ruské ministerstvo zahraničí bude jednat s NATO a s USA o Ukrajině, použije se druhé usnesení od poslanců strany Jednotné Rusko. Pokud vyjednávání selžou a Ukrajina neopustí svůj záměr vstoupit do NATO, potom Vladimir Putin použije to první přijaté usnesení předložené komunisty a rovnou uzná nezávislost obou republik.

Z těchto procesů je možné vyčíst naprosto zjevnou motivaci a kalkul, kdy tato hrozba uznání nezávislosti DLR a LLR má přivést Kyjev k rozumu jako poslední pokus a poslední prostředek. Ukrajina sice chce vstoupit do NATO, opravdu moc chce, ale ještě více chce zachovat územní integritu a nepřijít o východní Ukrajinu. Již o víkendu zaznělo na 1. kanále ruské televize v diskusním pořadu, že jedinou cestou, jak zabránit Ukrajině ve vstupu do NATO, je zatlačit na Ukrajinu tím způsobem, aby raději dala přednost zachování územní integrity za cenu vyhlášení neutrality a jisté formy finlandizace, než aby Ukrajina přišla o Doněck a Luhansk kvůli členství v NATO.

Ukrajina nemůže být přikloněna ani čistě na západ, ani čistě na východ. Jedinou cestou je neutralita spojená s mohutnou federalizací Ukrajiny

Jak zaznělo dále, Ukrajina je multikulturní země a stát složený z mnoha etnik, přičemž skoro polovina Ukrajiny má ruský etnický původ, z toho asi 30% mluví rusky a 45% lidí má smíšený ukrajinsko-ruský původ a žije na Ukrajině v převážně rusky mluvících oblastech. Nejlépe to zachycují etnické mapy Ukrajiny, které najdete na internetu a ty vypovídají samy za sebe. Mapa Kyjevské národní jazykové univerzity níže to nejlépe dokazuje.

Máte-li zemi, kde odhadem jedna třetina až jedna polovina obyvatelstva má ruský a anti-NATO postoj, potom nemůžete z pozice vlády v Kyjevě říct, že Ukrajina bude “westernizována“ a začleněna do západních struktur NATO a Evropské unie, když minimálně jedna třetina obyvatelstva je kategoricky a imperativně proti. To je prostě nesmysl a je to sebevražda. Pokud se o něco takového Kyjev pokusí, povede to k rozbití Ukrajiny a k odtržení mnohem větších území a celků od Kyjeva, než je jenom Doněck a Luhansk.

Ukrajina, nemá-li se rozpadnout, musí naprosto nezbytně a urychleně projít procesem federalizace podobně jako Československo v roce 1969. Jednotlivá etnická území musí mít své vlastní vlády, vlastní samosprávy a soudy, vlastní úřady, přičemž zahraniční a bezpečnostní politiku, spolu se sociálním zabezpečením, školstvím a zdravotnictvím bude mít na starosti federální vláda.

Problém federalizace na Ukrajině je ale v tom, že velmi silná klika Banderovců v Kyjevě nechce federalizaci, protože chce jednotlivým etnikům na Ukrajině upřít právo na používání rodného jazyka, především ruštiny, polštiny, maďarštiny, rumunštiny a bulharštiny. Celé to začalo v roce 2017, když ukrajinský parlament schválil drakonický jazykový zákon [4], který nařizuje ve všech školách na Ukrajině používat pouze ukrajinštinu. Ukrajina tím porušila hned několik mezinárodních úmluv. Ale to byl teprve začátek.

Ukrajina v roce 2017 nastoupila cestu útlaku etnických menšin a začala zakazovat používání jiného než ukrajinského jazyka na školách, v úřadech a obchodech

Skutečný šok přišel o dva roky později. V roce 2019 přijal ukrajinský parlament novelu jazykového zákona, která stanovuje ukrajinštinu jako jediný úřední jazyk na Ukrajině [5]. Odhadem více jak třetina rusky mluvících obyvatel Ukrajiny tak již 3 roky nemůže na Ukrajině používat svůj jazyk. Totéž platí o všech dalších etnicích na Ukrajině. Jenže, ani to kyjevské juntě nestačilo.

V lednu 2021 schválil [6] ukrajinský parlament dodatek tohoto jazykového zákona, kterým se rozšiřuje povinnost používání výhradně ukrajinštiny na všechny prodejce, prodavače a poskytovatele služeb na Ukrajině. Všichni musí povinně používat jen Ukrajinštinu, a to i v čistě rusky, maďarsky či polsky mluvících regionech. Viktor Orbán toto vytěsňování jazyků etnických menšin na Ukrajině označil za jasný a zřetelný prvek Banderismu, který se spolu se současnou ukrajinskou vládou vrátil po 2. světové válce na Ukrajinu jako přízrak dávné minulosti.

Dokud Ukrajina tyto zákony nezruší, Maďarsko nedovolí a bude vetovat vstup Ukrajiny do NATO, oznámilo [7] maďarské ministerstvo zahraničí v prosinci 2019. Banderovci u moci v Kyjevě nechtějí federalizaci Ukrajiny, protože v případě federalizace musí federální orgány respektovat rodné jazyky jednotlivých etnických regionů federace. A musí být respektovány na úrovni škol, úřadů i tržního sektoru a služeb. A něco takového je pro Banderovce, kteří usilují o etnicky čistou a výhradně etnickými Ukrajinci osídlenou Ukrajinu, naprosto nepřijatelné.

Proto se nedaří naplňovat Minský protokol, protože ten přímo předpokládá proces federalizace, kdy regionům za Dněprem, a tím se nemyslí jen Donbas, ale de facto celá polovina Ukrajiny ležící ze řekou Dněpr, budou uděleny samosprávné a autonomní statusy výkonu místní správy a federální vláda v Kyjevě se nebude do činností regionálních vlád uvnitř federace nijak motat.

Procesu federalizace brání ukrajinští oligarchové, kteří by ve federálním uspořádání Ukrajiny přišli o peníze a hlavně o moc nad Ukrajinou

Jistě si pamatujete, že v dobách Československa měla federace českou vládu, slovenskou vládu a nad tím byla vláda federální. Na Ukrajině by federalizace znamenala obrovskou ztrátu moci Kyjeva nad regiony, mnozí oligarchové by byli odříznuti, protože by museli v rámci federace řešit vlády jednotlivých regionů samostatně. A regionální vlády jsou mnohem obtížněji zkorumpovatelné, protože jsou blíže voličům a jsou jim blíže na ráně. Jinými slovy, z malého měšce na regionu se krade a odkloňuje oligarchům obtížněji než z velkého anonymního vaku v Kyjevě. Z malé regionální kapsy se totiž odkloňuje méně peněz.

Ukrajina nemůže projít procesem westernizace, ani easternizace, protože na to je příliš ostře a multikulturně rozdělená svým obyvatelstvem a etniky, z nichž jedna velká část chce na západ k EU a k NATO, a na straně druhé velká část občanů chce k Rusku a k Moskvě. Pokud takto etnicky a světonázorově rozpolcenou populaci chcete udržet v jednom státním útvaru, musíte udělat spoustu kompromisů na úrovni velice volné a široce rozkročené federace, která nebude usilovat ani o jeden z procesů příklonu, tedy ani o proces westernizace, tedy příklonu na západ, ani o proces easternizace, který vede na východ. Jedině tak bude moci Ukrajina v dlouhodobém horizontu zůstat pohromadě v křehkém integrálním celku.

Československo ukázalo v roce 1969 model federalizace, který ale v roce 1993 skončil. Model pro Ukrajinu? A když ne, tak rozpad…

Právě Československo by mohlo Ukrajině poradit a poskytnout zkušenosti, že proces federalizace od 1. ledna 1969 nebyl v Československu snadný a nakonec stejně vedl v roce 1993 k rozdělení federace. Usnesení ruské Dumy je tak mohutnou pákou na Kyjev, který má přijít k rozumu a uvědomit si, že nelze mít z Ukrajiny západní zemi, jestliže polovina jejích obyvatel mluví Rusky anebo má ruský původ. Je to úplně to samé, jako teď vidíme v ČR, kde část politické reprezentace se snaží o anglo-saské směřování celé republiky, přičemž nezanedbatelná část národa chce v republice prosazovat slovanskou vzájemnost, která jde ostře proti procesům westernizace v České republice.

Na Ukrajině je ale tento proces roztržky mnohem silnější a proto politika Kyjeva způsobuje jednu krizi za druhou. Začíná to upíráním práv menšin na jazyk ve školách, v úřadech a v obchodech, a končí to apartheidem a dělením obyvatelstva na ukrajinské občany a na ty ostatní, kteří nemají žádná práva. Ukrajina, pokud má zůstat vcelku, bude muset být neutrální a důsledně federalizovaná. V opačném případě dojde k rozpadu Ukrajiny a prvním výstřelem bude uznání DLR a LLR ze strany Kremlu. Čas běží, hodiny se kymácí na zdi a Kyjev má podle všeho už jen pár týdnů na to, aby dostal rozum. Páka ve státní Dumě byla zatažena a uvidíme, jestli Ukrajinci spáchají vlastní sebevraždu, anebo pochopí, že vstup do NATO za rozbití vlastního státu nestojí.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Zdroj: aeronet.cz