Pepe Escobar, Strategic Culture: Bye Bye 1991-2022. Čas na smažení ryby NATO a mýtus o síle USA

Rok 2023 začíná kolektivním režimem NATO v režimu Absolutního šílenství, když ruský ministr obrany Šojgu oznámí, že fregata ruského námořnictva Admirál Gorškov je nyní na turné – se sadou hypersonických vizitek pana Zircona.

Turné bude zahrnovat Atlantik a Indický oceán a samozřejmě také Středozemní moře, někdejší Mare Nostrum Římské říše. Pan Zircon na lovu nemá s válkou na Ukrajině vůbec nic společného: je to znamení toho, co bude následovat, až dojde na smažení mnohem větších ryb, než je banda kyjevských psychopatů.

Konec roku 2022 skutečně zpečetil usmažení velké ukrajinské vyjednávací ryby. Nyní byla naservírována na horký talíř – a plně strávena. Moskva dala bolestně najevo, že není vůbec žádný důvod věřit „na nedohody schopné“ upadající velmoci.

Takže i taxikáři v Dacce nyní sázejí na to, kdy začne tolik opěvovaná „zimní ofenzíva“ a jak daleko zajde. Cesta generála Armageddona je jasná: totální demilitarizace a deelektrifikace na steroidech, doplněná mletím mas Ukrajinců za co nejnižší cenu ruskými ozbrojenými silami v Donbasu, dokud kyjevští psychopati nebudou prosit o milost. Nebo taky ne.

Další velkou smaženou rybou na horkém talíři na konci roku 2022 byla Minská dohoda z roku 2014. Kuchařem nebyl nikdo jiný než bývalá kancléřka Merkelová („pokus o získání času pro Ukrajinu“). Naznačuje se ne zrovna kouřící zbraň: strategií straussovsko-neokonzervativního a neoliberálně-konzervativního komba v čele americké zahraniční politiky bylo od počátku rozpoutání Věčné války v zastoupení proti Rusku.

Merkelová možná měla něco za lubem, když Rusům do očí řekla, že lže stejně jako kryptošopák Mike Pompeo, a pak lhala znovu a znovu, celá léta. To není trapné pro Moskvu, ale pro Berlín: další názorná ukázka totálního vazalství vůči Říši.

Stejně zajímavá byla i odpověď současného ztělesnění Merkura, Marii Zacharovové z ruského ministerstva zahraničí, jenž poukázala na to, že Merkelové přiznání by mohlo být použito jako konkrétní důvod – a důkaz – pro tribunál, který by soudil západní politiky odpovědné za vyprovokování rusko-ukrajinské války.

Na záznamu to zřejmě nikdo nepotvrdí. Ale to vše by mohlo být součástí vyvíjející se tajné dohody mezi Ruskem a Německem, která se připravuje a která povede k tomu, že Německo obnoví alespoň část své suverenity.

Čas na smažení ryb NATO

Mezitím místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv, jenž si viditelně vychutnává své zcela odpojené vtělení, rozšířil ságu o smažených rybách z jednání. „Poslední varování všem národům“, jak to formuloval: „s anglosaským světem nelze obchodovat, [protože] je to zloděj, podvodník, kartář, který by mohl udělat cokoli… Od nynějška se bez nich obejdeme, dokud se k moci nedostane nová generace rozumných politiků… Na Západě není nikdo, s kým bychom mohli jednat o čemkoli a z jakéhokoli důvodu.“

Medveděv osobně přednesl Si Ťin-pchingovi v Pekingu víceméně stejný scénář, a to několik dní před přiblížením, které ukončilo všechna přiblížení – mezi Si a Putinem – a které fungovalo jako jakési neformální uzavření roku 2022, přičemž rusko-čínské strategické partnerství bylo dokonale synchronizováno.

Na válečné frontě povede nová ofenzíva generála Armageddona v příštích měsících jistě k neoddiskutovatelnému faktu na místě, rozdělení mezi nefunkční černou díru neboli rump Ukrajinu na západě a Novorosii na východě.

Dokonce i MMF se již zdráhá vrhnout do černé díry další finanční prostředky. Kyjevský rozpočet na rok 2023 má – nereálný – deficit 36 miliard dolarů. Polovina rozpočtu se týká armády. Reálný deficit v roce 2022 dosahoval zhruba 5 miliard dolarů měsíčně – a nevyhnutelně se bude navyšovat.

Tymofiy Mylovanov, profesor na Kyjevské ekonomické škole, přišel s výmluvou: MMF se obává o udržitelnost dluhu Ukrajiny. Dodal, že „pokud má obavy i MMF, představte si, co si myslí soukromí investoři. Žádné „investice“ na Ukrajině nebudou. Nadnárodní supi budou za nic shrabovat půdu a jakýkoli mizerný výrobní majetek, který možna zbyde.

Pravděpodobně největší rybou, která bude v roce 2023 usmažena, je mýtus o NATO. Každý seriózní vojenský analytik, málokterého Američana nevyjímaje, ví, že ruská armáda a vojensko-průmyslový komplex představují nadřazený systém, než jaký existoval na konci SSSR, a daleko nadřazený tomu, jaký mají USA a zbytek NATO dnes.

Konečný úder ve stylu Mackinderovy teorie možnému spojenectví Německa (EU), Ruska a Číny – což je to, co ve skutečnosti stojí za zástupnou válkou USA na Ukrajině – neprobíhá podle Straussova vlhkého snu.

Saddám Husajn, bývalý imperiální vazal, byl vyměněn za jiný režim, protože chtěl obejít petrodolar. Nyní tu máme nevyhnutelný vzestup petrojüanu – „do tří až pěti let“, jak oznámil Si Ťin-pching v Rijádu: Šokovaná úcta k Pekingu tomu prostě nezabráníte.

V roce 2008 se Rusko pustilo do masivní přestavby raketových sil a 14letého plánu modernizace pozemních ozbrojených sil. Pan Zircon prezentující svou hypersonickou vizitku přes Mare Nostrum je jen malou součástí Velkého obrazu.

Mýtus o síle USA

CIA potupně opustila Afghánistán – dokonce se vykašlala na krysí linku s heroinem – jen aby se přesunula na Ukrajinu a pokračovala v hraní stejných starých rozbitých desek. CIA stojí za pokračujícími sabotážemi ruské infrastruktury – v tandemu s MI6 a dalšími. Dříve či později dojde k zpětnému úderu.

Málokdo – včetně agentů CIA – možná ví, že například New York může být zničen jediným tahem: vyhozením mostu George Washingtona do povětří. Bez mostu nelze město zásobovat potravinami a většinou potřebných věcí. Elektrickou síť New Yorku lze zničit vyřazením centrálních řídicích prvků; její opětovné sestavení by mohlo trvat rok.

I když je současná situace na Ukrajině narušena nekonečnými vrstvami válečné mlhy, stále se jedná o potyčku. Skutečná válka ještě ani nezačala. Mohla by – brzy.

Video mimo článek, ale související a hlavně poučné – Co by se stalo, kdyby vypukla jaderná válka s Ruskem:

Kromě Ukrajiny a Polska neexistuje v Evropě žádná síla NATO, která by stála za zmínku. Německo má směšné dvoudenní zásoby munice. Turecko nepošle do boje proti Rusům na Ukrajině jediného vojáka.

Z 80.000 amerických vojáků umístěných v Evropě je pouze 10 % vyzbrojeno. Nedávno jich přibylo 20 000, což není nic moc. Pokud by Američané aktivovali své jednotky v Evropě – což je samo o sobě dost směšné – neměli by kde vylodit zásoby nebo posily. Všechna letiště a námořní přístavy by byly během několika minut zničeny ruskými hypersonickými raketami – v kontinentální Evropě i ve Velké Británii.

Kromě toho by byla zničena všechna palivová centra, jako je Rotterdam pro ropu a zemní plyn, a také všechna vojenská zařízení, včetně špičkových amerických základen v Evropě: Grafenwoehr, Hohenfels, Ramstein, Baumholder, Spangdahlem, Vilseck a Wiesbaden v Německu (pro armádu a letectvo); leteckou základnu Aviano v Itálii; leteckou základnu Lajes na portugalských Azorských ostrovech; námořní základnu Rota ve Španělsku; leteckou základnu Incirlik v Turecku a stanice královského letectva Lakenheath a Mildenhall ve Velké Británii.

Všechny stíhačky a bombardéry by byly zničeny – po přistání nebo během přistání: nebylo by kde přistát, kromě dálnice, kde by byly jako kachny na odstřel.

Střely Patriot jsou k ničemu – jak se o tom přesvědčil celý globální jih v Saúdské Arábii, když se snažil vyřadit rakety Houthiů přilétající z Jemenu. Izraelská Železná kopule nedokáže vyřadit ani všechny primitivní rakety přilétající z Gazy.

Vojenská síla USA je vrcholným mýtem typu ryba k usmažení. Ve své podstatě se schovávají za proxy – jako ukrajinské ozbrojené síly. Americké síly jsou bezcenné, s výjimkou přestřelek s krocanem jako v Iráku v letech 1991 a 2003, proti vyřazenému protivníkovi uprostřed pouště bez leteckého krytí. A nikdy nezapomeňte, jak bylo NATO zcela pokořeno Talibanem.

Konečný bod zlomu

2022 skončila jedna éra: konečný bod zlomu „mezinárodního řádu založeného na pravidlech“, který byl nastolen po pádu SSSR.

Impérium se pustilo do zoufalství a vrhlo vše, co bylo v jeho silách – zástupnou válku na Ukrajině, AUKUS, hysterii na Tchaj-wanu -, aby zničilo uspořádání, které vytvořilo v roce 1991.

Odvrácení globalizace provádí samo Impérium. Od ukradení energetického trhu EU Rusku, aby nešťastní vazalové kupovali ultra drahou energii z USA, až po rozbití celého dodavatelského řetězce polovodičů a jeho násilnou přestavbu kolem sebe, aby „izolovali“ Čínu.

Válka NATO proti Rusku na Ukrajině je jen kolečkem v soukolí nové velké hry. Pro země globálního Jihu je skutečně důležité, jak Eurasie – i mimo ni – koordinuje svůj integrační proces, od BRI po rozšíření BRICS+, od ŠOS po INSTC, od Opec+ po Velké euroasijské partnerství.

Vracíme se k tomu, jak svět vypadal v roce 1914 nebo před rokem 1939, jen v omezeném smyslu. O rozšíření svého vlivu se snaží nepřeberné množství zemí, ale všechny sázejí na multipolaritu nebo „mírovou modernizaci“, jak to formuloval Si Ťin-pching, a ne na věčné války: Čína, Rusko, Indie, Írán, Indonésie a další.

Takže sbohem 1991-2022. Nyní začíná těžká práce. Vítejte v nové Velké hře na crack.

AUTOR: Pepe Escobar

ZDROJE: 1 / 2