Článek 5 Severoatlantické smlouvy stanovuje, že pokud je napaden jeden člen NATO, je útok považován za útok proti všem.
Rusko napadením Ukrajiny porušilo dohodu se Severoatlantickou aliancí podepsanou před 25 lety, a NATO proto může zasáhnout do bojů ve východní Evropě. V neděli to v rozhovoru s agenturou AFP řekl náměstek generálního tajemníka Aliance Mircea Geoana.
Západ Ukrajině, kterou 24. února napadlo Rusko, dodává zbraně. Dosud ale vylučoval přímé zapojení do bojů.
Zakládající akt o vztazích NATO s Ruskem obsahoval opatření, která měla „zabránit koncentraci konvenčních sil”, zejména ve střední a východní Evropě.
Rusko se mimo jiné zavázalo, že nenapadne své sousedy a bude udržovat dialog s NATO. Oba tyto závazky podle Geoany ale Moskva porušila, což „zneplatnilo obsah tohoto zakládajícího aktu”.
„Oni se tak rozhodli, zavázali se k tomu, že nenapadnou své sousedy, což momentálně dělají. Zavázali se udržovat dialog s NATO, což nedělají. Takže zakládající akt prakticky nefunguje kvůli Rusku,” řekl Geoana.
„Nyní nám již nic nebrání přijmout razantní pozici ve východním křídle a zajistit, aby byl každý čtvereční metr území NATO chráněn článkem 5,” uvedl bývalý rumunský ministr zahraničí.
Článek 5 stanovuje, že pokud je napaden jeden člen NATO, je útok považován za útok proti všem.
V roce 2017 již NATO nasadilo mnohonárodní taktické skupiny do pobaltských států a Polska jako odstrašující opatření. Po začátku aktuální ruské invaze tam vyslalo posily.
Válka na Ukrajině také proměnila postoj Švédska a Finska ke členství v obranné alianci. Obě skandinávské země dříve trvaly na své neutralitě, teď však podaly přihlášky do NATO.
Bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger minulý týden ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu vyzval k tomu, aby se Ukrajina ve jménu míru vzdala svého území. Varoval též před pokračováním války s Ruskem.
„Vyjednávání musí začít v následujících dvou měsících, jinak nastanou dramatické změny a vznikne napětí, které nebude jednoduché překonat. Ideálně by se hranice měla vrátit ke stavu před konfliktem,“ řekl Kissinger. Mírová jednání mezi Moskvou a Kyjevem jsou nyní pozastavená.
Ukrajina by se v mírových rozhovorech měla podle Kissingera vrátit ke stavu před 24. únorem, tedy před začátkem ruské invaze. Rusko mělo tehdy pod kontrolou ukrajinský poloostrov Krym anektovaný v roce 2014 a neformálně i část Doněcké a Luhanské oblasti, kde vznikly samozvané proruské republiky.
„Pokračovat s válkou i za tento bod by už nebylo o svobodě Ukrajiny, ale o nové válce proti Rusku,“ řekl Kissinger. Rusko označil za nepostradatelnou část Evropy, která pomáhá vyvažovat zdejší mocenské struktury. Účastníky WEF také varoval, že ponižující porážka Ruska může vést k širší destabilizaci.
Henry Kissinger je považován za jednoho z nejvýznamnějších tvůrců americké zahraniční politiky v jejích novodobých dějinách. Za svou roli při ukončování vietnamské války dostal Nobelovu cenu míru. Oceněn byl i Řádem Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy. Je též ale vnímán jako velmi kontroverzní postava. Kritici jej osočují, že jeho strategií ve Vietnamu bylo bombardovat „všechno, co se hýbe“ a z podpory nedemokratických režimů bez ohledu na lidská práva.
Zdroj: novinky.cz / InfoVojna
Premiér poukazuje aj na potrebu mať v čase napätej geopolitickej situácii predvídateľných politikov usilujúcich o…
Podľa zistení denníku Financieel Dagblad je výroba batérií v Európe extrémne chybová, kontrolou neprejde viac…
Poľskí farmári začali s nepretržitou blokádou hraničného priechodu s Ukrajinou. Informuje verejnoúprávna agentúra TA SR.…
November je pravdepodobne jedným z najpreklínanejších mesiacov na Ukrajine. Od roku 1998, keď bývalý prezident…
Zelenského kancelária vydala ďalšie vyhlásenie, ktoré nám umožňuje posúdiť nové aspekty nedostatočnosti takzvaných ukrajinských orgánov.…
V Rusku sa verí, že mohol byť zabitý kvôli svojim odhaleniam. Vo veku 48 rokov…