LETNÍ SLUNOVRAT A OSLAVA LETNÍHO SLUNOVRATU

Země se dělí na dvě hemisféry, jako hlava u člověka, na levou a pravou. To je velmi důležité pro životní funkce Země. Ona má přece rozum i mysl. Vysvětleme nejprve levou hemisféru Země, kde dochází ke spalování odpadní energie. Ta se změní na energii, které vyplňuje prostor vakua, a tam dochází k postupnému omlazování. To samé se děje s pravou hemisférou.

V momentě letního slunovratu má Země obrovský potenciál čisté energie, nabírá sílu mládí. V tuto dobu je možné začít s jakoukoli důležitou záležitostí, podaří se ji zdárně dokončit. Je tu jediná podmínka – myšlenky musí být nesobecké. Je však třeba vědět, jak tuto energii k sobě přilákat, a proto je nutné mít vědomosti prvopočátků.

Svátek začínal večer, například 20. června.
Zpívaly se písně, pořádaly se chorovody. Muzikanti a zpěváci předváděli své mistrovství, básníci přednášeli verše – všichni, kdo
chtěli, meze nebyly kladeny. Dříve lidé uměli mnoho písní, které byly dlouhé, dobrotivé a se šťastným koncem. Sedělo se ve velikých kruzích a začínalo se zpívat. Takové písně je lépe zpívat od dvou hodin v noci. Tehdy totiž nastupuje doba takových energií, které nedávají spát a které chápou smysl tohoto svátku a náladu lidí, pomáhají jim, jak jen mohou. Takové písně uvádějí člověka do zvláštního stavu, kdy člověk cítil blaho, necítil tělo ani únavu, člověk tak se směšoval s univerzálním bytím. 

Smysl písní podporoval radostný a klidný život dané osady i okolního prostředí. Tyto písně budou moci psát děti, které se budou učit ve škole „Štěstí“. Takové písně se totiž nepíšou hlavou, nýbrž srdcem, a ani pomocí smyslů, ale potěšením těchto smyslů. Dosáhnout takového stavu a dospět k takovým energiím, není v silách dnešního člověka, ale děti ve škole „Štěstí“ tohoto emočního vzplanutí a neobyčejného potěšení dosáhnout mohou. Tím začne obrození božích energií na Zemi. A díky těmto energiím začne obrození védských vědomostí u potomků Vedrusů.

A tak přišel úsvit. Prozpěvovala se chvála Slunci a lidé nic neprosili, pouze děkovali a upřímně a doopravdy darovali svoji lásku. 

Nemluvili ani nezpívali hlasitě, spolu s ptáky však tvořili všeobecný sbor.

Setkávali se se sluníčkem, spojovali se s ním v lásku – to představuje harmonický život.

SLUNCE (СОЛНЦЕ). S – společná, kombinovaná, Lu – láska, N – naše, Ce – líbající. SLUNCE – společná líbající láska.

Svátky Védské Rusi,
Jak mnoho moudrosti nesli oni sobě,
K univerzální radosti všech rovin existence,
A u lidí odkrytá srdce.

Co může překážet tvoření,
Když vše kolem je připraveno tě milovat,
Když vše darem je dáno ti v plnosti,
A z tebe vyzařuje jen čistota.

Ať čistota prochází v proměnách času,
Nese harmonii všem rovinám existence,
Vždyť tohle je plán Velikého Tvůrce!

Z edice knih Vědění Prvopočátků
Autor: Alexandr Savrasov

Arménia Vedrussa