Někdo chtěl, aby Rusko zabředlo do Západem uměle vytvořeného konfliktu na Ukrajině, říká Sergej Lavrov

Moskva je nadále odhodlaná dosáhnout „demilitarizace“ Ukrajiny, kterou Kreml odůvodnil invazi do sousední země. Na programu dalších rusko-ukrajinských rozhovorů je dohoda o příměří.

„Někdo chtěl, aby Rusko zabředlo do Západem uměle vytvořeného konfliktu na Ukrajině,“ uvedl to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle agentury Reuters rovněž prohlásil, že Moskva je nadále odhodlaná dosáhnout „demilitarizace“ Ukrajiny, kterou Kreml odůvodnil invazi do sousední země. Ruský vyjednavač mezitím uvedl, že na programu dalších rusko-ukrajinských rozhovorů je dohoda o příměří, uvedla agentura AFP.

Jednání se podle vyjednavače uskuteční ve čtvrtek v Bělorusku, původně nebyl vyloučen ani dnešní večerní termín. Ruská strana očekává příjezd ukrajinské delegace, která už je podle agentury na cestě na místo jednání. Moskva původně rozhovory podmiňovala požadavkem, aby ukrajinská strana nejprve složila zbraně.

„Ukrajinská delegace už vyrazila z Kyjeva. Očekáváme, že dorazí zítra (ve čtvrtek) ráno,“ uvedl podle médií ruský vyjednavač Vladimir Medinskij a zdůraznil, že obě strany se „společně“ dohodly na jednání v Bělorusku, „nedaleko hranic s Polskem“.

Moskva při jednání s Ukrajinou nepožaduje kapitulaci, ale navrhuje dohodu, která zajistí zákonná práva všem národům této země, citovala agentura TASS Lavrova, který to podle ní uvedl v rozhovoru pro stanici Al-Džazíra. Šéf ruské diplomacie zároveň uvedl, že nevylučuje, že „někdo chtěl, aby Rusko zabředlo do Západem uměle vytvořeného konfliktu“ na Ukrajině.

Parametry „demilitarizace“ Ukrajiny ještě nebyly dohodnuty, v zemi by neměly být žádné zbraně, které by mohly ohrozit bezpečnost Ruska, prohlásil dále Lavrov. „Ruský prezident Vladimir Putin jasně nastínil naši pozici, se kterou naše delegace přišla na jednání s Ukrajinci v Bělorusku. Krym je součástí Ruska. Uznání Doněcké a Luhanské lidové republiky v rámci hranic Doněcké a Luhanské oblasti,“ dodal. Podle agentury TASS zdůraznil, že je třeba dosáhnout „denacifikace“ Ukrajiny, kterou rovněž Moskva uvedla jako důvod pro invazi.

Lavrov dále uvedl, že nevylučuje, že „někdo chtěl, aby Rusko uvázlo v uměle vytvořeném konfliktu“ na Ukrajině a zároveň obvinil z jeho vytvoření Západ. „Západní političtí analytici nyní píší, že to umožní rozvázat Američanům ruce a pracovat na zadržování Číny,“ nechal se slyšet.

OSN ostře odsoudilo invazi na Ukrajinu, vyzývá k okamžitému stažení ruských vojáků

Valné shromáždění OSN dnes po více než dvoudenní rozpravě na mimořádném zasedání přijalo poměrem hlasů 141 ku pěti rezoluci, v níž ostře odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu, vyzývá Moskvu k okamžitému ukončení bojů a stažení svých vojáků. Hlasování se zdrželo 35 států včetně Číny. Naprostá většina delegátů členských zemí přivítala výsledek hlasování potleskem vestoje. Podle zahraničních agentur bylo cílem rezoluce ukázat nynější diplomatickou izolaci Ruska na mezinárodní scéně.

Mimořádnou schůzi svolala Rada bezpečnosti, v níž se nepodařilo podobnou rezoluci prosadit kvůli vetu Ruska. Rezoluce Valného shromáždění nejsou právně závazné a mají pouze politickou sílu, podle řady expertů je však dnešní hlasování odrazem nynějšího postoje většiny světa vůči ruské agresi.

Valné shromáždění v rezoluci požaduje, „aby Ruská federace okamžitě přestala používat sílu na Ukrajině a zdržela se jakýchkoliv dalších ilegálních výhrůžek nebo používání síly proti jakémukoliv členskému státu (OSN)“. Rezoluce rovněž odsuzuje nedělní rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina, jímž uvedl jaderné síly své země do vyššího stupně pohotovosti.

Návrh rezoluce s názvem „Agrese vůči Ukrajině“ vypracovaly státy EU ve spolupráci s Kyjevem. Proti hlasovalo pět států, a to Rusko, Sýrie, Bělorusko, Eritrea a Severní Korea. Text rovněž kritizuje zapojení Minsku do konfliktu a volá po bezpodmínečném zaručení přístupu humanitární pomoci na Ukrajinu.

Valné shromáždění OSN se sešlo k mimořádné schůzi teprve pojedenácté od roku 1950. Svolání mimořádného jednání umožňuje rezoluce z roku 1950, podle níž RB OSN kvůli neshodám mezi svými stálými členy může v situaci ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti svěřit věc Valnému shromáždění, které pak dostane možnost doporučit kolektivní opatření, a to včetně použití ozbrojených sil.

Zdroj: echo24.cz