Očkování proti covidu – Nejen lékařská aféra, ale také podvod na finančním a kapitálovém trhu

Pojišťovny brzdí nápor svých klientů (nebo příbuzných zesnulých klientů) tím, že se snaží dokázat, že „negativa“ a úmrtí způsobená vakcínami proti covidu nejsou kryta standardními pojistkami. Kupodivu pojišťovny mají tendenci klasifikovat úmrtí po injekcích vakcínami proti covidu jako… sebevraždy, šokuje ve svém článku profesor Valentin Jurijevič Katasonov.

Asi před dvěma lety dali farmaceutičtí regulátoři zelenou takzvaným covidovým vakcínám, což jsou vlastně experimentální preparáty, které neprošly celým cyklem klinických studií. 

Stávající zákony ve Spojených státech, Evropské unii a dalších zemích umožňují možné použití takových preparátů pouze za následujících podmínek.

Za prvé, existují důkazy, že vedlejší účinky očkování nepřekročí rozumné meze.

Za druhé, úplné informování osoby o možných důsledcích vakcinace.

Za třetí, rozhodnutí člověka očkovat se na dobrovolném základě.

Za čtvrté, garance od organizátorů očkování, že v případě vzniklých negativních následků injekce dostane dotyčná osoba odškodnění.

Všechny tyto podmínky byly hrubě porušeny. Zde se pozastavím pouze u jedné podmínky – povinnosti kompenzace za škodu na zdraví a životě očkovaného.

Ve Spojených státech a v EU se před začátkem „pandemie 2020“ provádělo očkování proti mnoha nemocem a infekcím, ale pomocí preparátů, které byly skutečnými vakcínami a nikoli experimentálními produkty. A i při tomto očkování mohlo dojít k nežádoucím účinkům, občas i smrti. 

Byly pokryty ze tří hlavních zdrojů. 

Za prvé z plateb společností zabývajících se zdravotním a životním pojištěním. 

Za druhé ze zvláštních státních fondů. 

Za třetí  na úkor farmaceutických společností. Někdy farmaceutické společnosti vyplácely peníze přímo oběti nebo jejímu příbuznému (pokud očkovaná osoba zemřela) prostřednictvím soudu.

V roce 1986 schválil Kongres USA zákon o očkování (celý název: National Children’s Vaccine Injury Act, NCVIA), který chránil společnosti před soudními spory. Z každého očkování museli zaplatit 75 centů do nového fondu, který akceptoval nároky občanů. 

V roce 1988 byl založen program NVICP (National Vaccine Injury Compensation Program). 

Pokrývá rizika 15 dětských vakcín a také vakcíny proti chřipce. Za dobu existence programu bylo vyplaceno 4,1 miliardy dolarů. Hlavní část odškodnění připadla na krytí škod za 520 smrtelných případů. Typické odškodnění za smrt je 250 000 dolarů (za smrt dětí byly dvě rekordní platby – 32 milionů a 38 milionů dolarů).

Vyplácení odškodnění obětem a příbuzným zesnulých bylo vždy pomalé. Za více než tři desetiletí programu NVICP dostali Američané miliardy dávek různých vakcín (celkem asi 70 druhů preparátů proti různým patogenům), ale celkový počet příjemců kompenzací je docela skromný – 6600.

A pak začala éra „pandemie“ a „očkování covid-vakcínami“. Americký informační systém VAERS, vytvořený za účelem shromažďování dat o negativních důsledcích očkování, vykázal ve Spojených státech explozivní nárůst počtu hlášení o „negativech“.

Astronomická škála vedlejších účinků a úmrtí způsobených očkováním však nevedla ke zvýšení kompenzačních plateb za vzniklé škody.  Očkování proti covidu nespadá do působnosti programu NVICP. Američtí právníci vysvětlují, že existuje speciální program na krytí škod způsobených covidovými vakcínami – CICP (Countermeasure Injury Compensation Program), který byl zaveden Zákonem o veřejné připravenosti a pohotovosti k nouzovým situacím (Public Readiness and Emergency Preparedness Act, PREPA). 

Na začátku listopadu 2021 v portfoliu CICP bylo 5242 žádostí.Z toho 2297 žádostí souviselo s očkováním proti COVID, ale z toho bylo vyhověno pouze jedné (!!!) žádosti nároku o kompenzaci náhrady škody. Nebude tedy přehnané konstatovat, že americká vláda odmítá krýt škody způsobené covidovými vakcínami.

Tím více nechtějí hradit škody farmaceutické firmy. Ve smlouvách o dodávkách svých preparátů předepisují podmínky, podle kterých kupující (příjemce) vakcíny nemůže u farmaceutické společnosti uplatňovat nároky v případě vzniklých „negativ“ při použití jejich produktů.

Zůstávají ještě pojišťovny, které se zabývají zdravotním a životním pojištěním. 

Od začátku „pandemie“ a očkovací kampaně jsou zmatení: počet pojistných událostí souvisejících s nemocemi a úmrtími na COVID-19, úmrtími a dalšími vedlejšími účinky v důsledku vakcinace jdou mimo měřítko. Počet žádostí o náhradu škody obdržených pojišťovnami exponenciálně roste. 

Například Aegon je jednou z předních nadnárodních pojišťoven specializujících se na životní pojištění, penzijní připojištění a správu aktiv. V roce 2020 obdržela nároky na náhradu škody v důsledku smrti na 31 milionů USD a v roce 2021 – na 111 milionů USD. Nárůst 3,6krát. 

Pojišťovny brzdí nápor svých klientů (nebo příbuzných zesnulých klientů) tím, že se snaží dokázat, že „negativa“ a úmrtí způsobená vakcínami proti covidu nejsou kryta standardními pojistkami.

Kupodivu pojišťovny mají tendenci klasifikovat úmrtí po injekcích vakcínami proti covidu jako… sebevraždy. Pokrýt škody, v případě pokud se prokážou známky sebevraždy, je téměř nemožné. Úmrtí tohoto druhu nepatří ke klasickým pojistným událostem (smrt v důsledku nemoci, úrazu, apod.) a za takové případy se nevyplácí pojistné plnění.

V září loňského roku zveřejnily zahraniční právní weby článek s názvem „Platí životní pojištění za sebevraždu? (Does Life Insurance Pay for Suicidal Death?). Zdá se mi, že článek dává pojistitelům tipy, jak se vypořádat s požadavky veřejnosti požadující zadostiučinění za smrt příbuzných.

První případ tohoto druhu se odehrál ve Francii na konci loňského roku. 

Bohatý, postarší podnikatel z Paříže (jméno média neuvedla) zemřel na následky injekce „vakcíny proti covidu“. Tento milionář měl životní pojistky na velké částky (ve prospěch dětí a vnoučat). Příbuzní požádali pojišťovnu o odškodnění a byli odmítnuti. 

Byl to dosti vzácný případ, kdy lékaři nezpochybňovali příčinnou souvislost mezi injekcí a smrtí, vše bylo příliš zřejmé. Argumentem pojistitele při odmítnutí bylo to, že pojistná smlouva nepočítá s takovým případem, jako je použití experimentálních léků klientem. Spor se dostal až k soudu. K případu se připojili zkušení právníci a dovedli argumentaci pojistitele do finálního závěru: smrt dotyčného klienta by měla být kvalifikována jako sebevražda. Soud se přiklonil na stranu pojišťovny. 

Zde je úryvek z verdiktu soudu: 

„Vedlejší účinky experimentální vakcíny se zveřejňují a zesnulý nemohl tvrdit, že o tom nic nevěděl, když vakcínu dobrovolně užil. Ve Francii neexistuje žádný zákon ani nařízení, které by vyžadovalo, aby se očkoval. Proto je jeho smrt v podstatě sebevražda.“

Dále: 

„Soud uznává pozici pojistitele, který s ohledem na údajné vedlejší účinky, včetně smrti, oprávněně považuje účast [zesnulého] v experimentu třetí fáze… za dobrovolné přijetí smrtelného rizika nekrytého smlouvou a právně uznaném sebevraždou. Rodina podala odvolání. Postoj pojistitele je však uznáván jako přesvědčivý a smluvně správný, protože toto známé fatální riziko je právně považováno za sebevraždu, protože klient byl upozorněn a souhlasil s tím, že dobrovolně podstoupí riziko smrti, aniž by k tomu byl nucen nebo to byla povinnost“.

Takže to je takový nečekaný, ale právně zdůvodněný závěr současného očkování proti covidu experimentálními preparáty: ten, kdo se rozhodne nechat si píchnout injekci, spáchá ve skutečnosti pokus o sebevraždu. Osoby, které spáchají sebevraždu pomocí injekcí, zbavují své příbuzné práva na pojistné plnění a pokud jsou zesnulí křesťané, zbavují se zároveň práva být pohřbeni na křesťanském hřbitově.

Pojišťovnictví je dnes ve složité situaci. Na čí straně hraje? Na straně Big Pharma nebo na straně své mnohamilionové klientely, zvyklé na zavedené smlouvy o životním a zdravotním pojištění? 

Pro pojišťovny je nebezpečné hrát na straně farmaceutických společností, protože pojišťovny začnou ztrácet zákazníky. Mezi pojišťovacím byznysem a Big Pharma již vzniklo napětí. Pojišťovny tlumeně deklarují svou nespokojenost s tím, že Big Pharma vytváří ultravysoká rizika pro život a zdraví lidí, ale zároveň nepřebírá žádnou odpovědnost za škody.

Bývalý finanční guru investiční firmy Blackrock & Hedge Fund Edward Dowd nedávno učinil rezonující prohlášení. 

Má podezření, že mezi Big Pharma a americkým farmaceutickým regulátorem FDA existuje neformální vztah, který vedl k masivním podvodům. FDA umožňuje, aby se na trh dostaly vakcíny, které způsobují nepřijatelně vysoké škody očkovaným. Současné „vakcíny proti covid“ (podle Dowda) „nejsou jen medicínskou aférou, je to také podvod na trhu financí a kapitálu“. 

Dowd věří, že farmacie by měly být jedním z nejvíce regulovaných sektorů americké ekonomiky. Pokud se v tomto odvětví udělá pořádek, může se ukázat, že výrobce vakcín proti covidu (společnosti Pfizer a  Moderna) bude čelit osudu Enron Corporation. Tato nechvalně známá americká energetická korporace zkrachovala v roce 2001 po odhalení řady velkých podvodů spáchaných jejími vrcholovými manažery, kteří jednali v tajné dohodě s řadou vládních úředníků.

Autor: Valentin Jurijevič Katasonov – pôsobil ako konzultant pri OSN, poradca MMF a posledné roky ako profesor na Moskovskom inštitúte medzinárodných vzťahov MGIMO.

Zdroj: Fond strategickej kultúry
Preklad: pokec24.cz