Německo potlačuje za covidu svobody lidí. To tu bylo naposledy v roce 1945, říká český emigrant a člen Alternativy pro Německo

Petr Bystroň v rozhovoru pro MF DNES politik také zkritizoval postup vlády v době koronaviru, kdy podle něj došlo k omezování práv a svobod občanů.

Alternativa pro Německo (AfD) chce nahradit Evropskou unii jiným celoevropským svazkem. Vyslali jsme jasný signál, že takhle dál už ne, říká kandidát strany AfD do Spolkového sněmu Petr Bystroň, podle kterého pozice strany v některých částech země posiluje. V rozhovoru pro MF DNES politik také zkritizoval postup vlády v době koronaviru, kdy podle něj došlo k omezování práv a svobod občanů.

V roce 1988 přes Jugoslávii emigroval do Německa, kde jako šestnáctiletý dostal politický azyl. Přesto má doma Petr Bystroň dodnes z recese bustu Lenina. To si ostatně do svých materiálů poznamenala i německá civilní kontrarozvědka, když ho sledovala kvůli údajnému pravicovému extremismu.

Stejně jako stranu Alternativa pro Německo (AfD), ze kterou její čelný bavorský představitel Bystroň opět kandiduje do Spolkového sněmu. V rozhovoru líčí, že sledování bylo na politickou objednávku, proč by chtěl odchod Německa z Evropské unie i to, jak důležitý je pro ně exprezident Václav Klaus.

V září čekají Němce volby do Spolkového sněmu. V minulosti už se několikrát zdálo, že je CDU-CSU na odpis. Angela Merkelová oznámila odchod, její nástupkyně Annegret Krampová-Karrenbauerová to záhy vzdala, nyní je kandidátem na kancléře Armin Laschet, ačkoli i část členů CDU preferovala šéfa CSU Markuse Södera. Přesto v některých průzkumech stále vedou.

Do velké míry se to dá vysvětlit setrvačností. Především hodně starších lidí – což je hlavní elektorát CDU – stranu volí ze zvyku. Ačkoli se tam dějí věci, jež jsou na pováženou. Trend je však pro CDU-CSU nebezpečný, preference jim stále padají. V nedávných průzkumech ZDF měli jen 28 procent, RTL-ntv je vidí dokonce o procento za Zelenými.

AfD si od minulých voleb mírně pohoršila, navíc ji přeskočili zmiňovaní Zelení. Proč šla dolů?

AfD nešla dolů. Naopak, například v Sasku-Anhaltsku, kde budou příští zemské volby, máme šanci stát se nejsilnější stranou. Ale máte pravdu, že na spolkové úrovni vyjeli nevídaným způsobem Zelení. Jde o výsledek nebývalé mediální podpory. Jsou nejmenší stranou v parlamentu, v posledních volbách dostali pouze 8,9 procenta, přesto byli minulý rok dva jejich lídři nejčastěji zváni do velkých televizních politických pořadů.

Robert Habeck sedmnáctkrát, byl nejzvanějším hostem. A na druhé místo se prosadila jeho spolupředsedkyně Annalena Baerbocková – ta tam byla šestnáctkrát. Díky tomu se vyhoupli z pozice nejmenší strany v podstatě na druhou nejsilnější. Dokonce se přetřásá, že by mohli mít kancléřku. To je masivní ovlivnění veřejného mínění a v podstatě zfalšování voleb už před jejich konáním.

AfD v minulosti vynesly na vrchol popularity především ostře protiimigrační postoje. Nejdete dolů i proto, že migrace už není téma, řeší se hlavně covid a vám se najednou těžce hledá podobně silná věc?

Naopak. Jsme rádi, že už se konečně nemluví jen o migraci. Mediální nálepka, že jsme pouze protiimigrační stranou a jiná témata nemáme, je úsměvná. V letech 2013–2014 nám říkali, že jen kritizujeme EU, později migraci. Náš program má přes sto stran, mapuje všechny oblasti veřejného života.

Na posledním sjezdu jsme vytyčili několik bodů hlavně v oblasti ochrany svobod občanů, které jsou v době korony masivně potlačovány. Vrátili jsme se i ke kořenům – kritice EU. Dokonce jsme vytyčili i možnost dexitu, tedy vystoupení Německa z ní. Všeobecně se program dá shrnout pod nadpis, že chceme Německo, ale normální – bezpečné, čisté, mírumilovné, svobodné.

Omezování práv a svobod za covidu

Opravdu je pro vás tak zásadní problém, zda mají lidé v době pandemie nosit respirátor či roušku?

Omezování osobních svobod občanů pro nás velkým tématem je. Nejde jen o roušky. Vláda vyhlásila i zákaz vycházení! To tu bylo naposledy v roce 1945.

Faktem je, že v Německu ke covidovým opatřením přistupovali lidé svědomitě. Při návštěvách restaurací v jedné fázi pandemie vypisovali osobní údaje, aby se dali dohledat. V Česku to ministr zdravotnictví jen zmínil a strhl se příšerný poprask. Nemají podobné věci dopad i na to, že Německo dnes bývá mnohými – včetně české opozice – dáváno za vzor těch, kteří covid zvládají?

Určitě ne. Ty papírky v restauracích nikdo moc nekontroloval, řada lidí tam vyplňovala jména jako Mickey Mouse, aby se mohli najíst. Teď jsou ale už měsíce zavřené, i když nikde neexistuje důkaz, že by byly epicentrem nákaz. (tento týden začaly některé spolkové země rozvolňovat režim v restauracích – pozn. red.)

Určitě bych nedával Německo za příklad státu, který si dobře poradil s covidem. Opak je pravda. Množí se soudní rozhodnutí, která stávající vládní činy odsuzují jako protiústavní. Široké vrstvy obyvatelstva trpí neúměrnými zásahy do veřejného i soukromého života, celá odvětví služeb jsou na pokraji bankrotu, trpí hlavně střední třída.

Školy jsou zavřené, i přesto, že nákazy u dětí jsou minimální. Je čím dál víc studií, že to má negativní dopad na psychiku dětí. Dlouhodobé následky nikdo nezná. Očkování nefunguje – zatím se nechalo naočkovat okolo devíti procent obyvatel. (obě dávky – pozn. red.)

Mluvíte jako libovolný představitel české opozice. Ti ale dávají Německo za příklad. Není to spíš tak, že opozice se musí vymezovat vždy, ať už vláda státu udělá cokoli?

Myslím, že argumentace opozice musí být logicky ve všech státech stejná, pokud vlády dělají lockdowny. Když se podíváte na fakta, zjistíte, že přes 98 procent obyvatelstva je zdravých. Podíl nemocných je mírně přes procento a půl. Zavírat kvůli tomu veškeré služby, obchody, omezit volný pohyb obyvatelstva je absolutně neúměrné. To je něco tak hloupého, že na to nemám slov.

Německo je nejbohatší stát v EU, se svými finančními možnostmi by mohlo zajistit prvotřídní lékařskou péči nejen pro své obyvatele, ale i sousední země. Místo toho sypeme stovky miliard eur do EU, kde se snažíme zachránit nezachranitelné.

Náhrada Evropské unie

Čímž se dostáváme k dexitu. Spolupředseda AfD za liberálně-konzervativnější část strany Jörg Meuthen byl na březnovém sjezdu v Drážďanech proti jeho zakotvení do programu strany. Vy byste si odchod Německa z EU skutečně přál?

My jsme se v Drážďanech usnesli, že chceme současnou EU nahradit jiným celoevropským svazkem. Nechceme jen něco bourat, aniž bychom se zamýšleli, co a jak dál. Na druhé straně to byl jasný politický signál současné Unii, že takhle dál ne!

EU dnes stojí na tom, že ji Německo financuje. Čili o dalším jejím osudu se rozhoduje v Německu. Přitom vidíme čím dál víc korupčních skandálů v EU, i nyní v době koronavirové krize. Dlouhá léta mluvíme o tom, že ji chceme reformovat, ale nikam to nevedlo. Tak jsme přitvrdili a vyslali signál, že pokud k tomu nedojde, penězovod típneme.

Jak moc AfD a její obraz na veřejnosti ovlivnily zprávy, že stranu monitorovala civilní kontrarozvědka Spolkový úřad pro ochranu ústavy kvůli podezření z pravicového extremismu?

To nemá v západních demokraciích obdoby. V Německu vláda zneužívá tajnou službu k potlačování opozice. Vyhlásí do médií, že stranu podezírá z extremistických tendencí a že ji sleduje. Začátkem 90. let tak zlikvidovala stranu republikánů. Ti se sice bránili soudní cestou a po letech vyhráli, už to ale nebylo nic platné, protože jim to politicky zlomilo vaz. Společenská ostrakizace vedla k tomu, že řada členů ze strachu raději vystoupila, strana byla masivně poškozena.

O totéž se teď různé zemské i spolkový úřad snaží směrem k AfD, roste to úměrně k našim volebním úspěchům. I nás to poškozuje, ale nezničí. Na to jsme moc silná a zakotvená strana. Navíc to už lidé prokoukli. Třeba onen úřad ohlásil, že bude sledovat protikoronavirové hnutí Querdenker kvůli podezření z pravicového extremismu. Přitom polovina těch, co se v něm angažují, jsou bývalí voliči Zelených a komunistů. To už je tak absurdní.

Busta Lenina v obýváku a zakázané písně

Úřad pro ochranu ústavy sledoval i vás osobně…

(skáče do řeči) To si pěkně naběhli! Na vrcholu volební kampaně do Bundestagu na jaře roku 2017 šéf bavorského Úřadu a člen CSU na tiskovce zveřejnil, že mě sledují. Nejspíš dostal pokyn od nadřízeného ministra vnitra, který byl v té době jedničkou na kandidátce CSU, čili mým přímým konkurentem. My přitom tehdy šlapali CSU na paty.

Okamžitě jsem je zažaloval a už v létě 2017 soud všem úřadům zakázal jakkoliv a kdykoliv veřejně zmínit, že mě sledovali, či sledují. V rozsudku bylo jasně, že mě to poškozuje nejen jako politika v kampani, ale i jako osobu. Přesto se mě snažili nějak ocejchovat. Udělali u nás tedy domovní prohlídku. I za to jsem je zažaloval a vyhrál. Nic nenašli, v protokolu bylo dokonce napsáno: „důkazy pro námi předpokládané (patrně pravicově-extremistické) postoje jsme nenašli žádné, zato byla v obýváku nalezena busta Lenina“.

Žaloval jsem je i za to sledování samotné. Na základě dvou předchozích rozsudků jsme byli i v tomto sporu krátce před vítězstvím. Bavorsko se ale z procesu stáhlo a ohlásilo, že už mě nesledují. Převzali výdaje na proces a odpoklonkovali se. Každý právník ví, co to znamená – vyhnuli se totální porážce. Mé sledování tak po šesti měsících skončilo.

Vy máte doma bustu Lenina? Vždyť jste kvůli komunistům emigroval z Československa, ne?

Problémy jsem měl už ve škole, když jsem s kamarády založil skautský oddíl. Na gymplu mě zatkli pro distribuci zakázaných písniček na kazetách. Tak jsem v létě 1988 utekl přes Jugoslávii. Podal jsem si žádost o azyl a v 16 letech jej i kvůli pronásledování dostal. Politický azyl byl v té době udělován pouze čtyřem procentům žadatelů. Bustu Lenina mám doma čistě z recese.

V minulosti byl hvězdou volebních mítinků AfD exprezident Václav Klaus, který dnes také brojí proti omezování svobod v covidové době, třeba proti nošení respirátorů. Plánujete ho využít v kampani před volbami do Spolkového sněmu?

Václava Klause si velice vážíme, dostává velký počet pozvánek na naše mítinky a sám si vybírá, které přijme. Momentálně je vše koronavirovými předpisy ztížené, ale jsem si jist, že jakmile se to trochu uvolní, zase ho přivítáme.

Neuvažoval jste někdo o návratu do Česka a rozjetí druhé politické kariéry? Třeba po boku Václava Klause staršího, či Tomia Okamury z SPD, která je partnerskou stranou AfD v Česku i v europarlamentu?

Do Čech jezdím rád a s potěšením se dál budu účastnit diskusí na politické a univerzitní půdě. Teď jezdím po Německu se svou knihou „Make Europe Great Again“ s portréty Salviniho, LePenové, Wilderse, Orbána i Klause. Je to o pravicových hnutích v Evropě. Svoji politickou kariéru však mám v Německu. V Mnichově mě zrovna zvolili s více než 94 procenty za svého kandidáta do Bundestagu, tak do toho zase šlápnu.

Politik Petr Bystroň (48)

• Od roku 2017 je poslancem německého Spolkového sněmu za Alternativu pro Německo (AfD).
• Narodil se v Olomouci, s rodiči vyrůstal v Českém Těšíně. V roce 1988 kvůli komunistům emigrovali do Německa, kde dostal politický azyl. 
• Mnichově vystudoval na Vysoké škole politické ekonomii a mezinárodní vztahy.
• Po sedmiletém angažmá v německé Svobodné demokratické straně je od jejího vzniku v roce 2013 členem Alternativy pro Německo.
• V říjnu 2015 se stal předsedou bavorské organizace strany, o dva roky později byl za ni zvolen do Bundestagu. V letošních podzimních volbách funkci obhajuje.

Zdroj: idnes.cz