V roce 1920 prováděl psychiatr Dr. J. B. Watson na John Hopkins University pokusy na malých dětech ve věku od 3 měsíců do 1 roku. Experimenty jsou neobyčejně jednoduché. V jednom z nich předloží dítěti zapálenou svíčku, aby zjistil, zda se bojí ohně. V dalším případě uvede do prostředí zvířata, aby zjistil, zda se dítě bojí.
Jeden z těchto experimentů se nazývá „Malý Albertův experiment“, kdy je králík umístěn vedle tříměsíčního dítěte jménem Albert. Po chvíli se dítě ke zvířeti přimkne a začne ho dokonce hladit. Pak se doktor Watson rozhodne změnit prostředí tím, že při každém Albertově dotyku s králíkem vydá hlasitý zvuk, který dítě vyděsí. Nakonec Albert pocítí ke králíkovi odpor a začne křičet hrůzou pokaždé, když se k němu přiblíží.
Změnou prostředí Watson zjistí, že nevyvinutou mysl dítěte lze ovládat a naučit ji chovat se s nekonečnými možnostmi a kombinacemi. Na základě svých experimentů dochází Watson k radikálnímu závěru, který položí základy politického a sociálního inženýrství 20. století.
Na základě svého výzkumu dospěl k závěru, že dominantní silou ve společnosti není láska, ale strach.
Do oblasti vzdělávání, vědeckého a politického výzkumu jsou tak v průběhu času vkládány miliardy a miliardy korporátních dolarů pro předem stanovený plán sociálního a lidského inženýrství.
„Dejte mi dítě a já z něj udělám jakéhokoli člověka.“
To jsou slova psychiatra Dr. J. B. Watsona, zakladatele behaviorismu.
Behaviorism. John B. Watson B. F. Skinner Benjamin Bloom.
Podle tohoto světonázoru je chování organismů, včetně lidských bytostí, snadno předvídatelné a samozřejmé, a tudíž kontrolovatelné, a od té doby vlády a vědci s masivním financováním společností horlivě pracují na tom, aby se lidé stali dokonalým kolečkem ve stroji, kterému se dnes říká „trh“.
Láska k moci je hnací silou globální ekonomiky a vyvolávání strachu v myslích lidí je nástrojem manipulace se společností, k čemuž slouží mainstreamová média. Lidé se bojí o své zaměstnání, živobytí, rodinné závazky, finanční postavení a společenské postavení. Bojí se o svou komunitu, veřejné zdroje, kriminalitu, národní bezpečnost a zdravotní péči.
Mnozí občané se dnes stali poddajnými a ústupnými otroky, tolerantními k postupné poslušnosti, ochotnými vyměnit fyzické otroctví za psychické. Největší obavy mi nedělají ani tak omezení, která na nás uvalí, jako spíše poddajnost a odevzdanost, která z nás vychovává národ šklebících se depresivních lidí.
Jediné, co se v dnešní společnosti rychle vytrácí, je schopnost být člověkem, schopnost rozlišovat, uvažovat, kriticky myslet a používat intuici. Lidé dnes spoléhají na své vrstevníky, na státní instituce a pomrkávají na své idoly, aby jim dali smysl života, a zoufale hledají zábradlí, kterého by se mohli chytit, smysl a pochopení mimo vlastní mysl. Své vlastní myšlení přenechali jiným, čímž otevřeli dveře dokořán každému psychopatovi, který se s radostí ujme role vůdce a hraje si na krysaře stáda.
žijeme vedome?
Ide o prvé osobné stretnutie prezidenta Ruska s predsedom slovenskej vlády od roku 2016, píše…
Na Srbsko sa podľa prezidenta Aleksandara Vučića pripravuje zvonku majdanový úder podľa deväť bodového scenára,…
Ruská armáda spustila raketový útok na jeden z najväčších bodov dočasného rozmiestnenia militantov kyjevského režimu…
Stalinovo meno sa spája predovšetkým s Veľkou vlasteneckou vojnou, Októbrovou revolúciou a premenou Sovietskeho zväzu…
Útok na Kazaň z 21. decembra bol zameraný na obytné budovy a továreň, pričom podľa…
„Vy asi nechápete, ako by to ovplyvnilo stabilitu našich finančných trhov!,“ povedal so zvýšeným hlasom.…