Po Pfizer vakcínách umřelo již hodně lidí a projevily se taky drastické vedlejší účinky – tak proč svět nadále přehlíží ruské vakcíny?

Poté, co byla vakcína Sputnik V jako první na světě zaregistrována, západní média proti ní zahájila kampaň. Poukazovala na to, že nebyla vyzkoušena, a proto není možné říci, že je bezpečná. Ale! Nehledě na indicie, že preparát Pfizer má mnoho vedlejších účinků, tato americká vakcína se nestala terčem mediálního mainstreamu.

Lékařská komunita čelí paradoxu. Na jednu stranu WHO hovoří o nerovnosti při distribuci vakcíny proti koronaviru. Poukazuje na skutečnost, že země s nejnižším příjmem dostaly pouze 25 dávek, oproti 39 milionům odeslaných do 49 nejbohatších zemí. Na druhou stranu, sama WHO autorizovala jen vakcínu vyvinutou společností Pfizer/BioNTech a ignorovala mnoho dalších z Číny, Ruska, Velké Británie a Indie. Tím byla omezena možnost úspěchu své iniciativy COVAX – globálního vakcinačního akcelerátoru a banky pro rovnou distribuci vyrobených preparátů.

WHO uvedla, že vakcína Pfizeru prošla nouzové kontrolní mechanismy díky své „bezpečnosti, efektivitě a kvalitě“. WHO ale nebyla jediná organizace, která rychle uznala tuhle vakcínu – EU, konkrétně prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyen tlačila na co nejrychlejší schválení preparátu na území unie.

Podle informací novin Le Monde, které citovaly získaný dokument, politický tlak na schválení této vakcíny byl tak velký, že Evropská léková agentura (EMA) musela přivírat oči, a to nehledě na jisté problémy, které se u vakcíny projevily. EMA údajně musela ignorovat nesrovnalosti mezi obsahy dávek prodaných Pfizerem zařízením provádějícím zkoušky.

Stále se objevující zprávy o možných vedlejších účincích také podle všeho nemohly ovlivnit tempo vakcíny Pfizer při jejím rozšiřování po světě. Minimálně 13 Izraelců utrpěli ochrnutí obličeje poté, co dostali první injekci. Vyvstala tím otázka, zdali mohou dostat druhou. Norsko informovalo o 23 zemřelých poté, co dostali vakcínu. Úřady si ale nejsou jisty, zdali jejich úmrtí je spojeno s vakcinací. Země nehledě na to vydala varování, že vakcína může mít „vážné následky“ pro staré a slabé lidi. WHO plánuje prostudovat úmrtí těchto lidí.

Současně s tím, ne všem vakcínám se dostalo takové milosti tak, jako se jí dostalo Pfizeru. Ta je v EU distribuována za podmínek, že společnost nenese odpovědnost za možné vedlejší účinky. Podle Alexandra Gintsburga, ředitele Ústavu Nikolaje Gamaleji, institutu, který vyvinul první vakcínu proti koronaviru na světě Sputnik V, jeho ústav je terčem silné pozornosti ze strany evropských orgánů.

Důvod, proč prostředky konkrétní společnosti podle informací mají jiné zacházení v průběhu autorizačního procesu, zůstává nejasný. Vakcína Pfizeru na testech ukázala efektivitu 90 %. To je srovnatelné s ruskou vakcínou Sputnik V. Je to ale méně než druhá vakcína vyvinutá v Rusku – EpiVacCorona, která zatím v průběhu testů vykázala 100% účinnost.

Nestabilní RNA ve vakcíně Pfizeru je možným zdrojem údajných vedlejších účinků

Možná příčina údajných vedlejších účinků vakcíny od Pfizeru je použití modifikovaného nukleosidu RNA – technologie, která zatím byla použita pouze u vakcín pro zvířata, ale nikdy ne pro lidi. Teoreticky, modifikovaná RNA má nést část genomu covidu-19, aby vyvolal imunitní reakci ze strany těla pacienta, čímž se má dosáhnout imunity proti infekci covid-19.

Šéf Gamalejova ústavu Alexandr Gintsburg zdůraznil, že oproti DNA, RNA je více náchylná k náhlým změnám. K tomuto procesu může dojít dokonce i během výroby vakcíny. Výsledkem je skutečnost, že různé dávky vakcíny se od sebe mohou lišit. „Zkažené“ dávky potom mohou mít neočekávané vedlejší účinky, zdůraznil akademik.

„V Izraeli čelí ochrnutí obličeje u lidí, kteří byli očkováni (vakcínou Pfizer). Nehledě na to, nemáme v současné době plný obraz toho, jaké jiné komplikace se mohou objevit (kvůli této vakcíně). Například by se mohlo jednat o ochrnutí jícnu či ochrnutí srdečního nervu,“ zdůraznil Gintsburg.

Ředitel Ústavu Nikolaje Gamaleji dále uvedl, že vakcína od Pfizeru by mohla mít negativní vliv na 30 % až 40 % pacientů, hlavně seniory a lidi, kteří trpí alergiemi.

Ruská vakcína uprostřed světové informační války

Zatímco jsou dvě americké vakcíny vyráběné společnostmi Pfizer a Moderna založené na modifikované RNA, jiné vakcíny používají adenovirové vektory. Příkladem je britská vakcína od společnosti Oxford-AstraZeneca, nebo ruský Sputnik V.

Některé vakcíny, konkrétně Sputnik V, se stal terčem ostré mediální kritiky kvůli údajnému nedostatečně širokému testování a chybějící extensivní dokumentaci. Vakcína ale čelila dalším obstrukcím: Její stránka na Twitteru byla dočasně zablokována (přestože je možné si ji prohlížet) kvůli údajné „nezvyklé aktivitě“, její autorizace v Maďarsku se stala terčem kritiky ze strany úřadů EU.

Rusko bylo také opakovaně nařčeno ze snahy ukrást data vakcín jiných zemí, a to pomocí „armády hackerů“ Kremlu, kterou má prý k dispozici. Tyto zprávy se ale objevily až poté, co ruská první vakcína již procházela testy, jež skončily s účinností přes 90 %. Nehledě na to, že ruští vývojáři kooperovali s vědci ze zahraničí při vývoji vakcíny, konkrétně se společností AstraZeneca. Současně s tím Pfizer, který v minulosti již měl problémy kvůli svým lékům, se nezdál, že by si „užíval“ takové mediální pozornosti. To by se ale mohlo změnit, když množství důkazů poukazujících na vedlejší účinky vakcíny této společnosti roste s každým dnem.

Zdroj: https://cz.sputniknews.com/ cz24 news

PODPORTE nezávislé médium.

Všetok obsah na tejto stránke je bezplatný. Vaša podpora bude použitá na rozvoj a propagáciu stránky, aby sa o nej dozvedelo čo najviac ľudí. 

Aj malá čiastka dostatočne pomôže.

IBAN: LT90 3250 0868 2837 7659 BIC: REVOLT21 do poznámky prosím uviesť “dar“

ďakujeme

Vyhlásenie: 

Názory autora sa nemusia zhodovať s názormi redakcie Slovanské Noviny. Zodpovednosť za obsah tohto článku nesie výhradne jeho autor. Redakcia Slovanské Noviny nie je zodpovedné za akékoľvek prípadné nepresné či nesprávne informácie v tomto článku. Slovanské Noviny dáva súhlas na zdieľanie našich pôvodných článkov na ďalších nekomerčných internetových stránkach, ak nebude zmenený ich text a názov. Pri zdieľanom článku musí byť uverejnený zdroj a autor. Ak chcete články z nášho webu publikovať v tlači či inými formami, vrátane komerčných internetových stránok, kontaktujte redakciu zna redakcia@slovanskenoviny.sk

UPOZORNENIE

Vážení čitatelia – diskutéri. Podľa zákonov Slovenskej republiky sme povinní na požiadanie orgánov činných v trestnom konaní poskytnúť im všetky informácie zozbierané o vás systémom (IP adresu, mail, vaše príspevky atď.) Prosíme vás preto, aby ste do diskusie na našej stránke nevkladali také komentáre, ktoré by mohli naplniť skutkovú podstatu niektorého trestného činu uvedeného v Trestnom zákone. Najmä, aby ste nezverejňovali príspevky rasistické, podnecujúce k násiliu alebo nenávisti na základe pohlavia, rasy, farby pleti, jazyka, viery a náboženstva, politického či iného zmýšľania, národného alebo sociálneho pôvodu, príslušnosti k národnosti alebo k etnickej skupine a podobne.