Německo je systematicky ničeno radikální „zelenou“ politikou. Ta má zcela jistě za cíl deindustrializaci této nejprůmyslovější země v Evropě. To se vzhledem k závislosti naší ekonomiky na té německé musí dřív či později projevit také u nás.
Německo odstavilo poslední jadernou elektrárnu letos na jaře a nyní se snaží zaplavit zemi zcela neekologickými větrníky a solárními panely. Bylo také nuceno znovu otevřít některé uhelné elektrárny a je samozřejmě závislé i na dovozu, zejména z Francie.
Ceny energie v důsledku této politiky samozřejmě razantně vzrostly, což ze země vyhání firmy s energeticky náročnou výrobou.
Norská studie nyní zjistila, že kroky vlády „semaforu“ přináší astronomické výdaje, ale také vyšší produkci CO2, než kdyby Německo nic nedělalo a pokračovalo v předchozí energetické politice.
O proklamované (ve skutečnosti bezdůvodné) snížení produkce CO2 zde tedy zcela jistě nejde.
Už dlouho je známo, že německá „energetická transformace“ je jedním z největších politických omylů všech dob, a že její iracionalitu lze jen stěží vyjádřit slovy.
O tom, jak zcela nesmyslné sumy peněz toto šílenství ve skutečnosti sežralo a jak je celá věc kontraproduktivní, však svědčí studie průmyslového inženýra Jana Emblemsvåga z Norské univerzity vědy a technologie v Trondheimu, o které informuje „Welt.“
Dospěl k závěru, že pokud by se Německo v roce 2002 nerozhodlo vyřadit jadernou energetiku, mohlo ušetřit asi 600 miliard eur a stále vyrábět více elektřiny bez emisí CO2 než se všemi obnovitelnými zdroji energie. Díky investicím do jaderné energie by se ušetřilo 300 miliard eur a německé emise skleníkových plynů by se snížily přibližně o 73 procent.
„Bez ohledu na nejistoty v datech a předpokladech nemůže být pochyb o tom, že Německo by si vedlo výrazně lépe, pokud jde o výdaje, tak o emise skleníkových plynů než při současné energetické transformaci,“ uzavírá Emblemsvåg.
Na základě oficiálních údajů úřadů dochází k závěru, že emise skleníkových plynů se od roku 2002 snížily o 25 procent, a že náklady na transformaci na větrnou a solární energii dosahují 696 miliard eur, z čehož 310 miliard tvoří státní dotace.
Zachování jaderné energie by přineslo podobné úspory CO2 a výstavba nových jaderných elektráren by přinesla zmíněných 600 miliard eur.
„Celkově by taková jaderná politika, včetně zachování provozu stávajících jaderných elektráren, vyžadovala výdaje ve výši 364 miliard eur,“ říká Emblemsvåg.
To by bylo o 332 miliard eur méně, než kolik dosud stála energetická transformace, přičemž Německo by dosáhlo svých klimatických cílů s velkým náskokem. Jistou energetickou hodnotu má i jaderný odpad.
„Odhaduje se, že jaderný odpad v USA může zásobovat zemi elektřinou po dobu 100 let, ale tato technologie zatím není komerčně dostupná,“ píše Emblemsvåg.
Kromě toho jsou budoucí náklady na transformaci energetiky nejistější než náklady na jaderná úložiště, například pokud jde o částky na rozšíření sítě, skladování, dotace na regulovatelnou energii v době stagnace, dotace na zajištění výnosů z obnovitelných zdrojů v případě nadprodukce a záporných cen elektřiny nebo na demontáž větrných a solárních elektráren a likvidaci jejich odpadu.
Studie ukazuje, jaký neuvěřitelný debakl způsobili političtí šílenci a zelení ideologové. O odklonu od jádra rozhodla červeno-zelená vláda v roce 2002, nejprve jej odložila a poté urychlila Angela Merkelová a dokončil jej semafor v roce 2022.
V těchto 20 letech byla všechna varování hozena do větru. Dnes má Německo jedny z nejvyšších cen energie na světě, je závislé na dovozu zahraniční elektřiny a nejenže uzavřelo plně funkční jaderné elektrárny, ale dokonce je vyhodilo do povětří, takže už nikdy nemohou být použity.
To všechno nezpůsobilo nic jiného než škody, kterým se dalo snadno zabránit. Zbytek světa se mezitím vrací k jaderné energetice nebo rozšiřuje své kapacity.
Na Světové konferenci o klimatu v Dubaji na konci roku 2023 se 22 zemí rozhodlo do roku 2050 ztrojnásobit výrobu elektřiny z jaderné energie.
Odpovídající deklarace byla podepsána USA a 13 evropskými zeměmi, ale samozřejmě ne Německem. To také dokumentuje, že země je opět na zvláštní cestě k úpadku.
Slovanka
/ necenzurovanapravda.cz /
Ide o prvé osobné stretnutie prezidenta Ruska s predsedom slovenskej vlády od roku 2016, píše…
Na Srbsko sa podľa prezidenta Aleksandara Vučića pripravuje zvonku majdanový úder podľa deväť bodového scenára,…
Ruská armáda spustila raketový útok na jeden z najväčších bodov dočasného rozmiestnenia militantov kyjevského režimu…
Stalinovo meno sa spája predovšetkým s Veľkou vlasteneckou vojnou, Októbrovou revolúciou a premenou Sovietskeho zväzu…
Útok na Kazaň z 21. decembra bol zameraný na obytné budovy a továreň, pričom podľa…
„Vy asi nechápete, ako by to ovplyvnilo stabilitu našich finančných trhov!,“ povedal so zvýšeným hlasom.…