Ještě jednou Navalnyj, energetická bezpečnost Evropy a hlupáci nejen na moři

Evropský parlament přijal rezoluci kvůli zatčení Alexeje Navalného, ve které požaduje, aby Evropská unie okamžitě zabránila dokončení projektu Severní potok 2 a také posílila omezující opatření vůči Moskvě, tedy zavedla další sankce. Jedná se samozřejmě o zcela účelové usnesení, které má za cíl ještě více vyostřit, už tak napjaté vztahy jak mezi evropskými státy, tak i uvnitř nich samotných.

Projekt plynovodu Severní potok 2 je z 95% hotový. Zbývá položit část potrubí ve vodách ležících u německého a dánského pobřeží. Spojené státy americké, pro něž je tato stavba výrazným konkurentem na poli trhu s energetickými nosiči, zavedly proti projektu sankce.  A právě z tohoto důvodu byly stavební práce před více než rokem zastaveny, kdy od projektu byly postupně, kvůli tlaku USA, nuceny odstoupit švýcarská společnost Allseas, německá firma Bilfinger, norská firma DNV GL, dánská inženýrská společnost Ranboll, švýcarská pojišťovací společnost Zurich Insurance Group a jiné. Soudě podle všeho seznam takových firem se bude rozšiřovat. Novináři, ale i politici v Evropě hodnotí celou událost velice nejednoznačně. V Německu, Rakousku a ve Francii převažují racionální názory, chápající ekonomickou výhodu projektu, ale hlavně jeho potřebu pro zachování minimálně stávající životní úrovně v celé Evropě. Oproti tomu ohlasy ve východní Evropě se více vymezují proti stavbě, hledají jakékoliv, dokonce i skandální záminky pro zastavení díla.

A jednou takovou je právě politický nástroj, bloger Navalnyj. Jeho záhadné otravě a rychlém zmrtvýchvstání, této taškařici se nebudeme věnovat. Podíváme se podrobněji na jeho návrat do Ruska a na to co tomu předcházelo. Sám Navalnyj médiím ohlásil svůj návrat a přesně stanovil datum, 17. ledna. Stalo se tak poté, co byla zveřejněna zpráva německé nemocnice, že byl propuštěn a je zcela zdráv. Což je podstatné, protože právě v tuto chvíli se o něj začaly opět zajímat ruské orgány. Navalnyj byl totiž odsouzen k podmíněnému trestu a od 29. prosince 2020 byl na seznamu hledaných osob za opakované porušení zkušební doby. Federální vězeňská služba (FVS) oznámila, že dříve byl právník blogera seznámen s rozhodnutím, že Navalnyj byl zařazen na seznam hledaných osob. Právník byl také informován o návrhu, který zaslal trestní výkonný inspektorát Simonovskému okresnímu soudu, na zrušení podmíněného trestu a jeho nahrazení nepodmíněným. Dále právník věděl, že ho FVS plánuje zadržet, protože soud musí rozhodnout, zda jeho trest bude nahrazen skutečným z důvodu „zlomyslného porušení“ výkonu podmíněného trestu. Podle FVS v uplynulých třech letech systematicky a opakovaně porušoval podmínky zkušební doby, zejména se nejméně šedesátkrát nedostavil k registraci výkonu trestu (povinnost hlásit se dvakrát měsíčně na úřadu). Byl tedy oficiálně varován před možností zrušení podmíněného trestu a jeho nahrazení skutečným. Samotné toto opatření je v Rusku používáno poměrně často, v letech 2019 a 2020 byl podmíněný trest nahrazen skutečným téměř 30 tis. odsouzeným. Ruský bloger má dokonce dvě podmíněná odsouzení. První v případě kauzy státního podniku Kirovles, které je spojeno se zpronevěrou více než 16 milionů rublů (4,7 milionu korun); druhé v případě společnosti Yves Rocher, kde šlo o krádež více než 30 milionů rublů (8,7 milionu korun). V tomto druhém případu se Navalnyj stal asi jediným odsouzeným v dějinách justice, který při jednom podmíněném trestu dostal další podmíněný trest, později bylo dokonce Evropským soudem pro lidská práva vyvráceno tvrzení, že je Navalnyj pronásledován pouze za svou politickou činnost a ve Štrasburku neuznali politické motivy tohoto procesu. Simonovský okresní soud, který tento případ řešil už podruhé, nakonec v lednu tohoto roku zrušil podmíněný trest v této kauze a poslal blogera na tři a půl roku do vězení. Jednání soudu se přímo zúčastnilo 17(!) západních diplomatů, kteří přišli, poseděli, ale na otázky novinářů odpovídat odmítali. Chtěli svou přítomností nepřímo ovlivnit soudní rozhodnutí? Anebo tím chtěli dát najevo, že Navalnyj je „jejich“ člověk?

V prosinci 2020 navíc Vyšetřovací výbor RF zahájil proti Navalnému trestní řízení podle článku o podvodech ve zvlášť velkém objemu. Podle vyšetřovatelů byly pro potřeby řady neziskových organizací shromážděny dary od jednotlivců ve výši 588 milionů rublů (170 milionů korun). Vyšetřovatelé se domnívají, že Navalnyj jako ten, kdo ovládá tyto neziskovky utratil více než 356 milionů rublů (104 milionů korun) z této částky pro osobní účely, včetně pořízení osobního majetku, materiálních věcí a úhrad soukromých výdajů, včetně dovolených v zahraničí. Navalnyj tedy provokoval ruské orgány a ty jednaly zcela předvídavě podle ruského právního řádu, což lidé stojící za Navalným předpokládali a také se na to připravili. Po jeho zatčení se vzedmula ohromná vlna solidarity a odsouzení tohoto kroku ze strany řady aktivistů, novinářů a politiků. Všichni jako jedem muž se zastávají tohoto „bojovníka za svobodu“ a podporují svržení „tyranského“ režimu v Rusku. Mám jen malou otázečku. Kde byli všichni tito zastánci, že mlčeli, když byli zadrženi a uvězněni novináři, pracující v pobaltských státech, na Ukrajině, v afrických zemích a dokonce v USA? Někteří z nich nejsou dodnes na svobodě. Jak je možné, že jeden vzbuzuje tolik soucitu a solidarity a o druhých se mlčí?

Je z toho patrné, že Navalnyj měl být vytažen na světla médií hlavního proudu, aby posloužil v dalším dějství svého „divadelního“ vystoupení. Zajímavou informaci uvedly Hospodářské noviny, když popisovaly nepovolené lednové akce příznivců Navalného, které se konaly v řadě ruských měst: „Julia Navalná stála donedávna ve stínu svého manžela, opozičního předáka Alexeje Navalného. Loni se ale nedobrovolně stala „hrdinkou roku“, a to poté, co byl její manžel otráven novičokem. Po jeho zatčení o minulém víkendu se nyní Navalná sama stává političkou a i její zadržení ukazuje, že se ruský režim snaží zabránit tomu, aby se z ní stala ruská Světlana Cichanouská. Ta je známou běloruskou aktivistkou, která byla také hlavní opoziční kandidátkou na prezidentku Běloruska v loňských volbách, ve kterých byl nakonec za vítěze prohlášen staronový autoritářský vládce Alexandr Lukašenko.“ S řečeným lze jenom souhlasit. Jeho žena by opravdu mohla být náhradou za svého manžela, kterému vytrvale ubývají příznivci a jehož hvězda v Rusku pomalu pohasíná. Ale chápe, že aby ona mohla opravdu zazářit, ta Navalného hvězda musí zcela vyhasnout? Vždyť 11 tis. příznivců na akci v Moskvě, 7 tis. v Petrohradě a v řádech stovek v ostatních městech nevypovídá o jeho velké podpoře mezi občany RF. A to přitom velká část účastníků byly děti sotva školou povinné, zverbované prostřednictvím sociálních sítí na nepovolenou akci. A zakázané mladým tak chutná.

Další úroveň pokrytectví v té solidární podpoře Navalného a protestů proti jeho zadržení je právě v samotné podpoře těchto nepovolených akcí. Přece nám ve světě řádí pandemie a jakékoliv shromažďovací akce jsou zakázány, a to samozřejmě i v Rusku. Vždyť i tady u nás v Čechách byla násilně ukončena akce na Staroměstském náměstí, nemluvě o dalších evropských metropolích, kde se policie s demonstranty vůbec nemazlí a čehož si naše média zcela záměrně vůbec nevšímají. Tak jaképak násilí a nezákonné jednání ruských orgánů. Vždyť jednají zcela podle stejného principu a navíc daleko profesionálněji než v Evropě anebo v USA. Vyšetřovací výbor RF zahájil trestní řízení, jehož důvodem byla aktivní agitace k účasti na nepovolených akcích na podporu blogera. „Tváří v tvář složité epidemiologické situaci a provozních omezení provádění hromadných akcí se zapojením velkého počtu lidí vytváří pro ně skutečnou hrozbu onemocnění“, sdělila zástupkyně výboru Světlana Petrenko. I přes toto nebezpečí, příznivci Navalného umístili v sociálních sítích prohlášení na podporu shromáždění v Moskvě a v dalších městech, dodala Petrenko, přičemž tyto výzvy se obracely zejména k nezletilým. Mezi těmito příznivci bylo i americké velvyslanectví, což lze jednoznačně označit za vměšování se do vnitřních záležitostí RF.

Právník Dmitrij Аgranovskij uveřejnil následující zprávu: „Jak jsem již mnohokrát upozorňoval, tzv. „liberální opozice“ se zcela nemilosrdně staví ke svým příznivcům, kteří jsou pro ni pouze spotřebním materiálem. Nejhorší ale je, že se do těchto nepovolených shromáždění snaží zapojit mladistvé a děti. Domnívám se, že donucovací orgány by měly rezolutně zabránit takovémuto jednání, a ne pouze reagovat na skutečnost. Je důležité si uvědomit, že tyto výzvy mohou mladistvým a dětem zničit život!“ K událostem se vyjádřil také současný ruský prezident Vladimir Putin: „Ještě jednou chci říci, že všichni lidé mají právo na politickou aktivitu, na vyjádření svého názoru, na propagaci svého názoru ve společnosti, ale pouze v rámci zákona. Stejně tak i v rámci zákona mají působit orgány pro vymáhání práva. I ony musí plnit svou povinnost sloužit ruskému lidu i státu, ale také v rámci svých služebních povinností a v rámci zákona.“ Přitom je podle Putina nepřípustné, aby se na nelegální akce zvaly nezletilé děti. „Takto postupují teroristé, když před sebou ženou ženy a děti,“ dodal ruský prezident. Z toho všeho je patrné, že organizátoři nepovolených akcí cílili na dětské oběti „policejního násilí“. Chtěli tyto oběti využít pro další dějství své propagandy, a jen profesionální práce pořádkových sil tomu zabránila. Další propagandě, která měla za úkol dostat co nejvíce lidí na protesty a vyvolat v nich negativní emoce spojené s ruským prezidentem, posloužil Navalného fondem vypuštěný film, který doposud shlédly miliony diváků a ve kterém je předváděn jakýsi „Putinův palác“, naplněný odshora dolů atrakcemi, které mají splnit jakékoli jeho přání. Velice rychle se ukázalo, že slavný palác je nedostavěný skelet budoucího hotelu, který má zatím dokončenou jenom fasádu a obyvatelná tam není jediná místnost. Celý film je tedy počítačová simulace pro jedno použití. Ale opravdu zafungoval tak, jak ti, co ho vytvořili, naplánovali? Celé toto divadlo s Navalným působí velice uboze až zoufale a je z toho zřejmé, že jak scénáristé, tak režiséři jednotlivých aktů ztrácí kontakt s realitou. Ale není se proč radovat, říká se, že zoufalí lidé, dělají zoufalé věci.

Ale zpátky k Severnímu potoku 2, který má rozšířit už stávající síť plynovodů, živících Evropu levným plynem ze Severu. V dnešní době probíhá velice živá debata o změnách energetické soustavy v Evropě, o zvýšení podílu nízkoemisních zdrojů v ní, o zavírání jak uhelných, tak ale i jaderných elektráren nejenom v Německu, o stavbě nových paroplynových, které ale s přihlédnutím k těžbě a dopravě plynu, nejsou vůbec nízkoemisní. Energetika je běh na dlouhou trať, investice do ní jsou dlouhodobé, a i vytváření a přebudování energetického systému trvá řadu let, či spíše desetiletí. V Čechách jsme od našich předků zdědili poměrně robustní a kvalitní energetický systém, což nám dovolilo řadu let váhat a zůstávat v nečinnosti. To se však již nyní mění. Naše energetické zdroje stárnou a bude třeba je nahradit. Během následujících 20 až 30 let nám z těch stávajících zůstane minimum, z těch nízkoemisních zůstane pouze jaderná elektrárna Temelín a vodní elektrárny. Životnost skončí nejen u jaderné elektrárny Dukovany, ale také u existujících větrných a fotovoltaických zdrojů. Pokud chceme snížit emise CO2, tak musíme postupně uzavřít všechny uhelné bloky, a něčím je nahradit. Jako řešení máme dvě možnosti. Buď se vydáme cestou mixu zdrojů plynových a obnovitelných nebo vytvoříme mix zdrojů jaderných a obnovitelných. Každá z těchto variant má svá rizika i pozitiva. Důvodem, proč jsme za poslední desetiletí v této otázce nedosáhli žádného pokroku je právě neschopnost se dohodnout na racionálním kompromisu a zneužití tohoto tématu v politickém a ideologickém souboji. Připomeňme si, že v současném energetickém mixu plní uhelné bloky dvě významné úlohy. První je, že dodávají ročně zhruba polovinu vyrobené elektřiny. Druhá je však ještě důležitější. Zajišťují totiž regulaci sítě a vyrovnávají změny ve spotřebě a v dodávkách elektřiny. Fotovoltaické a větrné zdroje totiž dodávají do sítě jen při vhodném počasí, ale přitom výkon soustavy musí vždy zůstávat přiměřeně stejný. A tak se nyní dostáváme k tomu hlavnímu, čím tedy nahradíme stávající, fungující, ale emisím nevyhovující uhelné elektrárny?

Zvýše uvedeného vyplývá, že máme dvě možnosti a obě je možné realizovat různými způsoby a podle toho se pak bude odvíjet konečná cena elektřiny v budoucnosti! Myslíte, že toto chápou ti různí aktivisté a celá mladá česká generace politiků, kteří chtějí uzavírat jak jaderné elektrárny, tak i dostavbu Severního potoku? A přitom Ruská federace se postupně připravuje na všechny varianty. Vybudovala plynovody na asijský trh. Postavila flotilu tankerů na převoz zkapalněného plynu. Z ekonomického hlediska je jim jedno, jestli nám budou prodávat levný plyn vedený plynovodem anebo dražší zkapalněný třeba i přes různé zprostředkovatele. Z politického hlediska zatím za dostavbu plynovodu bojují, kdo by chtěl prohrát, ale jak dlouho jim tato hrdost vydrží? A to je pro nás ta nejdůležitější otázka, protože prohraným ve výsledku nebude ani Rusko, ani Amerika, ale Evropa.

Zdroj: kob-forum.eu

PODPORTE nezávislé médium.

Všetok obsah na tejto stránke je bezplatný. Vaša podpora bude použitá na rozvoj a propagáciu stránky, aby sa o nej dozvedelo čo najviac ľudí. 

Aj malá čiastka dostatočne pomôže.

Mame množstvo plánov, ako sa naďalej zlepšovať a ponúkať Vám čo najkvalitnejší žurnalistický obsah.

Bez Vašej pomoci sa však ďalej nepohneme.

IBAN: LT90 3250 0868 2837 7659 BIC: REVOLT21 do poznámky prosím uviesť “dar„

ďakujeme

Vyhlásenie: 

Názory autora sa nemusia zhodovať s názormi redakcie Slovanské Noviny. Zodpovednosť za obsah tohto článku nesie výhradne jeho autor. Redakcia Slovanské Noviny nie je zodpovedné za akékoľvek prípadné nepresné či nesprávne informácie v tomto článku. Slovanské Noviny dáva súhlas na zdieľanie našich pôvodných článkov na ďalších nekomerčných internetových stránkach, ak nebude zmenený ich text a názov. Pri zdieľanom článku musí byť uverejnený zdroj a autor. Ak chcete články z nášho webu publikovať v tlači či inými formami, vrátane komerčných internetových stránok, kontaktujte redakciu zna redakcia@slovanskenoviny.sk

UPOZORNENIE

Vážení čitatelia – diskutéri. Podľa zákonov Slovenskej republiky sme povinní na požiadanie orgánov činných v trestnom konaní poskytnúť im všetky informácie zozbierané o vás systémom (IP adresu, mail, vaše príspevky atď.) Prosíme vás preto, aby ste do diskusie na našej stránke nevkladali také komentáre, ktoré by mohli naplniť skutkovú podstatu niektorého trestného činu uvedeného v Trestnom zákone. Najmä, aby ste nezverejňovali príspevky rasistické, podnecujúce k násiliu alebo nenávisti na základe pohlavia, rasy, farby pleti, jazyka, viery a náboženstva, politického či iného zmýšľania, národného alebo sociálneho pôvodu, príslušnosti k národnosti alebo k etnickej skupine a podobne.