Pondělní uznání nezávislosti Doněcké a Luhanské lidové republiky ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina spustilo v celém západním světě doslova nekonečnou hysterii a jekot, jako kdyby snad všichni v Evropě a v USA zapomněli na rok 2008 a na uznání nezávislosti Kosova na Srbsku.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil spekulace, že Moskva opravdu uznala hranice DLR a LLR ve statutárních hranicích ukrajinských regionů tak, jak byly zakresleny ke dni 11. května 2014 v den referenda o nezávislosti! Mluvčí Luhanské lidové republiky již vyzval Kyjev ke stažení vojsk z Kramatorsku, ze Slavjansku a dalších měst, jinak bude Ukrajina čelit důsledkům! Reakce Německa je jako z Cimrmana, za trest si dnes nezatopím na plynu a neplačte, sami jste si to zavinili! Pravý sektor začal v Kyjevě a v Oděse verbovat děti a důchodce do zbraně, někteří chlapci ale vrtí hlavami, že zbraň do ruky nevezmou!
Pondělní uznání nezávislosti Doněcké a Luhanské lidové republiky ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina spustilo v celém západním světě doslova nekonečnou hysterii a jekot, jako kdyby snad všichni v Evropě a v USA zapomněli na rok 2008 a na uznání nezávislosti Kosova na Srbsku. Na příkaz Washingtonu tehdy nezávislost Kosova uznala většina evropských států a o nějaké agresi a pošlapání mezinárodního práva Srbska nezaznělo ze západních zemí ani jediné slovo. Co je dovoleno Američanům, není dovoleno Rusům.
Stejně tak západ nekřičel ani v roce 2019, když americký prezident Donald Trump v Bílém domě během ceremoniálu uznal [1] Izraelem okupované syrské Golanské výšiny za integrální součást Izraele. Ani tehdy ani jedna ze západních zemí tuto anexi neodsoudila. Ukrajina byla v roce 2014 během puče uchvácena juntou z ulice, která byla placena z amerického velvyslanectví v Kyjevě sumou 1 milion USD každý den. Uvedl to v pondělním projevu Vladimir Putin. To samé probíhá i v České republice, na Slovensku, v Maďarsku a v dalších zemích.
Co však v pondělí večer nebylo úplně celkem jasné, to bylo vymezení hranic Kremlem uznaných republik. V úterý to ale vysvětlil [2] mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, že prezident Vladimir Putin uznal nezávislost obou republik v tzv. regionálních ukrajinských hranicích, ve kterých dne 11. května 2014 proběhlo referendum, kterého se zúčastnilo 90% obyvatel a drtivá většina z nich si odhlasovala nezávislost na Kyjevu. A to samé po Peskovovi potvrdil [3] i Denis Pušilin, prezident DLR. Ukrajinská armáda však v letech 2015 až 2017 dobyla zhruba polovinu tohoto regionálního území zpět.
Takže z hlediska Moskvy je Ukrajina okupační mocností na těchto územích. Rusko v pondělí sice uznalo Doněckou lidovou republiku (DLR) a Luhanskou lidovou republiku (LLR), dvě Moskvou podporované oblasti na Ukrajině, ale ty nyní dohromady zabírají asi polovinu Doněcké a Luhanské oblasti neboli regionu na východě Ukrajiny, ale podle všeho si nárokují celé oblasti. K územním nárokům patří i klíčové přístavní město Mariupol u Azovského moře, které je pod kontrolou ukrajinské vlády.
V textu dohody o uznání nezávislosti obou regionů se uvádí, že Rusko tak činí v jejich “stávajících hranicích“, nicméně někteří zástupci DLR, LLR a ruští představitelé ji okamžitě interpretovali tak, že zahrnuje i území pod kontrolou kyjevské vlády. Dohoda počítá se společným prosazováním hranic a se stálými ruskými vojenskými základnami v regionu.
To znamená, že vojáci DLR a LLR by mohli zahájit vojenské akce proti Ukrajině podporovaní ruskými silami a pokusit se zmocnit se nárokovaných oblastí, což by představovalo z pohledu Západu další posun k rozbití Ukrajiny. Téměř ihned poté, co zaschl inkoust na smlouvě o uznání ze strany Kremlu, mluvčí parlamentu LLR Dmitrij Chorošilov potvrdil nárok regionu na celou Luhanskou oblast a vyzval [4] Ukrajinu, aby “dobrovolně” stáhla své jednotky, uvedla ruská státní tisková agentura RIA Novosti.
Naším územím je celá Luhanská oblast. Vyzýváme Ukrajinu, aby dobrovolně stáhla své jednotky, jinak budou přijata opatření,” citovala agentura jeho slova. Již dříve Leonid Kalašnikov, šéf ruského výboru pro záležitosti Společenství nezávislých států v dolní komoře parlamentu neboli Státní dumě, uvedl, že smlouva “neupřesňuje“, jaké území je uznáno, ale podle něj se vztahuje na celou Luhanskou a Doněckou oblast, které si nárokují DLR a LLR. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová uvedla, že tyto “nuance” budou vyřešeny později. Andrej Klimov, místopředseda zahraničního výboru horní komory parlamentu, řekl státní televizi, že Rusko uznává “skutečné hranice“, a dodal: “Připomínáme, že část území Doněcké a Luhanské oblasti kontroluje Kyjev.“
Reakci západních zemí není potřeba nijak složitě komentovat, protože sankce měly v šuplíku připravené už velmi dlouho. Ovšem musím se zastavit u reakce německého kancléře. Olaf Scholz podle očekávání prohlásil, že v této chvíli uvedení Nord Stream 2 do provozu nepřichází v úvahu. Washington výrok ocenil, ale německé burzy na to zareagovaly masivním výprodejem a propadem a Volkswagen svolal na úterní odpoledne krizové zasedaná vedení automobilky.
Německý průmysl bude čelit krizi, protože s dodávkami ruského plynu před Nord Stream 2 se počítalo pro rozvoj zelených technologií. Před dvěma týdny Evropská unie zařadila energie z jádra a ze zemního plynu mezi tzv. zelené zdroje energie, ale bez ruského plynu je ohrožena realizace programu Green Deal v celé Evropské unii. Varoval předtím již dnes na německé televizi mluvčí německého svazu průmyslu. Kancléř Olaf Scholz je jako ve svěráku, z jedné strany na něj tlačí Američané a z druhé strany enormně mocná klika německého svazu průmyslu.
Scholzův výrok o neschválení Nord Stream 2 mi okamžitě připomněl citát z Cimrmana. Za trest si dnes nedám po obědě viržinko! Neplačte, sami jste si to zavinili. Ano, přesně takhle ten výrok o neuvedení Nord Stream 2 do provozu působí, protože to bude právě Německo, které tím bude trpět, nikoliv Rusko! Dokonce i v Praze je možné u politiků sledovat takový postoj, že si myslí, že neodebrání ruského plynu poškodí ruské zájmy, protože bez prodeje plynu nebude mít Moskva devizy, které potřebuje.
Jenže, tohle je nesmysl. Rusko nikdy nedodávalo plyn do EU kvůli zisku nebo penězům, ale kvůli své doktríně plynové bezpečnostní koncepce. Tzv. Lugovského doktrína. Dodávky ruského plynu mají nebo měly udržovat přátelské vztahy mezi Ruskem a odběratelskou zemí, případně měly tlumit protiruské operace ze strany politiků odběratelské země. To je hlavní smysl ruských dodávek plynu do Evropy. Když Gazprom chce dnes prodávat plyn kvůli zisku, tak na mezinárodní komoditní burze v Moskvě prodá plyn tomu, kdo přijde a nakoupí. A kdo nakupuje vždy, to je Čína.
To ale nebrání Moskvě v odvetě a Kreml v úterý pohrozil, že pokud bude Nord Stream 2 zablokován, Gazprom razantně zvedne ceny plynu pro odběratele v Evropě. Ruská televize NTV uvedla, že Gazprom zvažuje graduální zvyšování cen plynu každé 3 měsíce o 15% až do chvíle, dokud Nord Stream 2 nebude spuštěn. Evropské domácnosti se tak mají na co těšit. Kancléř Olaf Scholz ale volil opatrný slovník. Prohlásil totiž, že Nord Stream 2 nemůže být certifikován pro provoz “v tuto chvíli“. A toho si všimli i obchodníci s plynem, které výrok nakonec trochu uklidnil. Berlín počká se schválením Nord Stream 2, až se situace okolo Ukrajiny uklidní.
Čína a Rusko v prosinci 2019 těsně před vypuknutím koronavirové krize spustily [5] do provozu největší a nejobjemnější plynovod na světě nazvaný “Síla Sibiře” a tímto plynovodem s kapacitou 38 miliard metrů krychlových plynu za rok má Rusko za dobu 30 let dodat Číně plyn v úhrnu za 400 miliard amerických dolarů. Tato smlouva však má být podle ruských médií brzy aktualizována, protože vzhledem k rozvoji elektrických automobilů v Číně a kvůli ekologii má Peking zájem o mnohem větší objemy zemního plynu než na konci roku 2019. Jinými slovy, Moskva v této chvíli může nechat Nord Stream 2 u ledu a vůbec nijak jí to vadit nebude, pokud jde o finanční stránku věci.
A pokud jde o politickou stránku věci, tam Moskva ví, že zlepšení vztahů v nejbližší době stejně nehrozí, takže Lugovského plynová geopolitická doktrína na moderaci a umirňování protiruských politik evropských zemí je u ledu rovněž. Moskva si prostě spočítala 1 a 1, takže výsledkem je konsolidace obrany ruských zájmů okolo hranic Ruska. Je to vyšší priorita než dobré vztahy s evropskými zeměmi.
Když totiž tyto země podléhají americkému imperialismu a nasunují zbraně a základny blíže k Rusku, tak se ukazuje, že tzv. Lugovského plynová doktrína vlastně nefunguje. A když něco nefunguje, Rusové nad tím zlomí hůl. To je rozdíl třeba v porovnání s ČR. V Česku, když něco nefunguje, tak se na to vyčlení více dotací. Viz. třeba české neziskovky na začleňování vyloučených skupin. Prokazatelně jejich projekty nefungují, ale přesto 30 let pobírají od české vlády více a více dotací. Tohle Rusové nedělají, to je jiná mentalita.
Ruský židovský kongres, který kontroluje politické nejvyšší procesy v Rusku, je znepokojen militarizací Ukrajiny a nasunováním zbraní NATO a USA k hranicím Ruska. Pro konceptuálně zdatné jedince je jasné, že Dům Sion, který kontroluje trans-atlantické procesy řízení se snaží o dobití a obsazení Ruska již několik staletí. Co se nepovedlo Napoleonovi, co se nepovedlo Leninovi, co se nepovedlo Hitlerovi a co se nepovedlo ano Borisi Jelcinovi, to se má povést současné alianci všehoschopných a neschopných, tedy alianci USA a jejich nohsledů a marionet. Vyprovokování ruského medvěda z brlohu se podařilo a ruská armáda vstoupila na odštěpenecká území na východě Ukrajiny. Nyní se ukazuje, že medvěd bude chtít dělat pořádky a vrátit stav věcí do 11. května 2014.
A pokud jste poslouchali Vladimira Putina v pondělí, tak de facto naznačil, že Ukrajina vděčí za svůj vznik okolním státům a především Rusku a bývalé straně, tedy KSSS. A toto naznačení bylo možné vnímat jako výhrůžku, že když to zajde dál, nemusí Ukrajina existovat vůbec. Ano, přesně tak to bylo myšleno. A to samé platí o Československu. Existence obou zemí není daná a je garantována jen jedinou mocností, která ale dnes již neexistuje. Pouze Sovětský svaz v roce 1945 garantoval Československu jeho státní hranice. Dodnes to formálně negarantovaly ani USA, ani Velká Británie, ani poražené Německo, a to ani v Česko-německé deklaraci z roku 1997. A to by mělo někomu sakra zatrnout! Proč Československo nemá formální uznání svých hranic po II. sv. válce od všech vítězných mocností? Zamyslete se nad tím.
Mezi Ukrajinou a Československem tak není zase až takový rozdíl. Obě země jsou slovanské stejně jako Ukrajina. Obě země byly vytunelovány a zbaveny majetků z rukou lidu do rukou cizích korporací. Obě země mají i 30 let po Sametu jen třetinové až pětinové mzdy v porovnání se mzdami na stejných pozicích v Německu. Ovšem ceny zboží a služeb, ceny nemovitostí, nájmů a energií byly s Německem srovnány a někde dokonce lehce překonány již před 20 lety.
Máte-li ceny zboží a služeb na úrovni nejbohatší země v Evropě, ale vaše mzdy i po 30 letech jsou jen třetinové nebo nižší, nemůžete se divit, že společnost je předlužená. A kdyby jen společnost. Celý stát jako takový je předlužený. Ukrajina v této pozici ještě není. Ještě stále má dostatek majetku ve státních rukách, ještě je co rozkrádat na Ukrajině, ještě lze lecos na Ukrajině privatizovat, tedy ukrást a odklonit z rukou ukrajinského lidu do soukromých rukou zahraničních korporací majetkově napojených na Londýnské kanceláře Rothschildova klanu, největšího arci-nepřítele Ruského židovského kongresu.
Kyjev si za ztrátu Donbasu může sám. Kyjevská vláda měla dlouhých 8 let, aby zasedla za stůl s povstalci, aby dala na stůl návrhy na federalizaci Ukrajiny, návrhy na rozsáhlé záruky ochrany jazyka a kultury všech ukrajinských etnik, aby předložila návrhy forem autonomie obou republik s přihlédnutím k enormně dominantnímu ruskému etniku v těchto oblastech. To všechno mohl Kyjev udělat a měl na to 8 let.
Neudělal ale vůbec nic, kromě dvou válečných operací a dalších útoků, při kterých za 8 let konfliktu zemřelo 14 000 lidí. Ukrajinský parlament přijal zákony, které zakázaly používat ruštinu nejprve na školách, poté na úřadech a naposledy dokonce v obchodním styku, ve všech obchodech a službách [6]. A nejde jen o zákazy ruštiny, ale i dalších jazyků. Tyto rasistické zákony nikdo na západě neodsoudil, kromě Maďarska a vlády Viktora Orbána. Ukrajinská vláda dohnala vlastní obyvatelstvo na Donbasu k útěku ze svazku s Ukrajinou. Taková je jediná pravda o situaci na Ukrajině.
A že se nic nezměnilo ani teď, o tom svědčí záběry z nedělního verbování nezletilých bojovníků a spolu s nimi starců a důchodců do zbraně. Členové Pravého sektoru učili v Oděse skupinu babiček a dědečků spolu s vnoučaty, jak zacházet s automatickou útočnou puškou s tlumičem. Jeden z chlapců, když mu nabízeli zbraň do ruky, ale zavrtěl hlavou a doplnil to slovy, že tohle dělat nebude.
Propagandistické focení mělo za úkol získat materiály pro ukrajinské tiskové kanceláře, které by potom propagandisticky ukazovaly, že ukrajinští senioři a malé děti jsou připraveny bránit Ukrajinu se zbraní v ruce. Ukrajinu lze zachránit a ubránit jenom tak, že Ukrajinci vyženou od moci juntu, která se chopila moci během puče počátkem roku 2014. Nová vláda potom musí učinit Ukrajinu právním a federálním státem, který bude plně respektovat nároky a práva etnických skupin na celé Ukrajině a tvrdě zakročí proti projevům podpory banderismu a utiskování etnických menšin, jejich kultury, jazyka a občanských práv.
Ukrajina nepatří jenom Ukrajincům, stejně jako ČR nepatří jenom Čechům, ale i Moravanům, Slezanům a dalším národnostem bez rozdílu. A tohle dnes na Ukrajině neplatí. Etničtí Rusové tvoří na celé Ukrajině neuvěřitelných 45% obyvatelstva, přičemž dalších 30% Ukrajinců má ruský původ alespoň po jedné linii, matky nebo otce. A v takové situaci, když Kyjev přijme zákony na zákaz ruštiny, nemá Ukrajina právo na to, aby se nazývala demokratickým státem.
Takový stát potom nemá ani právo na existenci. A potom se nelze divit tomu projevu Vladimira Putina. Pokud chcete vy, tedy politici, pomoci Ukrajině, neposílejte jí zbraně a ani dělostřelecké granáty. Pošlete jí radu, aby začali v Kyjevě respektovat lidská práva a práva etnických menšin jako ve vyspělých demokraciích. Pošlete jim radu, že bez federalizace Ukrajiny a bez práv menšin se Ukrajina rozpadne. Pošlete jim doporučení, ať přijmou Ukrajinu takovou, jaká je a vždy byla, tedy umělým slepencem etnik, ke kterým je potřeba přistupovat s respektem k jejich tradicím, kultuře a jazykům. Jedině tak může Ukrajině přežít a zachovat si svoji integritu.
Vladimir Putin právě potvrdil, že uznáním nezávislosti obou republik uznal i jejich Ústavy, ve kterých jsou definovány hranice. A jelikož hranice v Ústavách obou republik jsou definovány jako celé původní ukrajinské regiony Doněck a Luhansk, tak to znamená, že ukrajinská armáda bude muset prostor vyklidit. A ruská armáda již požádala Kreml o autorizaci vojenských a bojových operací ruské armády mimo území Ruské federace. Na středu chystám komplexní článek.
Putin pro ruskou televizi doslova uvedl: “Rusko, které tyto republiky uznalo, uznalo všechny dokumenty, včetně ústavy, kde jsou uvedeny jejich hranice.“
-VK-
Šéfredaktor AE News
Zdroj: aeronet.cz
Bývalá dánska kráľovná Margaréta II. svojich zosnulých rodičov obraňuje. Peter Kramer vo svojej 380-stranovej knihe…
Koncepcia „prvotného antigénového hriechu“ bola prvý raz navrhnutá pred šesťdesiatimi rokmi. Tento fenomén má potenciál…
„Na ich vyradenie z prevádzky boli použité oveľa silnejšie výbušné nálože a oveľa väčšie plavidlo,“…
Hlavné mestá krajín Západu zrazu zabudli na princípy, ako je spravodlivá súťaž, nedotknuteľnosť vlastníctva, prezumpcia…
Nemecko vysvetľuje včerajšiu náhlu návštevu ministerky zahraničných vecí Annaleny Baerbockovej na Ukrajine túžbou oficiálneho Berlína…
Ruské veľvyslanectvo ostro odsúdilo slová britského veľvyslanca Edwarda Fergusona, ktorý sa v článku pre srbské…