Na počátku 21. století byl vytvořen termín BRIC, který odkazoval na ekonomiky Brazílie, Ruska, Indie a Číny. Ve skutečnosti po prvním setkání skupiny RIC, která zahrnovala Rusko, Indii a Čínu v roce 2005 v Petrohradu, se ke skupině připojila nejprve Brazílie a později Jižní Afrika v únoru 2011.
Země BRICS s asi 42 procenty světové populace byly v posledním desetiletí postupně marginalizovány. Mezitím je rok 2022 považován za důležitý zlom v historii skupiny a její budoucí roli ve světě.
Během desítek úspěšných setkání a summitů v letech 2009 až 2022 BRICS dosáhla mnoha úspěchů, jako je posílení respektu k základním principům mezinárodního práva, podpora zásady nezasahování a vystupování proti unilateralismu.
Také, ačkoli BRICS není oficiální aliancí a mezi členy existují geopolitické rozdíly, společný zájem široké veřejnosti na posílení ekonomických mechanismů vyvolal širokou atraktivitu.
BRICS se v uplynulém desetiletí snažil o spolupráci, vzájemný respekt, rovnost, solidaritu, spolupráci na mezinárodních fórech, udržování celosvětového míru a bezpečnosti, dodržování pravidel mezinárodního práva a nevměšování se do vnitřních záležitostí jiných zemí.
Posun k multipolárnímu globálnímu systému namísto unipolárního systému zaměřeného na USA nabízí mezi členy skupiny větší příležitosti. Vznik a pokračování BRICS provázelo vítání či skepticismus mnoha malých i velkých aktérů.
Navzdory rozdílům Západ nevnímal skupinu jako hrozbu, ale směřování BRICS ke sjednocení pozic členů a vytvoření oficiální aliance jistě způsobí, že této problematice bude věnována vážnější pozornost. Rok 2022 byl pro členy BRICS plný důležitých geopolitických událostí. Mnoho nových organizací přispělo ke změně různých světových řádů a BRICS se také snažil být klíčovým faktorem při změně globální geopolitiky.
Jižní Afrika je od začátku roku 2023 ve vedoucí pozici skupiny BRICS. Zdá se tedy, že toto období využije k prosazování zájmů Jihoafrické republiky, vytváření partnerství s klíčovými hráči, vedení na základě agendy BRICS a provádění reforem v OSN.
Přítomnost Luize Inacio Lula da Silva jako nového prezidenta Brazílie v roce 2023 se shoduje s návratem brazilské zahraniční politiky ke globální roli, přičemž je třeba věnovat pozornost multilateralismu a multipolaritě. Lula dodá více energie vztahům BRICS-Brazílie prostřednictvím podpory BRICS.
Posílení role Nové rozvojové banky BRICS (NDB) a Čínou vedené Asijské banky pro investice do infrastruktury (AIIB) je ve skutečnosti pro většinu členů BRICS, zejména pro Čínu, posunem od hegemonie Spojených států, Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.
Vzhledem k tomu, že geopolitické napětí Číny se Spojenými státy narůstá, BRICS by mohl být konkurentem moci G7. Také politická koordinace mezi zeměmi a vytváření alternativních platebních systémů a bez dolarové měny pro globální obchod jsou pobídkami pro Moskvu a Peking, aby věnovaly více pozornosti BRICS a oboustranně výhodné spolupráci. BRICS je „eso“ pro Rusko, které pomáhá při vývoji souvisejícím s ukrajinskou krizí a udržuje komunikační a obchodní kanály.
Jelikož se Rusko nákupem čínského jüanu distancuje od závislosti na dolaru, je v zájmu této země vytvořit novou rezervní měnu BRICS a vyhnout se sankcím. Západní přístupy k izolaci Ruska ve skutečnosti vytvořily široké politické pobídky pro členy, aby směřovali k postupnému rozvoji nedolarového finančního systému, obchodu s domácími měnami nebo vytvoření společné či nové měny. Z tohoto pohledu může BRICS ještě víc oslabit hegemonii dolaru nákupem zlata. V posledním desetiletí Indie zhruba zdvojnásobila svůj HDP na hlavu a rozhodně se seriózně stává ekonomickým potenciálem BRICS. Indie také může využít BRICS jako platformu k prosazení své rostoucí politické moci ve světě a nyní věří, že má právo mít svůj vlastní názor.
„BRICS Plus“ byl vytvořen v roce 2017 a v předchozích letech pozval úředníky mimo BRICS. V loňském roce Čína také podpořila proces rozšiřování členství a spolupráce „BRICS Plus“.
V prosinci hovořil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov o rozšíření členů BRICS na organizaci skládající se z 15 až 17 zemí. Ve skutečnosti, kromě podmínek a rozhodnutí organizace, může být počet členů BRICS trojnásobný.
Mezitím snaha o stanovení standardů a postupů procesu přijímání nových členů probíhá za okolností, kdy o vstup do skupiny BRICS požádalo více než 12 zemí.
Země mimo BRICS, jako jsou aktéři z Blízkého východu, již byly pozvány na akce BRICS, jako je první „BRICS Plus“ dialog. Jakmile se připojí další země, BRICS se stane „BRICS Plus“ nebo bude mít nějaký jiný název. Také proces přijímání nových zemí může být realizován do konce roku.
BRICS se snaží rozšířit své členství, stabilizovat se a dokonce konkurovat G20. Budoucnost BRICS jako faktoru globální geopolitiky však hodně závisí na typu pozic Indie, Ruska a Číny.
V posledním desetiletí došlo v globální ekonomice k nové restrukturalizaci. BRICS proto věnuje pozornost posilování spolupráce v oblasti politické, bezpečnostní, ekonomické, finanční, kulturní a mezilidské. Na 14. summitu BRICS v červnu 2022 byly diskutovány nové možnosti hospodářské spolupráce. Také BRICS věnovala pozornost rozvoji alternativních obchodních a finančních cest, hospodářské obnově, diverzifikaci ekonomiky, minimalizaci nákladů, rozvoji elektronického obchodování, integraci trhu a spolupráci s dalšími zeměmi. Tím se tato organizace učinila atraktivní skupinou pro aktéry na Blízkém východě.
Proto se stala důležitější pro některé blízkovýchodní aktéry, jako je Írán, Egypt, Turecko a dokonce i Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Také zdroje energie a petrochemické trhy mohou být motorem BRICS.
S postupným oslabováním stávajícího světového řádu má BRICS navíc zvláštní význam v oblasti posílení globálního vládnutí a udržení celosvětového míru.
Mezitím pro mnoho aktérů na Blízkém východě hrají významnou roli multilateralismus a národní zájmy, které BRICS prosazuje. Účast ve skupině BRICS také může poskytnout diplomatický prostor, spolupráci s dalšími mezinárodními hráči a nezávislejší zahraniční politiku k dosažení národních zájmů.
Pozornost BRICS věnovaná boji proti terorismu, odzbrojení a nešíření jaderných zbraní je další motivací pro blízkovýchodní aktéry, aby BRICS věnovali pozornost.
V posledních letech si země BRICS rozvinula úzké vztahy s Radou pro spolupráci v Zálivu (GCC). Kromě oblastí sbližování se partnerství BRICS-GCC snažilo podporovat geopolitickou spolupráci, stabilitu a bezpečnostní potřeby.
Mezitím vztahy mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií uvadly a Rijád se přesunul na východ za novými geopolitickými spojenci.
Saúdská touha připojit se k BRICS proto vzrostla. Ve skutečnosti jsou Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty potenciálními kandidáty na členství v BRICS, protože ruský prezident potvrdil svou podporu vstupu Saúdů do této organizace. Také Egypt, jako partner pro dialog Šanghajské organizace pro spolupráci a se 100 miliony obyvatel, je ochoten zapojit se do BRICS a využít jeho výhod.
Zájem o vstup do skupiny projevilo také Turecko. O případném členství Turecka se stále diskutuje.
Írán, jako součást významné geopolitické mnohočetné Eurasie a největší držitel uhlovodíkových zásob na světě, požádal o vstup do skupiny BRICS. Toto přiblížení je druhým krokem Íránu směrem na východ po vstupu do Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO). Zdá se, že tato země má větší podporu Moskvy.
Ačkoli se mnozí na Západě obávají, že se BRICS stane geopoliticko-politickou koalicí, ekonomická spolupráce v rámci BRICS je i přes rozdíly mezi členy BRICS stále omezená, její institucionalizace a soudržnost jsou slabé. Rusko a Čína mohou BRICS vést spíše protizápadně, ale Indie stále nechce jeho protizápadní tvář.
Mezitím expanze BRICS s přítomností blízkovýchodních aktérů přinese výzvy a příležitosti.
Pro aktéry z Blízkého východu jsou příležitosti pro členství v BRICS rozhodně větší než výzvy, a to navzdory nárůstu mezinárodní moci, vlivu BRICS a vznikajícímu multipolárnímu světovému řádu.
V posledním roce výrazně vzrostla interakce mezi aktéry z Blízkého východu a BRICS.
Se zahájením přípravného procesu na připojení k BRICS blízkovýchodními aktéry v roce 2023 v Jižní Africe může přijetí jako „partnera pro dialog“ nebo „pozorovatelské země“ nebo „oficiálního člena“ zase mít různé politické, ekonomické a geopolitické důsledky pro Blízký východ.
ZDROJ: albawaba.com
Zpracoval: Martin Kirschner/VIP Noviny
Ide o prvé osobné stretnutie prezidenta Ruska s predsedom slovenskej vlády od roku 2016, píše…
Na Srbsko sa podľa prezidenta Aleksandara Vučića pripravuje zvonku majdanový úder podľa deväť bodového scenára,…
Ruská armáda spustila raketový útok na jeden z najväčších bodov dočasného rozmiestnenia militantov kyjevského režimu…
Stalinovo meno sa spája predovšetkým s Veľkou vlasteneckou vojnou, Októbrovou revolúciou a premenou Sovietskeho zväzu…
Útok na Kazaň z 21. decembra bol zameraný na obytné budovy a továreň, pričom podľa…
„Vy asi nechápete, ako by to ovplyvnilo stabilitu našich finančných trhov!,“ povedal so zvýšeným hlasom.…