Tak dlouho se v médiích mluvilo a opakovalo, že očkování budou v České republice vždy a pouze dobrovolná, až se nakonec Ministerstvo obrany rozhodlo, že vybraným skupinám svých zaměstnanců a dokonce i studentů toto očkování nařídí rozkazem.
Dostali jsme do redakce šokující dokument od jednoho a z pochopitelných důvodů nejmenovaného studenta Univerzity obrany, kterému přišel rozkaz v podobě ministerského nařízení rovnou do emailu.
V něm se dozvěděl, že MO ČR se rozhodlo nařídit vojákům AČR, kteří se účastní zahraničních misí, povinné očkování proti Covid-19. Dále se musí povinně očkovat všichni ti vojáci AČR, kteří byli rozkazem přiděleni k plnění úkolů spojených s bojem proti nemoci Covid-19, tedy tím se myslí vojáci, kteří pomáhají v nemocnicích, na klinikách, pomáhají v očkovacích centrech atd. A to není všechno. Ministerstvo nařídilo povinné očkování všem lékařům, sestrám a veškerému dalšímu personálu ve vojenských nemocnicích. Stejně tak se musí povinně naočkovat personál Letecké záchranné služby v Líně. A poslední skupinou, která má povinnost se naočkovat, jsou studenti Univerzity obrany.
Předali jsme dokument našemu právníkovi a ten okamžitě shledal hlavní slabinu celého nařízení o povinné vakcinaci, které se neopírá o žádný paragraf, žádný zákon, ale vychází čistě z pracovně-právní roviny v případě zaměstnanců a z roviny studijní v případě studentů Univerzity obrany, což jsou nejčastěji právě zaměstnanci AČR, kteří mají již existující pracovně-právní vztah a jejich studium na Univerzitě obrany je spojeno s jejich kvalifikačním postupem a vzděláváním v rámci armády.
Nejde tak o povinné očkování, ale v konečném důsledku “jen” o kompulzivní vakcinaci. V odůvodnění nařízení MO ČR o povinném očkování není uveden žádný zákonný mantinel, předpis nebo položka, která by umožňovala velení AČR a MO ČR vyžadovat po zaměstnancích očkování proti jejich vůli, v dokumentu se MO ČR odvolává na obecné proklamace ochrany zdraví a dokonce i na důrazné doporučení NATO, aby vojáci určení do misí byli očkováni.
MO ČR se v nařízení opírá o Zákon o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb a využívá se k tomu ustanovení autority tzv. zdravotního dozoru, který může nařídit skupinám obyvatel očkování ve veřejném zájmu ochrany zdraví. Zásadní bod je v tom, že v případě Covid-19 probíhá očkování experimentálními vakcínami, které mají v EU pouze schválenou časovou výjimku a osoba tak může očkování odmítnout s odvoláním na Norimberský kodex, což je mezinárodní dokument a soubor zásad medicínské etiky.
Ten zakazuje vynucování a nedobrovolné experimenty na lidech ve všech formách a podobách, tedy i experimenty v podobě vakcín a očkování. A jelikož vakcíny proti Covid-19 nemají dosud ukončené klinické studie, tak to znamená, že spadají do skupiny experimentálních vakcín, k jejichž aplikaci nesmí být nikdo nucen a nemůže být ani nikým nařízeno, aby se někdo takovými vakcínami nechal očkovat.
Znovu je ale potřeba zde upozornit na kompulzivní a mandatorní rámec očkování jako takového. Příkaz k očkování studentů Univerzity obrany, kteří již mají existující pracovně-právní vztah s MO ČR, lze z hlediska práva chápat jako kompulzivní podmínku pro zaměstnanecký poměr a pro výkon práce na dané pozici. Nikdo vás nemůže nutit k očkování proti vaší vůli, ale při odmítnutí očkování může usoudit, že už nesplňujete zaměstnavatelovy představy a především podmínky pro pokračování vašeho zaměstnání.
Jak upozorňuje náš právník, za povinné a nucené očkování by šlo považovat jen takové očkování, u kterého by odmítnutí hrozilo trestní stíhání a sankce ze strany státu v trestně-právní rovině, nikoliv ale v rovině pracovně-právní. Vy totiž z hlediska práva máte možnost očkování odmítnout, ale zaměstnavatel má právo potom s vámi rozvázat pracovní poměr, pakliže podmínka očkování je uvedena v pracovní smlouvě, anebo v nějakém existujícím zákoně, což je v ČR právě zmíněný Zákon o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb. Tento zákon dává zaměstnavatelům v podstatě právo požadovat po zaměstnancích očkování z titulu ochrany veřejného zdraví, za což se dá schovat cokoliv, dokonce i ten Covid-19.
Problém tohoto českého zákona je v tom, že jeho paragrafy jsou de facto v rozporu s Chartou lidských práv OSN, dále s Listinou základních práv a svobod, a v případě vakcín proti koronaviru i v rozporu s Norimberským kodexem. Podle našeho právníka v reakci na dotaz čtenáře je potřeba k pozici zmíněného studenta Univerzity obrany uvést, že pokud studium probíhá na základě existující pracovní smlouvy s MO ČR, potom vyhnout se očkování znamená riskovat sankce a dokonce až rozvázání pracovní poměru.
Taková je bohužel realita v ČR, upozorňuje právník. Student samozřejmě může vznést proti nařízení námitku, a to právě s ohledem na porušení Charty, Listiny a Norimberského kodexu, ale rozhodnutí by nakonec stejně musel vynést soud. A české soudy rozhodují ve prospěch vakcinační lobby, to už jsme viděli v několika posledních rozsudcích Nejvyššího správního soudu.
Nařízení MO ČR vůbec neuvažuje a nezmiňuje možnost dálkového studia pro studenty Univerzity obrany, kteří se odmítnou očkovat, z čehož je možné dovozovat, že něco takového AČR ani neuvažuje, že by přicházelo v úvahu, takže student musí zvážit, jestli pokračovat ve studiu a tím pádem i v zaměstnaneckém vztahu s MO ČR a AČR. Nařízení obrany však vysílá děsivý signál všem ostatním ministerstvům a rovněž státním úřadům, kde zatím nikdo si nedovolil svým zaměstnancům očkování nařizovat výnosem, to je totiž opravdu na hraně s Listinou i Chartou.
Ovšem znovu je třeba upozornit, že armáda to může zdůvodnit nejjednodušším argumentem, který existuje, že neočkovaní lidé by způsobili snížení bojové připravenosti AČR k plnění bojových a obranných úkolů. Ministerstvo obrany je specifické v tom, že může spojit očkování zaměstnanců a bezpečnost státu, což je spojení, které by mohl vyvrátit jedině český soud, a jak víte, to se velmi pravděpodobně jen tak nestane. Taková je hrozivá realita.
Po vypuknutí covidové hysterie došlo od minulého roku k obrovskému propadu ochrany lidských a občanských práv. Právní vědomí dostalo přímý zásah, a to nejen u jednotlivých zaměstnavatelů, ale především u soudů, které začaly upřednostňovat veřejný zájem, jakkoliv bizarně nejasný a neprůkazný, nad právy a ochranou svobod jedince. Tento posun je zřetelný ve všech patrech občanské společnosti, kdy i celkem vzdělaní lidé obhajují myšlenky povinného očkování, zákazu pohybu neočkovaných a další fašizační postoje a postupy, které si v ničem nezadají s metodami v koncentračních táborech.
Zájem většiny nadřazený nad ochranu lidských a občanských práv jedince je počátkem konce demokracie a ohlašuje nástup vakcinační totality a diktatury. Lidé vystavení podobným nařízením se tak musí rozhodnout, jestli odmítnou očkování a odejdou ze zaměstnání, anebo jestli budou riskovat pravidelná a opakující se očkování, která čekají celou západní populaci. Protože i na to se zapomíná, že očkování nebude jednorázovou záležitostí. Bude se pravidelně opakovat a bude úzce propojené na očkovací elektronické pasy, evidenci populace a sledování pohybu obyvatelstva.
-VK-
Šéfredaktor AE News
Zdroj: aeronet.cz
Bývalá dánska kráľovná Margaréta II. svojich zosnulých rodičov obraňuje. Peter Kramer vo svojej 380-stranovej knihe…
Koncepcia „prvotného antigénového hriechu“ bola prvý raz navrhnutá pred šesťdesiatimi rokmi. Tento fenomén má potenciál…
„Na ich vyradenie z prevádzky boli použité oveľa silnejšie výbušné nálože a oveľa väčšie plavidlo,“…
Hlavné mestá krajín Západu zrazu zabudli na princípy, ako je spravodlivá súťaž, nedotknuteľnosť vlastníctva, prezumpcia…
Nemecko vysvetľuje včerajšiu náhlu návštevu ministerky zahraničných vecí Annaleny Baerbockovej na Ukrajine túžbou oficiálneho Berlína…
Ruské veľvyslanectvo ostro odsúdilo slová britského veľvyslanca Edwarda Fergusona, ktorý sa v článku pre srbské…