Poslouží vědecká fakta o covidu jako podklady k přehodnocení dosavadního přístupu, který podle expertů nefungoval tak, jak někteří předpokládali?

nformace a strach šíření během epidemie neznámého viru jsou stále silně zakořeněné a odolávají výsledným faktům, které by měly vést k přehodnocení a změně přístupu.

Státní úředníci či jejich poradci v některých zemích ve spolupráci s médii vydávají varování a navrhují identická opatření a postupy zaváděná v nedávné době. Mají zamezit údajně blížící se epidemii covidu-19, přestože řada z nich se dle dostupných studií ukázala jako více devastující než nápomocná. Na základě jakých vědeckých poznatků mají být opět zaváděna stejná opatření?

Kdo „bije“ na poplach?

„Nová vlna covidu začala a opět bychom měli nosit roušky,“ napsaly před pár týdny britské noviny Independent, které dodávají, že „podle odborníků by nová varianta mohla způsobit přetlak v nemocnicích a zapříčinit dlouhodobé zdravotní problémy“.

Minulý týden americká stanice NBC News informovala o tom, že ve „státě Kentucky zavřelo vedení kvůli covidovému nemocnění a chřipkové nákaze základní školu“. A v čerstvější zprávě z tohoto týdne v americkém časopisu Newsweek jsme se mohli dočíst, že „se zvyšujícími covidovými případy některé americké univerzity a státní instituce začínají požadovat nošení roušek“.

V České republice s první zprávou přišla televize NOVA. „Na podzim udeří covid, varuje rakouský expert. Prymula nevylučuje roušky,“ uvádí titulek internetových stránek TN.cz ze začátku srpna. A minulý týden stejné stránky přichází s titulkem „Pozitivních na covid přibývá. Případů může být ještě víc, varuje ministerstvo.“

Mnozí odborníci dnes poukazují na skutečnost, že bylo možné dostatečně prověřit a analyzovat funkčnost a dopady různých opatření, která byla na společnost uvalována. Podívejme se tedy na studie účinnosti nošení roušek a respirátorů nebo lockdownů.

Studie Oxfordské univerzity o účinnosti roušek a respirátorů

V lednu 2023 tým dvanácti expertů z pěti zemí vedený profesorem, Tomem Jeffersonem, z univerzity v Oxfordu publikoval souhrnnou a precizní analýzu o účinnosti roušek ke snížení šíření respiračních nemocí včetně covidu-19.

Tato recenzovaná studie byla zveřejněna na webových stránkách britské organizace Cochrane, která je vnímaná odborníky jako zlatý standard zdravotnického výzkumu.

Jaké byly výsledky studie, která analyzovala účinnost roušek na 78 randomizovaných kontrolovaných experimentech o celkovém počtu 610 872 osob?

„Výsledky jsou jednoznačné. Neexistují důkazy, že roušky zabrání šíření infekce,“ řekl vedoucí výzkumného týmu, Tom Jefferson, australské novinářce Maryanne Demasiové.

A na její otázku, jestli našli výzkumníci ve studii rozdíl v účinnosti mezi rouškami, např. mezi N95respirátorem a obyčejnými či chirurgickými rouškami, Tom Jefferson odpověděl: „Bez rozdílu – žádná nefunguje.“

A co studie, které na začátku pandemie utvrdily politiky v tom, že opatření pro nošení roušek jsou správná? ptá se australská novinářka. „Tyto studie nebyly randomizované nebo byly založeny na chybných observačních studiích,“ říká Tom Jefferson.

K podobným závěrům dochází také Stephen Petty, profesor na Franklinově univerzitě a prezident společnosti Inženýrských a Environmentálních Služeb, Inc. (EES). Stephen Petty je certifikovaný hygienik s třicetiletou zkušeností v oblasti chemického, environmentálního a mechanického inženýrství. Jeho patnáctiminutová prezentace byla zaznamenána na senátním slyšení ve Spojených státech.

Lockdowny hodnotí studie z John Hopkins univerzity

Výzkumníci z univerzity Johna Hopkinse během systematickém přehledu 34 studií o účinnosti lockdownů ke snížení mortality na covid-19 došli k závěru, citujeme: „Tato meta analýza ukazuje, že lockdowny měly malý nebo skoro žádný zdravotní efekt. Přitom lockdowny vedly k ohromným ekonomickým a sociálním dopadům. V důsledku je politika lockdownů škodlivá a v rámci pandemických opatření by měla být odmítnuta.“

Loskdowny měly podle zkušeností z praxe zásadní dopad na psychiku a zdraví dětí, na které byly uvaleny lockdowny, přičemž nebezpečí v případě onemocnění covidem-19 u této věkové kategorie bylo, jak víme, prakticky nulové.

Nedávno dokončená studie z Anglie, kterou otiskl britský list The Telegraph uvádí, že kvůli lockdownům byl u takřka poloviny dětí narušen jejich emoční a sociální vývoj.

Anne Longfieldová, která do roku 2021 pracovala na pozici britské Komisařky pro mládež, hovoří o „extrémně alarmujícím dopadu na blahobyt a vývoj mnoha našich dětí“.

„Nejsem přesvědčena, že vláda plně chápe rozsah problému a dlouhodobé dopady na naši společnost a ekonomiku,“ uvedla Longfieldová k možnému návratu stejných opatření.

Jak nebezpečný byl vir SARS-CoV-2 (odhady)

Ve studii publikované koncem roku 2022 tým vědců vedený stanfordským profesorem Johnem Ioannidisem shromáždil data ze 31 zemí a vypočítal (odhadl z dostupných dat nebo prototypů), že úmrtnost na infekci (IFR) způsobenou covidem-19 byla před vakcinací pro věkovou skupinu mladší 69 let 0,07 %.

Dodejme že ohledně Číny se jedná pouze o odhady, protože výzkumníci využili zkušenosti Hongkongu a Jižní Koreje v roce 2022 jako prototypy pro stanovení odhadu.

Jinými slovy, před zavedením vakcíny proti covidu-19 zemřelo dle odhadů na toto onemocnění 7 z 10 000 nakažených lidí mladších 69 let. Do této kategorie přitom spadá 94 procent světové populace, píše se ve studii.

Autoři dále uvádějí, že „celosvětově může být IFR před vakcinací 0,03 % a 0,07 % u 0-59 a 0-69 let, v tomto pořadí“.

„Tyto odhady IFR u nejstarších populací jsou nižší, než naznačovaly předchozí výpočty… Mezi zeměmi byly velké rozdíly, pravděpodobně kvůli různým komorbiditám a dalším faktorům.“

Na základě dat během studie vypočítali následující průměrné IFR:

• Od narození do 19 let: 0,0003 % = zemřeli 3 z 1 000 000 nakažených
• 20 až 29 let: 0,003 % = zemřeli 3 ze 100 000 nakažených
• 30 až 39 let: 0,011 % = zemřel 1,1 z 10 000 nakažených
• 40 až 49 let: 0,035 % = zemřeli 3,5 z 10 000 nakažených
• 50 až 59 let: 0,129 % = zemřeli 1,3 z 1 000 nakažených
• 60 až 69 let: 0,501 % = zemřel 1 z 200 nakažených

Podle amerického Centra pro kontrolu a prevence nemocí (CDC) a Světové zdravotnické organizace (WHO) se IFR u sezónní chřipky pohybuje mezi 0,05 – 0,1 %. Tzn. riziko úmrtí na covid-19 bylo před vakcinací pro naprostou většinu osob stejné nebo mnohem nižší než na chřipku.

Pokud se budeme řídit touto studií, stanovíme, že úmrtnost na covid-19 byla velmi nízká, a není nutné vyvolávat strach a paniku, aby se pomocí ní společnost mobilizovala k opětovnému nošení roušek a dodržování karanténních opatření. Ovšem informace a strach šíření během epidemie neznámého viru jsou stále silně zakořeněné a odolávají výsledným faktům, které by měly vést k přehodnocení a změně přístupu.

Autor: Radovan Dluhý – pedagóg, environmentalista a publicista

Zdroj: epochtimes.cz