MUDr. Peková reaguje na „Fauciho e-maily“, že furinové štěpné místo viru SARS-CoV-2 je pravděpodobně inženýrované

Furinové štěpné místo viru SARS-CoV-2 je s největší pravděpodobností inženýrované,“ sdělila MUDr. Soňa Peková, PhD., česká viroložka a vedoucí soukromé laboratoře Tilia Laboratories, deníku Epoch Times v reakci na dosud utajované postoje amerických vědců okolo doktora Fauciho.

Obsah nedávno zveřejněné komunikace, která proběhla 1. února 2020 během tajné telekonference mezi doktorem Faucim a malou skupinou špičkových vědců, ukazuje, že se snažili prosazovat teorii o přirozeném původu wuchanského koronaviru, přestože měli k dispozici důkazy a interní odborné posudky, které poukazovaly na možnost úniku viru z laboratoře ve Wu-chanu.

Neredigované verze některých e-mailů, které zákonodárci zveřejnili 11. ledna, to dále potvrzují. Více ZDE.

E-maily, které nebyly redakčně upraveny a které zveřejnili republikáni z výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, obsahují výroky Roberta Garryho a Mikea Farzana, kteří oba upozornili na potíže, jež představuje přítomnost furinového štěpného místa ve viru.

„Furinové štěpné místo viru SARS-CoV-2 je s největší pravděpodobností inženýrované,“ sdělila MUDr. Soňa Peková, PhD., česká viroložka a vedoucí soukromé laboratoře Tilia Laboratories, deníku Epoch Times v reakci na dosud utajované postoje amerických vědců okolo doktora Fauciho.

„Práce o adaptaci ACE-2 receptoru (zdroj) ukazuje na totéž,“ dodává Peková. „Tyto manipulace v laboratoři jsou běžným denním chlebem, navíc, od dob syntetické genomiky si můžete nechat nasyntetizovat, co chcete.“

Tvrzení o možnostech syntetické genomiky dokládá Peková publikací zveřejněnou v časopise Nature (zdroj).

Pokud se vrátíme zpět ke zveřejněným e-malům, Mike Farzan, imunolog, který v roce 2005 objevil receptor původního viru těžkého akutního respiračního syndromu (SARS), napsal, že ho „trápí to místo s furinem“ a že má potíže vysvětlit to „jako událost mimo laboratoř“.

Farzan poznamenal, že je teoreticky možné, že furinové štěpné místo viru mohlo vzniknout v přírodě, ale že je to „velmi nepravděpodobné“.

Štěpné místo furinu je charakteristickým znakem, který dává wuchanskému koronaviru schopnost snadno infikovat člověka, a vědci si s ním dlouho lámali hlavu, protože u přirozeně se vyskytujících koronavirů příbuzných SARS nebylo žádné takové místo nikdy pozorováno.

Vědec Robert Garry zmínil pozoruhodné sekvence, které by musely vzniknout přirozenou cestou, a skupině sdělil: „… prostě nedokážu přijít na to, jak by se to v přírodě podařilo. Udělejte si zarovnání hrotů na úrovni aminokyselin – je to ohromující“.

Poznamenal, že údaje, které vidí, by šlo snadno vysvětlit, pokud by se jednalo o laboratorně vytvořený virus, a řekl Fauciho skupině, že „samozřejmě v laboratoři by bylo snadné vytvořit dokonalou 12bázovou vsuvku, kterou byste chtěli“.

Den poté, co se tito vědci podělili o své názory se staršími členy skupiny, se Fauci zúčastnil zasedání Národní akademie věd, inženýrství a medicíny (NASEM), kde jeho skupina před akademií prosazovala teorii přirozeného původu viru, přestože jim bylo právě na telekonferenci a v následných e-mailech sděleno, že nejpravděpodobnější vysvětlení původu viru je únik z laboratoře.Více ZDE.

Původ viru je důležitý

„To, odkud ten virus pochází, je nesmírně důležité především proto, aby se podobné věci již neopakovaly,“ míní Soňa Peková, podle které je legislativa v oblasti molekulární genetiky a genetickém inženýrství značně pozadu a zákony by měly tyto oblasti lépe zabezpečovat.

„Nikdy jsem se netajila tím, že považuji virus SARS-CoV-2 za umělý, vždy jsem byla otevřeným zastáncem této možnosti,“ uvádí Peková, která o možnosti laboratorního vzniku jako pravděpodobné hovořila již 14. března 2020 (zdroj). Její rozhovor na toto téma s projektem LeontynkaCZ vidělo 1, 7 milionu uživatelů.

„Mým důvodem byla unikátní oblast 5′ UTR viru, kterou jsme už v únoru 2020 identifikovali u tohoto viru, která ukazovala na silný promotor nepřirozeného původu,“ vysvětluje Peková v e-mailové komunikaci s Epoch Times.

Již v únoru 2020 Peková předpovídala, že díky této unikátní oblasti viru bude vznikat množství variant viru. „A rovněž, že vakcína proti tak heterogennímu cíli nemá větší smysl,“ dodává Peková. „Dnes se vše potvrzuje, že se tak děje. Nicméně prohlásili mně tehdy za konspirátorku, demagožku a získala jsem bludný balvan. Tak jsem si říkala, proč tolik povyku?“

Na začátku epidemie a po vyhlášení pandemie byly všechny teorie o možném laboratorním úniku skupinou kolem doktora Faouciho silně potlačeny.

Redaktoři deníku Epoch Times, Jeff Carlson and Hans Mahncke, v pořadu Truth over News rozebírají postupy předních lékařských autorit, doktorů Anthonyho Fauciho a jeho tehdejšího nadřízeného Francise Collinse, kteří působili jako hlavní síla při umlčování vědců a účinně potlačovali teorie o možném úniku viru z laboratoře ve Wu-chanu. Redaktoři investigativního pořadu docházejí k závěru, že snahy Collinse a Fauciho umlčet americké vědce jsou „mrazivou připomínkou rozsahu a intenzity, s jakou byla v éře pandemie narušena práva na svobodu slova.“. Více ZDE (v angličtině)

Zveřejněné e-maily zmiňované na začátku článku ukazují, že tehdejší ředitel Národního ústavu zdraví (NIH) Francis Collins, který vyzval k veřejnému „sejmutí“ autorů Prohlášení z Great Barringtonu, požádal svou skupinu o „rychlé svolání odborníků“, aby zabránil tomu, že „konspirační hlasy“ způsobí „velkou potenciální škodu vědě a mezinárodní harmonii…“ prostřednictvím veřejné diskuse o teorii úniku z laboratoře.

S názorem Collinse během tajné konference souzněl i nizozemský virolog Ron Fouchier, který skupině řekl, že „další debata o takových obviněních by zbytečně odváděla pozornost špičkových vědců od jejich aktivních povinností a zbytečně by škodila vědě obecně, a vědě v Číně obzvlášť“.

Problém zákonů o nakládání s geneticky modifikovanými organismy

„Bude potřeba revidovat zákon o nakládání s geneticky modifikovanými organismy, jak efektivně kontrolovat, co skutečně se na pracovišti děje,“ říká viroložka Soňa Peková. „Tyto kontroly jsou totiž poměrně formální a papírové, což je asi bez problémů do té doby, než nastane nějaký průšvih.“

Podle české viroložky je potřeba „rozpracovat legislativní dopady genomových modifikací, protože jejich použití ramifikuje do ohromného množství blahodárných, ale bohužel i nebezpečných odvětví molekulární biologie a genetiky“. V tomto směru zmiňuje Peková zejména technologii CRISPR, za níž v roce 2020 získali Nobelovu cenu vědci Emanuelle Charpentier a Jennifer Doudna.

Další pozornost by měly vlády věnovat organizacím typu Do It Yourself, „kde si můžete koupit chemikálie i jednoduché přístroje pro kuchyňské genetické inženýrování“, varuje Peková.

Podle viroložky se stále spoléhá pouze na to, že nikdo tyto technologie nezneužije a že se každý sám o sobě bude řídit určitým mravním a spravedlivým kodexem. „To, že v US v roce 2019 proběhla konference vědců, kde se říkalo, že mocné genetické nástroje, jako CRISPR, by neměl nikdo zneužívat, tak to je, bohužel, málo. Na tato dobromyslná memoranda lotři neslyší,“ míní Peková.

Problémové a nebezpečné jsou podle viroložky regulace v oboru syntetické biologie a syntetické genetiky, ale také potenciálně velmi nebezpečného oboru umělé inteligence (AI). „Je toho nesmírně mnoho, co se musí legislativně dotáhnout či dokonce nově uchopit,“ říká viroložka.

„Počítat se svědomím vědce je příliš slabý nástroj ochrany společnosti.“ MUDr. Soňa Peková

Důležité je hnát ke zodpovědnosti za laboratorní úniky nejrůznějších GMO nebo experimentování s AI nebo „domácí genetické inženýrování“ zejména jednotlivce. „Musí to být odpovědnost nikoliv ústavu nebo nějaké organizace, ale odpovědnost jednotlivce, aby jednotlivce ani nenapadlo, aby tak nebezpečné věci vyráběl. Počítat se svědomím vědce je příliš slabý nástroj ochrany společnosti,“ varuje Peková.

Zdroj: epochtimes.cz