Ano, ivermektin je odčervovadlo pro koně, skot a další zvířata. Na druhou stranu je to preparát, kterého bylo u lidí od konce 80. let užito přes 3,7 miliard dávek. Nutno podotknout, že většinou velmi úspěšně a bez vážnějších nežádoucích účinků.
ÚHEL POHLEDU: Covidový příběh ivermektinu se začal psát na jaře minulého roku. Konkrétně 3. dubna 2020 skupina australských vědců publikovala výsledky své studie, ve které ukázala účinnost ivermektinu proti SARS-CoV-2 v laboratorních podmínkách.1 Již o týden později americká FDA varovala před užíváním veterinární formy tohoto léku a doplnila, že je třeba dalšího výzkumu pro potvrzení účinnosti ivermektinu v klinických podmínkách.2 Tomuto iniciálnímu stanovisku se nedá nic vytknout. Účinnost v laboratorní misce skutečně automaticky neznamená účinnost v reálném světě a předávkování veterinárními formami léků je nesmírně snadné.
Ano, ivermektin je odčervovadlo pro koně, skot a další zvířata. Na druhou stranu je to preparát, kterého bylo u lidí od konce 80. let užito přes 3,7 miliard dávek.3 Nutno podotknout, že většinou velmi úspěšně a bez vážnějších nežádoucích účinků. Ano, jednalo se o pacienty trpící různými parazitárními onemocněními (onchocerkóza, filarióza, malárie atd.). Jenže v posledních cca 12 letech přibylo vědeckých důkazů o tom, že ivermektin má rovněž protizánětlivé, protinádorové a protivirové účinky.
A právě jeho antivirotický4 potenciál byl prokázán u mnoha nejenom RNA virů (např. u viru horečky Dengue5, lidského adenoviru6, HIV7 a dalších). V minulém roce v rozmezí květen až prosinec bylo díky počítačovým8 simulacím9 poukázáno10hned11 na několik12 možných13 mechanismů14 účinku15, kterými by ivermektin mohl působit16 proti SARS-CoV-2, včetně blokace17 jeho interakce18 s ACE2 receptorem, kterého vir využívá pro vstup do hostitelské buňky.
Zaručeně (ne)kvalitní studie
Nabízel se logický krok spustit kvalitní a nezávisle sponzorované studie, které by účinnost ivermektinu buď potvrdily nebo vyvrátily. Vždyť se jedná o levný a desítkami let prověřený preparát s dobrým bezpečnostním19 profilem. Kdyby se ukázalo, že má v terapii či profylaxi obávaného onemocnění covid-19 svoje místo, tak by to bylo obrovské vítězství pro všechny. To se však nestalo. Vědecké zkoumání bylo ponecháno jednotlivcům bez finančních prostředků a chudým rozvojovým zemím. Zato jsme dlouhodobě svědky neúnavné a často laciné snahy (nejenom ze strany novinářů) uvést toto staré léčivo v co možná nejhorším světle.
Jenže signálů o účinnosti ivermektinu i přesto přibývalo a nedalo se to ignorovat věčně. Proto se několik klinických studií s podporou Západních zemí nakonec rozjelo. Je tu však problém – začalo se s nimi příliš pozdě. Jedna americká studie nese kódové označení COVID-OUT20 (1160 plánovaných účastníků) a ukončena bude nejdříve v prosinci tohoto roku. Další americká a vskutku gigantická studie (15 tisíc plánovaných účastníků) s označením ACTIV-621 má svoje ukončení naplánované dokonce až na březen 2023. Tou dobou nás covid-19 velmi pravděpodobně už nebude zajímat.
V případě ACTIV-6 důvěryhodnosti nepřidává, že hlavním výzkumníkem je lékařka Susanna Naggie. Ta na provedení studie obdržela od NIH (Národní Institut Zdraví) grant22 155 milionů dolarů (zde vidíme jak je drahé něco pořádně vyzkoumat). To by samo o sobě nevadilo. Jenže paní doktorka je zároveň členkou23 odborného panelu NIH (tzv. COVID-19 Treatment Guidelines Panel), který se v minulosti nechal slyšet, že pro jasné stanovisko stran užití ivermektinu v případě nákazy SARS-CoV-2 není dostatek dat. Kdyby tento panel dospěl k jasnému stanovisku, tak by žádná studie za mnoho desítek milionů dolarů běžet nemusela.
Dále je tu problém s dávkováním, které je v obou studiích nastaveno pouze na 0,4 mg ivermektinu na 1 kg živé váhy pacienta denně po dobu tří dnů. Přitom předběžné výsledky studie TOGETHER24 neprokazují efekt u lehce vyššího dávkování (mimochodem, tato studie je rovněž plná prapodivných chyb25) a současní zastánci ivermektinu z řad lékařů doporučují dávkování 0,6 mg ivermektinu26 na 1 kg živé váhy pacienta po dobu pěti dní. Dále je v obou studiích ivermektin podáván na prázdný žaludek, což násobně snižuje jeho dostupnost v krevním oběhu pacienta. Skoro to vypadá, že obě studie byly připraveny tak, aby efekt ivermektinu nebyl pozorován.
Toxický ivermektin (ne)plní nemocnice
Podle odpůrců ivermektinu je tento preparát nejenom neefektivní, ale také nebezpečný. Proto jásali, když v srpnu Americká Asociace Toxikologických Center (AAPCC) potvrdila, že počet telefonátů na toxikologie v souvislosti s ivermektinem stoupnul trojnásobně27 oproti době před epidemií. Začaly se ve velkém objevovat články28 o tom, jak se hloupí odmítači vakcinace tráví29 pastou pro koně30. Jeden lékař médiím sdělil, že tito jedinci u nich v oklahomské nemocnici plní pohotovost31. Později se však ukázalo, že dotyčný lékař pro danou nemocnici již dva měsíce nepracuje, a že se žádné oklahomské pohotovosti pacienty otrávenými ivermektinem neplní32.
Pokud jde o nárůst telefonátů, tak je otazné, proč se žádný z novinářů nepodíval na data, která k tomu AAPCC poskytla. Zjistili by totiž, že své články měli napsat s přesně opačným vyzněním a sice, že ivermektin je velmi bezpečný preparát. Proč? Protože i navzdory bezprecedentnímu nárůstu preskripce ivermektinu v USA došlo pouze k mírnému nárůstu těchto telefonátů. Hlášených jich bylo v období od ledna do srpna tohoto roku 1143, zatímco v minulých letech ve stejném období to bylo okolo 435. To je nárůst o 163 %. Jenže preskripce narostla o gigantických 2344 %33. Krom toho, většina telefonátů se týkala pouhých dotazů, nikoliv podezření na otravu.
Pouze 22 % z nich se týkalo reálného problému: ve 148 případech šlo o podezření na mírné nežádoucí příznaky, v 91 případech na středně závažné příznaky, pouze v 11 případech na závažné nežádoucí příznaky a ani jeden případ nebyl spojený s úmrtím. Kdybychom stejnou logiku aplikovali na dezinfekci rukou, tak bychom došli k závěru, že je tato nesmírně nebezpečná a musíme ihned všechny varovat před jejím používáním. Ve stejném období od ledna do srpna tohoto roku počty telefonátů na toxikologii v souvislosti s dezinfekcí stouply o neuvěřitelných 58 % a dle hlášení amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) byly dokonce 4 případy spojeny s úmrtím!
Ivermektin (ne)likviduje spermie v Nigérii
Pozdějí v září jistý článek34 (mimochodem, hned druhý den zmizel) upozornil na studii35 ivermektinu z Nigérie z roku 2011. Sociální sítě a média vybouchly. O co šlo? Ivermektin prý způsobuje neplodnost. Výzkumníci vzali celkem 385 mužů s diagnostikovanou onchocerkózou (lidově říční slepota). Z těchto pouze 37 (méně než 10 procent) mělo normální počet zdravých spermií a byli tak do studie zařazeni. I průměrně zkušený výzkumník okamžitě zpozorní. Proč mělo více než 90% pacientů nízký počet spermií pochybné kvality ještě před léčbou ivermektinem? Není možné, že onchocerkóza samotná s tímto nějak souvisí? Nebo snad nějaký vliv prostředí?
Zároveň se od autorů nedozvíme ani ty nejzákladnější údaje o jimi nabraných pacientech. Například jak dlouho pozorovali příznaky? Jak a kým byla stanovena diagnóza? Zda trpěli jinými onemocněními? Brali nějaké léky? Byli to kuřáci? Již v tuto chvíli by většina vědců danou práci přestala číst a vícero by se jí nezabývala. Autoři u pacientů sledovali kvalitu spermatu před a po léčbě ivermektinem, která trvala celých 11 měsíců (nikoliv několik málo dní). Zjistili, že počet spermií klesnul, stejně jako jejich kvalita. Jenže kdyby ivermektin skutečně způsoboval poruchu plodnosti, tak bychom si toho pro jeho masivní a mnohaleté užívání už dávno všimli.
Autoři se v úvodu odkazují na jinou práci z roku 2002, která prý ukázala, že u 85% mužů léčených ivermektinem pro onchocerkózu byl zhoršený spermiogram. Měla být otisknuta v odborném časopise Journal of Biomedical Investigation. Jenže jeho archiv sahá pouze do roku 200336. Oslovil jsem hlavního editora, zatím však bez reakce. Zajímavé přitom je, že celá řada „fact-checkerů“ varovala před tím, že dle nigerijské studie „ivermektin u 85% mužů způsobuje neplodnost.“37 Akorát to netvrdí pochybná nigerijská studie z roku 2011, nýbrž (dost možná neexistující) studie z roku 2002, a zhoršený spermiogram neznamená automaticky neplodnost.
V neposlední řadě si musíme uvědomit, co upozornění na nigerijskou studii znamená v kontextu celkového poznání na dané téma. Když si vyhledáme „ivermectin“ v databázi MEDLINE, tak nám vyhledávač PubMed nabídne asi 9000 odborných článků38. Tato nigerijská studie mezi nimi však není. Vyhledávač Google Scholar rovněž mlčí. To znamená, že si někdo dal opravdu velkou práci, aby studii našel. Zároveň se ptejme, proč nás novináři stejně vehementně nevarují před nežádoucími účinky např. ibuprofenu, který je volně prodejný? Ten do amerických pohotovostí dostane ročně přibližně 100 000 lidí a přibližně 16 tisíc lidí v souvilosti s jeho užitím zemře39.
Stanice BBC (ne)udělala jasno
Na stránkách BBC se 6. října objevil článek o ivermektinu40, který převzala rovněž Česká televize41. Co se v něm píše? Veškerý výzkum poukazující na efektivitu ivermektinu je prý podvod. BBC informuje, že skupina „nezávislých“ vědců, kteří se dali dohromady na platformě Twitter, analyzovala celkem 26 různých studií s ivermektinem a ve více než třetině z nich našla zásadní chyby. Pochopitelně je v článku opakovaně vypíchnuta veterinární forma ivermektinu a skutečnost, že ivermektin má (světe div se) vedlejší účinky. Problém (který již nikoho nezajímá) je ten, že nikdo není schopen uvést, o kterých konkrétních 26 studií se vlastně jedná a jaké jsou v nich chyby.
Velice dobře to rozebral doktor Campbell42, který na svém Youtube kanále již od jara minulého roku velmi věcně a profesionálně komentuje vývoj našeho vědeckého poznání okolo SARS-CoV-2 a covid-19. Rovněž je zvláštní, že autor BBC článku sice položil hned několik otázek vědkyni Theresa Lawrie (spoluatorka meta-analýzy ukazující na efektivitu ivermektinu u covid-19), ale její obsáhlé a fundované odpovědi43 do svého článku nijak nepromítnul. Na každý pád nás (ne)účinnost ivermektinu dnes už nemusí trápit. Každým dnem dostanou totiž firmy Merck a Pfizer výjimku pro své nové anti-covid44 léky45. Asi jste zaznamenali nadšení novinářů i odborníků napříč médii.
Na základě několika málo dat vyprodukovaných farmaceutickými giganty je již nyní vychvalována účinnost i bezpečnost obou preparátů až do nebes. Finanční analytici odhadují, že úspěšná pilulka proti covid-19 by mohla vydělat přibližně 10 miliard dolarů ročně (přibližně 220 miliard korun).46 To, že se tato pozitivní mediální vlna rozjela po té, co začala utichat negativně laděná (a v tomto článku částečně naťuknutá) mediální vlna proti ivermektinu, je samozřejmě pouhá náhoda. Nepropadejme zbytečně hoaxům, dezinformacím a konspiračním teoriím. Konec konců, kdo by se bál proti covidu neefektivního odčervovadla pro koně, které likviduje spermie a plní pohotovosti, že?
Autor: MUDr. Šimon Reich
Zdroj: echo24.cz
Daňový a pozemkový podvodník Andrej Kiska, ktorý okrem iných svojich obchodných aktivít bol aj prezidentom, má…
Prestížne ocenenia za rok 2023 putovali do rúk výnimočných osobností slovenskej kultúry. Medzi laureátmi nechýbali…
Europoslanec Milan Uhrík z hnutia Republika sa prihlásil do rozpravy a skritizoval bod programu, ktorý sa…
Zamestnávatelia budú mať povinnosť poskytovať príspevok na športovú činnosť detí zamestnancov. Nová regulácia sa bude…
Na oficiálnej webovej stránke Kremľa bola zverejnená naliehavá výzva ruského prezidenta Vladimira Putina. "Chcem informovať…
"New York Times prekvapil a napísal svoj doteraz najpoctivejší komentár k vojne. Píše na sociálnej sieti komentáror…