Švajčiarsko cez víkend organizovalo konferenciu o mieri na Ukrajine, na ktorú nebolo pozvané Rusko. Ruský prezident Vladimir Putin v piatok predložil podmienky pre okamžité prímerie. Niekdajší náčelník štábu nemeckých ozbrojených síl Bundeswehru Harald Kujat, ktorý v rokoch 2002 až 2005 pôsobil ako predseda Vojenského výboru NATO, komentoval tieto udalosti v rozhovore pre nemecký portál Epoch Times, ktorý bol zverejnený 15. júna 2024.
Bývalý generál Harald Kujat je bývalý generální inspektor německých ozbrojených sil. V letech 2002–2005 byl předsedou Vojenského výboru NATO.
V rozhovoru pro Epoch Times o mírové konferenci pro Ukrajinu, která v sobotu začala ve Švýcarsku, hovoří generál ve výslužbě Kujat o nejnovějších Putinových nabídkách k mírovým jednáním.
Podle analýzy generála Kujata dřívější neúspěšná jednání nepřerušilo Rusko, ale Ukrajina pod tlakem západních států.
Den před mírovou konferencí ve Švýcarsku (bez Ruska) nabídl prezident Putin příměří a předložil návrhy, které by okamžitě vedly k míru a rozhovorům. Lze to brát vážně?
Zda je Putinova nabídka myšlena vážně, by bylo velmi snadné zjistit podle toho, že by Ukrajina prohlásila, že je ochotna ji přijmout. Ale vážně: Putin svou ochotu k jednání a svůj postoj veřejně deklaruje již několik měsíců; v současné době jej znovu upřesňuje. V podstatě chce, aby byly uznány „vytvořené skutečnosti“, což znamená, že čtyři regiony anektované a z velké části dobyté 30. září 2022 budou v budoucnu patřit Rusku a že Ukrajina prohlásí, že se vzdává členství v NATO.
Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak o Putinových návrzích řekl, že se jedná o „pokus stanovit agendu den před konferencí ve Švýcarsku o způsobech dosažení míru“. Co lze namítat proti „cestám k míru“?
Načasování bylo samozřejmě zvoleno tak, aby vzalo vítr z plachet takzvané „mírové konferenci“. To však nic nemění na významu Putinova návrhu. Cílem Ukrajiny na této konferenci je získat pro svůj postoj co největší mezinárodní podporu.
Koneckonců, Ukrajina může najít cestu k míru pouze společně s Ruskem, a Rusko záměrně nebylo přizváno. Ukrajina by to vlastně měla vědět, protože s Ruskem již o mírovém řešení jednala. Mimochodem s velmi dobrým výsledkem pro Ukrajinu. Možná by se všichni ti, kteří tehdy bránili uzavření jednání, měli zamyslet nad tím, že dnes už tento výsledek není možný a co si mezitím Ukrajina musela vytrpět.
Prezident Zelenskyj chce ve Švýcarsku propagovat svůj „mírový vzorec“. Jak vypadá Zelenského mír?
Zelenskyj prohlásil v německém Bundestagu, že chce válku ukončit „za našich podmínek“. To je odmítnutí vyjednaného míru. Spolkový kancléř Scholz mezitím nadále hledá způsob, „jak by se nám mohlo podařit nastartovat proces, v němž si Rusko jednoho dne také sedne ke stolu“. Na to lze jen odpovědět: nyní existuje způsob, jak tuto strašnou válku ukončit. Pokud bude tato příležitost opět promarněna, pak je katastrofa pro obyvatele Ukrajiny nevyhnutelná.
Co si spolkový kancléř slibuje od konference v Bürgenstocku?
Vývoj, který si spolkový kancléř slibuje, začal již před časem. USA po své neúspěšné letní ofenzívě vyzvaly Ukrajinu, aby přešla do strategické defenzívy. Cílem je ubránit území, které dosud ovládá, a snížit vysoké ztráty.
De facto to znamená vzdát se území dobytých Ruskem, včetně Krymu. Jinými slovy, Zelenského politické a strategické cíle nejsou dosažitelné. Prezident Biden navíc nedávno v rozhovoru vyloučil vstup do NATO. Doslova řekl: „Byl jsem to já, kdo řekl, že nejsem připraven podpořit vstup Ukrajiny do NATO.“
Co to ale znamená konkrétně?
Znamená to uznat základní požadavky Ruska. Postoje USA a Ruska se sblížily. Samozřejmě je třeba ještě vyjednat mnoho detailů. Tím jsou však položeny základy pro jednání na základě Istanbulského komuniké. Nyní záleží na Zelenském, zda se chopí příležitosti a ušetří svůj lid dalšího utrpení a svou zemi ještě větší zkázy.
Co to znamená pro průběh této války?
Sotva kdo bude moci popřít, že je nyní v Zelenského rukou vést skutečná mírová jednání. Chce pokračovat v dobývání všech ztracených území, nebo chce ukončit tisíce mrtvých a postupné ničení své země?
Předpokládat, že stále silnější zbraně pomohou Ukrajině k vítězství, je iluze. Navzdory obrovské finanční a materiální podpoře ze strany Západu je vojenská situace Ukrajiny stále beznadějnější. Boje musí skončit hned, aby se připravila půda pro vyjednání míru.
Nepřišla už dávno únava z války?
Samozřejmě. I v Německu je stále více lidí proti dalším dodávkám zbraní. K válce už neexistuje žádná alternativa. Zároveň rostou obavy z nevypočitatelné eskalace války a jejího rozšíření do Evropy.
Co s tím dělá německá vláda?
Německá vláda zatím mírovou iniciativu nevyhlásila. To je obzvláště závažné, protože naše ústava v preambuli výslovně vyzývá Německo, aby „sloužilo míru ve světě jako rovnoprávný člen sjednocené Evropy“.
Nebylo to zastaralé už v roce 1955, kdy Německo vstoupilo do NATO?
Vůbec ne. Článek 24 odst. 2 Ústavy výslovně uvádí: „Konfederace se může připojit k systému vzájemné kolektivní bezpečnosti za účelem udržení míru …“. Byl tedy vydán mandát: spolková vláda by byla povinna postavit se proti konfrontačnímu kurzu generálního tajemníka NATO.
Takže na „misi NATO-Ukrajina“ by se naše ústava nevztahovala?
NATO má převzít koordinaci vojenské podpory Ukrajiny, má být vytvořen pětiletý finanční program v hodnotě 100 miliard eur a dvoustranné bezpečnostní dohody mezi jednotlivými členskými státy a Ukrajinou mají nyní dostat rámec NATO. To nevyhnutelně zvýší napětí uvnitř aliance a posune vpřed europeizaci války. Mnozí jsou připraveni to podpořit, ale rozhodně ne bez váhání.
Na závěr se vás zeptám, co si myslíte o reakcích na Putinovu poslední iniciativu…
Za zvlášť pozoruhodnou považuji reakci ukrajinského prezidenta, který Putinovu iniciativu označil za nedůvěryhodnou. Proč? Ukrajinská vláda do jednání v Istanbulu 29. března 2022 vnesla své požadavky na žádoucí dohodu s Ruskem. Její důvěra, že je Rusko z velké části přijme, nebyla zklamána. Jednání navíc nepřerušilo Rusko, ale Ukrajina pod tlakem západních států.
Generální tajemník NATO prohlásil: „To není mírový návrh, to je návrh na další agresi, na další okupaci.“ Bylo by zbytečné zpochybňovat logiku tohoto výroku. Stoltenberg však tímto způsobem překračuje své kompetence nevhodným způsobem. Je tajemníkem členských států Severoatlantické aliance – nic víc.
A pokud je mi známo, Severoatlantická rada nevydala mandát k takovému prohlášení. Fatální je však zejména to, že vyvolává dojem, že je oprávněn Putinovu iniciativu komentovat, protože NATO je aktivním účastníkem války na Ukrajině. Přitom jde proti zájmům mnoha členských států.
Prezident Biden vždy zdůrazňoval, že tomu tak není. Mimochodem, Stoltenberg rovněž neúnosným způsobem zdiskreditoval pozici německého kancléře. Dříve se říkalo, že pouze Ukrajina může rozhodnout, zda, kdy a za jakých podmínek chce jednat. To už zjevně neplatí, protože když na to přijde, vyjadřují se úplně jiní lidé.
Zdroj: epochtimes.de
Preklad: epochtimes.cz
Na Srbsko sa podľa prezidenta Aleksandara Vučića pripravuje zvonku majdanový úder podľa deväť bodového scenára,…
Ruská armáda spustila raketový útok na jeden z najväčších bodov dočasného rozmiestnenia militantov kyjevského režimu…
Stalinovo meno sa spája predovšetkým s Veľkou vlasteneckou vojnou, Októbrovou revolúciou a premenou Sovietskeho zväzu…
Útok na Kazaň z 21. decembra bol zameraný na obytné budovy a továreň, pričom podľa…
„Vy asi nechápete, ako by to ovplyvnilo stabilitu našich finančných trhov!,“ povedal so zvýšeným hlasom.…
Incident sa odohral počas amerických náletov, ktorých cieľom sú húsíjskí povstalci v Jemene. Zostrelenie dvoch…