Protiněmecké nálady v Řecku sílí a s nimi se stále častěji objevuje požadavek, aby Berlín Aténám konečně splatil reparace za druhou světovou válku. Nově se tématem staly i historické artefakty, které Němci za války z Řecka odvezli.
Řeč je o přibližně osmi a půl tisících předmětech, jejichž prodej by v současnosti v aukčních síních mohl vynést až 1,3 bilionu eur, uvádí server Greek Reporter. Okupanti nebrali ohled ani na Akropoli, když v Parthenonu v roce 1941 umístili protileteckou baterii. Sochy používali jako cvičné terče pro zaměřování a vstup do Akropole jako latrínu. „Muzeum v Lavadii proměnili v opravnu kol, zatímco němečtí archeologové plenili řecká muzea a přinejmenším na 17 místech po celém Řecku prováděli ilegální vykopávky,“ konstatuje Greek Reporter s tím, že při odsunu z Atén v roce 1944 němečtí vojáci v Akropoli poškodili bezpočet soch a váz. „Pracovníci řeckého archeologického úřadu jasnozřivě před okupací ukryli nejcennější předměty a po celou dobu je i s nasazením svého života chránili,“ připomíná Greek Reporter hrdinství řeckých archeologů tváří v tvář „německým dobyvatelům“.
Řecký ministr infrastruktury Dimitris Reppas loni v dubnu v parlamentu konstatoval, že největší škody na kulturních památkách Němci napáchali v oblasti Kréty, východní Makedonie a Trácie, stejně jako na ostrovech Samos a Thessálie. Část z ukradených cenností přitom německé archeologické muzeum Pfahlbaumuseum vrátilo Řecku v roce 2010.
Téma dávné a stále nedořešené křivdy i zvolená rétorika nicméně přesně odpovídají atmosféře, která dnes v Řecku vládne ve vztahu k Německu, hybné síle všech bruselských „úsporných opatření“. Mluví se navíc také o dluhu 108 miliard eur za rekonstrukci zničené infrastruktury a o dalších 54 miliardách za nucené půjčky nacistickému Německu z let 1942 až 1944. Půjčky poskytovala řecká centrální banka a nacisté z nich platili dodávky a žold okupačních jednotek.
Celková částka – i bez ukradených historických cenností — se tak rovná takřka 80 procentům současného ročního HDP Řecka. Berlín sice dává najevo, že otázku reparací Řecku už nehodlá otevírat, nicméně vlivný deník Die Welt nedávno vyzval vládu Angely Merkelové, aby alespoň zvážila odpis části řeckého dluhu. List konstatoval, že řecká vláda je připravena vést otázku reparací „až do úplného vyřešení“, a připomíná, že vůbec poprvé tento požadavek vznesl legendární levicový politik a spisovatel Manolis Glezos, který v roce 1941 strhl svastiku z Akropole. Od té doby považují tuto otázku za svou všechny řecké vlády, které chtějí „prokázat, že nejsou německými lokaji“.
Řecký ministr financí Dimitris Avramopoulos prohlásil, že otázka dluhů je stále „otevřená“ a že vláda v ní podnikne „rozhodné kroky“. Německo se na dvou půjčkách Řecku podílelo největší sumou, za níž požadovalo razantní snížení mezd, zvýšení daní a osekání penzí. Die Welt ale připomíná, že „morální nerovnováha“ může přimět Německo „dříve nebo později ukázat dobrou vůli“, a k tomu by mohlo posloužit právě odpuštění části řeckého dluhu, protože „Řecko je beztak nebude nikdy s to splatit“. LN
Poznámka redakce: Němci dluží reparace kdekomu v Evropě. Kdy konečně se přihlásíme o reparace i my, Češi? Přibližně 360 miliard předválečných korun, které nám má SRN zaplatit, je velmi vysoká částka. Žádný ústavní orgán ČR nemá právo se reparací vzdát. Konfiskovaný německý majetek se od našeho reparačního účtu neodečítá. To dosáhla ještě československá diplomacie.
Řecký velvyslanec v Berlíně v úterý předal německému MZV nótu, v níž řecká vláda vyzývá německou stranu k zahájení jednání s cílem vyřešení otázky vyplacení Německem válečných reparací a náhrad škod za první a druhou světovou válku, sdělilo MZV Řecka.
„Tato diplomatická akce je podniknuta po projednání na úrovni politických vůdců na plenárním zasedání řeckého parlamentu dne 17. dubna a na základě rozhodnutí drtivé většiny poslanců s přihlédnutím ke zprávě mezistranické komise, která vymáhá německé dluhy vůči naší zemi,“ uvádí se ve zprávě.
Řecké nároky se týkají reparací a náhrad škod, které byly způsobeny zemi a jejím občanům během první a druhé světové války, válečných reparací vůči obětem a potomkům obětí německé okupace, návratu okupačního úvěru a návratu uloupených a nezákonně vyvezených archeologických a jiných kulturních hodnot, sdělilo MZV.
Usnesení parlamentu
Řecký parlament přijal dne 17. dubna usnesení, kterým pověřil vládu, aby požadovala, aby Německo zaplatilo válečné reparace ve výši 309,5 miliardy eur za škody během druhé světové války a 9,2 miliardy eur za první světovou válku. Řecko navíc odhaduje odškodnění za smrt a zranění osob na více než 107,2 miliardy eur. Vláda bude také požadovat vrácení odcizených archeologických pokladů a památek.
Poslanci odhlasovali usnesení většinou hlasů, k čemuž dochází v řeckém parlamentu velmi zřídka.
Podle referátu mezistranické komise, na jehož základě bylo přijato usnesení, během druhé světové války Řecko ztratilo 558 tisíc lidí, kteří byli zavražděni, a dalších 880 tisíc lidí se stalo invalidními. Obětí války se stalo 19,7 % obyvatelstva země, které v roce 1939 tvořilo 7,335 milionů lidí.
V usnesení se uvádí, že řecký stát se nikdy a žádným způsobem nevzdával svých nároků, otázka odepření nároků řeckému státu nikdy nebyla vznesena a nemohla být vznesena.
Stanovisko Německa
Německo odmítá všechny požadavky Athén. Němečtí představitelé tvrdí, že jejich země již splnila své povinnosti a v roce 1960 zaplatila 115 milionů marek. Stanovisko německé vlády je v této otázce „neměnné“, problém je vyřešen „definitivně právně i politicky,“ řekla zástupkyně oficiálního mluvčího německé vlády Martina Fietzová.
Řecko se znovu přihlásí Německu se svým požadavkem, aby jako nástupce nacistické Třetí říše vyplatilo Aténám válečné reparace. Po Polsku si tak na svém trvá další země. Řecko od Němců podle nové zprávy chce téměř osm bilionů korun.
„Německo nikdy pořádně nepřijalo svou historickou odpovědnost za naprostou zkázu země,“ míní zástupce řecké strany Syriza v Evropském parlamentu Stelios Kuluglu.
Atény podle britského listu The Guardian tvrdí, že poválečné škody hrají hlavní roli ve zpoždění, které Řecko nabralo v následném rozvoji v moderní stát. Němci by tak podle mínění řeckých politiků měli zemi vyplatit reparace.
„Je to stále bolestivé téma a my jsme ve vládě absolutně připraveni ho zvednout,“ uvedl předseda parlamentního výboru pro obranu a zahraniční vztahy Kostas Duzinas.
ZDROJ: Sputnik / iDnes / Česke NarodniListy / CZ24.NEWS
Ide o prvé osobné stretnutie prezidenta Ruska s predsedom slovenskej vlády od roku 2016, píše…
Na Srbsko sa podľa prezidenta Aleksandara Vučića pripravuje zvonku majdanový úder podľa deväť bodového scenára,…
Ruská armáda spustila raketový útok na jeden z najväčších bodov dočasného rozmiestnenia militantov kyjevského režimu…
Stalinovo meno sa spája predovšetkým s Veľkou vlasteneckou vojnou, Októbrovou revolúciou a premenou Sovietskeho zväzu…
Útok na Kazaň z 21. decembra bol zameraný na obytné budovy a továreň, pričom podľa…
„Vy asi nechápete, ako by to ovplyvnilo stabilitu našich finančných trhov!,“ povedal so zvýšeným hlasom.…