Okamura: Krádež desetiletí! Fialova vláda patří před soud. To samé si myslí osm z deseti občanů!

Krádež desetiletí. Tak Tomio Okamura nazval okrádání českých občanů na cenách elektřiny, které napáchala Fialova vláda. Mělo by se podle něj uvažovat, zda někdo z vlády za toto nepatří před soud.

Podle Eurostatu, evropského statistického úřadu, čeští občané i ve druhém pololetí roku 2022 v přepočtu na paritu kupní síly platili nejvyšší ceny za energie v celé Evropě. O čem to vypovídá?

Za toto okradení českých občanů patří podle mého názoru Fialova vláda před soud. Myslím si, že se jedná o krádež minimálně desetiletí a na předražených energiích si někdo pěkně namastil kapsy. Vysoké ceny elektřiny a plynu jsou rovněž hlavní příčinou rekordní míry inflace v České republice, která je opět jednou z nejvyšších v Evropě. Fialova česká vláda pro snížení cen energií neudělala prakticky nic a špatně provedené a opožděné zastropování cen nepřineslo žádné pozitivní dopady. Naopak vládám Maďarska, Polska, Slovenska či Chorvatska se podařilo díky vhodně zvoleným regulačním opatřením udržet ceny kilowatthodiny elektřiny pod úrovní dvaceti eurocentů a ceny kilowatthodiny plynu pod pěti eurocenty.

Což je v případě elektřiny polovina a v případě plynu čtvrtina české ceny! Fialova nekompetentní a škodlivá vláda musí skončit! I proto pořádáme ve středu 24. května demonstraci od 15.30 v Liberci na Soukenném náměstí, kde mohou lidé podepsat i petici za demisi Fialovy vlády. Samozřejmě na demonstraci vystoupím i já osobně a těším se na setkání s lidmi!

Čeští občané i firmy platili v tomto období za jednu kilowatthodinu silové elektřiny 38 eurocentů, což byla v absolutních číslech čtvrtá nejvyšší cena v Evropě, a po přepočtu na kupní sílu, spolu s Rumunskem, dokonce cena v rámci Evropy nejvyšší.

Ceny plynu pro domácnosti se vloni ve druhém pololetí v České republice zvýšily meziročně nejvíce ze všech zemí Evropské unie! Růst činil 231 procent, zatímco například na Slovensku dosáhl 18 procent a byl druhý nejnižší v Unii! Pokud se cena vyjádří v eurech, nejlevnější plyn měly domácnosti v Maďarsku.

Též v případě elektřiny patřil cenový nárůst při porovnání mezi druhými pololetími 2021 a 2022 k těm nejvyšším v Unii. Růst meziročně dosáhl 97 procent a byl druhý nejvyšší v EU, hůře na tom už byly jen domácnosti v Rumunsku (+112 %). Třetí největší růst vykázali v Dánsku (+70 %). Naopak nejméně elektřina zdražila v Lucembursku, kde růst činil pouhá tři procenta. V Nizozemsku (–7 %) a na Maltě (–3 %) pak elektřina dokonce ve srovnání s druhým pololetím 2021 zlevnila.

Nicméně premiér Petr Fiala řekl, že čísla Eurostatu nesedí, a ohradil se proti nim i ČEZ…

Ekonom a statistik Lukáš Kovanda řekl, že jen těžko si lze představit, jakou „minelu“ by musel Eurostat, případně Český statistický úřad učinit, aby se zmýlily natolik, že rozdíl bude desetinásobný. Těžko si lze představit přehmat, jenž by je dovedl k desetinásobnému nadhodnocení růstu cen v ČR v porovnání s dalšími zeměmi středoevropského regionu. Ostatně to, že máme vyšší ceny než v sousedních státech, vidíme všichni.

Jak chcete snížit ceny energií vy?

Je nutné zastropovat ceny elektřiny na nízké úrovni přímo u jejích domácích výrobců a výrazně snížit i cenové stropy pro spotřebitele. To předpokládá získat plnou kontrolu státu nad největším domácím producentem elektřiny, společností ČEZ, a převzít plnou odpovědnost za proces výroby, distribuci a prodej elektřiny.

Velký rozruch mezi českými občany vyvolala otázka dovozu ukrajinského obilí. Jak se k této věci stavíte?

Hnutí SPD podporuje zákaz dovozu zdraví škodlivých ukrajinských zemědělských produktů do České republiky a ochranu zdraví českých občanů a zájmů českých zemědělců. Česká vláda bohužel nemíní na rozdíl od vlád Polska, Maďarska či Slovenska uvalit zákaz na dovoz nekvalitního a zdraví škodlivého ukrajinského obilí, které může obsahovat v Evropské unii zakázané pesticidy, jak již prokázaly některé kontroly právě v sousedních zemích České republiky.

Vláda ale svůj postoj zdůvodňuje nutností dodržovat podmínky jednotného trhu Evropské unie…

Je tedy evidentní, že česká vláda upřednostňuje zájmy Evropské unie a jejích institucí před zájmem na ochraně zdraví českých spotřebitelů. Ukrajinské obilí se navíc do zemí EU nyní vyváží bez celních přirážek, přestože Ukrajina není členským státem Evropské unie, což výrazně poškozuje i naše domácí zemědělce. Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha v této souvislosti uvedl, že zásoby obilí jsou po dovezení ukrajinské pšenice do České republiky příliš vysoké, zatímco jeho kvalita je nízká.

Navíc hrozí, že mnohem kvalitnější české obilí nebude už možné ani uskladnit. Pokud k tomu dojde, může se stát, že si čeští občané budou nuceni kupovat méně kvalitní mouku a pečivo z ukrajinského obilí, zatímco čeští zemědělci budou muset svou úrodu spálit. Celá tato situace je tak dalším přímým důkazem toho, jak škodlivé jsou zásahy Evropské unie do záležitostí jejích členských států a jaké negativní dopady má tzv. společná zemědělská politika Evropské unie.

V minulém týdnu byly v Poslanecké sněmovně v závěrečném třetím čtení stranami vládní koalice a hnutím ANO schváleny podstatné změny obranné legislativy. Hnutí SPD bylo jediným subjektem, jehož poslanci hlasovali proti těmto změnám zákonů navržených Fialovou vládou a ministryní Černochovou. Proč jste se rozhodli takto?

Tyto zákony mimo jiné zvyšují pravděpodobnost zapojení občanů České republiky do válečného konfliktu mimo území naší země. Podle SPD je ale hlavním úkolem Armády ČR zajistit obranu České republiky. Nesouhlasili jsme ani se zavedením institutu tzv. předurčení pro doplnění ozbrojených sil do branného zákona, který rovněž výrazně usnadní mobilizaci a vyslání českých občanů do vojenských operací v zahraničí. To samé platí i o zkrácení lhůty od doručení povolávacího rozkazu k nástupu na vojenské cvičení nebo operační nasazení na pouhé tři dny. Ve všech těchto případech se jedná o civilisty nepatřící k profesionálním příslušníkům Armády České republiky i jejích aktivních záloh.

Poslanci hnutí SPD hlasovali i proti vládnímu návrhu zákona o financování armády, který zavádí, aby nebylo možné celkový objem rozpočtu na obranu snížit ročně pod 2 % hrubého domácího produktu. Jedná se tedy o navýšení v mnoha desítkách miliard ročně oproti současnému stavu. Vy snad nejste pro obranyschopnost naší země?

Ne, tak to není. Hnutí SPD podporuje modernizaci naší armády. V tomto případě ale jde o velmi nestandardní legislativní opatření, zejména v době, kdy vinou vlády enormně roste státní dluh a kdy je třeba pomáhat hlavně českým občanům, kterým se razantně propadá životní úroveň. Navíc je zde důvodné riziko toho, že resort obrany takto ohromné finanční prostředky nestihne rozumně investovat v souladu se skutečnými potřebami armády a obranyschopnosti našeho státu. To by bylo neomluvitelné plýtvání penězi českých daňových poplatníků, nemluvě o značných rizicích korupce velkého rozsahu při armádních nákupech ze zahraničí.

Jak si tedy představujete, že by měly probíhat zbrojní zakázky?

Podle hnutí SPD by měl být postup přesně opačný: stanovit priority, aktualizovat vojenské obranné dokumenty, zjistit, co se dá v daném kalendářním roce nakoupit a v jakých cenách, a až podle toho sestavit obranný rozpočet, samozřejmě se silným zapojením domácího obranného průmyslu a hlavním úkolem armády musí být zajištění obrany území a obyvatel České republiky.

Pokud se bavíme o obraně a zbraních, připomněl bych jen aktualitu, že vojenské výdaje USA dosáhly v roce 2022 celkem 877 miliard dolarů (18,8 bilionu korun), tedy 39 procent celkových světových vojenských výdajů. Washington v současnosti zbrojí třikrát více než v pořadí druhá Čína. Asi kvůli vývozu demokracie a lidských práv…

Prezident Pavel po jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem vyzval, aby byly do konce letošního roku zahájeny přístupové rozhovory s Ukrajinou o jejím členství v Evropské unii. Jak se ke vstupu Ukrajiny do EU stavíte vy?

Přistoupení Ukrajiny k Evropské unii, přestože pro to nesplňuje ani ty základní podmínky, a to dlouhodobě bez ohledu na aktuálně probíhající válečný konflikt, znamená zásadní ekonomické i bezpečnostní riziko pro všechny členské státy Evropské unie, přičemž Česká republika by patřila mezi takto nejvíce ohrožené země. Odmítám vstup Ukrajiny do EU i do NATO.

Tento týden jste oznámili, že se SPD nebude ve volbách spojovat s těmi subjekty, které podporují členství ČR v Evropské unii a podporují politiku Bruselu. Koho máte konkrétně na mysli?

Například strana PRO pana Rajchla je prounijní, je pro členství České republiky v Evropské unii, a podporuje tak politiku Bruselu, což veřejně tento měsíc řekl předseda PRO pan Rajchl. Místopředseda PRO Petr Vacek řekl, že se velmi hlásí k členství v NATO. Ten také o Evropské unii řekl, že nemá cenu vystupovat z něčeho, co potřebujeme. Strana PRO tedy podporuje politiku Evropské unie a NATO. Stejně tak hnutí ANO podporuje Evropskou unii, členství v EU a odmítá referendum o vystoupení ČR z EU. Hnutí SPD je tedy jediná vlastenecká euroskeptická síla, která prosazuje referendum včetně referenda o vystoupení z EU. Jednáme o další spolupráci s Trikolorou, která se osvědčila v komunálních volbách.

Příští rok budou volby do Evropského parlamentu, do zastupitelstev krajů a do Senátu. Cílem hnutí SPD pro všechny tyto volby je zvýšit své zastoupení měřené počtem získaných mandátů ve všech těchto orgánech. Základním a nezbytným předpokladem pro splnění tohoto cíle je stabilní programové směřování hnutí, jehož základem je kritický postoj k členství České republiky v Evropské unii, které v současné době považujeme z hlediska národních, politických a ekonomických zájmů našeho státu a jeho občanů za jednoznačně škodlivé. Proto nemůže hnutí SPD uzavírat předvolební koalice se subjekty, které naopak členství České republiky v Evropské unii podporují a jejichž zástupci v Evropském i českém Parlamentu hlasují pro nařízení a směrnice Evropské unie poškozující Českou republiku. Stejně tak se nemůže SPD spojovat se stranami podporujícími členství ČR v Evropské unii a dávat prostor na svých kandidátních listinách subjektům a lidem, jejichž deklarovaným cílem je poškození a oslabení našeho politického hnutí. Stěžejním cílem SPD je účast ve vládě po nejbližších volbách do Poslanecké sněmovny, abychom mohli realizovat náš politický program.

ZDROJ