MANIPULACE VOLIČŮ. MEDIÁLNÍ MANIPULACE JAKO HLAVNÍ NÁSTROJ GLOBALISTŮ K OVLÁDÁNÍ MAS

V článku o těch, kdo ovládají svět, jsem upozornila mimo jiné na velmi důležitou součást ovládání mas – korporátní média, jejichž úkol je velmi zásadní, neboť mají ovlivnit jak ty, kteří jim bezmezně důvěřují (což je značná část lidí), tak i alespoň větší část těch, kdo jim až tak nevěří. I ti se ovšem do jisté míry stávají součástí záměrných manipulací, aniž by si to sami uvědomovali. Právě to je hlavní důvod úspěchu globalistů při umisťování svých vlastních loutek do jednotlivých vlád.

Mediální manipulace jdou ruku v ruce s těmi politickými. Ostatně, politici a masmédia mají tytéž loutkovodiče. V této části si představíme, jak se manipuluje s voliči tak, aby drtivá většina lidí – včetně těch protestně založených – volila systémové strany a aby se tedy mohly dřív či později realizovat i plány globalistů. Kdyby volby mohly něco změnit, museli by je zrušit. Ale oni nemusí, neboť jen výjimečně se stává, že by masy nevolily jejich slouhy.  K rozsáhlým volebním manipulacím, jak jsme je viděli naposledy v USA, tak právě díky médiím, která umí voliče patřičně “zpracovat” běžně nedochází.

Korporátní média pomáhají politikům k jejich úspěchům i pádům, ale především je jejich cílem vám podsunout, koho volit. Ovšem způsob, jakým voličům jednotlivé loutky představují, se velmi liší. Je třeba jim je totiž představit tak, jak to očekávají přímo jejich voliči. Tedy ti, kdo zcela bezmezně věří médiím, jsou zároveň voliči stran, které jsou soustavně médii protěžovány a postrkovány do popředí. Za tuto propagandu jsou média velmi slušně placena například i dotacemi z globalistické EU.

U nás se takto propagují například Piráti a strany tzv. “demobloku”, jejichž voliči takřka bezmezně věří mainstreamovým korporátním médiím, ale zároveň důvěřují i EU. Jenže těmto médiím bezmezně důvěřuje ani ne polovina občanů, proto je třeba vytvořit jejich oblíbencům i nějakou “opozici”, která by byla nabídnuta protestním voličům. Není žádným tajemstvím, že útoky na politiky v osobní rovině jim neskutečně pomáhají nabírat hlasy.  Útočí-li tak mainstream na politika v osobní rovině a vykreslí ho coby odpůrce těch “správných” politiků, pak daný politik ohromně nabírá body u těch, kdo korporátním médiím nedůvěřují.

Podobná strategie se uplatňuje zejména v těch zemích, kde je docela silná základna tzv. “protestních” voličů. Funguje to tak i v mnoha evropských zemích, přičemž jde o hru, na níž naletí 99% lidí. Tedy i ti, kdo médiím hlavního proudu nedůvěřují vůbec. Uvedu příklad z naší politiky, kterou znáte asi nejlépe.

Pokud si povšimnete, jak se korporátní média staví k hlavním “koňům” globalistů, k nimž patří Piráti – STAN, ČSSD, ANO a uskupení SPOLU, pak jasně vidíte velmi odlišný přístup. Jenže média musí zaujmout přesně ten přístup, jaký voliči daných stran jednoduše očekávají. Globalistické strany jsou tak zdánlivě rozděleny na dva tábory, které si ovšem ve všem zásadním souzní (jsou pro EU, pro NATO apod.), ale voliči musí získat dojem, že jde o názorovou opozici i jinak, než třeba jen rozdělením na levici a pravici.

Zatímco k Pirátům, STAN, TOP apod. se tedy musí média doslova lísat, aby jim udržela přízeň jejich voličů,  k ANO, které má hrát onu “opozici” musí média vystupovat kriticky, ale jen tím způsobem, aby straně zásadně neublížila.

Mainstream tak například musí útočit na Babiše v osobní rovině, neboť mu to ohromně získává hlasy. Podobně, jako mu velmi pomáhá Milion chvilek. Nikdy totiž neútočí v politické rovině tam, kde by to mohlo hnutí ANO, které považuji za velmi sofistikovaný výtvor globalistů, ublížit. Pokud by totiž chtěl mainstream skutečně Babiše sesadit, bude upozorňovat na skutečnosti, které by mohly hnutí ANO u mnoha voličů poškodit. To však globalisté v žádném případě nechtějí.

Pokud by jim média chtěla ublížit, pak například zveřejní seznam všech promigračních smluv, které kdy tato vláda podepsala. Není jich málo a jasně by se ukázalo, že v žádném případě není hnutí ANO stranou protimigrační. Proto jste se na mainstreamu nedočetli ani o výstavbě čtyř nových migračních center. Podobně negativně by vyšlo i hlasování europoslanců hnutí, které se ničím neliší od hlasování europoslanců za TOP0,09 či jasným důkazům faktu, že tato vláda už vykonala všechny potřebné kroky k přijetí eura, které již zcela jistě přijme další vláda bez ohledu na to, kdo v ní bude. Mainstream podobné informace buď tají nebo je zveřejní jako okrajové, mimo titulní stránky, takže si jich téměř nikdo nevšimne.

Konkrétní příklad mediální manipulace, která měla podpořit tuto vládu, jsme mohli vidět i v prosinci 2018, kdy se v OSN podepisovaly dva tzv. Globální kompakty. Když nejprve naše vláda schválila Globální kompakt o uprchlících, zpráva se na Novinkách objevila jen na malou chvíli a i další média o jeho přijetí referovala jen velmi okrajově. A to přesto, že právě tento dokument v budoucnu pomůže islamizovat naši zemi. V případě podpisu Marakéšské deklarace touto vládou dokonce mainstream zarytě mlčel a nebýt alternativních médií, nikdo by o ní nevěděl.

Dva dny po podpisu kompaktu o uprchlících naše vláda – podobně jako mnoho jiných evropských vlád – odmítla Globální kompakt o migraci. A ihned nastoupila ta “správná” mediální manipulace. O tomto odmítnutém kompaktu se v televizích hovořilo několik dní, Novinky měly článek na titulku dokonce tři dny!! Když jsem později hovořila s různými lidmi, kteří se moc o politiku nezajímají a ptala se jich, zda o kompaktech ví, tak všichni věděli, ale pouze o tom odmítnutém! Nikdo netušil, že byly dva a ten druhý byl schválen. Média tím docílila toho, co potřebovala: Odprezentovala vládu coby “bojovníka proti migraci.”

A takto bychom mohli projít všechny evropské země, všude je manipulace obdobná. Loutkám se nahrává vždy tak, aby neztratily příznivce a nastrčené politické strany mají za úkol vysávat voliče stranám, které jsou skutečně antisystémové. Strany, které nemají napojení na globalisty jsou pak v médiích “likvidovány” v politické rovině, případně se o nich téměř nepíše a nejsou tolik vidět v televizi, neboť o kom se nepíše, jako by nebyl. Proto by se nikdy do vysoké politiky nemohl dostat nikdo, kdo není s globalisty jedna ruka. Politik či politická strana nenapojená na globalisty bude mít vždy jen velmi omezený počet voličů.

I když takové strany najdeme ve většině evropských zemí i v parlamentech, tak zůstávají na okraji a bez šance na vládní posty.  Navíc bývají podobné strany velmi často infiltrovány “škůdci”, což je zbrzdí v jakémkoli rozvoji. Po celé EU je podobných stran poměrně hodně (většina mimo parlamenty), ale mainstreamová média je podávají coby fašistické, rasistické, extremistické a xenofobní. Plno lidí tak nějak podvědomě strany s podobnými nálepkami nechce volit.

O stranách, která patří ke koňům globalistů, se nic podobného nedozvíte. I když mnohé názory a programové body Pirátů zabíhají do extrémů, tedy Piráti by zcela jasně měli být – podobně, jako např. němečtí Zelení – nazýváni extremisty, tak mainstream nic podobného nepřizná. Ovšem jejich názory jsou ve vztahu k budoucímu osudu Evropy neskonale extrémnější, než názory těch, kdo jsou nazýváni “extremisty”.

Za extremistickou by měla být považována také každá politická strana, která nepokrytě podporuje islámskou ideologii (u nás např. ČSSD). Je až neuvěřitelné, že například v Holandsku je považován za extremistu Geert Wilders, který bojuje proti islamizaci země, ale turecká parlamentní strana “Denk”, která podporuje zavedení práva šaría, za extremistickou považována není. V europarlamentu je například bulharská islámská strana součástí liberální frakce, tedy je považována za stranu pro systém přijatelnou, zatímco proti politickým stranám ve frakci ID, které jsou pro zachování tradiční Evropy, je postaven tzv. cordon sanitaire, takže tyto strany nesmí mít posty v EK ani ve vedení EP.

Tedy i nálepky “extremistů” mají původ v korporátních médiích, která ve všech zemích EU dělí politické strany na “demokratické” a “extremistické”.  Tyto představy pak média ráda podsouvají i v grafech, znázorňujících volební preference. Použití hnědé barvy u stran, které mají být na základě mediálních manipulací považovány za extremistické, je v korporátních médiích zemí EU záměrné a velmi často užívané.

Už je vám tedy jasné, proč volby nikdy nic nezmění? Jednoduše proto, že především díky mediálním manipulacím mají globalisté zajištěno, že vždy vyhraje nějaká jejich loutka, případně, že jejich loutky budou dostatečně silné na to, aby sestavily koalice. A věřte, že nějaké bezuzdné manipulace přímo u samotných voleb, jako tomu bylo v USA, zpravidla nejsou zapotřebí.

Ovšem média nemanipulují jen v rovině politické, ale globalistům pomáhají i jinak, třeba jako je tomu v posledním asi roce a půl při prezentaci celosvětové “plandemie”. Jak? O tom si napíšeme příště…

Autor: Slovanka