Ochrana médií? Spíše naopak! Stovky francouzských médií bijí na poplach. Proti Bruselu

Ještě letos by mohl vstoupit v platnost tzv. Evropský akt o svobodě médií (EMFA), který má podle Evropské komise za cíl chránit svobodu a pluralitu médií v EU. Jenže podle francouzských novinářů by měl zákon v současné podobě přesně opačné vyznění a jeho přijetí by mohlo vést k cenzuře.

O tom, jaké články a jaká média by porušovaly či neporušovaly pravidla, by přitom rozhodovaly velké světové vyhledávače a sociální platformy na základě svých algoritmů a svého údajně objektivního systému „měřítka důvěryhodnosti“. Přes 500 francouzských médií se tak postavilo proti.V dubnu by měl vstoupit v platnost tzv. Evropský akt o svobodě médií (EMFA), který byl schválen Evropským parlamentem a Radou dne 15. prosince 2023 poté, co jej Evropská komise předložila dne 16. září 2022. Ten „akt“ by měl podle Evropské komise chránit svobodu a pluralitu médií v době, kdy se v oblasti médií a informací „objevují znepokojivé trendy“.

„Evropský akt o svobodě médií zavede nový soubor pravidel na ochranu plurality a nezávislosti sdělovacích prostředků v EU. Zajistí, aby média – veřejnoprávní i soukromá – mohla na vnitřním trhu EU snadněji působit přes hranice, bez zbytečného tlaku a s ohledem na digitální transformaci mediálního prostoru,“ uvádí k EMFA Evropská komise s ohledem na údajné snahy o ovládnutí médií politickou mocí například v Maďarsku, nebo o šíření dezinformací.

Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků by měl chránit redakční nezávislost, novinářské zdroje a zajistit nezávislé fungování veřejnoprávních médií. Měl by také zvýšit transparentnost vlastnictví médií a chránit média před neoprávněným odstraňováním obsahu online ze strany velmi velkých online platforem. Za tímto účelem má být zřízena nová nezávislá Evropská rada pro mediální služby složená z vnitrostátních mediálních orgánů, které bude pomáhat sekretariát Evropské komise.

Finančně by se měla podporovat tzv. „demokratická média se zaměřením na investigativní žurnalistiku“ a veřejnoprávní média. Celý tento „evropský akt“ by měl být založen na měřítku důvěryhodnosti, což je monitor vytvořený organizací Reportéři bez hranic, v kombinaci s algoritmy sociálních médií a vyhledávačů. Všechna evropská média by tak byla „oznámkována“ na škále „důvěryhodnosti“.

Velké nadnárodní firmy jako Google, Microsoft, Facebook a další by tak vlastně měly rozhodující slovo v hodnocení evropských médií. „Poskytovatelé rozsáhlých on-line platforem by měli poskytnout funkci, která umožní poskytovatelům mediálních služeb prohlásit, že splňují určité požadavky,“ píše se v návrhu schváleného „aktu“ s tím, že tyto platformy se mají opírat o standardy JTI (Iniciativa za důvěru v žurnalistiku), které vytvoří Reportéři bez hranic.

Evropský akt o svobodě médií se zároveň propojuje se Zákonem o digitálních službách (DSA), který už je v platnosti od roku 2023 a který upravuje práva a povinnosti digitálních platforem. Zjednodušeně řečeno, čím lepší skóre ve standartu JTI, tím spíše se články z určitých médií zobrazí na sociální síti a ve vyhledávači. Média tak budou závislá na přístupu světových platforem, které jsou ve většině americké, a ocitnou se v prostředí cenzury a autocenzury s cílem získat co nejlepší rating. Tento zákon o svobodě médií by se měl po definitivním přijetí vztahovat na všechna evropská média.Proti EMFA se nyní postavilo více než 500 francouzských médií, podle kterých by tento „akt“ v současné podobě, aplikovaný stejně na všechny státy EU, ve skutečnosti svobodu a pluralitu médií omezil. „Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků má vytvořit evropský rámec pro svobodu tisku a nezávislé zpravodajství. Pro evropské instituce je cílem reagovat na situaci v některých tzv. neliberálních členských státech EU, kde jsou svoboda a nezávislost fakticky zpochybňovány, zejména praktikami politické moci. Evropa se přitom snaží zlepšit situaci i v ostatních členských státech, a to uzákoněním obecných zásad a společných postupů, které jsou přímo použitelné v 27 zemích Unie,“ vysvětlují francouzští novináři ve svém otevřeném dopisu.

„Současný text, který byl připraven rychle, bez jakéhokoli zkoumání situace v jednotlivých zemích a bez skutečných konzultací s médii, hrozí, že dosáhne opačného výsledku, než o jaký usiloval, a znamená skutečný krok zpět, pokud jde o svobodu médií v zemích, kde tato dobře funguje,“ mají jasno francouzští novináři a odkazují na zákon z roku 1881, který je dodnes základem francouzského svobodného mediálního prostředí a který stanoví, že cenzurovat nebo omezovat média může pouze soudní moc. „Tato výlučná kontrola tisku ze strany soudů je pro nás vydavatele cennou zárukou nezávislosti a nestrannosti,“ dodávají.

EMFA podle nich dává obrovskou moc online platformám, které si tak mohou samy rozhodovat na základě svých algoritmů, jaká média propagovat, a jaká naopak cenzurovat. „Paradoxně, pokud jde o cenzuru ze strany online platforem – což je běžná zkušenost evropských vydavatelů – zůstává tento návrh textu velmi nesmělý: pouhé upozornění vydavatele, který předem souhlasil s tím, že se podrobí cenzuře, umožní každé platformě ospravedlnit cenzuru publikace,“ upozorňují novináři.

„Podepsaní vydavatelé proto vyzývají evropské zákonodárce a členské státy EU, aby zachovali ochranné právní rámce, které prokázaly svou účinnost, a tím aby zaručili ochranu tisku a všech sdělovacích prostředků proti jakékoli cenzuře ze strany velkých platforem,“ dodávají.

ZDROJ