Pět hlavních podvodů s Covidem-19: Skutečná čísla usvědčují. Lockdown čísla zvyšuje. Zločiny proti lidskosti nejen od naší vlády. Výroba strachu kvůli špinavému byznysu. Je čas na aktivní odpor a občanskou neposlušnost

Radomír Malý v rozboru dostupných informací o dosavadním řádění koronašílenství dospívá k závěru, že vláda nejen lže, ale přímo se dopouští zločinů proti národu.

Současné koronašílenství a koronagaunerství, které vytvořilo jeden velký koncentrák z téměř celého světa, se opírá o těžké lži a podvody. Pokusíme se ty nejtěžší a nejzávažnější shrnout v následujících 5 bodech. Neopíráme se přitom o tzv. konspirační weby a konspirační teorie, ale o údaje publikované na stránkách českého ministerstva zdravotnictví, které, když si je člověk dá do souvislosti, principiálně odporují tomu, co nám nařizují naši i světoví mocipáni, co nám hlásají a čím nás straší.

Za prvé

Počet obětí koronaviru činí V ČR od začátku pandemie (která pandemií vlastně vůbec není) již skoro 20 tisíc (stav ke 25. 2. 2021). Premiér Babiš se několikrát vyjádřil, že tento virus je prý „zabiják“. To je ovšem manipulativní podvod od samého začátku. Dokazuje to samotný text prohlášení ministerstva zdravotnictví přímo pod grafem na jeho stránkách, cituji přesně: 

„Počet úmrtí v souvislosti s CoVid-19 po jednotlivých dnech zahrnuje všechna úmrtí osob, které byly pozitivně testovány na CoVid-19 (metodou PCR) bez ohledu na to, jaké byly příčiny jejich úmrtí, a k jejichž úmrtí došlo v rámci hospitalizace či mimo ni.“

Dle této definice je tedy obětí covidu každý, kdo zemřel na mrtvici, infarkt či rakovinu, nebo třeba při autonehodě či v důsledku sebevraždy, a byl pozitivně testován metodou PCR. Potom je ale sprostou lží, když je udáván počet obětí covidu v tak vysokém čísle. Jaký je skutečný počet, tj. těch, u nichž koronavirus byl skutečnou příčinou úmrtí, říká Státní zdravotní ústav v odpovědi na dotaz advokátní kanceláře Nielsen 27. 11. 2020: Jsou to 3 promile infikovaných, celosvětový průměr 2 promile! Při cca 1.200.000 infikovaných v ČR od loňského března jde tedy o nějakých 4-5 tisíc lidí, kteří zemřeli v důsledku covidové nákazy, nikoli 20 tisíc. Zbývajících cca 15 tisíc z údajných obětí koronaviru zemřelo na jinou chorobu, covid byl pouze doprovodným faktorem. Je proto těžkým podvodem vydávat tyto lidi za „oběti covidu“ jen kvůli výrobě strachu. 

Za druhé

Za uplynulý rok došlo u nás ke zvýšenému počtu úmrtí proti průměru minulých let o 17 tisíc. To je prý přímý důsledek epidemie covidu. Jenže sám tento údaj ministerstva zdravotnictví říká, že ke konci roku činil počet lidí zemřelých s koronavirem 12 tisíc. To znamená, že v tomto „nadúmrtí“ je zahrnuto i cca 5 tisíc těch, kteří covid vůbec neměli. Krom toho – srovnejme s předchozím – číslo „obětí covidu“ se týká převážně lidí, kterým byla tato choroba pouze diagnostikována, ale nezemřeli na ni. Reálně tedy na základě zlomku 3 promile uváděných výše skutečný počet obětí covidu ke konci roku se pohyboval někde kolem 3 tisíc, což v tzv. „nadúmrtí“ představuje zanedbatelnou položku.

Nápadné přitom je, že tato statistika ministerstva zdravotnictví nikde neuvádí, jestli a o kolik se proti průměru minulých let zvýšila úmrtnost lidí na jiné nemoci, například na infarkt, mrtvici, cukrovku, zápal plic, jestli a o kolik stoupl počet sebevražd apod. To by byla teprve reálná čísla k tomu „nadúmrtí“, která by ovšem ukazovala, že jejich drtivou většinu tvoří oběti nikoli covidu, nýbrž proticovidových opatření vlády. Stres lidí, kteří přišli o živnost nebo o práci, vede k infarktům a mrtvicím, u slabších jedinců i k sebevraždám, zanedbaná lékařská péče kvůli nesmyslným požadavkům zdravotnických zařízení podstoupit nejprve test na covid, aby mohla pacienta léčit, a odsouvání operací kvůli covidu potom k bujení rakovinných nádorů a rozmachu dalších zhoubných nemocí, kdy už je na záchranu pozdě.

Za třetí

Pouze lockdown, čím tvrdší, tím lépe, prý může zabránit dalšímu šíření epidemie. Čísla úmrtí na covid (s covidem), nakažených a hospitalizovaných s touto nemocí v jednotlivých zemích to ale jasně vyvracejí. Je to hoax, lež našich i světových potentátů, aby mohli ospravedlnit koncentrák, do něhož nás uvrhli.

Stačí se jen podívat na googlu na mapu světa s covidovými čísly u jednotlivých zemí. V Evropě je na tom nejlépe Finsko, a to jak s počtem úmrtí (od března 2020 celkem 740), tak i infikovaných (k datu 26. 2. 1012 na 100 tisíc obyvatel). Tato země sice na jaře zavedla tvrdý lockdown, na podzim ale ne (žel od letošního března locdown opět zavádí, neboť podlehla nátlaku ze zahraničí). Srovnejme to ale se zeměmi, které mají srovnatelný počet obyvatelstva s ČR, údajně s covidovou statistikou po Černé Hoře nejhorší v Evropě.

Bělorusko vykazuje ke 26. 2. necelé 3 tisíce infikovaných na 100 tis. obyv. a od loňského března necelé 2 tisíce úmrtí. Tento stát nikdy nezavedl lockdown, život zde probíhal a probíhá zcela normálně.

A jak to vypadá v porovnání s Českem, jež mělo lockdown na jaře, na podzim, má jej dodnes a neustále přitvrzuje? Podle našeho ministerstva zdravotnictví vykazujeme od loňského března skoro 20 tisíc úmrtí a přes 11 tisíc infikovaných na 100 tisíc. Kolosální rozdíl proti „nelockdownovému“ Bělorusku je zde evidentní. Rovněž i Švédsko, které má pouze částečná omezení, je na tom lépe než my: přes 6 tisíc nakažených na 100 tisíc a 12 tisíc úmrtí. Jiné evropské státy zhruba se stejným počtem obyvatel jako ČR a velice tvrdým lockdownem jsou na tom podobně jako my: Belgie téměř 7 tisíc infikovaných na 100 tisíc obyvatel a 22 tisíc úmrtí, Nizozemsko 6,5 tisíc na 100 tisíc a 16 tisíc úmrtí.

Vysoká čísla hlásí i jiné státy s těžkým lockdownem: Španělsko a Portugalsko s cca 7 tisíci infikovanými na 100 tisíc, Velká Británie 6,5 tisíce. Z mimoevropských zemí Izrael se srovnatelným počtem obyvatelstva s ČR, který zavedl už čtvrtý totální lockdown, vykazuje infekci necelých 9 tisíc na 100 tisíc obyvatel a 5,5 tisíce úmrtí.  

Nejsignifikantnější je ale příklad africké Tanzánie, kde katolický prezident John Magufuli hned na jaře se odvážně vzepřel požadavku WHO na zavedení lockdownu. Vláda též odmítla masové testování. Magufuli, původním povoláním biochemik, demonstrativně nechal provést testy PCR na koze, papaji a dalších artefaktech – a vyšla mu téměř u všech pozitivita, prohlásil tedy veškeré testování za nesmysl. 50milionová Tanzánie vykazuje za celý rok epidemie pouhých 0,9 infikovaných na 100 tisíc obyvatel, 21 úmrtí a poloprázdné nemocnice, zatímco všechny ostatní africké státy mají tato čísla v řádu stovek či tisíců. Lze ještě k tomuto výčtu připojit příklady z USA, kde například Kalifornie má těžký lockdown, Florida ale žádný – a jejich čísla jsou prakticky stejná. 

Suma sumárum: lockdown nemá na brzdění covidové nákazy žádný vliv, naopak existuje na základě srovnání výsledků zemí s lockdownem a bez lockdownu důvodné podezření, že lockdown covidová čísla ještě zvyšuje. To můžeme potvrdit i z našich dat na grafech ministerstva zdravotnictví, o nichž mainstream mlčí.

V předchozím roce v letních měsících, kdy život po jarním lockdownu byl celkem normální s mírnými omezeními, čísla zůstávala téměř stejná, pouze srpen zaznamenával mírný nárůst infikovaných v řádu desítek, což lze připsat zvýšenému cestování na dovolenou do zahraničí. Počet zemřelých s covidem byl statisticky zanedbatelný, 1-2 denně v celé republice. V září ale došlo k přitvrzení (povinné roušky, omezení shromažďování lidí) – a najednou čísla raketově vyskočila. V říjnu potom byl zaveden nouzový stav s lockdownem – a počty se navýšily ještě rychleji. V prosinci se nepatrně rozvolnilo, otevřely se na dobu cca 14 dnů restaurace – a čísla rostla jen mírně. Po opětném přitvrzení těsně před Vánocemi začala ale opět rychle stoupat. 

Může ještě někdo na základě těchto informací věřit, že lockdown je prostředek k zabrzdění epidemie? Přesto nám ho naši covidoví zločinci nařizují a represemi nutí jej dodržovat.

Za čtvrté

Když se neprovede lockdown, přeteče prý kapacita nemocnic, lidé budou více umírat. Ministr Hamáček mluvil dokonce o „mražácích na mrtvoly“ v ulicích a vojenských autech s rakvemi.

Je to jedna z nejpůsobivějších lží ze strany našich vládních elit. Vyvrací ji ale samotná statistika ministerstva zdravotnictví. Jde hlavně o lůžka na JIP/ARO a lůžka s kyslíkem. Těch prvních je v celé republice volných údajně 14 %, u lůžek s kyslíkem necelých 25 %. Když ale srovnáváme jejich pokles proti minulým týdnům a měsícům, který tu skutečně je, tak při tempu tohoto snižování by se kapacita naplnila až za nějaké 3-4 měsíce. V reálu ale ještě mnohem později, protože ministerstvo vykazuje též rubriku tzv. reprofilizačních kapacit – možností vyčlenit lůžka pro covidpacienty na JIP/ARO z jiných necovidových oddělení, která jsou téměř nevyužita. Těch je podle údajů ze 26. 2. pro JIP/ARO 164, u lůžek s kyslíkem 884 – a je zde uvedeno, že se plánuje další podstatné navýšení těchto reprofilizačních kapacit.

Jde tedy opět o jeden z umělých strašáků. Nelze ale popřít, že mnohé nemocnice jsou skutečně zaplněny covidovými pacienty a ozývají se hlasy některých zdravotníků, že řada jich je tam zbytečně a mohli by se léčit doma. Jenže to asi nepůjde, protože existuje od léta loňského roku Úhradová vyhláška 428/2020 Sb., která stanoví úhradu nemocnicím od pojišťoven za běžného pacienta 45.800 Kč za týden, u covidového pacienta se ale tato částka zvyšuje o 16.317 Kč, čili o 36 %. V případě pacientů na JIP se jedná u necovidového pacienta o částku 166.400 Kč za týden, u covidového se ale navyšuje o 413.448 Kč, čili o 249 procent. Vedení nemocnic má proto ekonomický zájem, aby nemocnice byly plné nemocných s covidem. Tento sprostý byznys se potom podvodně vydává za péči o naše zdraví.

Za páté

Pouze vakcína je prý schopna virus porazit, proto je žádoucí, aby se všichni nechali proočkovat.

Další kolosální manipulace našich i nadnárodních papalášů! Proč čekat až na vakcínu, když vážně nemocné je nutno léčit tady a teď!? K tomu již existuje či byla vyvinuta celá řada kvalitních léků, které mají prokazatelně pozitivní výsledky, mezi nimi především u nás známý Isoprinosine.

Proč naše zdravotnické orgány brzdí jejich distribuci a podávání nemocným pacientům? Proč se dělají takové drahoty s aktuální léčbou nemocných covidem s těžkým průběhem? Proč místo toho nutí zdravé lidi podstupovat očkování vakcínou, která byla narychlo vyrobená a o jejichž negativních účincích včetně náhlých úmrtí podává svědectví celá řada zahraničních odborníků? Proč nám zdravotnické orgány a média hlavního proudu lžou, že vakcína Pfizer a AstraZeneca je bezpečná navzdory mnoha negativním zkušenostem ze zahraničí?

Proto, poněvadž pro farmaceutické firmy představuje obrovský byznys na úkor lidského zdraví a životů. Za to by se měli naši i světoví potentáti, kteří jsou tím vinni, zodpovídat před mezinárodním tribunálem, neboť jde o zločiny proti lidskosti.

Co teď?

Nic jiného než předložit naši představu, jak řešit uměle vyvolanou koronavirovou krizi. Zastáváme názor, že covid je pes (nikoli PES pana ministra Blatného a jeho melody boys), který nic neudělá, když ho nedráždím. Především je nezbytné ihned vrátit život do normálu bez ohledu na covidová čísla: otevřít všechny obchody a podniky, poslat děti a studenty zpět do škol, otevřít divadla, kina, koncertní sály i sportovní stadiony bez omezení počtem účastníků, především pak zrušit naprosto debilní zákaz zpěvu.

Nutno také obnovit bohoslužby bez limitu počtem věřících. Musí také zmizet totálně absurdní zákaz mezilidských kontaktů a setkávání, neboť to vše odporuje přirozeným právům člověka a kdo na ně sáhne, dopouští se zločinu. Je v úplném rozporu se zdravým rozumem i s medicínskou zkušeností jakkoliv omezovat život lidí při třípromilové smrtnosti infekce covidu, když v r. 1995 při velké chřipkové epidemii byla smrtnost více než 1 procento, roku 1969 u takzvané hongkongské chřipky téměř 2 procenta – a žádné vlády život obyvatelstva neomezovaly, dokonce ani komunistické ne. 

Náležitá hygienická opatření s patřičnými omezeními patří pouze do zdravotnických a sociálních zařízení, kde může být uplatněna i povinnost roušky, respirátoru a testování. Návštěvy v LDNkách nebo v domovech seniorů se mohou redukovat pouze na nejbližší příbuzenstvo, samozřejmě za přísných hygienických opatření, rozhodně by se ale těmto klientům neměl kontakt s rodinou upírat, neboť těžce nemocný a starý člověk bez něj těžce psychicky strádá. 

Ze společnosti by se měla odstranit jako diskriminující a protiprávní všeobecná roušková povinnost, testování a trasování. O nespolehlivosti PCR testů podává svědectví mnoho lékařských odborníků. Především je nutno znovu a znovu opakovat: Pozitivita neznamená nemoc. Proto zavírat tyto lidi na 14 i více dní do domácího vězení zvaného karanténa je protiprávní a zločinné. Mnoho pozitivních ve skutečnosti žádný covid nemá, nemohou proto nikoho nakazit. Takzvané trasování potom podporuje udavačství jako za komunistického režimu. 

Co se pak stane?

Budou nemocnice přeplněny a lidé masově umírat bez lékařského ošetření? Nebudou krematoria zvládat nápor nebožtíků? Nic z toho. Dojde pouze k tomu, co je zcela normální a přirozené. Lékařskou pomoc vyhledá jenom ten, komu něco je. Zdravý člověk, jehož by jinak otestovali pozitivně na covid, by k lékaři nešel a normálně by žil. Nemocný covidem s lehkými příznaky by se léčil doma paralenem apod. jako při kterékoliv viróze s mírným průběhem, žádné zdravotnické zařízení by nevyhledával.

Pouze ten nemocný s covidem, jehož stav se nelepší a je vážnější, než se zprvu zdálo, navštíví svého lékaře, který ho vyšetří a zůstane potom na jeho zvážení, jestli poslat pacienta do nemocnice nebo do domácího léčení s účinnými a dostupnými léky na covid. V nemocnici potom ať se terapie rovněž zaměří právě na podávání těchto léků. Redukce úhradové vyhlášky znemožní potom jakýkoliv zájem provozovatelů nemocnic držet covidové pacienty na odděleních dlouho, při účinném nasazení právě těch léků, o nichž je řeč, to ani nebude nutné.  

Tak by vypadala situace, kdyby vláda okamžitě vrátila život do normálu. To není žádná nezodpovědná fantasmagorie, máme tady příklad zemí, které se za koronavirové krize vydali právě touto cestou – a mají přesně tyto výsledky (nejen zmíněné Bělorusko či Tanzánie).

Jenže ono jde o něco jiného: O sanitární tyranii a totalitu, která sleduje ekonomický zisk a politicko-ideologické zotročení lidstva novým světovým řádem – Velkým resetem, o němž tak často mluví a píše Klaus Schwab.

Proti tomu existuje pouze jediná obrana: občanský odpor a neposlušnost (věřící zajisté připojí i modlitbu).

Zdroj: protiproud.cz