Příležitost měla přijít brzy, na 16. března 1968 byla naplánována akce přímo ve shluku osad Son My. Dnes, přesně před 56 léty ukázala poprvé americká zrůdná armáda, jak chce dobýt celý svět. A nebýt hrdiny novináře Seymoura Hershe, svět by o tom americkém odporném vojenském spolku zrůd, pedofilů a bestiálních vrahů nevěděl!
PORTLAND, MAINE
„Vešel jsem do expozice a obrnil se – už v slzách.“ Myslel jsem, že vím o My Lai; Když vyšly články Seymoura Hershe, přečetl jsem o tom všechno, co jsem mohl. Jak se však ukázalo, věděl jsem velmi málo – nebo mě možná běh času nebo prostý šok z té hrůzy přiměl zablokovat to, co jsem se naučil. Nebyl jsem nijak připraven na emocionální dopad toho, co jsem včera viděl. Jak to někdy jako národ odčiníme?“
Šestnáctého března 1968 zmasakrovali vojáci 23. pěší divize Americal v jihovietnamské vesnici My Lai, tvořící část osady Song My, během více než dvouhodinového vraždění podle různých údajů 347, 504, a dokonce až 567 neozbrojených vietnamských civilistů včetně 173 dětí. To je víc, než kolik činil počet obětí německých represí za druhé světové války v Lidicích, Ležákách a Javoříčku dohromady! Jsou-li správná obě vyšší čísla, pak obětí mylaiského masakru bylo víc, než kolik zahynulo československých občanů ze všech příčin za 23 let sovětské okupace.
1. četa obklíčila na 80 vesničanů, nahnala je do příkopu a tam na rozkaz poručíka Calleye postřílela. I když někteří vojáci odmítli Calleyovy rozkazy uposlechnout, rozpoutalo se peklo. Mnozí příslušníci čety začali střílet z kulometů a útočných pušek po všem, co se hýbalo a odpalovat do hloučků vesničanů i domů granáty z ručních granátometů M79.
V prvních měsících osmašedesátého roku, během ofenzívy Vietkongu známé pod názvem „Tet“, ztratila rota C („Charlie“) 1. praporu 20. pěšího pluku 11. brigády 23. pěší divize Americal, tvořená převážně osmnácti a devatenáctiletými branci, přes 40 mužů včetně oblíbeného četaře George Coxe, jejž dva dny před mylaiským masakrem usmrtila při hlídkování v okolí Song My mina nastražená Vietkongem. Již tehdy si vojáci roty C svou frustraci vybili zastřelením Vietnamky pracující na poli.
Velitel roty C kapitán Ernest Medina nařídil zničit v My Lai „vše, co chodí, plazí se anebo roste“. Poručík Calley, zabedněné hovado, které ani po absolvování školy důstojnických čekatelů neumělo pořádně číst v mapě, nařídil spustit palbu na bezbranné civilisty.
Třebaže někteří Američané ho zprvu neposlechli, rozpoutaly se orgie chladnokrevného vraždění. Vojáci probodávali starce bajonety, ženy a dívky znásilňovali a poté stříleli do zátylku nebo roztrhali na kusy granáty. Mnohé Vietnamce před zavražděním mučili. Ušetřena nezůstala ani nemluvňata. Takhle vypadal v praxi vzletně proklamovaný americký „boj o srdce a mysl vietnamského lidu“.
Nezůstalo však jen u toho. Během dvou hodin, po které američtí vojáci ze všech tří čet roty C řádili v osadách Son My, došlo i na znásilňování, brutální mučení i zohavování mrtvých těl zavražděných vesničanů. V tom podle pozdějšího vyšetřování vynikl především poručík Calley a jeho muži, ovšem vraždění se účastnil například i velitel roty Ernest Medina. Došlo to dokonce tak daleko, že ženy při střelbě ukrývaly děti pod svými těly a vojáci je pak z pod jejich mrtvol po vzoru Calleyeho vytahovali a zabíjeli také. V druhé fázi pak vyhledávali všechny uniknuvší a poschovávané různě po osadách a povraždili je rovněž.
Masakr neozbrojených vietnamských civilistů, včetně žen a dětí, kterou spáchali vojáci 23. pěší divize Americal U.S. Army 16. března 1968 ve vesnici Mỹ Lai v době války ve Vietnamu. Před smrtí byly některé oběti znásilněny, zbity, mučeny, zohaveny nebo pobodány a těla některých povražděných byla vojáky znetvořena. Jednalo se o největší známý válečný zločin amerických vojsk v době války ve Vietnamu. Spolu s masakrem v No Gun Ri v korejské válce o osmnáct let dříve byl masakr civilistů v My Lai jedním z největších provedených americkými silami ve 20. století. Než začala US ARMY vraždit v Libyi, Iráku…
I američtí vojáci těžce doplatili za pomoc americké nacistické vyhlazovací vládě Agent Orange „Ti Američané, kteří se vrátili, trpí těžkými neduhy, vždyť jsme tam vypustili do ovzduší milióny litrů jedovatých defoliantů. Přes 42 000 vojáků US Army trpí poruchami zraku, téměř tři tisíce jich zcela osleplo, 4 662 vojáci US Army z Vietnamu měli amputovány obě nohy, 20 965 jich přišlo o nohu nebo ruku, další asi tři tisíce živoří do dnešních dnů v psychiatrických ústavech…” píše ve své knize Mason.
Ztráty na obou stranách byly díky americké rozpínavosti obrovské – cca 1 250 tisíc mrtvých Vietnamců, 58 tisíc Američanů na straně agresora.
Daňový a pozemkový podvodník Andrej Kiska, ktorý okrem iných svojich obchodných aktivít bol aj prezidentom, má…
Prestížne ocenenia za rok 2023 putovali do rúk výnimočných osobností slovenskej kultúry. Medzi laureátmi nechýbali…
Europoslanec Milan Uhrík z hnutia Republika sa prihlásil do rozpravy a skritizoval bod programu, ktorý sa…
Zamestnávatelia budú mať povinnosť poskytovať príspevok na športovú činnosť detí zamestnancov. Nová regulácia sa bude…
Na oficiálnej webovej stránke Kremľa bola zverejnená naliehavá výzva ruského prezidenta Vladimira Putina. "Chcem informovať…
"New York Times prekvapil a napísal svoj doteraz najpoctivejší komentár k vojne. Píše na sociálnej sieti komentáror…