Pandemie už navždy: Světová banka řešila Covid-19 ještě před WHO. Bankéři věděli víc než odborníci v medicíně. Plán zní jasně: Koronaviru se jen tak nezbavíme. Přeformátování světa na pochodu. O zdraví nejde. O prachy ano

Valentin Katasonov přibližuje dokument Světové banky z dubna roku 2020, podle něhož první fáze „boje proti covid-19“ potrvá do roku 2025, a pak následuje fáze číslo 2.

Z hlavních médií mají mnozí lidé dojem, že Světová zdravotnická organizace (WHO) zaujímá mezi mezinárodními organizacemi první místo v boji proti covid-19. To je částečně pravda. WHO diktuje světu, jak tento boj vést, ale má omezené praktické možnosti. Rozpočet WHO založený na příspěvcích členských států na období 2020-21 dokonce ani nedosahuje jedné miliardy dolarů (956,9 milionu USD). V posledních letech se staly dalším zdrojem financování dobrovolné dary, a ty jsou nyní hlavním pramenem příjmů WHO.

Pro roky 2020-21 je jejich podíl na financování WHO stanoven na 4,8 miliardy dolarů. Většina darů jako obvykle pochází od „dobročinného“ fondu Billa Gatese (Bill & Melinda Gates Charitable Foundation). Celkový rozpočet WHO na roky 2020-21 tak činí téměř 5,8 miliardy dolarů.

Pro představu o finančních možnostech WHO je třeba říci, že rozpočet pro celou Organizaci spojených národů (OSN) schválený na rok 2020 činil 3,07 miliardy dolarů. Na tomto pozadí se WHO jeví jako nejbohatší organizace v systému OSN. I kdybychom vzali oficiální rozpočet celé OSN (je tvořen příspěvky členských států), představuje WHO více než 30 % tohoto rozpočtu! Žádná jiná organizace v tomto systému nemá takový prospěch od neoficiálních mecenášů, jakým je Bill Gates. Přesto se současný rozpočet ve výši 5 miliard dolarů jeví jako žalostně malý ve srovnání s penězi potřebnými na záchranu lidstva před nemocí covid-19.

Státní podpora pandemie

Náklady na konkrétní opatření v boji proti koronaviru by samozřejmě měly nést státy, nikoliv mezinárodní organizace. Některé státy jsou v této otázce skutečně velkorysé. Například USA: Na jaře vyčlenilo americké ministerstvo financí na boj proti koronaviru a zmírnění sociálních a ekonomických dopadů pandemie 2,2 bilionu dolarů. Amerika však má tiskařský lis: Federální rezervní systém (FED) vytiskl další biliony a „půjčil“ je americkému ministerstvu financí. Pokud vezmeme v úvahu další ničím nepodložené biliony vytisknuté FEDem a zapůjčené přímo americké ekonomice, celková suma vržená na záchranu před koronavirem v USA činila 6 bilionů dolarů. (30 % HDP země).

Většina zemí světa takový magický stroj na peníze nemá. WHO dusí chudé a nejchudší země pandemií strachu, ale uděluje jim pouze „rady“ a posílá „směrnice“.

A tak do hry vstupují některé instituce, které zdánlivě nemají s epidemiemi, pandemiemi ani medicínou nic společného, ale situují se do role zachránců lidstva. Mám na mysli MMF a Světovou banku (SB). Tam jsou zvyklí pracovat s velkými penězi. Ještě nedávno byly od medicíny a zdravotnictví daleko, ale v roce 2020 došlo k revolučnímu zvratu. Netýkal se však medicíny obecně, ani všeobecné zdravotní péče – ale pouze covid-19.

Mezinárodní měnový fond poskytl jednaosmdesáti zemím půjčky ve výši téměř 100 miliard dolarů na řešení následků pandemie koronaviru. Oznámila to 29. září výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová. Mezi příjemce peněz MMF patří země Asie, Afriky, Latinské Ameriky a postsovětské země. Například na konci května bylo rozhodnuto přidělit Ukrajině další úvěrovou tranši ve výši přibližně 5 miliard dolarů. Podle požadavků MMF by měla být tranše použita za účelem „odstranění následků pandemie v ukrajinské ekonomice“. Na stejný účel vyčlenil MMF 375 milionů dolarů Uzbekistánu. O tomtéž tématu jednal MMF také s Běloruskem a navrhl půjčku ve výši 900 milionů dolarů, ale k realizaci nedošlo. Politické důvody se pro MMF ukázaly být důležitější než hrozba covid-19 v Bělorusku.

Celkově se však úvěrová činnost MMF pod hlavičkou boje proti covid-19 omezuje na financování opatření k odstranění následků koronaviru a zmírnění hospodářské krize v členských zemích. Boj s nemocí covid-19 v lékařském smyslu MMF nezajímá.

Bankéři v roli „spasitelů“

Ovšem Světová banka (SB) na sebe naopak vzala břemeno přímého boje proti pandemii, přestože stejně jako MMF uvedla, že její prioritou bude řešení následků pandemie a zmírnění hospodářské krize. Na jaře roku 2020 byl obrat SB k novým výzvám ještě strmější než u MMF. Koneckonců, nové úkoly jsou pro banku velmi neobvyklé, týkají se medicíny, epidemiologie, léků, očkování, karanténních opatření, testování populace atd.

Pod Světovou bankou je třeba rozumět Skupinu Světové banky, která kromě své hlavní instituce, Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj (IBRD), zahrnuje také Mezinárodní asociaci pro rozvoj (IDA), Mezinárodní finanční korporaci (IFC) a Agenturu pro mnohostranné investiční záruky (MIGA). V květnu prezident Skupiny Světové banky David Malpass hrdě oznámil: „Skupina Světové banky rychle a rozhodně zahájila operace reakce na mimořádné události ve stovce zemí světa a použila mechanismy, které umožňují ostatním donorům tyto programy operativně rozšířit. Aby ekonomika opět rostla, musíme usilovat o rychlou a pružnou reakci, která by řešila naléhavé problémy ve zdravotnictví, poskytovala peněžní a jinou škálovatelnou podporu na ochranu chudých vrstev, podporovala soukromý sektor, zvyšovala odolnost ekonomiky vůči otřesům a urychlovala její obnovu.“

Na internetových stránkách skupiny SB je toto prezidentovo prohlášení doplněno některými podrobnostmi: ve stovce zmíněných zemích žije 70 % světové populace. Devětatřicet z této stovky zemí se nachází v subsaharské Africe. Téměř třetina všech projektů je realizována v zemích postižených nestabilitou a konflikty (Afghánistán, Čad, Haiti, Niger). Do začátku října vzrostl počet zemí, kterým Světová banka pomáhá v boji proti covid-19, respektive jeho následkům, na 111.

A také: „Od března poskytla bankovní skupina zemím rekordní objem pomoci, aby jim pomohla chránit chudé a zranitelné, posílit zdravotnické systémy, podpořit soukromý sektor a urychlit hospodářské oživení. Tato pomoc, největší a nejrychlejší program reakce na krizi v historii skupiny bank, byla významným milníkem při plnění závazku skupiny bank poskytnout během 15 měsíců 160 miliard dolarů ve formě grantů a finanční podpory.“ 

Výše uvedená částka 160 miliard byl závazek skupiny SB na období od dubna 2020 do 30. června 2021. Abychom pochopili, jak velká je tato částka pro SB, uveďme několik čísel. V roce 2018 se skupina potýkala s akutním nedostatkem finančních zdrojů. Bylo rozhodnuto zvýšit vložený základní kapitál IBRD a IFC o 13 miliard dolarů. Jak se uvádí na internetových stránkách Světové banky, „po opatřeních, která byla 21. dubna 2018 schválena, se očekává, že průměrný roční objem prostředků, které budou k dispozici všem finančním institucím ve skupině Světové banky, bude činit 100 miliard USD. Z toho budou mít prospěch všichni členové bankovní skupiny bez ohledu na výši jejich příjmů.“

Během následujících patnácti měsíců byly na frontu covid-19 hozeny všechny peníze SB. Je čas přejmenovat Světovou banku na Světový fond boje proti covid-19! Ze slíbené částky bylo 12 miliard dolarů okamžitě vyčleněno na financování nákupu a distribuce vakcín proti koronaviru covid-19. Přislíbené peníze jsou od dubna 2020 pravidelně vypláceny.

Projekt nekonečné pandemie

Zamysleme se:

Světová banka byla založena před 76 lety na konferenci v Bretton Woods. V této organizaci se nikdy nerozhoduje ukvapeně, jakákoli improvizovaná rozhodnutí jsou vyloučena. Každá záležitost se připravuje obvykle několik let. Tudíž náhlé zapojení Světové banky do boje proti covid-19 má všechny znaky „předem připravené improvizace“.

První oficiální dokument SB o covid-19 se nazývá Program strategické připravenosti a reakce na covid-19. Tento šedesátistránkový dokument je datován 2. dubna 2020. Na titulní straně je uveden podtitul, z něhož vyplývá, že je popsána pouze první fáze programu, při níž má být realizováno 25 projektů.

Na první pohled zaujme, že dokument je důkladně vybroušený; znám mnoho jiných dokumentů SB, jejichž kvalita není příliš dobrá. Zvláště překvapivé je, že se dokument dotýká mnoha otázek, které jsou mimo kompetence profesionálních finančníků, bankéřů, specialistů na projektové řízení a právníků (takové je profesní složení zaměstnanců SB). Jde o otázky týkající se virologie, epidemiologie, očkování atd. Příprava takového dokumentu musela začít nejpozději v roce 2019. A jeho tvůrci obdrželi určitý druh vstupních údajů (které nemohly být v té době k dispozici) a zadání, které definuje, jaký by měl být výstup. V dokumentu jsou „freudovská přeřeknutí“, která posilují tvrzení, že „improvizace“ byla připravena předem.

Zde je úryvek ze str. 6 dokumentu: „Dne 3. března 2020 vyzvala správní rada Skupinu Světové banky, aby přijala naléhavá opatření na podporu členských zemí v jejich úsilí v boji proti pandemii covid-19. Rada rovněž rozhodla o zřízení fondu rychlé reakce na covid-19 ve výši 12 miliard dolarů, který má pomoci klientským zemím IDA a IBRD v boji proti globální pandemii a jejím následkům.“

Takže, 3. března 2020 – doslova pár dnů po zjevení covidu – Světová banka (vzdálená lékařské tématice) již operovala s termíny „pandemie covid-19“ a „globální pandemie“. A teď pozor! Slovo „pandemie“ vyslovila WHO až 11. března, tedy o osm dní později. Světová banka předběhla WHO… WHO, Světová banka, MMF a další mezinárodní organizace připravily samozřejmě představení s covid-19 předem a koordinovaně, ale něco se pokazilo a Světová banka skočila na scénu dříve, než se dramaturgové dohodli.

Ve zprávě je však ještě jeden přešlap SB, který stojí za pozornost. Dnes je velmi aktuální otázka: Kdy skončí pandemie? Politici, státníci a odborníci podávají své vlastní přemoudřelé verze odpovědí. A i zatvrzelí pesimisté slibují, že skončí maximálně v roce 2022. Mýlí se! SB počítá s něčím docela jiným.

Na první straně výše uvedeného dokumentu je černé na bílém: Datum ukončení první fáze programu je březen 2025. Tatáž zpráva na str. 13 uvádí, že po vyčerpání 160 miliard dolarů do poloviny roku 2021 přidělí Světová banka v následujících dvou letech (do poloviny roku 2023) na boj proti covid-19 dalších 180-200 miliard dolarů. Zvláštní obchod! Pandemií vyděšení klienti Světové banky se nestarají o to, za jakých podmínek jim budou půjčky poskytnuty. Je to jako mluvit o penězích, když řádí mor!

Opakuji, že zpráva SB popisuje pouze první fázi celého projektu, která potrvá do jara 2025. Je třeba vzít v úvahu, že potom nastane druhá fáze. Pro Světovou banku se covid-19 stává „věčným“ problémem. Lidé se „pandemie“ koronaviru jen tak nezbaví – z důvodů, které nemají nic společného s medicínou, epidemiologií ani virologií.

S bankami však ano.

Autor: Valentin Jurijevič Katasonov – pôsobil ako konzultant pri OSN, poradca MMF a posledné roky ako profesor na Moskovskom inštitúte medzinárodných vzťahov MGIMO.

Zdroj: katehon.com
Preklad: protiproud.cz