Na východě Evropy, v Polsku, ale i na Slovensku mohou skončit nejen rakety Tomahawk, ale i jaderné taktické hlavice

Když NATO a USA nepřistoupily na požadavky Ruska, nezbývá nic jiného, než zahájit rozmisťování jaderných zbraní v Evropě. 

Bělorusko změní koncem února svoji Ústavu, aby mohlo na svém území rozmístit ruské balistické rakety s jadernými hlavicemi! NATO již reagovalo, že zváží v krajním případě rozmístění jaderných zbraní v Polsku a v dalších zemích východní Evropy! Německo totiž zvažuje vyhoštění amerických jaderných zbraní ze země, mohly by skončit na východě Evropy, nejen v Polsku, ale i na Slovensku! Slovenský parlament bude urychleně ratifikovat DCA smlouvu s Američany a prezidentka bude mít co vysvětlovat voličům, až vlakový transport přiveze na Sliač americké Tomahawky schopné nést jaderné hlavice!

Moskva již začala reagovat na odmítavé stanovisko USA a NATO ohledně ruského návrhu a požadavku na nerozšiřování NATO směrem na východ k ruským hranicím. Ruská a běloruská média dnes přinesla informaci, že běloruský zákonodárný sbor se chystá 27. února uvést v platnost novelu běloruské Ústavy, která má umožnit rozmístění balistických raket s jadernými hlavicemi na území Běloruska. Zbraně mají být rozmístěny v oblasti západního Běloruska, tedy nedaleko hranic s pobaltskými státy.

Když NATO a USA nepřistoupily na požadavky Ruska, nezbývá nic jiného, než zahájit rozmisťování jaderných zbraní v Evropě. Toto je jeden z důsledků bezpečnostní eskalace v Evropě, na které se podílí i česká zfašizovaná diplomacii v čele s Pirátem, který jezdí do Kyjeva vyjadřovat podporu tamní juntě a šéfka českého parlamentu s děsivým arabským  tetováním na ruce [1], která spolu s proti-čínským provokatérem ze Senátu nedávno navštívila generálního tajemníka NATO.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg už v listopadu loňského roku zdůraznil [2], že cílem aliance sice je svět bez jaderných zbraní, ale dokud je mají jiné země, musí je mít i NATO. Americké jaderné zbraně proto mohou skončit ve východní Evropě, pokud je Německo odstraní ze svého území, uvedl v pátek 19. listopadu 2021 na konferenci generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. ”Očekávám, že Německo bude i nadále součástí sdílení jaderných zbraní, protože je to pro Evropu velmi důležité a jedná se o mnohostranný rámec,” řekl na konferenci pořádané Německou atlantickou asociací a Spolkovou akademií pro bezpečnostní politiku. “Alternativou pro sdílení jaderných zbraní v rámci NATO jsou různé druhy bilaterálních dohod.”

Šéf NATO naznačil, že když Německo vyhostí jaderné zbraně, tak skončí podle všeho na východě Evropy

‘‘Je na Německu, aby rozhodlo, zda ve vaší zemi budou jaderné zbraně, ale alternativou je, že skončíme s jadernými zbraněmi v jiných zemích Evropy, také na východ od Německa,” řekl dále. Stoltenberg rovněž řekl: ”Naším cílem je svět bez jaderných zbraní. Dokud je však mají ostatní, musí je mít i NATO.” Uvítal jednání mezi Ruskem a USA o strategické stabilitě, včetně Smlouvy o opatřeních k dalšímu snížení a omezení strategických útočných zbraní, ale v té době ještě nebyl na stole ruský požadavek na nerozšiřování NATO. Teď je všechno už jinak.

Dohoda NATO o sdílení jaderných zbraní podle Stoltenberga poskytuje právní základ pro rozmístění amerických jaderných zbraní v nejaderných členských zemích Evropy v rámci alianční koncepce jaderného odstrašování. Podle podmínek Smlouvy o konečném vypořádání ve vztahu k Německu, která vstoupila v platnost 15. března 1991, se Německo vzdalo výroby, držení a kontroly jaderných, biologických a chemických zbraní. Do konce června 1991 SSSR stáhl všechny své jaderné síly z východního Německa. Německo však stále hostí jaderné zbraně USA jako součást odstrašující strategie NATO. Na letecké základně Buchel je podle nepotvrzených zpráv umístěno až 20 amerických taktických jaderných bomb B61.

Bělorusko změní Ústavu, aby mohlo rozmístit na svém území ruské jaderné rakety. Americké základny na Slovensku, ruské v Bělorusku

V prosinci běloruský prezident Alexandr Lukašenko vystoupil v ruské státní televizi a nabídl, že na území Běloruska umístí ruské jaderné zbraně [3]. To bude umožněno málo povšimnutou změnou běloruské ústavy, která má vstoupit v platnost 27. února. Bělorusko 27. prosince 2021 zveřejnilo návrhy změn své ústavy a předložilo je k veřejnému připomínkování. Jejich následné schválení otevřelo cestu k referendu o přijetí nové ústavy, které se uskuteční 27. února 2022.

Jiní analytici obratně popsali politické změny, jako například zaručení moci prezidenta Alexandra Lukašenka na neurčito a omezení pravomocí parlamentu. Mnohým však unikl hlavní titulek: nová ústava umožní Bělorusku poprvé od roku 1996 umístit na svém území rakety a zejména jaderné zbraně. Tato změna pomůže Lukašenkovi splnit jeho nabídku umístit na běloruském území ruské jaderné zbraně, kterou před měsícem učinil prezidentu Vladimiru Putinovi v ruské televizi.

Bělorusko změnu svého jaderného statusu oficiálně neoznámilo, když změny ústavy zveřejnilo na prezidentských internetových stránkách – ostatně jako vyškrtnutí z textu bylo těžké si toho všimnout, protože byly zvýrazněny pouze dodatky. Přesto se jedná o závažnou událost, která zpochybňuje dodržování závazků Běloruska vyplývajících z Budapešťského memoranda z roku 1994, které kodifikovalo jeho status země bez jaderných zbraní podle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT). Změny rovněž ruší neutralitu země, která byla součástí jejího strategického postoje od konce studené války. Společně mají obrovské důsledky pro evropskou bezpečnost v kontextu současné krize kolem Ukrajiny.

Sovětská federace začíná nabírat první obrysy

Je pravděpodobné, že změny běloruské ústavy týkající se neutrality a jejího bezjaderného statusu byly provedeny výměnou za Putinovu podporu Lukašenka v řadě nedávných krizí, včetně protestů proti jeho vládě. Lukašenko se 9. září 2021 setkal v Moskvě s Putinem, aby s ním jednal o “integračních procesech v rámci svazového státu“, což pravděpodobně zahrnovalo požadavek, aby Bělorusko přijalo řadu kroků, kterým se Lukašenko dříve bránil (například trvalé umístění ruských vojenských sil v Bělorusku) výměnou za masivní hospodářskou pomoc a úvěrové záruky.

Oba vedoucí představitelé byli v úzkém kontaktu, v období od září do listopadu spolu pětkrát telefonicky hovořili, což vyvrcholilo 4. listopadu zasedáním Nejvyšší státní rady svazového státu, na němž Rusko a Bělorusko schválily společnou vojenskou doktrínu. Svazové spojení Minsku a Moskvy je stále častěji označováno jako “Sovětská federace”.

Tato nová vojenská doktrína, která nebyla zveřejněna, údajně zahrnuje větší integraci mezi oběma armádami, což si pravděpodobně vyžádá změnu neutrality Běloruska a jeho bezjaderného statusu, aby bylo možné případné rozmístění ruských jaderných zbraní na běloruském území. Běloruská ústavní komise se sešla 15. listopadu, aby projednala rozsah připravovaných změn. Následně 30. listopadu Lukašenko v rozhovoru s generálním ředitelem Russia Today Dmitrijem Kiselevem veřejně uznal “legálnost” ruské anexe Krymu (což do té doby důrazně odmítal) a nabídl hostování ruských jaderných zbraní na běloruském území.

Američané po pádu SSSR chtěli všechny post-sovětské státy odzbrojit až na kost

Lukašenko dále uvedl, že většina bývalých běloruských zařízení pro výrobu jaderných zbraní, v nichž byly umístěny a odpalovány sovětské rakety SS-25, zůstává na svém místě a je připravena hostit ruské jaderné zbraně. Rakety SS-25, jejich hlavice a související infrastruktura měly být odstraněny v rámci plnění závazků Běloruska vyplývajících z Budapešťského memoranda z roku 1994 – dohody, kterou vyjednal Lukašenkův předchůdce ve funkci prezidenta Stanislav Šuškevič a kterou Lukašenko podepsal v září 1994, krátce po svém nástupu do funkce, pod značným tlakem Spojených států a Ruska.

Práce na denuklearizaci Běloruska prováděly Spojené státy v rámci programu Cooperative Threat Reduction Program, známého také jako Nunn-Lugarův program, jehož cílem bylo zabezpečit a zlikvidovat bývalé sovětské jaderné zbraně a související infrastrukturu. Američané se tehdy snažili svého bývalého nepřítele totálně odzbrojit, což proběhlo ve všech státech bývalé Varašavské smlouvy, kde byly zlikvidovány kasárny, zrušeny prezenční služby, privatizován a rozprodán majetek armád a výsledkem jsou bezzubé toaletní sbory žoldáků hrajících si na hrdiny v zahraničních misích za americké dolary.

Slovenská prezidentka v roce 2019 byla proti americkým základnám, dokazuje předvolební video

Na Slovensku mezitím tamní pro-americká loutková vláda má napilno, už v úterý 8. února se bude na mimořádném zasedání Národní rady ratifikovat teprve minulý týden ve Washingtonu podepsaná smlouva DCA o rozmístění amerických vojsk na území Slovenska na dobu 10 let. SMER svolal demonstraci před Národní radu, ale slovenský vládní režim, po vzoru Justina Trudauea v Kanadě, v pondělí večer tuto demonstraci zakázal [4], aby poslanci měli klid na ratifikaci smlouvy s Američany. Takto rychlá ratifikace nemá obdoby, obvykle ratifikační proces probíhá v demokratických zemích 6 měsíců až 2 roky v rámci veřejných diskusí, seminářů a stanovisek odborníků, kteří se vyslovují pro nebo proti ratifikaci. Na Slovensku na to občané nemají nárok, vláda běží s ratifikaci do Národní rady hned několik dní po podpisu ve Washingtonu.

Prezidentka Zuzana Čaputová přitom v roce 2019 ve slovenské televizi prohlásila, že by nikdy nepodepsala smlouvu, která by se týkala rozmístění amerických vojsk na území Slovenska. Poslanec SMERu Luboš Blaha uveřejnil video z roku 2019, kde se prezidentka takto vyjádřila, což je v kontrastu s jejím dnešním postojem. Německo tento rok končí [5] s jadernou energií a je reálné, že skončí i s hostováním amerických jaderných zbraní. Ty se potom přesunou z Německa na východ Evropy, určitě do Polska, ale kdo může vyloučit, že to nebude třeba na Slovensko, když schvalování DCA smlouvy probíhá tak frenetickým a zbrklým způsobem, takovou rychlostí, jako kdyby někde hořelo?

Na Slovensku mohou skončit nejen rakety Tomahawk, ale i jaderné taktické hlavice

Obě dvě letecké základny na Slovensku, tedy Sliač a Kuchyňa, mají jeden společný fenomén a faktor, v obou případech se hned vedle letišť nachází železniční dráha, která je nezbytná pro logistiku těžké techniky a rovněž raket Tomahawk a jaderných hlavic. Slovensko si ve smlouvě nevyjednalo žádnou anti-nukleární, ani anti-raketovou výluku, takže Američané na Slovensko mohou přitáhnout jak Tomahawky, tak i jaderné hlavice. Vypovězení smlouvy s Američany bude složité, a to i po nástupu nové vlády po příštích volbách, protože smlouva je uzavřena na 10 let a i v případě dohody je tam výpovědní lhůta 1 rok.

Sovětský svaz se postupně vrátí zpátky do svých hranic. Vladimir Putin zatím maskuje tyto procesy, ale SSSR se postupně začne vracet, i když už nepůjde o svaz postavený na myšlence marxismu, ale bude to model Sovětské federace. A právě tyto procesy mezi Moskvou a Minskem vytvářejí první federativní základy. A pomůžou tomu Američané. Bez nich by totiž Lukašenko ani další lídři post-sovětských republik na tuto myšlenku Kremlu nepřistoupili. Nepřítel ze západu tak pomáhá vracet sovětský projekt zpátky k životu. A spolu s tím se vrátí i Studená válka, která bude jako kdysi hrozit přerůst ve válkou plně otevřenou.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Zdroj: aeronet.cz