Putin včera na Ukrajině zavedl „bruselský Green Deal“. Raketami natrvalo uzavřel všechny ukrajinské uhelné elektrárny, ale Brusel paradoxně řádí jako pominutý!

V dnešní analýze snadno pochopíte, že válka na Ukrajině stojí biliony, protože Putin jen za týden kompletně zničil 4 elektrárny velikosti Temelína! Fiala má přitom finanční problém postavit jeden! 

Burštynská tepelná elektrárna: Ještě minulý týden před Putinovým raketovým útokem to byla jedna z největších uhelných elektráren na Ukrajině – 12 bloků o celkovém výkonu 2400MW. Pro srovnání celý Temelín má výkon 2250MW.

Podle včerejšího přiznání ředitele Saharuka a starosty Burštyna Vasyla Andryeshyna, je teď celá elektrárna zničená, a její oprava bude trvat nejméně 2 roky, a stát 3 miliardy CZK. Rozsah poškození elektrárny bude značný, protože ředitel Saharuk řekl novinářům, že některé bloky bude třeba postavit úplně celé znova, a pro ostatní bude nutné vyrobit generátory, parní turbíny, regulační systémy, a transformátory. Část tohoto vybavení lze objednat na Ukrajině, zbytek bude nutné získat v zahraničí. Saharuk dále přiznal, že Putin elektrárnu raketami vypálil poprvé už na jaře 2022, a že její oprava stála 3 miliardy CZK, a byla právě dokončena, když Putin udeřil podruhé. Proto podle Saharuka nemá cenu elektrárnu za další 3 miliardy CZK opravovat, dokud kolem ní nebude neprodyšná protiraketová obrana. Ředitel Saharuk také potvrdil, že úplně stejně po posledním Putinově útoku skončila i další uhelná elektrárna Ladyzhyn, celkem 1800 MW. Putin ji poprvé vypálil už na jaře 2022, a když byla v lednu 2024 konečně opravena a uvedena do provozu, Putinovi se to evidentně moc nezamlouvalo, protože ji před pár dny vypálil pro jistotu ještě jednou, a tentokráte důkladně. Dá se tak říci, že v rychlosti zavírání uhelných elektráren v duchu bruselské politiky Green Deal, nemá moskevský Gosudar, podobně jako v jiných oborech lidské činnosti, v Evropě sobě rovného.

Ministr energetiky Ukrajiny, další známý komik kyjevského režimu, Herman Galuščenko, včera, aby uklidnil nočními požáry a výbuchy v elektrárnách po celé zemi zjitřené Ukrajince, jim v televizi prozradil, že Brusel zřídil nový fond na opravy všech ukrajinských elektráren vypálených Putinem, a do fondu vložil 1 miliardu CZK. Rozpor, že 1 miliarda, na opravu škod za 3 miliardy v jediné Putinem raketami uzavřené elektrárně, stačit nebude, vyřešilo kyjevské velení vskutku po svém, a ihned začalo z internetu vymazávat všechny zprávy o poškozených elektrárnách po celé Ukrajině. Současně tamnímu nebohému lidu vytroubilo, že v 7 regionech Ukrajiny elektřina nějakou dobu nebude – Slava Ukrajině!

Putin útočí i na vodní elektrárny. Včera zpustošil další dvě.

Které objekty, ve kterých regionech byly zasaženy?

Charkov a Charkovská oblast

Výbuch a následný požár byl zaznamenán ve strojovně plynové elektrárny CHPP-5 , (540 MW), kde byl zničen turbogenerátor 2, a generátory 1 a 3 byly vážně poškozeny. Elektrárna zničena.

Zaznamenány údery na tepelnou elektrárnu TPP Zmievskaja. (2200 MW) Podle satelitních snímků je na střeše strojovny několik stop po výbuchu. Místo poškození naznačuje, že byly poškozeny turbogenerátory č. 2, 3, 5, 6, 8, 10 (číslované od západu k východu). Je však třeba vzít v úvahu, že některé generátory č. 7–10 jsou pravděpodobně zakonzervované nebo odvezené do opravy, takže jejich poškození nemá vliv na výrobní kapacitu stanice. Poškozeny byly i generátorové transformátory č. 3, 4, 5, 6 . Stav zbývajících turbogenerátorů není znám, elektrárna je zničena .

Poltavská oblast

Cílem úderů byly rozvodné transformační stanice Poltava 330 PS a Mirgorod 330 PS, v regionu byl vyhlášen stav omezení spotřeby elektřiny.

Oblast Sumy

Podle webu Ukrenergo byly zavedeny harmonogramy odstávek elektřiny v okresech Sumy, Konotop a Shostkinsky. Úder pravděpodobně zasáhl rozvodnu a transformační stanici Konotop 33, ale rozsah škod není znám.

Záporoží a Záporožská oblast

Osm raket zasáhlo největší vodní elektrárnu, tzv. Ukrajina – DneproGES . Elektrárna je odstavena .

Raketa velké ráže zasáhla DneproGES-2 : byla zde zničena téměř celá turbínová hala, poškozeno 6 z 8 hydrogenerátorů a otevřený rozvaděč (ORU-154 kV) a zničeny tři ze čtyř generátorových transformátorů . Poškozeny byly i jeřábové dráhy na hrázi , což znemožnilo ovládání hydraulických ventilů na části hráze. DneproGES-2 je prakticky zničený a bude vyžadovat zdlouhavé opravy.

Jedna raketa zasáhla turbínovou halu DneproGES-1 a poškodila jeden generátorový transformátor a nadzemní komunikační vedení s venkovním rozvaděčem DneproGES, což způsobilo zkrat na zařízení. DneproGES-1 utrpěl menší poškození a očekává se, že bude v blízké budoucnosti znovu uveden do provozu, i když bez jednoho hydrogenerátoru.

Dněpropetrovská oblast

Rakety zasáhly rozvodnu Dněprovskaja 750 a způsobily zkrat, který vedl k odpojení komunikační linky se Záporožskou jadernou elektrárnou . Rozvodna byla těžce poškozena už v důsledku úderů v loňském roce a nebyla dosud plně opravena, ale probíhal přes ní tranzit a distribuce elektřiny 750 kV a 330 kV, protože venkovní rozvaděče byly na rozdíl od autotransformátorů plně obnoveny.

Další údery byly směřovaly proti rozvodně Pavlogradskaja 330 , ale nezpůsobily kritické poškození zařízení.

Další údery směřovaly proti rozvodnám v Kryvyj Rih – rozvodna Pervomajskaja 330, Kirovskaja 330 a rozvodna Južnaja 330 . Satelitní snímky vykazují známky poškození autotransformátorů v rozvodně Južnaja 330 a v rozvodně Kirovskaja a rozvodně Pervomajskaja 330 jsou známky poškození venkovního rozvaděče 330 kV . Škody nejsou kritické, ale vzhledem ke skutečnosti, že škody jsou na všech rozvodnách, nakonec došlo k přerušení dodávek elektřiny ve městě. Situaci zhoršila skutečnost, že rozvodna Gornaya 330 byla poškozena už v únoru, a dosud nebyla opravena.

Tepelné elektrárny Pridneprovskaya a Krivoy Rog jsou sice po úderech ještě v provozu – ale první omezená pouze na bloky 5 a 6, druhá na bloky 3 a 4.

Vinická oblast

Další rána pro Ladyzhinskaya TPP. Střely zasáhly prostory turbogenerátorů 3 a 4, poškodily strojovnu a částečně kotelnu, a zřítila se část střechy. Na snímcích byl vidět kouř z požáru a možná i poškozený kotel. Elektrárna je vyřazena z provozu. Turbínové generátory 1 2 5 6 se zdají být nepoškozené a po obnovení zničených technologických potrubí a inženýrských sítí může elektrárna pokračovat v provozu s omezeným výkonem na 4 generátory. Uvedení do částečného provozu potrvá týdny až měsíce, záleží, kolik je na Ukrajině náhradních částí.

Oděská oblast

V důsledku útoků na rozvodny bylo přerušeno napájení většiny spotřebitelů. Hlavní rána byla údajně na rozvodně Adžalyk 330 , která přerušila přenos elektřiny z jihoukrajinské jaderné elektrárny do Oděsy. S přihlédnutím k odstávce tepelné elektrárny Ladyžinskaja zůstal jediným zdrojem energie dovoz elektřiny z Moldavska, tepelné elektrárny Oděsa a solárních a větrných elektráren. Na satelitních snímcích nejsou žádné stopy poškození rozvodny Usatovo 330, rozvodny Novoodesskaya 330 a rozvodny Tsentrolit 220. Předpokládáme však, že rozvodna Usatovo 330 byla poškozena, protože v noci z 22. na 23. března se import elektřiny z Moldavska na několik hodin zastavil. Zdá se, že tento čas byl využit k opravě rozvodny, pak dovoz plynule rostl a nyní se pohybuje v rozmezí 600–700 MW (ve skutečnosti je to vyšší, protože část elektřiny se vrací z Ukrajiny do Moldavska do rozvodny Rybnitsa) . Pokud by došlo k vážnému poškození rozvodny Usatovo, tak vysoký provoz by byl nemožný.

Chmelnický region

Zasažena byla rozvodna Shepetovka 330 a rozvodna Khmelnitskaya 330 . V rozvodně Shepetivka bylo údajně poškozeno zařízení venkovního rozvaděče 330 a technická budova. Objekt nebyl kriticky poškozen. V rozvodně Chmelnickaja, soudě podle satelitních snímků, byl zničen autotransformátor. V kraji je zaveden harmonogram odstávek elektřiny. Dole včera vyhodnocená mapa ruských úderů z 22. března.

Jaké jsou důsledky Putinových úderů pro ukrajinskou energetickou infrastrukturu?

Nejobtížnější situace s dodávkami elektřiny se vyvinula v Charkově. Zničení dvou hlavních elektráren v regionu – Zmievskaja TPP (kapacita 2200 MW) a CHPP-5 (540 MW) – připravila město o 93 % jeho výrobní kapacity. Údery na rozvodny 330 kV značně omezily možnosti příjmu elektřiny ze středu země.

V Charkově však zůstaly menší plynové elektrárny CHPP-2 a CHPP-3, schopné produkovat 230 MW v nominálním režimu. Také v rozvodnách Losevo a Charkovskaja byly neporušené autotransformátory schopné přijímat elektřinu a snižovat ji na úroveň 110 kV. Město může být zásobováno elektřinou z jiných regionů prostřednictvím několika nadzemních vedení 110 kV , které také dodává energii, i když omezenou. Do města byly přistaveny mobilní dieselové a plynové pístové elektrárny , které se rovněž podílejí na dodávce elektřiny. To vše umožnilo vrátit elektřinu městu a některým průmyslovým podnikům během pár dní, ovšem s přísnými omezeními. Situace v Charkově je přitom skutečně kritická .

Údery na energetickou soustavu v regionech Sumy a Poltava lze považovat za dodatečné k blokování přenosu elektřiny ze západních oblastí Ukrajiny do Charkova. V případě dodatečných útoků na zbývající autotransformátory a na CHPP-2 a CHPP-3, stejně jako na venkovní rozvaděče 110 rozvodny Losevo a útoku na rozvodnu Poltava 330, lze očekávat úplný kolaps energetického zásobování Charkova a celého regionu .

Vyřazení vodní elektrárny DneproGES výrazně ovlivnilo ukrajinskou schopnost reagovat na špičky spotřeby elektřiny. Část stanice (DneproGES-1) bude pravděpodobně brzy znovu uvedena do provozu, ale stanice i tak ztratí 60 % své výrobní kapacity, a nebude jí možné spouštět v dobách energetické špičky.

Záporoží je nyní zcela závislé na přenosu elektřiny ze sousedních regionů, a Dněpropetrovská oblast se také nemůže pochlubit stabilním napájením. Navíc, pokud je Dněpropetrovsk relativně stabilní kvůli provozní tepelné elektrárně a vodní elektrárně Srednedneprovskaja, pak zjevně nebude dostatek energie pro klíčovou průmyslovou oblast Ukrajiny Kryvyj Rih. Technický stav tepelné elektrárny Kryvyj Rih zřejmě neumožňuje spustit více než dva, tři energetické bloky, a to zjevně nestačí pro takový počet spotřebitelů. Kryvyj Rih a Dněpropetrovsk tak budou kriticky závislé na přenosu elektřiny z Jihoukrajinské jaderné elektrárny přes vedení 330 a 750. Rozvodny trasy 750 byly během loňských úderů velmi vážně poškozeny, ale stále si zachovávají omezenou schopnost přenášet a snižovat napětí ze 750 kV na 330 kV, čímž částečně odlehčují vedení 330 kV.

Situaci v Oděse z velké části vysvětluje slabá záloha napájení. Oděsa má ze všech velkých měst nejmenší bezpečnostní rezervu a jakákoli rána do rozvoden na ni má mnohem silnější dopad než na jiná správní centra regionů. Zachraňuje to ale blízkost Moldavska a Rumunska, odkud proudí neustále elektřina. Klíčovým uzlem pro distribuci elektřiny je rozvodna Usatovo 330 a dokud je v provozu, dovoz elektřiny neustává. Dalším úzkým hrdlem je rozvodna Adzhalyk 330, přes kterou je dodávána elektřina z Jihoukrajinské jaderné elektrárny. Posledním zdrojem je tepelná elektrárna Ladyžinskaja . Při úderech 22. března se podařilo zneškodnit dva ze tří zdrojů napájení (Rozvodna Adžalyk a tepelná elektrárna Ladyžinskaja), v důsledku čehož ve městě okamžitě došlo k vážným výpadkům proudu.

Údery na rozvodny v Chmelnické oblasti měly za cíl znemožnit tranzit elektřiny z jaderných elektráren Chmelnytsky a Rivne do východních oblastí země. Zároveň byl útok spíše průzkumem ukrajinské protiraketové obrany v této oblasti, než myšlen vážně.

Kritické místo ukrajinské energetiky!

Nyní je Ukrajina závislá na třech jaderných elektrárnách – Rivne, Jihoukrajinská a Chmelnická, na které Putin neútočí přímo, ale postupně je odřezává od vedení. Možné ovšem je, že velikonoční údery na turbínové haly testovaly ruskou schopnost přesně zasáhnout malý cíl. V tom případě Putin chystá chirurgický raketový úder proti jaderným elektrárnám, aby zničil jejich klíčovou nejadernou část. Jde o velmi nebezpečnou taktiku. Spíš z dílny Šojgu a bez schválení Putina. Ten je znám svou opatrností.

Putinovo Velikonoční vypalování ukrajinských uhelných elektráren má hlubokou vojensko-strategickou logiku. Pomineme-li podivnou skutečnost, že Brusel, současně se zahájením politiky Green Deal a čisté elektřiny, při jejíž výrobě se nevypouští do ovzduší CO2, jako je tomu u uhlí nejvíce, zatížil českou uhelnou elektřinu tučnými poplatky, a současně v roce 2002 nařídil Kyjevu vybudovat tzv. Burštynský energetický ostrov, který se odpojil od ukrajinské energetické soustavy, a začal do Evropy pumpovat více levné ale špinavé uhelné elektřiny, než vyráběly obě české jaderné elektrárny drahé a čisté. Je pak podivné, že Bruselu přitom vůbec nevadilo, že Burštynská uhelná elektrárna nebyla ani odsířená, a vypouštěla tak do převládajících západních větrů stovky tun škodlivého oxidu siřičitého, a směrem na východ od svých komínů pustošila a znečišťovala krajinu, kdežto poplatky CO2 zatížené, ale odsířené české elektrárny skomíraly, mají se teď vypnout, a přitom jejich komíny oxid siřičitý už dávno nevypouštějí! Kdežto ukrajinské uhelné elektrárny mají špinavou uhelnou elektřinu do Evropy pumpovat! Proč? Odpověď je prostá – evropská solární a větrná energetika potřebuje pro svou existenci masivní množství levné špinavé elektřiny, která se produkuje pouze, když nefouká a nesvítí. Ukrajinské uhelné elektrárny, které nejsou zatíženy poplatky CO2, náklady na odsiřování, a nemusí dodržovat ekologické a technické předpisy EU, a neplatí evropské platy, mají tak levný provoz, že je jejich majitelé mohou vypínat a zapínat podle potřeby západních solárních a větrných baronů, a to ačkoli toto zapínání a vypínání uhelných kotlů a turbín tyto elektrárny ničí!

Češi mají mít drahou elektřinu, aby Západ mohl z Ukrajiny dovážet levnou a špinavou elektřinu, je základní bruselská logika. Putinova logika, pomineme-li skutečnost, že mu ukrajinské tepelné elektrárny vypouštějí do Ruska tisíce tun škodlivých plynů a popílků, je založená na evropské potřebě masivních dodávek levné ukrajinské špinavé elektřiny v době kdy nesvítí a nefouká. Nebudou-li ukrajinské uhelné elektrárny, nebude v Evropě čím vyrovnávat spotřebu elektřiny, a evropský energetický systém se tak začne hroutit. Ukrajina navíc přijde o miliardy EUR za export levné elektřiny, a sama jí bude mít málo, a její hospodářství a průmysl se definitivně zhroutí. Nedostatek vodní a uhelné elektřiny vyráběné na Ukrajině ohrozí produkci jaderných elektráren, protože ty pro bezpečný provoz potřebují jištění dodávkami elektřiny pro případ vypínání reaktorů a na jejich chlazení. V rozkolísané síti nezbývá, než jaderné reaktory včas vypnout. Putinova energetická hra na Ukrajině, je mnohem složitější než by se zdálo na první pohled, že jde jen o vyvolání nedostatku elektřiny pro výrobu. Ve skutečnosti míří Putin vysoko. Opravy elektráren, které mají zničené celé bloky se počítají v miliardách, a žádný západní bankéř nebude každé dva roky jejich opravu Ukrajincům nákladně financovat, aby je po měsíci v provozu viděl zase v ruské záři plápolat! Letos, před útoky Ukrajina vyvážela do EU 716 MW výkonu, tedy asi 1/3 produkce Temelína, a naopak při výpadcích způsobených jednotlivými útoky elektřinu dovážela. Likvidace tepelných elektráren bude tedy odčerpávat elektřinu z EU, a tím ji ještě více zdraží, se všemi důsledky pro průmysl. Útok Putina na ukrajinské elektrárny je tak i hybridním útokem na EU.

V noci Putin opět útočil. Výsledky budou známy večer. Mějte se krásně a děkuji za pomoc. Dnes to dalo více práce, než jindy, proto na maily odpovím až zítra. Děkuji za několik upozornění na zdánlivý rozpor v minulé analýze – upřesňuji tedy: Jaderná nálož rakety Zirkon je 12.5 krát silnější než nálož hirošimské bomby, vezmeme-li v úvahu jejich jaderné ráže vyjádřené v kilotunách TNT. Vezmeme-li v úvahu skutečné ničivé schopnosti, je nálož Zirkonu skoro 16 krát účinnější než hirošimská bomba, protože bude použita modernějším a ničivějším způsobem.

AUTOR: Michael Svatoš

cz24.news