Evropská komisařka pro energetiku, Estonka Kadri Simsonová se k tématu také na síti X vyjádřila příspěvkem, ve kterém píše: „Od začátku války se Rusko zaměřuje na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. V posledních měsících se útoky na civilní energetickou infrastrukturu stupňují a ničí výrobu elektřiny, teplárny, záložní generátory a skladovací prostory. Takovéto ozbrojování energie nemá obdoby.“
„Musíme zachránit Ukrajince před katastrofálním nedostatkem energií v zimě“. Tak zní titulek článku, který pro deník Financial Times napsala evropská komisařka pro energetiku, Estonka Kadri Simsonová.
Komisařka v něm volá například po opravení a znovuzprovoznění poškozených zařízení na výrobu elektřiny a tepla na Ukrajině či postupném rozšíření maximálního objemu elektřiny, který lze na Ukrajinu vyvážet z jiných částí Evropy. Simsonová tak apeluje na Evropany, aby masivně zásobovali Ukrajince energiemi, protože jinak by se prý některé oblasti Ukrajiny staly v zimě neobyvatelnými.
„Většina Evropanů si stále užívá teplého letního počasí a chladné zimní měsíce se mohou zdát jako vzdálená myšlenka. Příští zima však pravděpodobně prověří odolnost ukrajinského lidu způsobem, který na našem kontinentu nebyl k vidění od druhé světové války,“ apeluje na Evropany. „Rusko se po své plnohodnotné invazi v únoru 2022 zaměřilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu masivními leteckými údery, zmocnilo se energetických zařízení, jako je jaderná elektrárna v Záporoží, a zničilo elektrické přenosové vedení,“ uvádí svůj článek Simsonová.
„Zatímco ukrajinští energetici odstraňují škody a obnovují provoz vedení, mnoho zařízení se stalo terčem útoků a bylo znovu zničeno, takže rekonstrukce se stala sisyfovským úsilím. K dnešnímu dni Rusko zničilo nebo se zmocnilo přibližně 9 GW ukrajinské výroby elektřiny. To je polovina elektřiny, kterou Ukrajina potřebuje v zimě, a představuje ekvivalent špičkové spotřeby elektřiny Portugalska, země s více než 10 miliony obyvatel,“ pokračuje s uvedením konkrétnějších údajů o současné energetické situace na Ukrajině komisařka a následně se zmiňuje právě o tom, jaké by to dle ní mohlo mít následky v zimních měsících.
„Při mrazivých zimních teplotách se některá místa na Ukrajině mohou stát jednoduše neobyvatelnými. Nejvíce by utrpěli starší lidé, děti a zranitelné skupiny obyvatel. Tam, kde je již nyní zatížení elektrickou energií na hranici únosnosti, mohou některé oblasti zkolabovat pod tíhou dodatečné poptávky vysídlených osob. S poklesem hospodářské aktivity se sníží daňové příjmy, což prohloubí rozpočtový deficit Ukrajiny a sníží její schopnost udržet národní boj za svobodu. Riziko humanitární katastrofy je vysoké.“
Podle informací z článku kvůli značnému deficitu výroby elektřiny zavedla už několikrát ukrajinská vláda ve spolupráci s energetickými společnostmi nucené celostátní odstávky elektřiny a v některých městech mají domácnosti elektřinu jen několik hodin denně, což způsobuje velké narušení každodenního života. Absence elektřiny prý ovlivňuje i základní služby, jako je fungování vodních čerpadel, kanalizačních sítí a topných systémů.
Ukrajinská tisková agentura RBC-Ukraine ve své reakci na článek doplňuje i další důvody, proč se v létě stav ukrajinských rozvodných sítí výrazně zhoršil. Za prvé za to mohly zhoršené povětrnostní podmínky a za druhé prý abnormální vlna veder na Ukrajině vedla ke zvýšenému používání elektrických spotřebičů, což následně značně zatížilo Rusy oslabenou síť. Přesto podle agentury ukrajinští energetici opravili několik zařízení a Ukrajinci strávili několik týdnů bez výpadků proudu. Na druhou stranu se ale na Ukrajině opět zanedlouho očekává doba horkého počasí, což by také mohlo vést k dalším výpadkům.
Dále komisařka ve svém textu zmiňuje, že EU již nyní „spolu s mezinárodním společenstvím všemožně podporuje Ukrajinu při opravách a rekonstrukci energetického sektoru. Skupina G7 poskytla koordinační centrum. Pravidelné konference o obnově Ukrajiny přiblížily tuto problematiku. EU ve spolupráci s energetickým společenstvím uvolnila 500 milionů EUR na pomoc v energetickém sektoru. Mechanismus civilní ochrany EU poskytl věcnou pomoc, včetně více než 8 000 generátorů a více než 3 300 transformátorů. Elektrickou energii dodávají evropští provozovatelé. Zároveň ale podotýká, že„mezinárodní společenství však musí udělat mnohem více. Abychom zabránili humanitární katastrofě na Ukrajině, musíme nyní zintenzivnit bezprecedentní logistické a pomocné úsilí.“
Simsonová na konci svého textu též navrhuje šest způsobů, jak Ukrajině v této potenciálně se zhoršující energetické krizi pomoci. „Zaprvé, pokud je to možné, je třeba opravit a znovu zprovoznit poškozená zařízení na výrobu elektřiny a tepla. Za druhé, na Ukrajinu by měl být převezen co největší počet malých decentralizovaných generátorů, které mohou být rychle uvedeny do provozu. Zatřetí, měly by být co nejrychleji nasazeny střešní fotovoltaické systémy, aby se zajistila dodávka energie pro nemocnice, školy a veřejné a obytné budovy. Decentralizovaná výroba elektřiny je méně vystavena ruskému útoku. Začtvrté, postupně by se měl rozšířit maximální objem elektřiny, který lze na Ukrajinu vyvážet z jiných částí Evropy. Za páté by se měla rozšířit kapacita propojení na hranicích. A konečně je třeba posílit pasivní obranu energetické infrastruktury a protivzdušnou obranu kolem kritických zařízení. Koordinované a dobře cílené úsilí může značně přispět ke snížení rozdílu.“
Na úplný závěr pak vyzývá „všechny, kteří mají možnost pomoci Ukrajině před příchodem chladného období, aby tak učinili“ a tvrdí, že „Evropská komise pomůže podporu poskytnout.“„Dnes je zapotřebí nebývalého úsilí solidarity a štědrosti. Ukrajina nesmí zůstat sama, protože se připravuje na svou dosud nejtěžší zimu.“
Simsonová se k tématu také na síti X vyjádřila příspěvkem, ve kterém píše: „Od začátku války se Rusko zaměřuje na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. V posledních měsících se útoky na civilní energetickou infrastrukturu stupňují a ničí výrobu elektřiny, teplárny, záložní generátory a skladovací prostory. Takovéto ozbrojování energie nemá obdoby.“
Na tento příspěvek jí odpověděl i Maxim Timčenko, CEO společnosti DTEK, největšího soukromého investora do energetiky na Ukrajině. „Děkuji za váš závazek vůči Ukrajině. Vaše podpora obnovy našich elektráren před zimou zajistí teplo milionům lidí. Společně vyhrajeme náš boj za světlo,“napsal.
Zdroj: echo24.cz
Ide o prvé osobné stretnutie prezidenta Ruska s predsedom slovenskej vlády od roku 2016, píše…
Na Srbsko sa podľa prezidenta Aleksandara Vučića pripravuje zvonku majdanový úder podľa deväť bodového scenára,…
Ruská armáda spustila raketový útok na jeden z najväčších bodov dočasného rozmiestnenia militantov kyjevského režimu…
Stalinovo meno sa spája predovšetkým s Veľkou vlasteneckou vojnou, Októbrovou revolúciou a premenou Sovietskeho zväzu…
Útok na Kazaň z 21. decembra bol zameraný na obytné budovy a továreň, pričom podľa…
„Vy asi nechápete, ako by to ovplyvnilo stabilitu našich finančných trhov!,“ povedal so zvýšeným hlasom.…