Merkelová uvažuje nasadit ruský Sputnik

Německá spolková vláda i zemské vlády se dohodly na dalších omezeních proti pandemii Covid-19, která si včera vyžádala dalších tisíc obětí. Stanoveným cílem zůstává snížení sedmidenního výskytu na hodnotu méně než 50 nových infekcí na 100 000 obyvatel. Z tohoto důvodu budou dále uzavřeny restaurace a obchody, které nejsou pro život důležité, zatím až do konce měsíce. Toto opatření se týká škol i školek, které nebudou provozovány další tři týdny.

Oznámení přišlo na společné konferenci spolkové kancléřky Angely Merkelové s 16 šéfy spolkových zemí, která předpokládá zpřísnění předchozí předpisů v místech se zvýšeným výskytem více než 200 infikovaných na sto tisíc osob. Tam by měl být na 15 kilometrů od místa bydliště omezeny kontakty. Domácnostem by mělo být dovoleno sejít se pouze s jednu další osobu. Merkelová označila opatření sice za drastická, ale nutná. Navíc mutace viru objevená ve Velké Británii je k tomu dalším důvodem.

Starosta Berlína sociální demokrat Michael Müller zdůraznil, že ač toho bylo dosaženo hodně, vzhledem k rostoucímu počtu infekcí dochází ke stresu ošetřujícího personálu v nemocnicích. . Bavorský ministerský předseda Markus Söder hovořil o obtížné situaci pro celou zemi. Předpokládá, že počet infekcí je v současné době příliš vysoký a vyzval k trpělivosti a ohleduplnosti.

Kancléřka Merkelová chce ve středu s odpovědnými ministry projednat, jak lze vyrobit více vakcín proti Covid-19. Zúčastní se ho spolkový ministr zdravotnictví Heiko Spahn, ministr hospodářství Peter Altmaier, vedoucí kancléřství Helge Braun a ministr financí vicekancléř Olaf Scholz. Ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že schůzka by měla projednat, zda a jak by mohla být koordinována a podporována rychlejší produkce vakcín v Německu. Několik spolkových zemí a opozice, ale také vládní sociální demokracie kritizují jejich nedostatečné a příliš pomalé dodávky. Zatím však v prvním čtvrtletí budou moci být očkovány pouze prioritní skupiny.

Merkelová proto včera také hovořila s ruským prezidentem Vladimírem Putinem o možné spolupráci těchto dvou zemí při společné výrobě vakcín. Během telefonního hovoru byly dohodnuty další diskuse mezi ministerstvy zdravotnictví. Již v polovině srpna Rusko schválilo svou vakcínu „Sputnik V“ a široce ji nasazuje při vakcinaci populace.

Nová rozhodnutí vládních špiček mají smíšenou odezvu. Např. místopředseda Spolkového sněmu za liberální FDP Wolfgang Kubicki ostře kritizoval omezení svobody pohybu. Myšlenka tohoto nástroje nemá podle jeho názoru žádné výslovné právní zakotvení, a jde o nástroj, o kterém opět neproběhla žádná parlamentní debata a o kterém se jedná za zavřenými dveřmi. Naopak lékařské odbory a sdružení měst je vítají jako nezbytná opatření, kdy pandemie se šíří v deseti tisícových počtech.

Sdělovací prostředky poukazují, že v minulém roce soudy často přijímána četná diskutabilní vládní rozhodnutí. Potřeba nosit roušku, například při nakupování v supermarketu nebo při cestování v autobusech a vlacích, byla častým problémem soudnictví, které ve velké většině případů to však považovalo za rozumné omezení. Když se školy později v tomto roce znovu otevřely, nejvyšší správní soudy v Bavorsku a Šlesvicku-Holštýnsku také potvrdily požadavek roušek ve třídách. Pouze v několika výjimečných případech byli studenti osvobozeni od tohoto požadavku.

Vzhledem k zvýšenému riziku infekce na bohoslužbách byly ve větší míře zakázány vyhláškami, Spolkový ústavní soud koncem dubna vydal pak rozhodnutí požadující bližší odůvodnění. Úřady by obecně neměly zakazovat náboženská shromáždění a měly by alespoň ověřit, zda jsou v jednotlivých případech možné výjimky. Ústavní soudci ve všech rozhodnutích objasnili, že tyto zákazy hluboce zasahují do základního práva na svobodu víry. Mohou být vhodné pouze v extrémních výjimečných situacích, například pokud by došlo ke kolapsu zdravotního systému.

Byla posílena svoboda demonstrací a soudy musely v roce 2020 zvlášť často řešit zákazy shromažďování. Například, když kritici opatření, jako je „iniciativa laterálního myšlení“, požadovali demonstrace, které byly poté zakázány. Spolkový ústavní soud v několika rozhodnutích zdůraznil velký význam základního práva na svobodu shromažďování s tím, že v demokratickém ústavním státě je to nesmírně důležité zboží. Proto nesměly být zakázány plošně a úřady je vždy musely kontrolovat, zda by se mohly uskutečnit za určitých podmínek. Musel však být dodržován požadavek na nošení roušek, požadavek vzdálenosti a omezení účastníků jako předpoklad ochrany široké veřejnosti před vážnými zdravotními riziky.

Autor: Richard Seemann

Zdroj: http://vasevec.parlamentnilisty.cz/komentare/merkelova-uvazuje-nasadit-rusky-sputnik/ 24cznews

PODPORTE nezávislé médium.

Všetok obsah na tejto stránke je bezplatný. Vaša podpora bude použitá na rozvoj a propagáciu stránky, aby sa o nej dozvedelo čo najviac ľudí. 

Aj malá čiastka dostatočne pomôže.

ďakujeme

Vyhlásenie: 

Názory autora sa nemusia zhodovať s názormi redakcie Slovanské Noviny. Zodpovednosť za obsah tohto článku nesie výhradne jeho autor. Redakcia Slovanské Noviny nie je zodpovedné za akékoľvek prípadné nepresné či nesprávne informácie v tomto článku. Slovanské Noviny dáva súhlas na zdieľanie našich pôvodných článkov na ďalších nekomerčných internetových stránkach, ak nebude zmenený ich text a názov. Pri zdieľanom článku musí byť uverejnený zdroj a autor. Ak chcete články z nášho webu publikovať v tlači či inými formami, vrátane komerčných internetových stránok, kontaktujte redakciu zna redakcia@slovanskenoviny.sk

UPOZORNENIE

Vážení čitatelia – diskutéri. Podľa zákonov Slovenskej republiky sme povinní na požiadanie orgánov činných v trestnom konaní poskytnúť im všetky informácie zozbierané o vás systémom (IP adresu, mail, vaše príspevky atď.) Prosíme vás preto, aby ste do diskusie na našej stránke nevkladali také komentáre, ktoré by mohli naplniť skutkovú podstatu niektorého trestného činu uvedeného v Trestnom zákone. Najmä, aby ste nezverejňovali príspevky rasistické, podnecujúce k násiliu alebo nenávisti na základe pohlavia, rasy, farby pleti, jazyka, viery a náboženstva, politického či iného zmýšľania, národného alebo sociálneho pôvodu, príslušnosti k národnosti alebo k etnickej skupine a podobne.